Domů
Větrné elektrárny
Nový Goliáš na poli větrné energetiky: SG představila největší turbínu světa
Zdroj: Siemens Gamesa

Nový Goliáš na poli větrné energetiky: SG představila největší turbínu světa

Zvyšování konkurenceschopnosti je dlouhodobým cílem výrobců obnovitelných zdrojů energie, přičemž v případě větrných elektráren se v posledních letech jednalo především o růst jejich velikosti. Značný pokrok je znatelný především na poli offshore větrných turbín, které vzhledem ke svému umístění na moři nejsou tolik limitovány jako jejich pevninské obdoby. Evropský výrobce Siemens Gamesa nyní představil návrh nové turbíny, která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa.

Na větrné elektrárny vsází mnoho zemí světa jako na prostředek k dosažení vyššího podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco v případě v současnosti výrazně rozšířenějších pozemských turbín existuje pouze omezený potenciál pro jejich velikost vzhledem k přepravním omezením a minimální vzdálenosti od zastavěných oblastí, v případě turbín umístěných na moři lze uvažovat o výrazně větších rozměrech.

Velkou pozornost vzbudilo představení větrné turbíny Haliade-X výrobce GE Renewable Energy, která se pyšní úctyhodnými lopatkami o délce 107 metrů, díky nimž má disponovat instalovaným výkonem 12 MW. První prototyp byl přitom již spuštěn, a to ke konci loňského roku v nizozemském Rotterdamu. Sériová výroba má být zahájena v příštím roce.

Konkurence v podobě další evropské společnosti, Siemens Gamesa, nicméně pouhých několik měsíců po spuštění prototypu Haliade-X představila novou větrnou turbínu, která má současného obra pokořit.

Čím větší, tím lepší

Nová turbína určená pro offshore aplikace s označením SG 14-222 DD má s lopatkami o délce 108 metrů nabídnout instalovaný výkon 14 MW. Podle výrobce by přitom s využitím blíže nespecifikované funkce Power Boost mohla dosahovat výkonu až 15 MW.

„Zvětšujeme k lepšímu. Bezpečné a udržitelné dodávky čisté energie pro naše zákazníky a společnost jako celek jsou jádrem toho, co děláme,“ řekl Markus Tacke, CEO společnosti Siemens Gamesa Renewable Energy.

Oproti aktuálně největšímu modelu výrobce SG 11.0-200 DD má ročně vyrobit až o 25 % více elektrické energie. Využití lehčí gondoly o hmotnosti 500 tun má přinést nižší náklady s ohledem na úsporu materiálu, což se rovněž projeví na příznivějších přepravních nákladech.

„Offshore je v naší DNA. Od té doby, kdy jsme pomohli vytvořit offshore větrný průmysl v roce 1991, jsme rozhodnuti bezpečně zvýšit provozní výkonnost, minimalizovat technologická rizika a stále snižovat sdružené náklady na výrobu energie,“ uvedl Andreas Nauen, CEO offshore obchodní divize Siemens Gamesa.

První prototyp by měl být podle výrobce hotov v roce 2021, přičemž komerčně dostupná by turbína měla být od roku 2024.

Zdroj úvodní fotografie: Siemens Gamesa

Komentáře

(85)

Milan Vaněček

27. květen 2020, 09:52

Představte si, že by Siemens zůstal u jaderné energetiky (byl v její špičce v minulém století). Nastal by úpadek, táhnoucí se průšvihy jako Olkiluoto.

Místo toho zvolili perspektivní obor s obrovskými možnostmi (off shore větrné elektrány). Mají (zajistili si) obrovskou podporu v EU.

Zkrátka prozíravá politika staré ale dynamické velké soukromé firmy.

Josef

27. květen 2020, 10:03

No kdyby se OZE nedotovaly, pak by byl naprostý nesmysl nezůstat u jádra.

Tato turbína - bude někdy v roce 25 - cena energie z ní poklesne, jenže bude reálně 2-3 násobná než cena energie z jádra + nestabilita - takže žádné moudré rozhodnutí, ale zelená ideologie.

Milan Vaněček

27. květen 2020, 10:57

Pane Josef, 60 let masivních státních dotací do jádra a výsledek: ani ti Francouzi nejsou schopni levně a rychle postavit tu svou jedinou stavbu reaktoru Flamanville 3. Je to extrémně drahé a pomalé a staví to státní podnik.

Naproti tomu off shore větrná energetika se rozletěla do světa s velkým úspěchem, velmi rychle. Myslím že už za 20 let se dočkáme, že celosvětově porazí výrobu všech JE a k tomu navíc fotovoltaika to samé - není co řešit, technický pokrok to ve světě už vyřeší sám.

Jen někde v Kocourkově budou platit a platit a platit bilion za jednu malou JE.

