Poplatky, které stát vybírá od těžařů z těžby hnědého uhlí, by měly zůstat v regionu, kde je uhlí dobýváno, řekl ČTK spolumajitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením sazby úhrad měnit, by se podle něj mělo zachovat i do budoucna. Ekologové tvrdí, že kvůli nízko nastaveným poplatkům z těžby hnědého uhlí přišel stát mezi lety 2009 až 2017 dohromady o 15 miliard korun.

Vláda v pondělí probere návrh novely horního zákona, který počítá s tím, že kabinet bude moci měnit výši poplatků z těžby nerostů častěji, několik let to ale ještě možné nebude.

Dokument ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které běží od roku 2017.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný.

Uhelné doly v USA
Ilustrační foto

Podle ministerstva průmyslu a obchodu se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013.

Více peněz šlo na základě dřívějšího rozhodnutí vlády do státní poklady, příjmy obcí se prakticky nezměnily.

„Bojovali jsme o to, aby to navýšení zůstalo v regionu, obcím a městům. Nedopadlo to tak. De facto jim zůstalo to původní, a to co se vybírá navíc, jde pryč,“ řekl Štěpánek.

Férové by podle něj bylo, kdyby peníze sloužily na tvorbu pracovních míst za obor, který bude postupně končit. U hnědého uhlí, které je dobývané povrchově, činí nyní sazba 1,18 koruny za gigajoule.

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha tvrdí, že analýza údajů z výročních zpráv hnědouhelných těžebních firem ukazuje, že poplatky z vydobytého hnědého uhlí mezi lety 2009 až 2017 přinesly státu 2,3 miliardy korun.

„Při sazbě deset procent tržní ceny, což je dle horního zákona maximum, by stát získal v daném období 17,4 miliardy korun, tedy o 15 miliard korun více,“ uvedli ekologové.

Vršanská uhelná
Ilustrační foto

V současné době je podle nich sazba nastavená asi na 3,5 procenta tržní ceny.

„Mně vadí už jenom to, že někdo říká, že stát přišel o 15 miliard korun. Ne stát, ty regiony, kde se po generace těží uhlí, zpracovává, z těch regionů odchází peníze,“ reagoval Štěpánek.

Mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová doplnila, že poplatky z těžby jsou jen jedním z mnoha povinných odvodů těžebních firem do veřejných rozpočtů.

„Celková výše povinných odvodů skupiny Sev.en Energy za rok 2017 činila 1,8 miliardy korun, z toho tvoří takzvané odvody z těžby bezmála 200 milionů korun. Dalších více než 50 milionů korun jsme poskytli v rámci darů a další dobrovolné podpory. Jen doplňuji, že například v Německu je stávající těžba hnědého uhlí zcela bez poplatku,“ dodala mluvčí.

Ilustrační foto

Do skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače patří společnost Vršanská uhelná a Severní energetická.

S předkládaným návrhem na budoucí zrušení pětiletého moratoria nesouhlasí podle mluvčího Lukáše Kopeckého také Severočeské doly ze skupiny ČEZ.

„Domníváme se, že pokračování ve zvyšování ekonomické zátěže těžebních společností může vést k vytvoření nerovnoměrného konkurenčního prostředí, a tím také k ohrožení energetické bezpečnosti ČR, významnému zdražení tepla i elektřiny, jež ve svém důsledku může vést k silným sociálním dopadům na české domácnosti,“ řekl ČTK Kopecký.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *