Domů
Větrné elektrárny
Evropské větrné elektrárny zaznamenaly minulý čtvrtek díky bouřlivému počasí rekordní výrobu
Zdroj: Pixabay

Evropské větrné elektrárny zaznamenaly minulý čtvrtek díky bouřlivému počasí rekordní výrobu

Minulý týden se nad velkou částí Evropy prohnalo bouřlivé počasí, které mělo za následek silný vítr. Zejména minulý čtvrtek byl ve znamení velmi příznivých podmínek pro výrobu elektřiny z větrných elektráren. Ty tak dosáhly vůbec nejvyšší denní výroby v historii.

V minulém týdnu dorazila nad evropský kontinent bouře Klaus, která se projevila zejména silným větrem. V řadě zemí tak během jednoho či dvou dnů násobně vzrostla výroba elektřiny ve větrných elektrárnách, které podle dat agregovaných asociací WindEurope dokázaly ve čtvrtek pokrýt 28,9 % poptávky po elektřině.

Během 11. března evropské větrné elektrárny podle dat asociace vyrobily celkem 2,79 TWh elektřiny, přičemž 2,42 TWh připadalo na onshore elektrárny a zbytek poté na offshore elektrárny. Tím byl o více než čtvrtinu překonán minulý denní rekord z 21. ledna o hodnotě 2,17 TWh.

Nejvíce elektřiny v daném dni vyrobily větrné elektrárny v Německu, a to 1022 GWh. Dále následovaly Francie (310 GWh), Spojené království (305 GWh), Španělsko (231 GWh), Švédsko (178 GWh), Polsko (118 GWh), Dánsko (107 GWh), Itálie (89 GWh), Belgie (88 GWh) a Irsko (59 GWh).

Z pohledu podílu větrných elektráren na spotřebě elektřiny v jednotlivých zemích se na špici umístilo Dánsko (89 %), následované Německem (66 %), Irskem (65 %), Švédskem (37 %), Belgií (36 %), Spojeným královstvím (35 %), Španělskem (30 %), Řeckem (30 %), Portugalskem (23 %) a Litvou (23 %).

Podobně i maximální dodávaný výkon přepisoval podle serveru Platts v některých zemích rekordy, například v Belgii s 4 038 MW. V Německu se maximální výkon rovněž vyšplhal na velmi vysoké hodnoty, a to až na 46,9 GW.

K rekordní denní výrobě rovněž pomohl další nárůst počtu větrných elektráren v Evropě, přičemž ke konci loňského roku jejich celkový instalovaný výkon dosáhl hodnoty 219,5 GW. Zásadním faktorem je nicméně nadále počasí, jelikož například v letošním únoru dosahovala průměrná výroba evropských větrných elektráren navzdory růstu instalovaného výkonu 62 GW ve srovnání s loňskými 78 GW.

Komentáře

(49)

Vladimír Šťastný

17. březen 2021, 10:53

Hurá, užily si letošní čtvrthodinku slávy.

Jan Veselý

17. březen 2021, 11:59

To byly 4 dny, ne 15 minut. Teď ještě zjistit v čem máte problém.

Atom

17. březen 2021, 12:30

Problém je v tom, že jsou to 4 dny za rok. Co třeba poslední věta článku:

Zásadním faktorem je nicméně nadále počasí, jelikož například v letošním únoru dosahovala průměrná výroba evropských větrných elektráren navzdory růstu instalovaného výkonu 62 GW ve srovnání s loňskými 78 GW

Vladimír Šťastný

17. březen 2021, 12:34

Čtvrthodinka je takový společenský úzus, pro ty, co zazáří a zhasnou. Mám tím na mysli, že kdykoli nadstandardně zafouká, přijde takovýto oslavný článek, ale nikdy se nepíše, že při nepřízni počasí třeba týden nedaly nic. Problém nemám, problémy mají ty větráky. Až se jim podaří vyhubit ty sektory energetik, které dosud jejich dodávku vyrovnávaly, pak ho budou mít o to větší.

blaha.p@centrum.cz

17. březen 2021, 13:22

Vláďo, mohu tě poprosit o komentář výsledků skutečné výroby EE dle zdrojů v Německu v roce 2020, kde vítr je největším zdrojem energie, to těch čtvrthodinek muselo být v roce 2020 teda sakra hodně, když vítr vyrobil 132 TWh. Nebo jak to teda vidíš?

https://www.solarninovinky.cz/novy-rekord-v-nemecku-se-loni-poprve-vyrobilo-vice-nez-50-energie-z-obnovitelnych-zdroju/

Peter

17. březen 2021, 18:05

V DK to bolo 65% za posledných 12 mesiacov. Plus slnko 5%.

