Uhelná komise na svém prvním jednání vytvořila tři pracovní skupiny

"„V momentě, kdy se začala konkrétní čísla objevovat, jsme debatu rázně utnuli. Na prvním setkání nemůžeme střílet čísla, kdy útlum bude nebo nebude."

To je jasné, robotu si je třeba šetřit, co by jste tam jiného jinak dělali po zbytek roku. Stejně to nakonec bude podobná fraška jako energetická (anti)koncepce kterou si pro sebe napsali atomteroristi.

Jde o jiná čísla, než roky a tuny, a to o budoucí peněžní toky z rozpočtu EU. Jednak pro dotčené regiony, jednak pro ty, kdo se přihlásí k národně socialistické identitě podle hesla "uhlí špatné - OZE dobré, béé". A zlaté pravidlo politikaření: když nevíš, založ komisi.

I odborný server oenergetice v tomto článku naprosto selhává, článek "ekologicky zabarvených" médií bude ještě větší slátanina. Pokud se nepletu, tak hnutí Duha a kolegové zablokovaly 2 bloky v Temelíně - tedy jejich podíl na globálním oteplování by jistě odborník kalibru pana Koželucha dokázal vyčíslit na pár tisícin stupňů +. Dále Koželuhovi umožní zmíňku o tom, že Německo odstaví do 4 let 12 GW v uhlí bez analogie o očekávaném odstavení v ČR. Tedy jestliže je Německo 8x větší, tak ČR by měla být na 1,5 GW - a teď víme že odstavuje 2x Mělník, Prunéřov I, nějaké bloky v Opatovicích, staré Ledvice a další a kombinované zdroje budou omezovat ve velkém - k tomu bude pro daňového poplatníka zajímavý vývoj v Počeradech, které jistě prodány nebudou. Suma sumárum si tu zase laická veřejnost ala pan Vaněček popláče nad zkosnatělostí ČR, přitom ty německé zelenáče nechtěně hravě strčíme do kapsy, jen tomu chybí to potřebné PR. Jediná možnost je snad vyhlásit nějaký den v příštím roce jako uhlíkově neutrální - ať si to laická veřejnost pumpovaná laickým přístupem médií vyzkouší. Obrovské škody by byly alespoň částečně vykompenzovány nemožností připojení k internetu pana odborníka Koželuha a dalších lobistů.

Článek je zřejmě převzatý z ČTK, takže si stěžujte tam. Nicméně souhlasím, že těch Německých 12 GW je v daném kontextu od Hnutí DUHA slušná demagogie. Ve skutečnosti ČR odstaví v poměru k velikosti naší soustavy větší výkon v uhlí, ale nemáme k tomu to správné PR.

To ano, ale Německo k tomu ještě odstaví i daleko škodlivější a nebezpečnější zdroje než jsou ty uhelné, tedy i všechny jaderné.

Nechte si tu demagogii.

Tak vidím, že se musím Hnutí DUHA omluvit, protože vašich demagogických kvalit zdaleka nedosahují.

Ala pan Vaněček: samozřejmě bychom měli Německé redukce uhlí a jádra dělit osmi a ještě volit i o pár let pomalejší (=levnější) tempo. To znamená když Němci redukují uhlí o 12 GW tak my o 1,5 GW a ještě o 3-5 let později. Podobně i atom.

Je jasné že když v Německu skončí uhlí 2038 tak u nás skončí tak do 2045, atom v Německu skončí 2022, u nás o 30 let později.

Co je jediná neznámá je to jaký tlak Němci vymyslí na ostatní aby je následovali, jaké poplatky nebo předpisy stanoví (přes EU) aby bylo po jejich. Tomu se může trochu bránit jen V4, a ne takový trpaslík jako ČR.

Takže doporučení: ať česká komise detailně sleduje kroky komise německé. A pozor na české všehoschopné aby to neskončilo (tentokrát s něčím jiným než fotovoltaikou) tunelem jako v 2010.

Tak Němci si vysnili, že nahradí jádro a uhlí větrníky. U jádra se jim to víceméně povedlo, ale nahradit ještě uhlí bude velmi obtížné. Už zjišťují, že výstavba větrníků na souši zdaleka neběží podle plánů a bude hůř. Takže možná ty skvělé závěry uhelné komise bude potřeba přehodnotit, ony totiž obsahují také dost podmínek, co se musí stát a zatím se nezdá, že by se to dařilo. Viz také další dnešní článek na tomto serveru.

