Švédsko po velkém úspěchu s větrnými elektrárnami teď bojuje s jejich útlumem
Odvětví větrné energie ve Švédsku by se mohlo stát obětí svého vlastního úspěchu. Země má jednu z nejekologičtějších elektrárenských sítí na světě a spoléhá se téměř výhradně na vodní, jadernou a větrnou energii. Vzhledem k očekávanému růstu poptávky ale potřebuje další zdroje. Větrných turbín je ale všude už tolik, že cena vyrobené elektřiny soustavně klesá, což další investice do obnovitelných zdrojů brzdí, uvedla dnes agentura Bloomberg.
Větrná energie má nyní na celkové produkci energie v zemi téměř čtvrtinový podíl. Výstavba tisíců větrných turbín v posledních dvou desetiletích ale znamená, že je k dispozici tolik energie, že ceny elektřiny stále více klesají pod nulu, a to jak pro jednotlivé hodiny, tak pro celé dny. A očekává se, že zůstanou velmi nízké několik let. Nízké ceny energií nabízejí jen malou návratnost, což odrazuje investory od podpory nových projektů obnovitelných zdrojů v zemi. Sílí také pochybnosti o tom, jaká bude poptávka v budoucnu, protože řada ekologických megaprojektů na severu země, které jsou náročné na energii, se odkládá nebo úplně ruší.
Švédsko už před třemi lety ukončilo hlavní systém dotací pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Investice do čisté energie se tam teď řídí pouze cenou energie. Švédsko se tak liší od většiny evropských států, které stále nabízejí různé pobídky.
Kromě klesajících cen bojuje odvětví větrné energie ve Švédsku s dalšími překážkami, od vyšších nákladů na turbíny přes úrokové sazby až po odpor místních komunit vůči výstavbě větrných elektráren poblíž jejich domovů, veta projektů od obcí a armády a problémy s připojením k síti.
Tento útlum ohrožuje ambiciózní cíl Švédska dosáhnout do roku 2045 čistých nulových emisích. A nejde jen o Švédsko. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je ohrožen celosvětový cíl ztrojnásobit do konce desetiletí kapacitu obnovitelných zdrojů energie, protože rozvoj větrných turbín je příliš pomalý.
Podle údajů odvětvové skupiny Svensk Vindenergi nebyla od prvního čtvrtletí ve Švédsku objednána žádná nová turbína. To je nejdelší období za dva roky. Uvedení větrného parku do provozu, od podání žádosti, nyní v zemi trvá 8,5 roku, zatímco v roce 2010 to bylo 2,5 roku, upozornila poradenská společnosti Ernst & Young. Prodloužení lhůty pro investory a developery představuje také značný problém.
Vzhledem k tomu že se v zemi rozvíjí revoluce takzvané zelené technologie, odhady toho, o kolik vzroste poptávka po elektřině, se mezi analytiky značně liší. Vláda očekává, že se poptávka v příštích dvou desetiletích zdvojnásobí. Jedno je ale jisté – větší kapacita větrných elektráren bude mít pro uspokojení tohoto růstu zásadní význam. Instalovaný výkon větrných elektráren v zemi je čtvrtý nejvyšší v EU, koncem loňského roku činil přibližně 16.400 megawattů.
Ostatní země, které se stále snaží o dekarbonizaci pomocí dotací, se více spoléhají na fosilní paliva, což se projevuje ve vyšších cenách elektřiny. Ve Skandinávii se průměrná sazba v letošním roce pohybuje kolem 36 eur (905 Kč) za megawatthodinu. To je polovina ceny v Německu, které je největším evropským trhem. A rozdíl by se mohl ještě zvětšit, pokud bude poptávka stagnovat.
Ředitel poradenské společnosti Baringa Partners Yinfan Zhang uvedl, že investoři jsou při pohledu na to, co se stalo ve Skandinávii, dost nervózní a přemýšlejí, zda se to může stát i jinde. Příkladem může být Španělsko, kde se hodně rozvíjejí solární elektrárny a ceny elektřiny klesají.
Některé země, které se potýkají s odporem vůči projektům větrných elektráren na pevnině, preferují moře. Švédsko překvapivě nemá téměř žádnou kapacitu větrných elektráren na moři. V listopadu ale vláda zrušila 13 žádostí o projekty v Baltském moři s tím, že by ohrozily obranu země před Ruskem.
