Těžba černého uhlí je řadu let v útlumu, OKD těží již pouze v hlubinném dole ČSM
Výběr informací o útlumu těžby v dolech společnosti OKD (symbolickým vytěžením posledního okovu z dolu Frenštát ukončí státní podnik Diamo činnost tohoto černouhelného dolu a zahájí jeho likvidaci):
– Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Majitelem firmy je od roku 2018 znovu stát, který ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko. OKD se předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i vlastní předluženosti a v roce 2016 na sebe podala insolvenční návrh.
– Těžba v OKD se již desítky let utlumuje, protože se nevyplácela. Nyní firma těží již pouze v hlubinném dole ČSM s lokalitami Sever a Jih v karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve. Ročně vyprodukuje 1,2 milionu tun uhlí. V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí, kmenových pracovníků je 2500. Loňské hospodaření společnost skončila čistým ziskem 5,1 miliardy korun, což bylo nejvíce od roku 2011. Proti roku 2021, kdy činil 216,8 milionu korun, stoupl zisk firmy více než dvacetinásobně, v roce 2020 skončil podnik ve ztrátě téměř 2,5 miliardy.
– Podle původních plánů tam měla těžba v OKD skončit už v roce 2022, loni v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého kvartálu roku 2023, v červnu pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora oznámili, že OKD prodlouží těžbu minimálně do konce roku 2023. V prosinci Stanjura a Sikora řekli, že se v Dole ČSM bude těžit ještě o dva roky déle, tedy až do konce roku 2025. Letos chce OKD vytěžit 1,1 milionu tun uhlí, do konce roku 2025 to má být celkem 3,6 milionu tun.
– Útlum těžby dostal na starosti státní podnik Diamo, který postupně začal přebírat některé částí podniku. Diamo od OKD převzalo utlumované doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. V březnu 2021 byl na Diamo převeden Důl Darkov spolu s Dolem ČSA. Diamo pro svou činnost, zejména likvidační a sanační práce po těžbě černého uhlí, převzalo část zaměstnanců OKD.
– Letos v březnu Diamo dokončilo navážení materiálu na zasypání jam nevyužívaného černouhelného Dolu Frenštát v Trojanovicích na Novojičínsku. Výstavba Dolu Frenštát začala v roce 1981. Uhlí se v něm ale nikdy netěžilo a zásoby byly už před 20 lety odepsány.
– Základ současné firmy OKD vznikl po druhé světové válce, kdy bylo tehdejších šest těžařských společností ve Slezsku a na severní Moravě znárodněno a začleněno do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava, z nějž se později stal Kombinát OKD a pak státní podnik OKD. Šlo původně kromě jiného o 32 dolů.
– Už za socialistické éry se část šachet zavřela, jiné ale vznikly (například Paskov a Staříč ze 60. a 70. let). V roce 1990 fungovalo v revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly 104.000 lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů. V roce 1992 měly OKD přes 72.000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech 50.000 lidí.
– Za posledních 30 let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (což byl poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově, v březnu 2017 byla ukončena těžba v dole Paskov a v listopadu 2019 pak v Lazech. Předloni OKD ukončila těžbu v dolech Darkov a ČSA.
– Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843.
– Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození stát doly znárodnil.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud by byla těžba uhlí skutečně neekonomická a existovala za to uhlí lepší náhrada z domácích zdrojů no tak by bylo na místě to uhlí přestat těžit , jenže to uhlí je neekonomické kvůli povolence , nahrazuje ho zemní plyn ,který není lepší akorát zvyšuje naší dovozní závislost a způsobuje pokles životní úrovně. To samé platí i o hnědém uhlí.
Když je uhlí z Austrálie (včetně dopravy) v MS kraji levnější než z Karviné, je to game over. Hlavně, když ložisko je vytěžené a otvírky nových dolů jsou ekonomická sebevražda.
S tím nemá ani plyn, ani poplatek za emise CO2 nic společného.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se