Vladimír Šťastný

17. březen 2021, 18:29

Už jsem vám několikrát napsal, že podstatné je, z jakého instalovaného výkonu to číslo pochází. Jestliže musíte vybudovat 3-4 násobek instalovaného výkonu, který by byl nutný v klasické energetice, tak to není žádná výhra, ale znamená to jediné: je a bude to pohádkově drahé. Uvádět rekordy bez kontextu je přesně to, čím média dnes oblbují a blahové a Karásci to baští.

Omega

17. březen 2021, 13:20

Ten graf je moc pěkný.

9-10.3 - výroba 50-60GW, výroba větru+slunce nic moc

11-12.3 - výroba 70-80GW, vítr a slunce jedou

By mě zajímalo, kde skončilo těch přebytečných 20GW výkonu - to je 300-400GWh navíc proti běžné spotřebě - tak velký objem akumulace energie k dispozici zatím není (jen na tom grafu je nadvýroba nad spotřebou v objemu přes 1TWh)

blaha.p

17. březen 2021, 13:32

To vám řeknu přesně, v tyto větrné dny Německo vyváží do všech okolních zemí včetně ČR, všechny okolní státy utlumují svojí výrobu v uhelkách a nakupují levný proud v Německu např. 11.3. Německo vyvezlo 309 GWh do těchto států (Švédsko, Norsko, Polsko, ČR, Rakousko, Dánsko, Belgie, Nizozemí, Luxemburg, Francie, Švýcarsko). ČR koupilo od Německa ve větrných dnech tyto objemy: 11.3 = 8 GWh, 12.3. = 9 GWh, 13.3. = 12 GWh, 14.3. = 24 GWh

Emil

17. březen 2021, 14:03

A majitelé těch uhelných elektráren si spokojeně mnou ruce, jak jim německý spotřebitel krásně dotuje jejich byznys. Zrovna nedávno si Pavel Tykač pochvaloval, jak v tu dobu výhodně přeprodává elektřinu z německých větrníků. Nakoupí za spotovou cenu kolem nuly a prodává jako svůj dlouho dopředu nasmlouvaný baseload.

Jaroslav Studnička

17. březen 2021, 19:03

Když jste zmínil rozhovor s Pavlem Tykačem, tak byl velmi zajímavý jeho postoj k plynu a jádru.

Emil

17. březen 2021, 19:26

Ano, např. potvrdil že bez kapacitních plateb nebo jiné formy dotací se do výroby elektřiny z plynu investoři nepohrnou.

Jaroslav Studnička

17. březen 2021, 21:53

Ano a mimo jiné upozornil na to, že vydat se plynovou cestou bude drahé, nevyzpytatelné a zvýší závislost na dovozu.

Vladimír Šťastný

17. březen 2021, 18:36

Víte co se děje, když jede uhelka na snížený výkon nebo dokonce v technologickém minimu? Pálí mnohem víc paliva na vyrobenou jednotku výkonu, než kdyby jela na svůj jmenovitý výkon. Takže ten enviromentální přínos OZE je hned fuč, je to takové samozhášecí.

blaha.p

18. březen 2021, 07:21

Komentář byl odstraněn z důvodu porušení pravidel diskuze.

