Loni bylo v ČR zprovozněno pět nových větrných elektráren, letos nejspíš žádná

To je omyl... levná elektřina z německých větrníků (a na pevnině mají 4x větší kapacitu než na moři) se do Česka nedostane. Přeshraniční dráty mají kapacitu kolem 2500 MW, takže to se sem dostane a víc to nejde

A pro vás by bylo lepší, aby to bylo pro oboje 3,60 Kč.

Abyste na té své FVE konečně začal bohatnout, jak jste si představoval:-)

Jak jste přišel na to, že kvůli větrníkům je nutné posílit DS za stovky miliard Kč?

Máte k tomu nějaký zdroj dat?

Těch článků je spousta, divím se, že to nevíte :

echo24.cz/a/Hbm7A/zpravy-svet-evropa-dekarbonizace-masivni-elektrifikace-distribucni-sit-investice-studie

A tady je vysvětlena souvislost s OZE :

drive.google.com/file/d/1j-Prk-XgBPHlnmUXoIdz2QrcPC7KfmXX/view

„Masivní investice do distribučních a přenosových soustav, vyvolané decentralizovanou povahou OZE, představují další skryty náklad, který se v účtech za elektřinu projevuje v regulované složce ceny. Tradiční soustava byla navržena pro jednosměrny tok energie z velkych točivych center (uhelnych, plynovych a jadernych elektráren) ke spotřebiteli. Přechod na OZE vyžaduje miliardové investice do „zesílení drátů“, aby síť zvládla lokální přebytky a nestabilitu napětí. Tyto náklady na fyzickou přestavbu sítě jsou přímým důsledkem dekarbonizační politiky a představují čistou ekonomickou ztrátu v porovnání s efektivním využitím

stávající infrastruktury postavené kolem centralizovanych fosilních zdrojů.

Ekonomická neudržitelnost je podtržena náklady na rozvoj přenosovych soustav. Decentralizace vyroby do tisíců malych OZE vyžaduje geometricky nárůst investic do vedení, která jsou však většinu času nevyužita kvůli nízkému koeficientu využití OZE – Capacity Factor. Tyto náklady se promítají do regulované složky ceny elektřiny, kterou platí koncovy spotřebitel. Zatímco u jaderné elektrárny je distribuce efektivní díky vysokému soustředěnému vykonu, u OZE platíme za kilometry drátů k občasnym zdrojům, což drasticky zhoršuje celkovou efektivitu národního hospodářství.“

V tom, co jste poslal a odkazoval, se o stovkách miliard do DS pro větníky nepíše.

Píše se tam obecně o OZE, což rozhodně není to samé, zvláště ne v ČR.

"Každý rok by tak mělo na transformaci a modernizaci sítí v ČR směřovat téměř 40 miliard korun."

Chjo, zas vám to musím vyhledat. Za deset let to budou ty stovky miliard Kč, píše se o tom všude. To jste nikdy nečetl o posilování sítí kvůli OZE ?

Chjo, to že nedokážete rozlišit tak elementární věc, že když se píše o OZE, tak to nejsou jen větrníky, to je pak těžká debata.

Větrníky jsou v ČR v OZE marginální záležitost.

A mimochodem, jak sám citujete.

Ty peníze nejsou jen kvůli OZE, ale i na transformaci a modernizaci sítí, ale to je asi také pro vás těžké pochopit.

Jelikož se přes nás valí hlavně větrná energie z Německa a brzy bude i z Polska když na severu zafouká, tak musíme DS posilovat.

Jak mám dokázal loňský malý blackout, tak tyto přetoky s naší DS umí zacvičit.

Dále záleží, jaký bude vývoj třeba u větrníků, kde je dle CSRES uzavřena smlouva o připojení na 4245 MW a dalších 2362 MW jako nevyřízená žádost. Což vůbec není marginální záležitost. Ale samozřejmě doufám, že se větrníků moc nepostaví, protože je to dotačně velmi drahý zdroj ničící krajinu. Na rozdíl od FVE, kde už se objevují projekty i bez dotací.

Loňský "malý blackout" nebyl způsoben přetoky z Německa a Polska.