MILKA

27. květen 2020, 11:27

Můžete říct, kde jste vzal těch 60 let masivních dotací do jádra? Existují státní investice do jaderné fyziky jako vědního oboru. Což dělá každý rozumný stát na světě.

Milan Vaněček

27. květen 2020, 13:00

Milá Milko, jaderné elektrány vesměs staví stát z vybraných peněz daňových poplatníků. Stát též musí zajistit bezpečnost (zrovna příští rok budeme potřebovat rakety země-vzduch na ochranu, ty 40 let staré prý dosluhují. A Gripeny)

Stát se musí o vše postarat, soukromí investoři nestaví (lze na tom jen prodělat nebo to musí stát dotovat nebo to celé zaplatit). Toto je 60tiletá zkušenost ve světě.

Zána

27. květen 2020, 16:05

Žádný energetický zdroj nebyl nikdy tak subvencovaný jako jaderná energetika. Bohužel si ještě spoustu peněz zaplatíma a to za jaderný odpad a vysloužilé jaderné elektrárny.

Milan Smrž

27. květen 2020, 22:00

Podle prof.Claudie Kemfert (Das fossile Imperium schlaegt zurueck) bylo k roku 2015 subvencována fosilní výroba z uhlí 421 miliardami euro, atom 219 miliardami euro a OZE 102 miliardami euro.Když to spočteme na dotace na kWEhjj, tak to v roce 2014 vycházelo pro OZE na 6,24 eurocentů a pro konvenční energie 10,6 eurocentů.

Tady se ty peníze berou. U nás najdete na účtech za elektřinu doplatky za OZE, ty ostatní tam uvedeny nejsou.

Emil

27. květen 2020, 22:36

Nepřekvapí, že Claudia Kemfert je zároveň známou protijadernou aktivistkou. Její pavědecké metody byly důkladně popsány zde:

www. kernd. de/kernd-wAssets/docs/fachzeitschrift-atw/artikel/atw_2019-10_wendland_peters. pdf

Osvald Korner

27. květen 2020, 22:57

Miluska nikde na světě ziadnu jadrovu elektraren nepostavila sukromná firma. A to už aj do kozmu lietaju skromné firmy. Jednoduchý příklad Slovensko stavila 400MW blok v Mochovciach ktory už stal

8.5 miliardy EU a do dnešního dna nevyrobil ziadnu kWh. Za tie peniaze by dnes na SK mohlo být 10GW FVE a za 2 miliardy by sme malí kapacitu 20 GWh v bateriach na stabilizaciu siete. Vsetko s návratnost 15 rokov.

Jaroslav Studnička

28. květen 2020, 08:21

Pane Korner, vynásobte tu cenu za baterie cca 3x a pak to bude odpovídat.

St

28. květen 2020, 16:16

Samozřejmě žádné dotace nikde nebyly. Jen v hlavách některých tvorů. Tady se dozvíte, že to jak se v 50. letech minulého století těžil u nás uran pro sovětské atomové zbraně byla dotace pro jaderné elektrárny. Navíc se uhelné elektrárny masivně dotovali od roku 1919. To všechno a ještě mnohem více se tady dozvíte od některých v diskusích. Opravdu doporučuji pro dlouhé nejen zimní večery.

mira89

27. květen 2020, 13:00

pro Milan Vaněček: Jak velkou plochu zabere solární park nebo větrný, aby vyráběl stabilně tolik energie jako Temelín (jedna malá JE)? Předpokládám při použití baterií pro uskladnění a vyrovnání energie by musel park produkovat nárazově více než JE.

Milan Vaněček

27. květen 2020, 17:00

ad míra89: Na to není jedna odpověď, záleží kde je ta FVE umístěná. Temelín (2 reaktory, 6GW tepelný výkon, 2GW výkon elektrický) vyrobí maximálně 15 TWh za rok.

Když dáme fotovoltaiku na střechy, v Německu je přes 15 GW fotovoltaiky na střechách, tak vyrobí za rok o trochu víc než 15TWh a nepotřebují žádnou extra plochu, dáváme je na již zastavěnou plochu sloužící k jinému účelu.

To je 1:0 pro fotovoltaiku.

Když dáme fotovoltaiku na úrodnou půdu do Polabí, tak padne na to 200W/m2 krát milion=200MW elektrárna na 1 km2, čili 13 GW solárů aby nahradilo Temelín potřebuje plochu 65 km2+ nějaký prostor mezi panely=celkem čtverec 10x10 km. To je v Polabí dost.

To je teď 1:1, počítáno fotbalově.

Když ale vezmete 10x10 km2 na místě hnědouhelného dolu, tak vyřešíte rekultivaci a ještě budete vyrábět čistou elektřinu.

Výsledný výsledek 2:1 pro fotovoltaiku, nemyslíte??? Takto plánují Němci rekultivovat uhelný důl Hambach.