Vladimír Šťastný

18. březen 2021, 10:43

blaho, přijďte sem řečnit, až ty vaše zázraky budou života schopné bez uhelek, plynovek a jaderek. Nejsem až tak pitomý, za jakého mě máte, ale klidně si poslužte a hoňte se za vlastním ocasem omezováním produkce plynu, kterého je v atmosféře 0,04%, určitě je to ten, co za všechno může:-)))

Mě je jasné, že fosily jednou dojdou, u uranu je to ještě hodně daleko za horizontem, ale právě proto bych, jako přemýšlející a když už něco dotuju, hledal a vyvíjel zdroje, které mi budou schopny dodávat energii ve chvíli, kdy ji budu potřebovat a ne oslavně hýkat nad tím, že větráky zase vyrostly o deset metrů dají mi o pár kilowatů víc, ale pořád jen když bude foukat. A když bude foukat, napíšu o tom oslavný článek a budu velebit rekord, který byl k ničemu.

Ten vývoj měl být už dávno směrován úplně jinak a když to tak idiotsky platíme, pak by jedním kritérií příjemců dotací měla být souvislá dodávka vyrobené energie dle předem sjednaného diagramu a samozřejmě by to ukládání nebo přeměna energie měla být plně v jejich režii, jen tak se totiž ukáže její opravdová cena.

blaha.p

18. březen 2021, 12:28

Na jedné straně máme zdroje energie neobnovitelné, říká se jim proto, protože dojdou, odhady se různí, ale rozhodně to není víc jak sto let spíš desítky let, tzn. už naše děti pocítí nedostatek některých surovin, díky rozvoji OZE se vytěžení těchto surovin posunulo o nějaký čas, a navíc uhlí, plyn, ropu, uran (jen poznámka, kdyby celý svět, tak jak si tady někteří představují přešel hromadně na JE, tak uran dojde do 50 let) potřebujeme na mnohem důležitější věci než na výrobu EE a PHM. Pak zde jsou zdroje obnovitelné, které mají mnohem větší potenciál a sílu než uhlí, jádro, plyn, tyto zdroje jsou nevyčerpatelné, to je jejich největší výhoda. Je to voda, Slunce, vítr, geotermální energie, těmto zdrojům ty zastaralé neobnovitelné nemohou ani náhodou konkurovat. Brzy to pochopí i obyvatelé ČR, jen ČEZ se chystá do roku 2025 postavit 1 GW = 1 TWh/rok nových FVE. Po podzimních volbách a drtivé prohře této vlády, nás nejen v energetice čeká otočka o 180°. Tak Good Luck : )

Emil

18. březen 2021, 12:58

Nedojde nikdy nic, jen se to stane tak těžko dostupným, že už se to nevyplatí těžit. O tom co je jak dobře dostupné, resp. jak se ta dostupnost vyvíjí, nejlépe vypovídají ceny komodit na burze. Ty jasně ukazují, že zatímco ceny ropy, plynu nebo uranu jsou hluboko pod historickými rekordy, naopak prudce roste cena mědi, iridia, neodymu nebo kobaltu a dalších prvků, na kterých nejvíc závisí právě rozvoj OZE.

Zásoby uranu a případně thoria, které může uran jednou nahradit, pokud by se v dávné budoucnosti stala jeho těžba příliš drahá, jsou lidstvem nevyčerpatelné.

Karásek

17. březen 2021, 11:23

Je to argument pro budování vodíkových úložišť. Mimochodem ČR využívá svůj větrný potenciál velmi málo, např. srovnatelné Rakousko vyrábí z větru 10 procent spotřeby EE. ČR je ale pod vlivem Rosatomu a ten rozvoji OZE brání, protže chce stavět další blok v Dukovanech. Má v ČR i svoji PR agenturu na manipulování veřejného mínění. Jmenuje se Essential Communication.

Atom

17. březen 2021, 12:32

No u Vídně je to opravdu nádhera ta Rakouská větrná farma, viděl jsem ji z letadla, zábor půdy jako prase, ke každému větrníčku cesta ...

Karásek

17. březen 2021, 13:43

Bejt Atmem, tak bych se tím letadlem nechlubil. Letecká doprava vytváří fak velkou uhlíkovou stopu. Už ty větrné elektrárny v Rakousku někoho sežraly?

Atom

17. březen 2021, 14:00

Spotřeba modernějšího letadla je kolem 4litry na 100 km na osobu.

Karásek

17. březen 2021, 15:48

To je pořád mnohom víc, než autobus. U ekvivalentu železniční dopravy je to ještě míň.