Starosti dělají odvětví větrné energie také vládní plány rozvoje jaderných elektráren. Návrhy zahrnují 40letou smlouvu, která garantuje, že elektrárna bude dostávat 70 eur za megawatthodinu, tedy že stát dorovná případný rozdíl v ceně, aby stavba byla pro investory atraktivní. I ty nejlepší větrné projekty by měly problém této ceně konkurovat.
Mohlo by vás zajímat:
Další přímý důkaz, že nejmodernější (a bez dotací) větrné elektrárny ve Švédsku či fotovoltaické elektrárny ve Španělsku dokáží stlačit cenu elektřiny na polovinu či třetinu vůči cenám obvyklým pro Lipskou burzu.
A ještě jedna poznámka: země které se rozhodly masově budovat fotovoltaiku nemusí spoléhat na čínské FV panely-viz Indie, která si již vybudovala svoji výrobní kapacitu v obrovském rozsahu, viz
pv-magazine.com/2024/12/06/india-reaches-63-gw-of-annual-pv-module-manufacturing-capacity
Úžasné: výrobní kapacita indických fotovoltaických panelů dosáhla 63 GW ročně.
A to vše je REALITA, ne nějaké plány či úvahy....
Článek sice říká pravý opak, že cena klesla díky stavbě dotovaných zdrojů, po ukončení dotací pro nové zdroje přichází útlum, ale proč se zabývat tím co je v článku, že...
Článek říká, doslovná citace, 2. odstavec: "Švédsko už před třemi lety ukončilo hlavní systém dotací pro nové projekty obnovitelných zdrojů ..."
No právě, proto taky teď přichází ten útlum, protože postupně dobíhají projekty s přidělenou dotací a bez dotací se přestávají stavět, natož aby mohly mít jakýkoliv vliv na ceny elektřiny.
Vaněčku:
Chce to pořádně číst a pochopit článek, pod kterým diskutujete a nepsat nesmysly.
Citát: "Podle údajů odvětvové skupiny Svensk Vindenergi nebyla od prvního čtvrtletí ve Švédsku objednána žádná nová turbína. "
Švédská energetika stojí na VE 38%, VtE 31% a JE 28%.
Ale ty VtE jsou s dotacemi, které stále dostávají a po ukončení dotaci se už nové nestavějí (viz citát).
Protože ty nové VtE bez dotace nemohou konkurovat ani ceně 70 €/MWh z nové plánované JE.
No to je mi překvapení, že OZE stavěné díky dotacím se po ukončení dotací přestávají stavět!
Pozoruhodné je ovšem přiznání, že občasné zdroje elektřiny nedokáží bez dotací konkurovat jaderným zdrojům ani při dohodnuté ceně 70 EUR/MWh. Naopak pozoruhodný není strach provozovatelů a potenciálních investorů občasných, neřiditelných, nepředpověditelných a navzájem se kanibalizujících zdrojů ze zdrojů, jež jsou stabilní, řiditelné a tedy předpověditelné.
Dotace na nové OZE ve Švédsku skončily před 3 roky. OZE se staví se dál, nicméně teď jsou 3/4 roku problémy.
Pro porovnání, viz tentýž článek:
Dotace (s vysokou cenovkou) pro nové jaderné elektrárny (žádné se ještě nestaví) bude Švédsko chtít za ? let (za 10 či za 15 či za 20 let, kdy je MOŽNÁ konečně postaví??)
OBROVSKÝ ROZDÍL. 15-20 let je v období energetického přechodu opravdu hodně let.
Uvědomte si laskavě ten obrovský pokrok OZE v 21. století ve srovnání se stagnancí (především kvůli velkým havariím a rizikům) jaderné energetiky.
REALITA.
Tečka.
1) OZE se staví tak že po skončení dotací teď Švédsko "bojuje s jejich útlumem", stačí si přečíst ten článek, pochopit ho a nepřekrucovat.
2) O žádných dotacích s vysokou cenovkou pro nové jaderné elektrárny se v článku nepíše, už si zase vymýšlíte, Vaněčku. Píše se tam o ceně 70 eur za megawatthodinu, která je naopak s nízkou cenovkou, když "I ty nejlepší větrné projekty by měly problém této ceně konkurovat", takže logicky i ty nejlepší větrné projekty mají tu cenovku ještě vyšší, jinak by ten problém neměly.
