Energetická budoucnost Evropy: V Severním moři má vzniknout největší energetický uzel světa

Evropské státy s přístupem k Severnímu moři se sešly v Německu, aby oznámily významný investiční plán na podporu výroby energie z mořských větrných elektráren. Zástupci odvětví tuto iniciativu uvítali s tím, že by mohla pomoci řešit rostoucí potíže se zajištěním investic do odvětví, které je považováno za páteř budoucího energetického systému Evropy.

Evropské státy s přístupem k Severnímu moři představily na třetím summitu Severního moře ambiciózní plán vybudovat do roku 2050 až 300 GW nových offshore větrných elektráren včetně propojovacích vedení, která umožní několika zemím využívat elektřinu vyrobenou ve stejné větrné farmě a rozvíjet výrobu zeleného vodíku na moři. Cílem plánu je každoročně přidávat 15 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren.

Porovnání se současným instalovaným výkonem offshore větrných elektráren, který na počátku roku 2026 v celé Evropě dosahoval 37 GW, nastiňuje velikost ambicí spojených s tímto projektem. Nedávná analýza Boston Consulting Group zjistila, že země Severního moře by musely sedminásobně zvýšit tempo expanze, aby splnily cíle dohodnuté na summitu v roce 2023, které počítají s instalovaným výkonem ve výši 120 GW do roku 2030.

Zástupci průmyslu uvedli, že expanze se v posledních letech zpomalila kvůli rostoucím investičním nákladům a aukčním modelům, které vytvářejí přílišnou nejistotu pro potenciální uchazeče. Zástupci vlád Německa, Francie, Spojeného království, Lucemburska, Islandu, Norska, Belgie, Irska, Nizozemska a Dánska přítomní na summitu se dohodli na mobilizaci až jednoho bilionu eur v letech 2031 až 2040, aby země dosáhly svých závazků.

„Naším cílem je vybudovat největší energetický uzel na světě,“ uvedla německá ministryně energetiky Katherina Reicheová a dodala, že Evropa nyní může využít významnou příležitost k přilákání kapitálu, protože investoři hledají stabilní podmínky uprostřed rostoucí geopolitické nejistoty.

„Každý projekt větrné energie na moři, který propojuje Evropu, nás činí odolnějšími,“ řekla Reicheová.

Německá ministryně zdůraznila, že multilaterální dohoda poskytne evropskému odvětví větrné energie na moři tolik potřebnou jistotu plánování, aby mohlo investovat do výrobní infrastruktury, kapacity přístavů a specializovaných plavidel.

Reakce na rostoucí geopolitická rizika

První summit Severního moře se konal v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu jako fórum pro rozvoj společných strategií s cílem zvýšit odolnost evropské energetiky. O čtyři roky později zůstávají hrozby pro bezpečnost Evropy akutní, protože válka na Ukrajině pokračuje.

Současně nedávná prohlášení o možném zabrání Grónska, autonomního území patřícího Dánskému království, vážně podkopala důvěru celé Evropy v USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa jako spojence. Evropské vlády reagovaly zintenzivněním spolupráce ve strategických oblastech, včetně energetiky.

Komisař Evropské unie pro energetiku Dan Jørgensen uvedl, že domácí obnovitelné zdroje energie jsou jediným způsobem, jak se stát nezávislejšími a snížit výdaje ve výši stovek miliard eur, které státy EU každoročně utrácejí za dovoz fosilních paliv.

S ohledem na současné bezpečnostní výzvy dánský komisař Jørgensen uvedl, že otázka Grónska je na summitu v centru pozornosti všech. Odklon Evropy od ruských energetických komodit v posledních letech je doprovázen rychle rostoucí závislostí na dodávkách LNG z USA. To podtrhuje nutnost přijmout podobná opatření.

„V současné době potřebujeme LNG z Ameriky. … V dlouhodobém horizontu se však chceme zbavit závislosti na plynu,“ řekl Jørgensen a zdůraznil, že ani Dánsko, ani EU nejsou proti obchodování s USA.