A.O

18. březen 2021, 16:50

Nezapomínejte ale na to, že pro autobus je potřeba infrastruktura v celé délce trasy. Letadlo potřebuje minimálně dvě letiště.

Když si dáme teoretický příklad, kdy exituje silnice z PRG - NYC, která nezatáčí, tak na tuto trasu potřebujete silnici s plochou téměř 33 km2 (dvouproudová silnice). Letadlu na tuto trasu stačí plocha kolem 10 - 15 km2 - tj poloviční (v závisloti na letišť).

Samozřejmě že let Praha Ruzyně - Praha Kbely nedává smysl. Obecně se dá říci, že pro vnitrostátní dopravu země naší až Německé velikostí stačí železnice a letecká přeprava tu nedává smysl. Pohodlně a čistě se to odjet právě vlakem (osobně preferuji právě vlaky nad autobusy - vlak má vyšší cestovní rychlost a je pohodlnější)

Jakub

17. březen 2021, 16:07

Nějak se tam ten těžký jeřáb musí dostat, nákladní vzducholodě zatím nepoužívají.

Atom

17. březen 2021, 16:40

Jo ty vzducholodě to nějak krachlo, teď je z toho ten německej tropickej ráj.

Peter

18. březen 2021, 08:20

Ja tie vrtule vidím z okna....

Zaberajú určite menej pôdy ako letisko,z ktorého štartovalo lietadlo v ktorom si sedel...????????????????????????????????????????????????????????

Vladimír Šťastný

17. březen 2021, 12:38

Rosatomu jsou naše OZE dokonale šumák, protože na rozdíl od vás ví, že v našich podmínkách nepředstavují žádný významný výrobní potenciál. A zkuste se zeptat někoho, kdo má praktické zkušenosti s nějakou vodíkovou technologií nebo s vodíkem, jako médiem. O problémech vám bude vyprávět minimálně týden.

Josef

17. březen 2021, 13:15

Jo je to skutečně možné využít VTE v ČR nahradí to bez problémů nový jaderný blok, ale průměrně a navíc za cenu "změny" vzhledu krajiny. Cenově je to mnohem dražší než JE. Protože potřebujete akumulaci el. energie na řádově týdny.

Omega

17. březen 2021, 13:30

Obávám se že toto není argument pro budování vodíkových uložišť. Z ekonomického pohledu je ukládání energie do vodíku jedna z nejdražších možností vůbec (postavit libovolné množství přečerpávacích elektráren je ekonomicky výrazně efektivnější)

Zkusil jste si někdy spočítat celkovou ekonomiku výroby vodíku? To jest cenu elektrolyzéru, náklady pro modelové situace výroba 20% času, 50%, 70%, náklady na uložiště vodíku a hlavně jeho zabezpečení, stlačení vodíku (má extrémně malou hustotu) ....

Jinak aktuální reálná cena kWh z vodíku - vyrobit z elektřiny, stlačit, uložit, následně opět převést na elektřinu - přesahuje 10kč. A to se bavíme o případu elektrolyzéru jedoucího blízko 100% využití.

Miloslav Černý

17. březen 2021, 14:35

Ono na ty přečerpávačky u nás taky dojde, jenom škoda až jednou. Pár vytipovaných lokalit pro větší výkony kolem 1000 MW výkonu jsou k dispozici, bohužel ochranáři si neuvědomují, že svou brzdou škodí životnímu prostředí mnohem víc. Aby došli ke změně myšlení musí dojít k dalším životním pohromám, které se jich budou víc bezprostředně týkat.

Carlos

17. březen 2021, 15:41

V prvé řadě by se ale u v ČR muselo přejít na model "Evropa jsme MY" a ne "Brouk Pytlík". To je hlavní překážka. Orlík se měl předělávat na PVE takže by to bylo 180MW VE a 180MW PVE, jsou k tomu materiály + seznam věcí co se má udělat aby se dala provozovat. No projekt je stopnutý a nikdo ze zelených do toho vidle nehodil. Kapacita měla být sice malá někde kolem 1GW, ale dalo se to udělat v rámci rekonstrukce, která stejně tak má být.