Plně nahradit uhlí rozhodně obtížné bude. Zbavit se většiny spotřeby zase tak těžké není. Obzvláště v ČR, kde třetina české spotřeby (zbytečný export elektřiny) je fakticky zbytná a dá se eliminovat prakticky okamžitě. Dále se dá vcelku snadno (v perspektivě třeba do 2030) eliminovat nebo na minimum redukovat spotřeba uhlí v lokálních topeništích a hodně by šlo ubrat určitě i u centrálních zdrojů tepla.

Otázkou pro budoucnost je "pouze" co udělat s uhelnou elektřinou, kterou potřebuje česká ekonomika a co udělat s uhlím v průmyslových procesech (hutnictví, slévárenství, některé chemické procesy). V tom prvním je možností fakt spousta a určitě bysme se my dva neshodli.

V ČR ovšem není export (předpokládám že myslíte saldo exportu) třetina české spotřeby. Za rok 2018 to bylo 18,8 %. Většina tohoto exportu také eliminována prakticky okamžitě bude, konkrétně už v příštím roce.

Ta eliminace výroby ekvivalentní výrobě JETE se slibovala už před 20 lety a stále na ní čekáme. Uvěřím tomu až to uvidím.

Mýtus: ČEZ nesplnil slib, že uvedením Jaderné elektrárny Temelín do provozu odstaví uhelné elektrárny v severních Čechách

K odstavení odpovídajícího výkonu v uhelných elektrárnách skutečně došlo, v 90. letech byly odstaveny uhelné bloky o souhrnném výkonu 1965 MW.

www_cez_cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/jaderna-energetika/jaderna-energetika-v-ceske-republice/realita-a-myty-o-jaderne-energii

To byla právě ta lež, je irelevantní kolik se během 90. let zavřelo uhelných elektráren. Zásadní je, že s dostavěním JETE neklesla produkce elektřiny z uhlí. Ta se místo domácí spotřeby (kde by šlo argumentovat o její důležitosti pro ekonomiku) od té doby používá jako exportní zboží, kde škoda na životním prostředí zdaleka neospravedlňuje

Pak by to ovšem chtělo, abyste dohledal konkrétní znění toho slibu, kdo ho dal a kdy ho dal. Jinak je to takříkajíc tvrzení proti tvrzení.

A nebylo to tehdy tak, že politikové odklepli Temelín pozdě, tedy se již mezitím začalo s modernizací uhelných bloků? Čili nešlo o tvrzení záměrně lživé ?

Jde o to, že mezi odstavením výkonu uhelných elektráren a poklesem výroby nemusí být zákonitě žádná souvislost. Klidně se totiž může stát to, že se úměrně zvýší koeficienty využití těch uhelných zdrojů, které zůstanou a s výrobou uhelné elektřiny se nestane nic.

Jde hlavně o to, že ČEZ na svých stránkách tvrdí, že nesliboval pokles výroby ale odstavení výkonu.

Ještě mi to nedá, abych nedoplnil jeden fakt. Většina exportu elektřiny je ve skutečnosti ta skvělá zelená energie, s níž se koncem devadesátých let, kdy se rozhodovalo o odsíření a tím i dalších 20 letech výroby uhelných bloků nedalo počítat. Rozhodně nikdo tehdy ani ve snu netušil, že bude ČR ochotna za 2 TWh ročně vyhodit 1000 miliard. Předpoklad, že tento v té době ekonomický nesmysl elektřinu po dobu životnosti odsiřovaných uhelných bloků vyrábět nebude, byl tedy zcela správný a oprávněný (kéž by to tak bylo a dnes jsme si je pořídili za desetinu ceny). Totéž bioplyn a další. Dále šlo těžko předvídat propad ekonomiky v roce 2009, který zásadně zbrzdil růst spotřeby elektřiny v ČR, která do té doby rychle rostla. Dnes tak může být i pan Veselý generálem po bitvě. Je to ale jen pustá demagogie.

ad Hájek) Chce to opravdu značnou duševní gymnastiku, aby šlo skokový nárůst exportní bilance okolo roku 2000 svést na události okolo roku 2010. Ta výše exportu se někdy od roku 2002 nebo 2003 drží ve stabilní výši, fakticky bez ohledu na Rittigovu+Janouškovu Velkou elektrickou loupež a bez ohledu na ekonomické cykly.