Pavel K

27. květen 2020, 17:23

A kolik km2 by zabraly tyto vetrne v mori?

Milan Vaněček

27. květen 2020, 19:03

Pavle K, nevím (nevím jak daleko musí být od sebe, ale vzhledem k ploše v mořích, která je k disposici, je to směšně málo, pod 1%.

A plocha která je k dispozici jako snadno využitelná v Severním moři může dát cca 400 GW, což vzhledem k tomu že koeficient využití je trochu více než poloviční vzhledem k JE, znamená že větrné elektrárny v Severním moři mohou dát více než může dát 200 GW jaderných elektráren (a takový výkon JE v EU zdaleka není a nebude).

Milan Smrž

27. květen 2020, 21:48

Nejnovějším trendem je agrovoltaika, to znamená inteligentně s rozmyslem rozestavěné panely, pod nimiž se pěstují vybrané plodiny, které lépe prosperují v polostínu. Současněji polostín brání vysychání půdy. Dále plovoucí fotovoltaika, která přináší benefity ve formě chladnější a méně osvětlené vody. Technický potenciál agrovoltaiky v SRN je 1,7 TW.

Jiří

27. květen 2020, 23:01

Tato experimentální 14 MW * 24(h) * 365(d) * 1/3 (koef. využití) = ~40 GWh, takže by bylo potřeba 400 turbín na 16 TWh/rok. 1 km od sebe tedy plocha 20 x 20 km.

lazywriter

28. květen 2020, 14:43

"Když dáme fotovoltaiku na střechy"

A když, nedej bože, začne hořet, tak hasiči přijedou, zjistí, že je tam neregulovaný zdroj elektřiny a počkají, až to dohoří.

Josef

27. květen 2020, 21:39

Pokud Vím, tak Temelín byl plně komerční projekt a to že je dnes problém stavět v EU jaderné el. není problém té technologie, ale idiotskými předpisy produkovanými evropskou jadernou agenturou ve Vídni. Čína a Rusko staví svoje JE jak na běžícím pásu a spouští je cca za 5 let od schválení investičního záměru. Výhodou jádra je nezávislost, stabilita, ekologie a relativně levná energie. Nevýhodou je nenulové riziko nehody a nutnost velké investice v EU i doba výstavby. Krom toho Rusové mají technologii renovace reaktorové obálky, takže s Ruskem půjde naše Dukovany provozovat klidně do roku 2070 i dál, dnes nabízejí JE a deklarovanou životností 100 let.

MilKa

28. květen 2020, 10:58

To vaše vesměs má asi hodně široký záběr. To, že něco staví státní firma, která si na sebe vydělá, neznamená, že se jedná o peníze daňových poplatníků. Je víc věcí, které nestaví soukromé firmy: dálnice, OZE bez dotací (až na malé projekty) atd. Takže pane Vaněčku, opět můžeme vaše příspěvky označit za dezinformace. pozn. jsem chlap

Tomáš

27. květen 2020, 12:45

Kdyby EU nenutila pomocí pravidel a zákonů nejen své členy tyto větré el kupovat, aby Siemens (němci) mohli vydělat nikdo rozumný by to nekoupil. Než ten větrník co má lopatku cca 30m roztočíte spotřebuje skoro všechnu tu energii, kterou sám pracně vyprodukuje. To, že se větrník točí stále jen silou větru a bez pomoci motoru je pohádka pro věrné. Je to v podstatě hoodně drahý hybridní auto co bude rádo, aby na sebe vydělalo. A ekologie? Spočítejte si kolik stojí výroba a co se za tu dobu spotřebuje energie od vytěžení, plasty, barvy, nereciklovatelné materiály, až po budoucí problém kam a zakolik to zlikvidovat co se za tu dobu spotřebuje energie, ale to se nikdy neřeší. Zjistíte, že to s ekologií nemá vubec nic společného. Nikomu to nevnucuji a nechci poučovat je to jen k porovnání a zamyšlení.

Milan Smrž

27. květen 2020, 21:40

Tak abych v tom udělal trochu pořádek: Větrná elektrárna vyrobí energii potřebnou na její celou výrobu a provoz za několik měsíců až jeden rok (podle místa). Životnost lopatek je 15-20 let. Jaderná elektrárna vyrobí za svou existenci trojnásobek vložené energie.

Emil

27. květen 2020, 22:13

Pane Smrži, např. JE Dukovany vyrobila dosud asi 453 TWh elektřiny, dá se očekávat, že v případě dosažení předpokládané 60-leté životnosti to bude celkem asi 750 TWh. Když už v tom děláte ten pořádek, tak rovnou doložte, kde se vzalo těch podle Vás spotřebovaných cca 250 TWh. Na tomto příkladu je totiž celkem jasně vidět, že opět píšete úplné nesmysly.