Reálný vývoj je tento:

"Loni bylo v ČR zprovozněno pět nových větrných elektráren, letos nejspíš žádná"

Není pravdou, že stovky miliard do DS jsou kvůli větrníkům.

Ty velké náklady do DS sice jdou hlavně na vrub FVE, ale i Vaše tvrzení a hlavně zdůvodnění je poněkud zavádějící. Ono ani tak moc nezáleží, kolik bylo VtE bylo skutečně připojeno, ale spíše kolik bylo podáno žádostí o připojení a na rezervaci kapacity DS.

Solarni tunel byl (a jeste je)prece temer fantasticky kšeft. Ale jen pro nekoho. Vetrny tunel by byl prece taky fajn. Zase jen pro nektere. Tak proc se nesnazit za nej bojovat? Treba to klapne.

No já bych těm investorům dovolil ty větrníky stavět.

Totéž bych dovolil stavět FVE a další.

Jen ty dotace nechápu - když je to tak dobré, tak to přece dotaci nepotřebuje.

Stát chce dekarbonizovat a chce více OZE, proto dává dotace, aby rozvoj podpořil.

Na tom není vůbec nic složitého.

Pane Sedlák, trochu se lišíme v kapacitním faktoru pro větrníky za leden 2026. Vycházím z údajů ČEPSu a za leden 2026 je průměrný výkon větrníků 86,2 MW, kapacitní faktor pak 23 %, na jeden ze zimních měsíců kdy má hodně foukat nic moc.

V příspěvku výše jsem psal o výrobě větrníků za den 4.2. a to bylo průměrně 32,3 MW, tj. kapacitní faktor ostudných 8,7 % dle údajů ČEPSu.

V Německu se v aukcích nesoutěží výkupní cena ale plovoucí tržní prémie, těch 60-70 EUR/MWh tedy není výsledná cena elektřiny ale minimální garantovaná výkupní cena. Navíc je tato virtuální vysoutěžená cena v méně větrných lokalitách navyšována o tzv. korekční faktor, takže i v Německu se reálná vysoutěžená cena ve srovnatelných lokalitách dostává klidně přes 100 €/MWh.

Především rychlost větru někde na mořském pobřeží v Německu a naší kotlince je nesrovnatelná. Poslední dobou se moc nevyplatí opisovat od Němců a u větráků to platí dvojnásob.

To bylo na Pavla.

Jestli si dobře rozumíme... Plovoucí tržní prémie není navíc k cenám elektřiny na trhu. Stát garantuje, že když elektřinu prodáte na trhu, tak dostanete minimálně tu vsyoutěženou cenu. NIkoli ale v každé hodině, ale počítá se to z měsíčních průměrů realizovaných cen. Jenže když hodně fouká a máte velkou výrobu ze svého větrníku, tak je cena elektřiny v Německu velmi nízká a není úplně snadné se dostat nějak výrazně nad tu garantovanou minimální cenu.

Výjimkou bylo období, kdy Putin přestal dodávat plyn a elektřina desetinásobně zdražila. Tehdy si všichni výrobci elektřiny namastili kapsy. Řešením je oboustranný contract-for-difference, jako už dávno mají v Británii

Tak to si dobře nerozumíme. Plovoucí tržní prémie je navíc k cenám elektřiny, od toho je to prémie. Nepočítá se z žádných průměrů, počítá se z každé hodiny zvlášť. Je to v podstatě jednostranný rozdílový kontrakt.

To je důvod, proč nejde srovnávat výsledky aukcí v ČR, kde se soutěží právě oboustranný rozdílový kontrakt, s výsledky aukcí v Německu, kde se soutěží plovoucí tržní prémie. Jsou to dva různé mechanismy podpory. Ve druhém případě je to jen část toho co výrobci za vyrobenou elektřinu průměrně dostanou.

P.S.: Právě proti oboustranným rozdílovým kontraktům v Německu obnovitelná lobby v minulosti dost protestovala.

To se, Emile, v několika dost podstatných bodech mýlíte. Mrkněte na německý zákon o OZE. Tržní prémie = cena získaná v aukci mínus tržní cena v daném měsíci. Ta poslední položka se vypočte jako vážený průměr čtvrthodinových cen, přičemž váhou je celková větrná výroba dle dat přenosovky. Pokud vyjde výše uvedená tržní prémie záporná, žádná podpora se za daný měsíc nevyplácí. Pokud vyjde kladná, tak výrobce dostane jen dorovnání na vysoutěženu cenu.

