Dánsko zvažuje vybudování obřího větrného ostrova s výkonem nejméně 10 GW
Dánská vláda zvažuje investici až 300 miliard dánských korun (přes bilion Kč) do obrovské větrné elektrárny. Turbíny domácí výroby Vestas chce umístit na jeden či více umělých ostrovů. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na dnešní prohlášení ministerstva pro klima, energii a veřejné práce.
Plánovaná elektrárna má mít instalovaný výkon nejméně deset gigawattů, tedy zhruba pětkrát víc než jaderná elektrárna Temelín. Resort očekává, že většinou investic zajistí soukromé společnosti.
Vedle toho, že v Dánsku sídlí největší světový výrobce větrných turbín Vestas, země sama se nejvíce na světě podílí na rozvoji větrných elektráren na moři. V roce 2018 tato skandinávská země pokrývala 41 procent své poptávky po elektrické energii větrnými elektrárnami. Dánský parlament v pátek přijal zákon, jímž se zavazuje snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 procent.
V rozpočtu na příští rok vláda vyčlenila 65 milionů dánských korun na výzkum spojený s projektem obří větrné elektrárny. Výzkum se bude zabývat tím, jak část energie uložit anebo přeměnit na obnovitelný vodík, o němž se hovoří jako o palivu budoucnosti.
V Dánsku žije kolem šesti milionů lidí a výkon elektrárny se bude zhruba rovnat spotřebě deseti milionů evropských domácností, napsala Reuters.
Resort pro klima, energii a veřejné práce nyní pro plánovanou elektrárnu hledá vhodnou lokalitu, například v Severním a Baltském moři.
Mohlo by vás zajímat:
Zpráva roku, roční výroba až 56TWh ročně, což by v praxi znamenalo množství energie , které nahradí všechnu v Dánsku spotřebovanou ropu. Přitom náklady stejné jako na naší podporu OZE , která vyrábí dohromady možná procento celkové spotřeby energie.
A na jednotku energie to bude nejspíše i levnější než ropa.
Pokud se na to podíváme eknomicky , pak dánsko potřebuje 76 mld. korun za rok na nákup ropy při ceně 1 bilion korun za VTE + cena údržby , cena regulace sítě , cena za budování nových sítí a rozdíl ceny EV a aut s klasickým motorem pak vychází řetězec s ropou celkově mnohem levněji než řetězec s VTE. Na druhou stranu z dlouhodobého hlediska bude tento řetězec zlevňovat a řetězec s ropou spíše ne, takže je to otázka načasování té investice čím déle a pomaleji se bude investovat tím menší ztráty pro ekonomiku. Ale tady jde především o politiku , pokud se jim to podaří a přejdou na EV a tepelná čerpadla nějak to plynem a vývozem uregulují vytřískají z toho ohromný politický kapitál a jejich výrobci VTE budou mít zakázky všude v EU.
Pokud se na to podíváme ekonomicky ještě podrobněji, výrobu toho parku nebude z velké části kam uplatnit. Okolní státy jsou silně korelované a jistě nebudou omezovat své výrobce a platit jim kompenzace víc, než jak vyplývá z národních předpisů, viz aktuální dánsko-německé pošťuchování na Baltu o přenosovou kapacitu mizerných 400MW. Leda by to vyrábělo dotovaný zelený vodík.
To bude mít parametry spíše umělého světadílu, než ostrova.
Turbíny budou patrně na moři okolo ostrova kde bude zázemí,Pokud tam nasadí ty nové 12MW turbíny pak to je 833 strojů to zase není tak moc. Jinak technický potenciál výroby el. energie z přímořských VTE je v EU 35000 TWh to je více než je celosvětová výroba el. energie.
To máte podivné představy o světadílech. Tohle se vejde do čtverce 30x30 km (když počítám 1 km rozestupy turbín mezi sebou).
To byla samozřejmě nadsázka, pane Veselý, ale přes to, už jste viděl umělý ostrov 30x30km?
A k čemu by jim byl? Budou potřebovat jen ostrůvek jako základnu pro údržbářskou techniku a opravárenské dílny. Turbíny budou normálně v moři. Ať na betonových patkách nebo ukotvené.
Proč potom mluví o umělém ostrově? Technika, pokud by to měla být základna pro údržbáře by zajistila i stará ropná plošina. Tedy nikoliv ostrov.
Ono také 30x30 km jsou skoro dvě Prahy.
Ještě významnější je anoncovaná zpráva na Euro
Takže už v Německu se budou stavět nejen velké FVE bez dotací (Braniborsko), ale i větrné elektrárny NA MOŘI (takže ti co říkají, v Německu vítr néééjde zklapnou).
To už nikdo nezastaví, čistá ekologická obnovitelná levná, bezdotační energetika již nastoupila, nepotřebuje žádnou CO2 hysterii a Gretenismus. Technický pokrok a zájem lidí neničit přírodu okolo sebe vítězí.
Hm, akorát že navozit umělý ostrov o rozměrech 30x30km, jak pohotově vypočítal pan Veselý, bude chtít nějaké prachy a to docela dost. Takže je potřeba nejdříve někoho okrást a potom mu zase ještě vnucovat energii, která nemůže být levná. Docela jsem si vzpoměl na projekt Desertec, který jeho tvůrci naštěstí včas odpískali, ale některé lidi to stejně nepřešlo.