Co byla dostavena a plně zprovozněna JETE, je ekvivalent její výroby exportován z ČR, o oněch +- 14 TWh/rok už bylo před oněmi cca 17 lety možno snížit výrobu uhelných elektráren. To tvrdím teď, to jsem tvrdil před 5 lety, to jsem tvrdil před 10 lety. Před tím varovali aktivisté už v 90. letech. A jak to dopadlo, použil se stejný trik jako tady v diskusi vytáhl Emil, snížil se instalovaný výkon uhelných elektráren. Co na to, že výroba zůstala zachována?

Pane Veselý, já jsem tady žádný trik nevytáhl. Vy jste tvrdil, že "Ta eliminace výroby ekvivalentní výrobě JETE se slibovala už před 20 lety", ČEZ tvrdí, že "K odstavení odpovídajícího výkonu v uhelných elektrárnách skutečně došlo, v 90. letech byly odstaveny uhelné bloky o souhrnném výkonu 1965 MW."

Pokud máte pocit, že ČEZ sliboval něco jiného než teď tvrdí, dohledejte co konkrétně. Jinak je to pořád jen Váš pocit, nic víc. Já třeba nevím, jak ten slib konkrétně zněl, ale vzhledem k tomu, jak jste občas schopný si (ne)ověřovat fakta, která píšete, je celkem nasnadě, komu věřit víc.

Eliminace Wattů (výkonu) proběhla (a je otázka, o kolik se to vrátilo zpět díky upgradům provozovaných elektráren), eliminace Watthodin (energie) neproběhla.

V činnosti té uhelné komise i v textu pana Wagnera mi chybí jedna zásadní věc, kterou by se fakticky mělo začít.

Měla by se udělat a zveřejnit detailní zpráva o tom kolik uhlí a na co se v ČR spotřebuje:

- Kolik uhlí se spotřebuje na výrobu exportní elektřiny?

- Kolik uhlí se spotřebuje na výrobu elektřiny pro místní spotřebu?

- Kolik uhlí spotřebují centrální zdroje tepla?

- Kolik uhlí spotřebují lokální zdroje tepla?

- Kolik uhlí se spotřebuje na výrobu primární oceli?

- Kolik uhlí se spotřebuje ve slévárenství?

- Kolik uhlí se spotřebuje na výrobu a export koksu?

- Kolik uhlí se spotřebuje na .... ?

Tohle je základ pro jakákoliv budoucí jednání. Bez toho nemá ani smysl začínat.

Víte pane Veselý. ono ovšem česká uhelná komise, stejně jako německá, dominantně řeší náhradu výroby elektřiny z uhlí a to dominantně hnědého. Proč tomu tak je?

1) Výroba oceli, potřeba nejen koksovatelného uhlí pro tyto potřeby je dost jasně dána tím, jestli a kolik toho chceme v tomto odvětví vyrábět tady, nebo chceme přesunout do zahraničí.

2) Pro těžbu v Ostravsko-Karvinském revíru se stále zhoršují podmínky (oproti těžbě v Polsku a jinde v zahraničí). Těžba černého energetického a koksovatelného uhlí je v současné době zhruba necelých 5 milionů tun a pouze v karvinské části revíru. Předpokládá se, že zde je postupné ukončení těžby v revíru již do značné míry definováno. Uzavřením dolu Frenštát se stopl jakýkoliv rozvoj v této oblasti a je tak dáno postupné dotěžení dostupných zásob a útlum.

3) Pro výrobu elektřiny se černé uhlí (kromě elektrárny Dětmarovice) využívá minimálně.

4) I v oblasti využití uhlí v teplárenství a u malospotřebitelů je nejen přes komisi celkově shoda, že pokud jde o uhelné zásoby odpovídající kvality, která je nutná pro teplárenské využití, tak by právě teplárenství mělo mít prioritu. A také je shoda, že by se mělo postupně uhlí u malospotřebitelů (prioritně z ekologických důvodů) nahradit jinými možnostmi vytápění a postupně k jiným zdrojům přecházet i u CZT.

Hlavním úkolem komise, přesně jak píši v tom článku, je rozhodnout o tom, kdy a jak bude možné nahradit hnědé uhlí v elektroenergetice. A tomu se můj článek také dominantně věnuje. Jak už Vás správně upozornil Emil, tak export reprezentuje pouze zhruba 19 % spotřeby elektřiny. Připomínám, že v minulém roce se vyrobilo 88 TWh a spotřeba byla 73,9 TWh. Tato výroba zmizí už v nejbližších letech a navíc, pokud chceme elektrifikovat dopravu a přesunout na elektřinu i další oblasti (využití tepelných čerpadel), tak představa, že je nějaký velký prostor, je lichá. Takže klíčové je opravdu otázka, čím nahradíme elektřinu z hnědého uhlí. Dovozem určitě ne, přebytky (kromě nárazových větrných období) nebudou nikde. A komise nemůže dovolit, aby se uhelné bloky zavíraly bez záruky, že budou nahrazeny tak, aby to umožnilo pokrýt celkovou výrobu i denní a sezonní proměny potřebného výkonu.

