Útlum uhlí v ČR pokračuje, těžba loni klesla meziročně o 8 pct na 23 milionů tun

Útlum těžby uhlí loni v Česku pokračoval. V tuzemských lomech a dolech se vytěžilo přes 23 milionů tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně o osm procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku v minulých dnech definitivně skončila.

Hlavní podíl vytěženého nerostu tvoří hnědé uhlí. Loni se vytěžilo 21,86 milionu tun uhlí, což bylo meziročně o devět procent méně. Většina byla použita jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.

V posledním tuzemském černouhelném dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku horníci loni vyrubali 1179 tun černého uhlí. Meziročně to bylo asi o 13 procent méně. Většinu, konkrétně 728.000 tun, tvořilo koksovatelné uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa. K energetickým účelům se využilo 451 tun černého uhlí.

Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Loni činila 1,25 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o desetinu méně.

Těžba černého uhlí se v Česku v minulých dnech po více než 200 letech definitivně uzavřela. Po víkendovém ukončení těžby vyjel poslední vozík z hloubky 1300 metrů dolu ČSM ve středu. I po ukončení těžby podle zůstávají ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí, jejich vytěžení by ale podle expertů bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.

V současné době se tak v tuzemsku těží už jen hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika lomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za pár let měla rovněž skončit.

V loňském roce tak pokračoval trend postupného útlumu těžby z posledních let. Ten souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Výjimkou byl pouze rok 2022, kdy především kvůli energetické krizi a většímu využití uhlí v uhelných elektrárnách či v domácnostech naopak těžba zhruba o 14 procent meziročně vzrostla. Už předloni ovšem těžaři zaznamenali pokles o 17 procent.