IEA: Globální poptávka po uhlí by měla být v následujících 5 letech stabilní
S rekordním poklesem výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách globální poptávka po uhlí v letošním roce klesá. Podle výhledu Mezinárodní energetické agentury (IEA) by však v následujících 5 letech měla globální poptávka po uhlí zůstat díky stále silné poptávce v Asii stabilní.
Nižší poptávku po uhlí má na svědomí zejména energetický sektor, kdy podle IEA letos meziročně poklesla globální výroba elektřiny z uhlí o 250 TWh, tedy o zhruba 2,5 %. Podle agentury se jedná o vůbec nejvyšší meziroční pokles v historii. V Evropě a Spojených státech přitom spotřeba uhlí klesala výrazně rychleji, a to dvojciferným tempem.
Podle IEA je v současné době brzo soudit, zda bude letošní výrazný pokles začátkem dlouhodobého trendu. V následujících 5 letech by nicméně většinu nové výroby měly zajistit obnovitelné zdroje, přičemž výroba z uhlí má růst pouze marginálně, a to o méně než 1 % ročně. Vzhledem k celkovému nárůstu výroby elektřiny tak podíl uhlí poklesne z loňských 38 % na 35 % v roce 2024.
„Vítr a fotovoltaika rapidně rostou v mnoha částech světa. S poklesem investic do nových elektráren instalovaný výkon uhelných zdrojů mimo Asii jasně klesá a v nejbližších letech bude klesat i nadále,“ uvedl Keisuke Sadamori, ředitel IEA pro energetické trhy a bezpečnost.
Agentura ve svém výhledu dále zdůrazňuje, že země v jižní a jihovýchodní Asii, jako Indie, Indonésie a Vietnam, se spoléhají na uhlí, aby podpořily svůj hospodářský růst.
Například v Pákistánu jsou hlavními zdroji elektrické energie zemní plyn a ropa, nicméně od roku 2017 země uvedla do provozu uhelné elektrárny o výkonu 5 GW a dalších 5 GW naběhne v příštích několika letech. Podobná situace je i v Bangladéši, kde většinu dodávek elektřiny zajišťují plynové elektrárny, nicméně podle agentury jsou v běhu projekty nových uhelných elektráren o výkonu 10 GW.
„Toto ale neznamená konec uhlí, jelikož poptávka v Asii nadále roste. Podíl tohoto regionu na globální výrobě elektrické energie z uhlí vzrostl ze zhruba 20 % v roce 1990 na bezmála 80 % v roce 2019, což znamená, že osud uhlí je stále více svázán s rozhodnutími na asijských trzích,“ dodává Keisuke Sadamori.
Mohlo by vás zajímat:
Predikcím IEA dělaných na základě pravítka a zbožných přání nevěřím. Už ani ta Indie není co bývala, 500 GW zrušených projektů za posledních 10 let hovoří za vše. Indonésie a Vietnam jsou marginálie. Jestli si centrální vedení udělá pořádek v regionech, výstavba uhelných elektráren v Číně taky rychle "zdechne".
Já bych nebyl tak velký optimista. Čína má dnes elektrárny o výkonu 1.900 GW a Indie 365 GW , tedy 5 krát méně. Oba státy mají stejně obyvatel a Indie si klade za cíl Čínu dohánět ve všech ohledech. Docela by mne zajímalo, kde těch 1.500 GW rozdílu chce pořídit. Jádro i hydro tam stagnují, instalace větru tam výrazně zpomalují a tak nejvíce přibývá soláru , ročně v rozmezí 7 až 10 GW. To ale pro tak obří zemi nemůže stačit ! Čína má v uhelkách 1.000 GW , Indie přes 200 GW = rozdíl 800 GW. Pokud by snad chtěla Indie nahradit výrobu těchto 800 GW z uhlí solární výrobou, potřebovala by asi 2.500 GW v solaru. Nyní má asi 25 GW = 1 %. Indie buďto bude stavět rychle uhelky, nebo se stane zaostalou ekonomikou. V podobné situaci je Vietnam, Indonésie, Pakistán, Bangladéš, Filipíny, .. = skoro miliarda lidí.
Vy věříte jen čemu chcete, poptávka po fosilních palivech stabilně roste a to proto , že každý rok získává přístup k el. energii asi 120 mil lidí. Ti kteří jí už mají nějaký čas si zase kupují svojí první motorku a později první auto.
To je prostě proces přechodu na fosilní paliva. Kromě EU zatím roste využití fosilních paliv ve všech regionech a bude ještě nějaký čas trvat než se to otočí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se