Přiznávám svou nevědomost a informuji o vaší. Ona to není uhelná komise, podle statutu je to hnědouhelná komise. A podle statutu se má zabývat pouze velkými spalovacími zdroji (což považuji za chybu), ve statutu je výslovně uvedeno, že se komise má zabývat zdroji elektřiny i tepla.

Přestaňte prosím používat ty fráze ve stylu "my chceme vyrábět xyz oceli", smrdí to na dálku centrálním plánováním a komunisty.

Ukončení těžby není ukončení spotřeby.

Export 19% české výroby elektřiny (+ vlastní spotřeba elektráren jí vyrábějící, vyrábí se brutto, exportuje netto) je ekvivalent skoro poloviny výroby elektřiny z hnědého uhlí. Bez tohohle zbytečného exportu můžete snížit výrobu uhelných elektráren 40+%, lépe řečeno už před 17 lety se mohlo. Kolik desítek milionů tun uhlí se takhle doslova promrhalo si jistě spočtete. Česká ekonomika z toho měla "pár šušní" a negativní externality, rychleji se vyčerpávala současná ložiska, atd. A argument, že teď vlastně musíme exportovat, aby jsme "jednou v budoucnu možná" měli i pro předpokládanou vyšší spotřebu je mimořádně pitomé. To nejde ty elektrárny provozovat s nižším průměrným koeficientem využití? Co se asi v těch elektrárnách bude pálit, když se vyčerpají současná ložiska? Jste snad zastánce neomezeného prolamování limitů? Nebo importu z Polska?

A závěrem opakuji svůj argument - Komise MUSÍ jako první věc udělat to, že kvantifikuje svůj úkol. Když neřekne kolik se kde spálí uhlí a za jakým účelem se tam pálí, tak ani nemůže začít s naplňováním svého úkolu, tj. návrhy co s tím.

Jak už napsal pan Wágner, není uhlí jako uhlí. Černé uhlí je úplně jiný příběh než hnědé a mixovat to dohromady nemá žádný smysl. Hnědé uhlí pro teplárny je dost na lomu Bílina, pokud ekologické organizace nezblokují prodloužení jeho těžby, pak nejméně do roku 2035. Lomy Libouš a Jiří mají zásoby zhruba do roku 2040 a povolení k jejich vytěžení. Lom Vršany má zásoby na ještě delší dobu. Fakticky je potřeba vyřešit, jak velnou většinu domácího hnědého uhlí nahradit v horizontu roku 2040 (spíš o pár let dříve). Zatím žádný kloudný plán není. Fakticky to v daném čase nezvládne ani jádro (i kdyby se blok v Dukovanech opravdu postavil) ani OZE ani obojí dohromady, to je stále zřejmější. Takže skončíme na plynu. Pomalu je na čase si to přiznat a začít řešit důsledky této varianty. Uvidíme, jestli se k tomu komise odhodlá :-).

Díky Martinovi za doplnění. Má pravdu (a píši to i v tom svém článku). Za stávající situace i při extrémní snaze ve všech oblastech nízkoemisních zdrojů nedokážou nahradit v posuzované době ty zdroje uhelné. Ten pocit lidí z asociace OZE, že v případě, že budou úspěšní v boji proti jádru, že získají větší prostor, je nesmysl.

Jsou opravdu jen dva scénáře odchodu od uhelných zdrojů. Buď nízkoemisní varianta v podobě kombinace jádra a OZE. Ovšem, pokud by se měla po odkladech a přešlapování ještě realizovat, tak by se musely dost dramaticky změnit formální pravidla a různé papírové termíny, které dramaticky prodlužují dobu přípravy. Zároveň by se velmi brzy po začátku stavby prvního bloku v Dukovanech musely začít stavět dva bloky v Temelíně. A to je bez toho, aby tuto variantu začala intenzivně podporovat celá česká společnost a politická reprezentace (tedy i zelení by přestali být proti), nereálné.