Další věc je že, speciálně v případě ČR, je to tak že "ekoteroristi" brání ve velkém počtu případů jenom nefungujícím úřadům ve zvůli. Stát se je schopný přes dvacet let hádat a snažit si prosadit svou kednak přes odpor místních a také bez dodržení vlastních pravidel. Pokud se podíváte tak žádnou ze staveb v ČR není třeba blokovat nějakým přivazováním se někde, stačí se začíst do dokumentů a najdou tam tucet chyb a vad pro které soud proces vrátí na začátek.

Házet neschopnost státní správy a dalších na zelené je sice možná líbivé pro někoho, ale pravý důvod problémů je ve státní správě.

Josef

17. březen 2021, 21:34

S tím Orlíkem nesouhlasím protože nejde o technickou realizovatelnost, ale ekonomickou návratnost. Máme před sebou prudký rozvoj EV. Ta auta se budou nabíjet v době, kdy je el. energie přebytek a to povede k tomu, že rozdíl ceny se v běžném dni bude snižovat, protože síť začne mít silnou přirozenou akumulaci, která se bude zapojovat dle ceny v aktuální hodině. Pokud se baterie skutečně dostatečně zlevní - což je velmi pravděpodobné povede to k tomu, že kapacity rychle vzrostou, protože BEV se budou masivně uplatňovat ne jen v osobní dopravě, ale v hromadné městské , později dálkové a nakonec i v nákladní dopravě na střední vzdálenosti. Regulaci sítě přitom zajistí plynové zdroje. Osobně bych svoje peníze do přečerpávací el. dnes neinvestoval a ČEZ je stejného názoru....

Carlos

17. březen 2021, 22:30

Josefe,

mám spíš podezření že Orlík měl dodělat těch zbylých asi 100-150MW do nového bloku JE aby ČEZ měl něco co v kombinaci nahradí jeden blok JE (480+650+180 = 1310MW ~ 1 blok NJZ)

Ano, EV budou mít nějaký vliv, ale kolik to bude? Jaký bude zvyk lidí při dobíjení? Jak se změní vybavení domů? Ono je klidně možné že jak se rozvinou EV (v ČR tak za 20 let pro mentalitu) tak budou v většině destinací k dispozici zásuvky a EV budou na síti celý den, pak k nějakému velkému vyrovnávání přes noc nedojde, navíc berte do úvahy že denní nájezdy jsou poměrně malé, jednotky až nízké desítky kilometrů, to jsou jednotky kWh. Sto kilometrům odpovídá nějakých 18-20kWh. To tu síť nijak nevtrhne. Zvláště pokud bud k dispozici ještě nabíjení přes den.

Další věc, která bude hrát roli jek rozvoj FVE, klidně může naopak vyvstat potřeba si tu produkční špičku z poledne posunout do večera a to ještě více než pokud by EV nebyla v módě. Al vlastně i pokud by se nabíjelo přes den, tak by to ničemu nemuselo pomoci. A dostat se na 10GWp FVE se dá klidně za pět let.

Vývoj měst a městské dopravy je zase otázka za milion. Do historického centra třeba nelze mnohdy pustit busy, tramvaje ano a ještě ne všude. (to je dáno především předvídatelností trasy a možností řízení jednokolejného provozu, jestli znáte Brno asi si umíte představit náhradu šalin přes Svoboďák za elektrobus.) Na velkou dálku se to zase nehodí... Zase se dá provázat metro-tramvaj-vlak, byť je to něco proti svatým přikázáním VHD v ČR, ale pravidla EU to dovolují. Takže potřeba nějaké autobusové dopravy může být výrazně menší. Navíc kolejové dopravní prostředky mají vyšší kapacitu a efektivnější užití personálu.

Aby byla BEV použitelná v dálkové VHD, tak by musela hustota energie v akumulátoru vzrůst asi 10x, nebo alespoň 5x. Máme nějaké limitní hmotnosti a nápravové tlaky a současné baterie na to nejsou prostě. Navíc je otázka jestli na dálkovou dopravu není lepší VRT, hyperloop, nebo maglev, než pokusy o elektrické autobusy na ježdění přes půl Evropy.

Miloslav Černý

19. březen 2021, 11:22

Souhlasné stanovisko. Je třeba se zaměřit na všechny potencionální brzdy.