Problém není s ostrovem, problém je v tom, že jste se fixoval na úplně nesmyslnou představu.
….Turbíny domácí výroby Vestas chce umístit na jeden či více umělých ostrovů.....je to v perexu.
Pane Šťastný to je jen špatný překlad slova "tying", ty turbiny jsou v moři, napojené nejprve na ten umělý ostrov. Plochu co zaberou Vám spočítal pan Veselý, o ploše ostrova nebyla v originální zprávě Reuters zmínka
Je to tak, turbíny nemají stát přímo na ostrově: "The energy ministry is looking for the right location to build one or more islands surrounded by offshore wind farms with a total capacity of at least 10 GW."
přímořské el. jsou velmi výkonné a možná že jednou budou skutečně levnější než klasické zdroje a možná to bude za 5 let, ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, že my si jich tady moc nepostavíme...
Ale už teď by se klidně s Dány nebo Němci nebo Poláky mohl domlouvat "claim", který by si ČR na 100 let pronajala a mohla už by se řešit HVDC linka do Štětína nebo do Hamburku.
Němci to neumí postavit sami u sebe a my se budeme snažit o kabel po ČR a po NSR současně?
S Poláky nám chybí dvě kapacitní spojení. Linky pro přenos baltské větrné energie a plynovod pro spojení s terminálem na LNG.
Pane Vaněčku, úplně stejně jste tu jásal už na jaře roku 2017, kdy se tyto farmy "bez dotací" soutěžily v první německé aukci na offshore větrné elektrárny. A hle, o dva a půl roku později se s velkou slávou dozvídáme, že první z nich má být hotová v roce 2025.
Pane Vaněčku, myslím že jásáte až příliš brzy. Z obou stran se jedná velmi pravděpodobně o velmi detailní ekonomické rozhodování. Pokrok a zájem neničit přírodu budou u obou až na vedlejší koleji.
Stavitel větrného parku počítá s tím, že se mu podaří vyprodat co největší část kapacity parku za fixní cenu odběratelům, kteří se napojením na tento zdroj snaží eliminovat riziko vyšších budoucích nákladů za energie plynoucí z "CO2 hysterie a Gretenismu" promítajících se do evropské politiky. Majitel zdroje pravděpodobně očekává, že dlouhodobé smlouvy na fixní cenu a kapacitu mu zajistí požadovanou ekonomickou návratnost a on nebude čelit riziku kolísajících cen na trhu, kdy přebytky intermitentních zdrojů posílají cenu k nule a nebude muset složitě soutěžit v aukci o CFD dotovaný kontrakt od státu.
Z hlediska skutečně ekologického přínosu bude důležité, jestli firma ten výkon skutečně odebere pro svoji výrobu nebo to bude pouze na papíře. Provoz v Brünsbuttelu na severu Něměcka, kam se elektřina z nového parku dá snadno dopravit těžko odebere celých 100MW. Hlavní provozy v Porýní jsou už trochu mimo hlavní trasy. Hádám tak, že celá ekologie této firmy se uděje čistě jenom na papíře a firma si jen započte kredity za "fiktivní" nákup energie z "ekologického" zdroje.
Jako vzor pro totální transformaci evropské energetiky jen plácnutí do vody.
O čem to tady fabulujete? O tom že první nový reaktor v Dukovanech má už být postaven 2036 či 2040? To je rychlost ????
To nejsou žádné fabulace, snadno si můžete dohledat, jak jste se tenkrát nad těmi projekty "bez dotací" rozplýval. Při životě zdá se drží jediný. Kde je konec těm ostatním?
P.S.: Doma se také vymlouváte na Dukovany, když máte jít vynést smetí?
Jádro je sice dražší, a ty doby schvalovacího procesu a stavby jsou katastrofální, ale nakonec máte prakticky prověřený zdroj elekřiny který může jet, mimo (většinou plánované) odstávky, ve dne v noci 50 let. Máme tu přikady zemí (Francie) kde jádro tvoří naprostou většinu energetického mixu.
Naproti tomu OZE ve větším podílu zůstávají dodnes nerealizovanou vizí/snem. Cena elektřiny když zrovna produkují je sice dobrá, ale vzhledem k nestabilitě těchto zdrojů budou muset být naddimenzované a zálohované, což sebou ponese další náklady. Jedny akumulátory 50 let zřejmě nevydrží. Jestli někdy nějaká země přejde na třeba 75% OZE, budu velice zvědavý jestli výsledná cena elekřiny bude nižší než ta jaderná. Přál bych si to, ale myslím že budeme hodně rádi když to nakonec výjde stejně draho...
Jak to vyjde draho je vidět na rozdílu cen Francie x Německo , Dánsko. Na jedné straně levná elektřina a na té druhé prakticky nejdražší na světě.
A to mají ještě co dělat, než budou doopravdy obnovitelní, musí udělat masivní akumulaci, nahrazovat obrovské množství dosluhujících turbín, začít recyklovat, zmizí dotace s CO2 které jim to teď živí. Nakonec to oze bude 10x dražší než jádro, až dojde na reálné ceny bez politických šarád.
No zatím je nově stavěné jádro ten nejdražší možný způsob výroby elektřiny v Evropě, to je současná realita v EU, kde žijeme. To snad nejde zpochybnit (píšu o nové budovaných elektrárnách.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se