Druhá varianta je fosilně obnovitelná v podobě plynu doplněného OZE (tedy to, co ve svých publikacích označují jako druhé Bavorsko). I tento případ je v současné době velmi těžko realizovatelný, protože i výstavba nových velkých paroplynových bloků chce svůj čas od rozhodnutí k dokončení. A jak píše Martin, ještě ani toto rozhodnutí nenastalo. A rozhodování bude docela těžké, protože při růstu ceny emisních povolenek, růstu spotřeby plynu v celé Evropě se dá předpokládat tlak na růst jeho ceny. A k tomu otevřená otázka, jestli nebude ihned následovat tlak na zavření i těchto nově připravovaných plynových zdrojů v rámci boje proti emisím CO2.

Myslím, že nás čeká docela zajímavá (nepříjemná) doba.

Pane Wagnere,

1) O tom kolik ocele se tu bude vyrábět, bohudík už nerozhoduje nějaká centrální plánovací komise. O produkci Nové Hutě, třineckých železáren etc. rozhoduje už bohudík trh. Pokud bude dávat výroba po splnění ekologických limitů smysl majiteli hutě, tak ji provozovat bude. Pokud ne, tak nebude. Co se dá řešit, ale musí to být na úrovni celé EU, protože je třeba provést opatření proti dumpingu a nějak případně ohodnotit ekologické škody, které výroba ne podle EU norem dělá. Buď jde EU o ekologii, a pak je třeba aby postihovala průmysl celosvětově clem za neekologickou výrobu, nebo o volný obchod bez přívlastků. Dohromady to ale moc fungovat nebude.

2) U dolu Frenštát je, pokud jsem slyšel, problém že by se mohly otrhnout svahy Beskyd a to asi nechceme.

---

Uhelné elektrárny mají u nás koeficient ročního využití někde kolem 0.5-0.6, přesné číslo se odvíjí i od problémů JE v daném roce, pokud nedojde k situaci že bude v zimě nedostatek výkonu, tak export asi dost pravděpodobně pojede dál. Jak to bude vypadat v průběhu roku, těžko říct. Nicméně elektrárny nejsou zcela závislé jenom na místním uhlí. Pokud jim bude finančně vycházet vozit uhlí ze zahraničí, tak ty elektrárny poběží dokud budou plnit limity emisí. Tady mi přijde bílé místo všech těch koncepcí, nejsou schopny ani odhadnout rozhodnutí jednotlivých subjektů z pohledu cen a rentability provozu elektráren. Ano, máme tu odhady nějak navázané na místní ložiska a lomy, ale vývoj kolem dovozu a případně i způsobů dovozu se určit jen tak nedá. Tam je těch proměnných mnohem více.

Pane Carlosi, jen pár reakcí:

1) Proboha, kde jste našel v mém textu centrální plánovací komisi? O tom, kolik se u nás vyrobí rozhodnou centrální zásahy (nastavení různých ekologických omezení, cel ...) a trh (do jaké míry bude naše výroba konkurenceschopná s dovozem buď různých polotovarů nebo konečných produktů)

2) O dole Frenštát jsem pouze konstatoval, že u něj bez zahájení těžby proběhne uzavření a likvidace.

Pochopitelně můžete uhelné elektrárny provozovat i s dováženým uhlím. Ale, možná jste si i Vy všiml, že jak česká tak německá uhelná komise má přispět ke snížení CO2 (ať už si o smyslu tohoto kroku myslíme cokoliv). I proto se řeší hlavně uhelné elektrárny a ne pouze doly. Němci tak řeší i své uhelné elektrárny na černé uhlí, které všechno mají z dovozu.

ad 1) Opakuji: Přestaňte prosím používat ty fráze ve stylu "my chceme vyrábět xyz oceli", smrdí to na dálku centrálním plánováním a komunisty.

Pane Wagnere,

dovolím si Vás citovat:

Výroba oceli, potřeba nejen koksovatelného uhlí pro tyto potřeby je dost jasně dána tím, jestli a kolik toho chceme v tomto odvětví vyrábět tady, nebo chceme přesunout do zahraničí.

To je jak vystřižené z projevu na ideové konferenci centrální plánovací komise.

Jenom aby nám ta uhelná komise nedegradovala jen na vztah lomy-elny, to by bylo velmi nešťastné, možná se spíš mohla jmenovat tedy uhlíková, než uhelná, takto to vypadá jako poněkud otrocký překlad z Němčiny, ale budiž.

