Česko musí zrychlit renovace budov, aby plnilo směrnice EU, uvedl Hladík

Česká republika musí zrychlit tempo renovací budov, aby dosáhla energetické účinnosti a dekarbonizace požadované evropskými směrnicemi. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Směrnice o energetické účinnosti a o obnovitelných zdrojích se po schválení Evropským parlamentem proti předešlým požadavkům zpřísnily. V reakci na ně vláda v říjnu přijala takzvaný klimaticko-energetický plán, který počítá ještě s ambicióznějšími cíli. K efektivnějšímu plnění plánu by mělo přispět rozšíření stávajících výzev na čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) ministerstva životního prostředí (MŽP).

„Je potřeba přizpůsobit obce, města a volnou přírodu měnícímu se klimatu a s tím spojenou větší vlnou veder či intenzivnějšími vlnami srážek. Důležitá tak je kombinace úspor a instalace obnovitelných zdrojů pro výrobu elektrické a tepelné energie. Ta funguje na rodinných domech a je ji potřeba rozšířit do segmentu bytových domů, veřejných budov a kanceláří,“ uvedl Hladík.

Ročně projde komplexní renovací procento budov. Po schválení klimaticko-energetického plánu by podíl renovací měl činit tři procenta. Evropská směrnice o energetické účinnosti požaduje snížení spotřeby energie v budovách nejméně o 1,9 procenta ročně. Zároveň by na jejím základě měla EU od roku 2024 zvyšovat účinnost a dosahovat takových úspor, aby celková konečná spotřeba energie klesala průměrně o 1,5 procenta ročně. Původní plán počítal s hodnotou 0,8 procenta. Do roku 2030 by se měla spotřeba snížit o 11,7 procenta proti hodnotám, které unie pro konec desetiletí odhadovala před třemi lety.

Klimaticko-energetický plán dále reaguje také na směrnici o obnovitelných zdrojích. Podle té by EU měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Pravidla se po schválení v Evropském parlamentu zpřísnila ze závazku 32 procent. Směrnice zároveň požaduje snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent a zvyšování energetické účinnosti nejméně kvalitních stávajících budov. Plán proto počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla podpořit zejména solární a větrná energetika a v delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika.

MŽP poskytne od února žadatelům o dotace z programu Oprav dům po babičce výhodnější 3,5procentní úvěr. Tento krok je podle Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí, „první vlaštovkou“, která by měla učinit dotace na renovace domů dostupnějším.

Standardní program NZÚ podporuje všechny kategorie zateplování, je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Na rozdíl od programu Oprav dům po babičce získají lidé peníze po realizaci opatření. U obou podpor na rodinné domy platí, že domácnosti mohou získat bonusy pro znevýhodněné regiony, stejně jako bonusy za kombinace opatření. O peníze mohou žádat osoby, společenstva vlastníků jednotek (SVJ), bytová družstva nebo obce.