Jiří

18. březen 2021, 00:02

A jak by měly podle vás fungovat PVE v kombinaci s OZE? Přes den, kdy je největší výroba z OZE se budou plnit a přes noc, kdy je elektřiny nadbytek by ta PVE dodávala komu?

Nebo jak jinak vidíte jejich smysluplný business model?

Carlos

18. březen 2021, 00:17

www. hybrid. cz/solarni-revoluce-v-cesku-proc-ne-ma-vsak-sva-ale

www. hybrid. cz/solarni-energetika-v-cesku-bez-novych-regulacnich-akumulacnich-kapacit-nepujde

P.S. v momentě kdy bude mnohem více FVE, nebude v noci tolik elektřiny.

Miloslav Černý

18. březen 2021, 11:32

S rostoucí kapacitou OZ a postupným odstavováním uhelných a jaderných elektráren, ke kterým bude docházet si svoje místo pro smysluplné ukládání tou efektivitou najdou. Do toho vybalancování tady bude velký prostor i z důvodu nerovnoměrné produkce z OZ. Využití těchto vodních ploch pro fotovoltaiku a v tom vyšším patře ještě pro vítr by to ještě podpořilo a to neberu přínos v podobě zadržení vody v krajině. Zároveň to bude mít vliv ve zkrácení toho zimnímu období.

energetik

17. březen 2021, 23:25

Stlačování vodíku je nesmysl, elektrolyzéry už jsou v tlakovém provedení.

Úniky při tlacích kolem 15 bar jsou nulové. Podobná nádrž jako na LPG u rodinných domů naplněná vodíkem z letních přebytků dokáže zajistit přesunutí energie z léta na zimu.

Více viz rozhovor s Ing. Alešem Douckem, Ph.D. z UJV Řež na YouTube.

Uchovávat v přečerpávačce energii z léta na zimu je nesmysl.

Vinkler

18. březen 2021, 10:30

Vy jste si neprovedl ani orientační odhad.

K zajištění vytápění potřebujete u pasivního domu nejméně 2000 kg uhlovodíku, to je asi 2000 l. Energeticky je to 1500 kg vodíku. Ale to je 15 000m3 pro 1 bar. Pro 15 barů je to 1/10. tj 1500 m3. Krychle plynojemu co má 25m hrana v domě?

Vinkler

18. březen 2021, 18:36

Tedy nízkoenergetický, pasívní by potřeboval méně 1/10? i tak je to 150m3

Milan Vaněček

17. březen 2021, 19:00

Pár čísel od našich severních bezjaderných sousedů-Poláků. Mají ještě větší podíl uhelných elektráren než my a Němci.

Co postavili doposud, co postaví do 5 resp 10 let?

Fotovoltaika: nyní přes 4 GW, do 5 let postaví dalších 11GW

mají tu výhodu že staví levně, dokonce některé projekty bez dotací, pomocí PPA

viz pv-magazine.com/2021/03/17/poland-to-add-another-11-gw-of-pv-over-the-next-five-years/

Větrné elektrárny: nyní přes 6 GW, do 2030 10GW on shore a 4 GW off shore

viz csve.cz/cz/vetrna-velmoc-polsko--n/509

Že vítr a slunce v našich či polských podmínkách toho může hodně dokázat je zřejmé (pro fotovoltaiku máme trochu lepší podmínky, pro vítr trochu slabší ale stejně jako poláci vlastní u nás řadu významných podniků tak to může být i naopak).

No a co slunce a vítr dokazují po celý rok u našeho souseda (v Německu), to všichni vidíme. Kde jsou ty doby co místní experti říkali: nad 10% slunce a větru to nééjde,

nad 30% to néééjde, teď už když řeknou "nad 50% to nééééjde" tak jsou akorát směšní.

Omega

17. březen 2021, 21:15

Jo jsou směšní.

Jen mě zajímá kdy to (konečně) půjde bez veřejných a skrytých dotací.