Osobně si nemyslím že je reálná, v tento moment a na dalších 20 let jiná kombinace než cokoliv + paroplyn. I kdybychom se postavili na hlavu, tak nepřibude více než 1200MW v JE, víc nejsme do roku 2040 stihnout a to jenom pokud necháme v Dukovanech jet dva bloky. Ale uchladíme to? Sice jsem četl nějakou studii, ale pokud, doufejme že je, není současná suchá perioda předehrou k další vlhčí, tak bych k ní byl skeptický. Staré uhelky bude možná třeba pozavírat dříve skrz emisní limity. Dále je jejich spotřeba chladicí vody asi poloviční oproti JE.

Teď je ale otázka kde ten plyn budeme brát a jaký to bude typ. Můžeme samozřejmě dovážet přímo zemní plyn, nebo můžeme odvážet uhlí a vyrábět pro elektrárny syngas, tam by účinnost měla být pořád pěkná, technologie tlakových plynáren je dávné časy zvládnutá. Před pár lety tu byl návrh Australanů že by rozjeli podzemní zplyňování v okolí Mělníka. Pak se nabízí ještě přimíchávání vodíku z přebytků produkce OZE do obou druhů plynu. Tento vodík by hned zítra mohl být přimícháván v objemu 2-3% bez úprav sítě. To jsou ale drobné z pohledu emisí a nezajímavé. Dost ale na to aby se tak daly "účetně" srazit emise elektráren.

Tady by bylo ale třeba mít relativně levné a jinak neupotřebitelné přebytky z OZE v dostatečném objemu. Je jedno, tak nějak, jestli z dovozu, nebo vlastní.

Pak je tu otázka vody, Vy víte, stejně jako ostatní zde, že vodní elektrárny mám rád, ale je tu problém s krajinou, které chybí akumulační kapacita kolem 4 miliard kubíků vody, to znamená ekvivalent odtoku 126 kubíků za vteřinu, to trojčlenkou je průtok 83 kubíků v Hřensku po dobu jednoho roku, 28 kubíků na Soutoku a 17 v Bohumíně. To je dost vody. Tato voda samozřejmě proteče, ale prudce a je našimi hydroelektrárnami, zejména na Labi, Moravě a Odře nezpracovatelná.

Takže se dostáváme k tomu jak udržet hydroelektrárny v provozu, ony ani velké přehrady nebudou v suchu, tedy v mokru. Orlík má kapacitu asi 720 milion kubíků, z toho se dá pro vyrovnávání využít jenom část, takže mu ta vody bude docházet. jenže přijít o rychlé elektrárny na vodu bude znamenat nutnost, asi, regulovat párou, což vede na vyšší emise. Tady by se shodily asi přestavby Orlíka, Slapů a eventuálně Lipna na PVE a změny manipulačních řádů. Tím by bylo k dispozici asi 400MW výkonu PVE. Pak by mohly být různě další s menším výkonem. Samozřejmě by bylo třeba někde pro tyto vyrobit elektřinu, k tomu by se ale daly celkem dobře využít OZE, přesněji FVE.

Jenže toto jsou věci které se sice musí začít realizovat co nejdříve, třeba jen přípravou plánů, ale výsledek bude za dlouho, k tomu jsou tedy ještě třeba věci, které budou mít rychlý dopad.

Rozhoduje sice trh, z velké části je to ovšem uměle vytvořený trh s emisními povolenkami. A o trhu s emisními povolenkami rozhoduje "centrální plánovací komise" prostřednictvím uměle vytvořených stabilizačních mechanismů.

Stát je (to je dědictví římského práva) správce veřejných statků (tj. patří všem), mezi ně patří i příroda, ovzduší a klimatický systém. Podle toho se musí chovat, není přípustné, aby nějaké subjekty jen tak mohly poškozovat veřejné statky. Od počátku byla chyba, že se jim to dovolilo, teď se aspoň po nich chce, aby za to platily.

Poplatky jsou signál trhu, peníze jsou totiž jediný motivační prostředek, na který korporace reagují. Takhle aspoň začnou tento společenský náklad své činnosti zahrnovat do svých ekonomických úvah.

Má to drobnou vadu, a tou je dost značná volatilita a hlavně nepředvídatelnost těchto poplatků. Těžko se pak něco zahrnuje do ekonomických úvah, když nevíte, jestli ty poplatky náhodou za rok nebudou pětinásobné. Takže tvrzení, že něco určuje trh, je trochu naivní.

Jo, já jsem taky zastánce jiného řešení, konkrétně se mi líbí systém "carbon fee and dividend" co mají v Britské Kolumbii v Kanadě.