Nicméně máte pravdu, že to je jednostranný rozdílový kontrakt, výrobce extra zisky nevrací. Pro období absurdně vysokých "putinovských" cen se to ukázalo jako chyba.

Nebo se na to podívat takto

VTE stojí 40 milionu / MW - životnost 20 let - 2 milióny za rok - výroba 2000 MWh/rok - 1000kč/MWh odpis. Palivo 0 kč/MWh

Plynová stojí 25 miliónu /MW - životnost 35 let - 0.8 miliónu za rok - výroba 8000 MWh/rok - 100kč/MWh odpis. Palivo 60 EUR - 1500 kč/MWh

Vypadá to dobře ve prospěch VTE - tedy až do chvíle, kdy si uvědomíte, že k tomu VTE musíte postavit i ten plyn aby to fungovalo. No a jakmile k tomu připočtete cenu peněz (to jest 10% ročně pro CAPEX), tak najednou je to VTE dražší než ten plyn.

(pro VTE jsem vzal optimistická čísla, reálná jak cena, tak výrobní faktor jsou horší)

A hlavně když to vyrábí tak levně, proč stát dává "investorům" ve srovnání třeba s FVE tak vysoké dotace. Nechápu.

Stát by měl dotace soutěžit, nikoli dávat. A měl by zajistit, že bude přebytek nabídky. To může udělat jen nepřímo, ale o to účinněji: usnadní výstavbu. V Německu mají sítě a taky OZE v převažujícím veřejném zájmu, což tedy opravdu pomáhá. Posledních několik aukcí bylo přeplněných a cena se drží dole

Na nové FVE provozní dotace nejsou, na větrníky ano. A proto by se měla podporovat FVE, jinak tu budeme mít drahý energetický mix.

Omego, nejvíce s Vámi nesouhlasím v závěru: k tomu VTE nemusím postavit plyn! Nezálohuju přece větrník nebo fotovoltaiku, ale špičkovou spotřebu!! Prostě (paro)plynů postavím tolik, abych jimi dokázal pokrýt špičkovou spotřebu mínus jaderky mínus teplárny mínus voda.

V těch číslech je pár nepřesností...

1) Koupit plynovku za 25 mil Kč/MW platilo před pár lety, dnes je to prý až o polovičku více

2) Tu paroplynovou elektrárnu přece neprovozuji v baseloadu.

Přesně vzato body 1 a 2 jsou spíše pro upřesnění, protože prostě chci tu řiditelnou kapacitu

3) Když mám garantovaný výkupní tarif, tak se banky můžou přetrhnout, aby mi půjčily. Takže nelze použít stejnou cenu peněz pro oba zdroje.

4) U plynovky by měla být ještě cena povolenky - pak se dostanete o nějakých 30-50 EUR výš (paroplyn nebo jen plynová turbína).

Jde o to, že fixní náklad větrníků lze dostat pod variabilní náklady plynovky. Diverzifikaci výrobního mixu a jeho nezávislost na dodávkách plynu z divných zemí pak máte jako bonus

Zálohujete FVE, nebo VtE až do špičkové spotřeby.

Přece, když nefouká a nesvítí musí ta plynovka vyrábět i když není zrovna špička. Třeba celé dny. Protože ostatní zdroje (jádro, voda, případně uhlí) nestačí.

Poslední cca měsíc jedou naše paroplynky prakticky nepřetržitě, jako v baseloadu.

No právě... zálohuju špičkovou spotřebu, nikoli OZE. A pak je úplně lhostejné, jestli ho mám 1 MW nebo 10 GW. Ale to OZE vyrábí MWh, které jsou - nebo můžou být, když se to nedělá idiotsky - docela levné

V tom se s vámi neshodnu. Ještě jednou:

Není odběrová špička, OZE nevyrábí (vyrábí málo). Startuje záložní PPE, nebo PE.

Za tohoto stavu nezálohuje plyn špičku spotřeby (žádná není), ale OZE.