Vysvětlivky:

Veřejná dotace = zadotuji stavbu, garantuji výkupní cenu na cokoli, co elektrárna vyrobí

Skrytá dotace = přednostní odběr, příkaz ostatním zdrojům ustoupit tomuto zdroji v síti, nepožadovat po zdroji zajištění dodávek v době odběru, umožnit sepsání PPA smluv pouze na množství vyrobené energie, místo na dodání energie (odběratel odebírá uhelnou, ale platí větrnou energii), atd.....

Carlos

17. březen 2021, 21:29

1) To by mne také zajímalo, možná v momentě kdy se zdaní externality fosilních zdrojů a přestane se s vymýšlením šíleností pro podporu JE. Jenže to se bije, jestli to udělat daní na palivo, nebo emisenkami.

2) Přednostní výkup byl vytvořen primárně v době kdy OZE nikdo moc nechtěl aby nebyly vytlačeny starými elektrárnami jedoucími za buráky. Myslím že to bude možné v momentě kdy se začnou objevovat opravdu velké akumulační kapacity. Ty totiž pohnou trh spíše ke kratším kontraktům než k dlouhodobým na roky.

energetik

17. březen 2021, 23:12

Žádný přednostní odběr neexistuje. Si postavte jaderku do první linie na NN síť blíže ke spotřebičům a šoupejte si těmi tyčemi podle spotřeby aby JE vykompenzovala činný příkon investorovi a bude mít také zajištěný "přednostní odběr". Tak jako to musí dělat i jiné zdroje bojující o místo na trhu, bez státních garancí a zaručeného výkupu.

To je problém JE že je tak daleko od spotřeby.

energetik

17. březen 2021, 23:35

50% čisté a skutečně bezemisní energie měli v Německu už minulý rok. Skvělý úspěch na to že prý to néééjde. A kvalita dodávek energie spotřebitelům je tam také vyšší než v ČR a to i navzdory tomu že zde takzvané "nezávislé" ERÚ kryje distributory a rozhoduje v jejich prospěch a to i v případě že má zákazník dle zákona právo na odškodnění za mizernou práci distributora. Takže většina nekvality dodávek energie se vůbec do vyhodnocení kvality v ČR nedostane.

TechnikTom

18. březen 2021, 21:15

"energetik" a zná jen jednu veličinu "modlu" energii.

Ale ono se hraje taky na okamžité hodnoty - výkon.

A třeba včera okolo 18. hodiny jim ta OZE sláva i s bioplynem a vodou dodávala ( solar 0.11 vítr 4.6 biomasa 4.9 voda 2 ) 12.6GW . Spotřebu v tu chvíli měli 71GW.

Víc netřeba říkat, i kdyby za rok vyrobili té energie z větru 80%, tak v takových chvílích jim to nepomůže a nikdo mi zatím neřekl reálnou alternativu jak ten chybějící výkon uhlíkově neutrálně dodat.

Miloslav Černý

19. březen 2021, 11:36

Těch odpovědí na řešení tohoto problému spojených s akumulací tady bylo prezentováno nepřeberné množství. A jejich kompletní nejefektnější využití podle místních podmínek je tou cestou. Nekecat, nejmíň natahovat ruce a konat. Bez práce nejsou...

sabi

18. březen 2021, 16:51

Pár čísel k solárům: v zimě při zatažených dnech je výroba z nich 1/10 jejich výkonu (ale je to i méně, při silěn zatažené obloze to může být i 1/20). A vyrábí max. 8 denně. Takže když jsou tady tací (a to nemyslím v této diskuzi), kteří vidí čísla z FVE kolem 5 GWp, tak za takových "vhodných" dnů z nich nevymáčknete víc než 500 MW, a to po pár hodin. Při takových dnech z nich ani nemusíte dobít baterie. A takových dní bylo za loňský listopad a prosinec minimálně 40.

A v létě pak nebudeme vědět, kam s ní (EE).

Jak tady někdo psal - good luck (i když nevím, jestli by písmeno l nebylo vhodnější nahradit jiným...).

Soláry určitě mají místo ve skladbě zdrojů, ale v našich podmínkách jsou (a podle měly by být chápány) jako doplňkový zdroj. A u malých FVE by měly být vždy s akumulací (jinak to nedává technicky smysl), byť ekonomicky to (bohužel) stále ještě nevychází.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.