Domů
Uhlí
Před 120 lety se začal hloubit kladenský důl Schoeller

Před 120 lety se začal hloubit kladenský důl Schoeller

Důl Schoeller, známý také jako Šelerka, se do historie zapsal jako jediné místo, kde se na Kladensku dobývalo černé uhlí v průběhu tří století. Hloubením těžní jámy začalo 10. června 1899 a symbolický poslední vozík opustil podzemí dolu 29. června 2002, o přesně 103 let a 19 dní později. Za dobu jeho existence se v Schoellerovi vytěžilo skoro 46 milionů tun černého uhlí, což z něj dělá nejproduktivnější důl v celé oblasti.

Historie dobývání uhlí na Kladensku je stará přes tisíc let, těžili zde už nejspíš Keltové. První písemná zpráva o těžbě v oblasti je z roku 1463, kdy bylo dobýváno u Malých Přílep. V 16. století se uhlí dolovalo na Buštěhradském panství a na Slánsku.

Zmínky o prvním skutečném dolu na Kladensku pocházejí z roku 1720, kdy se těžilo v okolí Otvovic. V roce 1772 byla objevena velká uhelná sloj u Vrapic. Další doly vznikaly v okolí Lán, Mutějovic a Rakovníka, na Slánsku i buštěhradském panství.

Ilustrační foto

Velký rozmach těžby nastal v polovině 19. století. U zrodu kladenského vzestupu stáli pražský mlynář Václav Novotný a českobudějovický loďař a velkoobchodník Vojtěch Lanna, ke kterým se později přidal moravský stavitel železnic František Klein s bratry.

Po vzniku Československa se společnost dostala pod vliv pražské Živnobanky. Po druhé světové válce byly podniky znárodněny a do soukromých rukou se znovu dostaly až v rámci privatizace po roce 1989.

Ačkoli většina zásob černého uhlí kladensko-rakovnické pánve byla v uplynulých dvou staletích vytěžena, existují ještě v regionu místa s významným výskytem této nerostné suroviny.

Například jedno velké ložisko kvalitního uhlí je u Slaného, tamní odhadované zásoby v objemu zhruba 223 milionů tun však leží v hloubkách přes tisíc metrů, navíc se složitými hydrogeologickými poměry, a tak bylo plánované zahájení těžby po vyhloubení dvou hlavních jam zastaveno.

Komentáře

(1)

Andrea Borotea

10. červen 2019, 07:15

Doly zavřel soukromý majitel, protože se tam nedodržovali bezpečnostní předpisy, vězni tam kouřili, došlo k výronu metanu, výbuchu....

Úřad přeřadil doly do skupiny metan emitující, majitel neměl peníze na rekonstrukci tak to zavřel.

Do velkého problému tím dostal teplárnu Malešice a ECKG, které že dne na den přišli o uhlí.

Ve svém důsledku o dalších 10 let později poslal jiný soukromý majitel Malešice do šrotu ECKG koupili finanční makléři a Praha je bez zdroje elektřiny pro případ blackoutu.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.