Vaněčkova paralelní realita, existující pouze v jeho hlavě.
Takže i ve Švédsku, kde jsou velmi dobré podmínky pro větrné elektrárny, dospívají k závěru, že jaderné elektrárny jsou levnějším zdrojem elektřiny.
Vše záleží na úhlu pohledu. Já hájím pohled spotřebitelů a pohled technického pokroku. Nopak, když je někdo částí nějakého energetického oligopolu, tak hájí jeho pohled.
V článku můžeme porovnat dva údaje: REALITU 36 EUR/MWh díky budování VtE a švédským přírodním a technickým možnostem.
Slibovaných cen nových JE (v současných cenách dvojnásobných těch současných 36 EUR/MWh) a samozřejmě za těch 20 let až to postaví to bude mnohem více za inflaci a obvyklé zdražování v průběhu realizace nových JE 70 EUR/MWh. Zkušenost z reality: Hinkley point 3.
Tož tak to je, zřejmě těch 36 EUR/MWh neudrží a dostanou se někam k 50 EUR/MWh. To je tak maximální cena spojená se spokojenými spotřebiteli a zachováním průmyslu v EU.
Tečka.
"REALITA" je že ta cena 36 EUR/MWh není díky budování VtE ale díky dotacím do nich, které skutečné náklady na tyto zdroje maskují. Bez dotací se nedostane ani na dvojnásobek, máte to jasně napsané v článku. Tím že před touto "REALITOU" budete zavírat oči a vymýšlet si nějakou alternativní, ji nezměníte.
Žádné "obvyklé zdražování" se do ceny elektřiny z nových JE nepromítá, o inflaci se zdražují i ty větrné elektrárny, což Vaněček neustále záměrně zatajuje.
Tečka.
To je Emilův názor, nic víc a nic míň. Realita je ale 36 EUR/MWh, které bylo dosaženou dobrou, přiměřenou POČÁTEČNÍ dotační politikou, která byla úspěšná a proto mohla být opuštěna již před 3 roky.
Totéž udělala Čína s dotacemi do velkých FVE. Po počátečním období dotace před několika lety skončily a nyní Čína staví tolik velkých FVE jako celý zbytek světa, ale staví je již BEZ DOTACÍ.
To je racionální cesta která funguje.
To co předvedla s dotacemi ČR v letech 2009-10 je to co funguje jako odstrašující příklad pro svět.
Ne, Vaněčku, není to žádný můj názor, je to v článku jasně napsané: "I ty nejlepší větrné projekty by měly problém" konkurovat ceně 70 €/MWh, logicky tedy těžko může být díky nim cena 36 €/MWh.
Objevil se tu takový nešvar "Tečka" :-).
Pane Vaněčku, pokud ta "Tečka" znamená, že přestanete psát nesmysly a začnete se vzdělávat v reálné energetice, tak vás podporují.
Technický pokrok ale není od jaderných elektráren k větrným, popřípadě fotovoltaice. OZE je technickým pokrokem v zemích, kde teprve budují energetiku a distribuční sítě. Tam nahradí dieselagregát, popřípadě zajistí aspoň nějakou elektřinu. Pokud už energetický sektor funguje, musí zajišťovat stabilní dodávku, stabilní a nízké ceny a dosahovat vysoké produktivity. Nejlépe to plní právě jaderná energetika.
Nejdráže, nejriskantněji a až za 15 či více let to může řešit jaderná energetika. Ale nemusí, jsou levnější řešení. Technický pokrok nezastavíte.
Ale v zemích které mají jaderné zbraně či v zemích u polárního kruhu jaderná energetika svůj význam neztratí.
pane Vaněček, ten váš pokrok znamená kupovat čínskou technologii závislou na počasí jenž musí být dotována a to dokonce v několika aspektech - instalace, výkup a dokonce i nevýkup, to je pokrok? Přidávat do energetiky takové parazity? situace je trochu lepší když přidáte akumulaci, odpadá dotace nevýroby a zlepšuje se závislost na specifických podmínkách výroby, opět ale kupujete čínskou technologii která musí být opět dotována aby mohla konkurovat klasickým zdrojům - uhlí/plyn/jádro. A co dělají v Číně? posilování monopolu výrobce očasných zdrojů a akumulace, financováním Číny zajistíte že získají kontrolu nad ložisky potřených surovin, převážně a Africe, odbyt zpracovatelskému řetězci, dále financujete vývoj levnější akumulace (sodík) a dostupnějších zdrojů energie (thorium). A naivně se domníváte jaký technologický pokrok tu zažíváme, ve skutečnosti se o vlastní technologický pokrok připravujeme, přicházíme o konkurenceschopnost už i v odvětví kde jsme dominovali - automobilismus, postupně přijdeme o vše, staneme se skanzenem nebo rezervací nebo kolonií/montovnou, což pro postkomunistické regiony nebude moc změna ale pro euroatlantský celek označován jako západ to bude docela slušný pád, a ta kobyla než zdechne bude pěkně kopat nohama
V článku chybí podstatný údaj a to využití instalované kapacity postavených větrníků.
en.wikipedia.org/wiki/Wind_power_in_Sweden
Ze zde uvedených údajů vyplývá, že využití instalované kapacity bylo v roce 2022 jen 26,5 %. Švédsko je tedy málo větrnou zemí a provozované větrníky je nutné dotovat podobně jako na většině území Německa :
nzz.ch/visuals/windkraft-in-deutschland-grosse-versprechen-kleine-ertraege-ld.1710681
Navíc jsou zde dlouhá období, kdy je vysoká nadvýroba a spotové ceny klesají k nule, což by částečně vyřešila bateriová akumulace. To by ale vyžadovalo další investice. Další investice si vyžádá stavba paroplynových elektráren, protože větrná farma musí mít za sebou elektrárnu na fosilní paliva, která bude čekat, až nebude foukat vítr. Švédsko je téměř 6x větší na plochu než ČR, ale i tam lidé protestují proti likvidaci krajiny větrnými monstry a brání jejich výstavbě.
Švédská vláda si toto vyhodnotila a rozhodla se tyto nekonečné dotační programy zastavit a dostatek stabilní elektřiny řešit stavbou jaderných elektráren.
Proto naprosto nechápu snahu naší vlády jít touto slepou uličkou, kterou již neúspěšné prošlapalo Švédsko a podporovat stavbu větrníků u nás:
Tyto zdroje na dotacích pohltí desítky miliard korun investičních dotací a za 20 let provozu stovky miliard provozních dotací. A to bez započtení ceny likvidace naší krásné krajiny a dalších vyvolaných investic do stabilizace sítě, které se promítnou do rostoucích distribučních poplatků.
Stupeň využití instalované kapacity VtE (platí i pro jiné zdroje s nestabilním výkonem, např. FVE) ovšem nezávisí jen na tom, jak je země větrná.
I při dobrých místních větrných podmínkách bude využití klesat s rostoucím instalovaným výkonem. Prostě pokud jich bude hodně, stále častěji bude docházet k nadprodukci, když bude hodně foukat a k jejich vypínání = bude se snižovat % využití instalovaného výkonu.
Překlad výše uvedeného odkazu z wiki je také velmi zajímavý :
„Kontroverze Sdružení pro ochranu švédské krajiny je v opozici vůči větrné energii. Jejich předseda říká: Myslím, že začíná docházet k tomu, že se stávající jadernou a vodní energií dostupnou ve Švédsku je role větrné energie s přerušovaným provozem okrajová a primárně jde o cvičení v následování „módy“. Má málo co přispět k výrobní kapacitě nebo bezpečnosti přenosu. A je to drahé. „
„Elisabeth von Brömsen, Veřejný rozhlas SR, březen 2011 V době vydání prohlášení v roce 2011, větrná energie představovala 4,3 % elektřiny ve Švédsku, jak je uvedeno výše. V roce 2017 to bylo 12,4 %. Při srovnání vyrovnaných nákladů na energii byla větrná energie k listopadu 2019 odhadována na 28 až 54 USD za MWh oproti 118 až 192 USD za MWh u jaderné energie.[13]. Zatímco podle vydání Projected Costs of Generating Electricity z roku 2020 [14] jsou nivelizované náklady na energii jaderné energie ve Švédsku 28 až 32 USD za MWh.„
ad Karel Valenta: koeficient využití je vhodnou metrikou jen pro srovnávání JE mezi sebou, pro ostatní typy elektráren se moc nehodí...
Takže když srovnáme JE v USA dle koeficientu využití, tak ten je mnohem vyšší než ten v Číně či ČR (už jsem o tom psal).
Když se píše o minulosti, tak situace před 5 či 10 lety ve VtE či FVE byla zcela jiná než dnes. Současný stav=obrovský pokrok v růstu účinnosti a poklesu ceny.
Naproti tomu u jádra je to naopak, staré JE byly mnohem levnější investičně a vyráběly mnohem levněji než ty nové, budované po Fukušimě. Ale snad už budou bezpečnější....
Tak to odporuje skutečnosti. Když se podíváte na onen odkaz z wiki, tak ještě v roce 2015 bylo využití instalovaného výkonu větrníků ve Švédsku 30,8 %, tzn. že s vyšším počtem větrníků ubývá vhodných míst pro instalaci. Nyní instalované větrníky budou mít využití jen lehce nad 20 % bez ohledu na lepší technologie. Je možné i vzájemné ovlivňování věrných parků, které si „kradou“ vítr.
A u nás to nebude jiné, rychle dojde k poklesu využití, jsme malá a hodně zalidněná zemička. Jediné rezervy pro umisťování větrníků vidím na mořích, ale to je ještě dražší. A cena větrníků stoupá s inflací, žádný výrazný pokles nevidím.
Vy žijete o VtE v obdobné představě jako se nám snažlili vnutit jistí diskutéři zde, když vyvolávali dojem, že slunce svítí jen zhruba dvě a půl hodiny okolo poledne, protože koeficient využití FVE je u nás 0,1. Snad vidíte že je to naprostá pitomost, ta metrika se na to nehodí, slunce v létě může svítit u nás až 16 hodin z 24.
Nové větrné elektrárny, na rozdíl od těch starých, mají delší vrtule a tedy jsou schopné sbírat více energie větru, než ty staré. To je ta podstatná výhoda, ne nějaký koeficient který má přímou vypovídací sílu jen pro JE. Já si mohu zavést "skutečný koeficient využití" JE který ten běžně využívaný časový koeficient 0,8-0,9 srazí na skutečný "elektrický" třetinový (protože ty 2GW z 3GW reaktoru v Temelíně jdou do chladících věží a jen 1/3 se přemění na výrobu elektřiny).
Koeficientů můžete mít spoustu, každý slouží k něčemu jinému.
Ale ROZHODNĚ ten "běžný", používaný jaderníky, nám u FVE a VtE neříká, kolik hodin v roce vyrábí FVE či VtE elektřinu. Jen nám umožní velmi zhruba spočítat (když známe typický roční průběh počasí) kolik elektřiny z daného zařízení za 1 rok vyrobíme. A z jednoho nového "větrníku " teď vyrobíme mnohem více elektřiny než to bylo před 10 lety.
1) "Že slunce svítí jen zhruba dvě a půl hodiny okolo poledne" nikdo netvrdil, Vaněčku, už si zase vymýšlíte.
2) Koeficient využití má samozřejmě "přímou vypovídací sílu" pro každý zdroj, mimo jiné např. ukazuje, že pokud spočítáte náklady na výrobu elektřiny pro zdroj s koeficientem využití 0,4, u stejného zdroje s polovičním koeficientem využití budou náklady na vyrobenou MWh dvojnásobné.
3) Zavádět si můžete co chcete ale je to úplně irelevantní, touhle "logikou" by se např. už tak nízký koeficient využití u fotovoltaických elektráren snížil ještě cca pětkrát někam na 0,02.
Delší lopatky, stále vyšší monstra větrných elektráren to je jasné. Jen mi vysvětlete, proč i přes to kleslo využití instalovaného výkonu ve Švédsku mezi roky 2015 a 2022.
Já větrníkům nefandím, protože jejich výkon je velmi nárazový a stoupá s třetí mocninou rychlosti větru. Nyní u nás bude nastávat situace, že v nějaké pohraniční obci budou občané ukecáni - uplaceni, aby zde bylo možné postavit 5-10 ks větrníků. Do takové obce je nyní přiveden výkon 1-2 MW a nyní bude nutné odvádět výkon desítek MW někam do velké transformační stanice třeba i desítky kilometrů vzdálené. Tím dojde ke značnému navýšení poplatků za distribuci, v nedávné rozhovoru to pan Míl odhadoval na dvojnásobek. Přitom to vedení bude plně využité jen po malou část roku.
Pokud jde o OZE, jsem proto příznivcem FVE, to máme spolu podobné. Je to proto, že FVE dávají cca 8 měsíců v roce ustálený výkon, který při krátkodobé akumulaci do baterií není nutné zálohovat. Uznávám, že ty zbývající 4 měsíce větrníky něco vyrobí, ale pokud nebude foukat, tak musíme mít stejně připraveny záložní zdroje. A po dobu souběhu těch 8 měsíců s FVE se tyto OZE budou vzájemně kanibalizovat. Z těchto důvodů si myslím, že jsou vlastně nadbytečné a k tomu došli a Švédi, viz příspěvky výše.
A co nám tedy říká koeficient využití? Tedy dle vás, Vaněčku?
Jistě - není to ideální parametr, protože nezohledňuje náhodnost, neřiditelnost a nepředvídatelnost občasné výroby v OZE. Bylo by fajn, kdyby občasné zdroje dokázaly dodávat aspoň v dobu, kdy je jejich dodávka potřebná, třeba s mizerným koeficientem. Nedokáží.
Ještě jste si nevšiml, že využití u Temelína (jakékoli JE) se počítá nikoli z výkonu reaktoru, ale z dodávek do sítě, kdy výkon bloku je něco přes 1 GWe? Možná, že kdybyste si všiml, dokázal byste rozpoznat i to, jaký blábol jste napsal.
To jsem si "všiml", o tom obrovském plýtvání energií vyrobené horké páry v jaderném reaktoru (s výkonem 3GW) jsem psal a píši mnohokrát. Ano, Váš koeficient "využití" si nadefinujete jen tak, jak je to vhodné pro přátele jádra, o tom taky píši, že je vhodný jen pro Vás pro porovnávání JE.
Ten koeficient využití je nadefinován tak, aby byl vypovídající. Není to váš blábol, kdy na jedné straně započítáváte vstupní energii proti výstupní (u JE), zatímco u větrníků a slunečníků bohorovně předpokládáte, že nic nespotřebovávají. To je totiž ten váš nesmyslný pokus o redefinici koeficientu využití.
Je to totiž koeficient využití instalovaného výkonu. Který je u JE využit obvykle na 90%, zatímco u větrníků i slunečníků je v našich podmínkách hluboko pod 20%. A to se vám hrubě nelíbí... Nedivím se.
Koeficient využití (energetického zdroje) je terminus technikus s pevně danými pravidly výpočtu a Vy s tím Vaněčku nic neuděláte. Je to jeden ze základních ukazatelů zdroje:
" Ukazuje, nakolik je v průběhu roku využíván instalovaný výkon (výrobní kapacita) energetického zdroje. Počítá se jako porovnání skutečného množství vyrobené energie s teoretickým maximálním množstvím, vyrobeným při celoročním provozu se jmenovitým výkonem. U špičkových elektráren tedy jeho hodnota není příliš vypovídající.
Vypočte se podle vzorce:
kr=Wr/Pi*h
kde:
Wr vyjadřuje roční množství vyrobené energie (kWh/rok)
Pi je instalovaný výkon (kW)
h je počet hodin, které má rok (8760 kalendářní rok, 8784 přestupný rok)
Koeficient ročního využití se obvykle vyjadřuje v procentech."
Využití že nemá význam pro větrníky a že se hodí jen pro jádro? To je docela ezo. Nadefinovat si můžete co chcete, ale kdybyste investoval svoje peníze do OZE, pak by vás hodně zajímaly dvě věci, průměrná cena vyrobené MWh a velikost výropby, která je násobkem využití v procentech a instalovaného výkonu. Můžete s určitou logikou tvrdit, že pro větrníky nemá smysl používat indikátory jako LCOE a instalovaný výkon, pak by vás využití moc netrápilo. Vývoj využití v čase je ale důležitý indikátor pro průmysl OZE jako celek a je logické, že od určité penetrace klesáí, protože nejvýhodnější místa už jsou obsazená. Proti tomu dočasně působí vývoj technologie, tady zvyšování výšky a průměrů vrtule, dlouhodobě je ale ten trend klesajícího užitku neodvratný.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se