Milan Smrž

27. květen 2020, 23:00

Odkazuji na studii Manfreda Lenzena: http://www.energiasostenible.org/mm/file/GCT2008%20Doc_ML-LCE%26Emissions.pdf

V tomto článku se dočtete, kde se při stavbě a provozu energie spotřebovává.Jedná se o průměrnou hodnotu spotřebované vs. vyrobené elektřiny. Nevím proč by zrovna Dukovany na tom měly být lépe.

Proč argumentujete budoucí výrobou, jste věštec?

Carlos

27. květen 2020, 23:30

Emile,

nezlobte se, ale že Dukovany budou v provozu 60 let je náhoda, řekněme, jejich návrhová životnost byla někde jinde. Pokud chceme brát dosažitelnou a ne návrhovou životnost, tak je třeba ji brát i u jiných zdrojů. U FVE se třeba životnost definuje jako doba poklesu na 80% původního výkonu.

Pokud JE za svou životnost vyrobí trojnásobek vložené energie, tak má dost mizernou ERoEI, respektive mnohem mizernější než se pro ně uvádí a dost v pohodě ji přebijí moderní FVE.

Emil

28. květen 2020, 07:03

Carlosi, 60 let není žádná náhoda, technicky je to bez problémů dosažitelná životnost u většiny reaktorů. Existuje už teď řada případů, kdy byl schválen nebo je schvalován provoz i na 80 let, tyto případy budou přibývat. Návrhová životnost je v tomto případě nepodstatná.

V zásadě je ale úplně jedno, jakou životnost si zvolíte, níže je výpočet ERoEI podrobně rozepsaný včetně zdrojů jak pro 40-letou, tak pro 60-letou životnost, v prvním případě udává ERoEI 59 a ve druhém dokonce 70. Z toho je jasně vidět, jak tento člověk se svým číslem 3 žije úplně mimo realitu.

www. world-nuclear. org/information-library/energy-and-the-environment/energy-return-on-investment. aspx

Josef

27. květen 2020, 21:47

nemáte pravdu. Energeticky se VTE zaplatí poměrně rychle materiálově je to samozřejmě mnohem náročnější než JE, ale zase nepotřebujete palivo, problém je nestabilita, celková cena a to že ČR nemá severní moře. To poslední bych podtrhnul , časem totiž dojde k poklesu cen VTE se dostanou na 20MW jednotkového výkonu s využitím na moři až okolo 70% což je efektivita běžných uhelných bloků potenciál výroby je EU vyšší než je spotřeba el. energie celého světa. Nebude to levné, ale ne nereálné jenže u nás pro to nejsou podmínky, my nemáme tu možnost a nebudeme jí mít ani za 50 let. Buďto jádro a nebo dovozy to jsou naše možnosti.

Martin Hájek

28. květen 2020, 17:34

Souhlasím, že ničit si u nás krajinu kvůli větrné energetice, která ve vnitrozemí stejně nemá dlouhodobou perspektivu, by byl nesmysl. Podstatné je, že díky výrazně lepšímu využití instalovaného výkonu nebude ve skutečnosti velký problém spolupráce offshore větrných elektráren s jadernými zdroji ve vnitrozemí. Ovšem v tomto světě není mnoho místa pro fotovoltaiku, jejíž další rozvoj je s ohledem na její nespolehlivost výrazně limitovaný - což je také dobrá zpráva, opět zabráníme masivní industrializaci a fragmentaci naší krajiny. Otázka je, kde je ten limit celkového čerpání větrné energie, aniž by to mělo třeba právě na střední Evropu již velmi významné dopady. To by se mělo pečlivě prozkoumat, ale zatím to Němce pochopitelně moc nezajímá, ale přinejmenším nás by to zajímat mělo.

Zána

27. květen 2020, 16:02

Nedezinformuj!

MilKa

28. květen 2020, 10:50

Tohle není dezinformace. Spíš si myslím, že těch 70procent pro větrníky na moři je dost nadnesených. A dobrá poznámka mi moře nemáme. U nás by to bylo řádově méně. Naopak se tady objevují dezinformace od proti jaderných aktivistů. Jako že jadérka vyrobí 3x tolik energie co spotřebuje na stavbu a provoz atd. Nemusíte mít jadérky rádi, ale snižovat se k takovým lžím je vážně moc. pozn. Jsem chlap

MilKa

28. květen 2020, 10:50

Tohle není dezinformace. Spíš si myslím, že těch 70procent pro větrníky na moři je dost nadnesených. A dobrá poznámka mi moře nemáme. U nás by to bylo řádově méně. Naopak se tady objevují dezinformace od proti jaderných aktivistů. Jako že jadérka vyrobí 3x tolik energie co spotřebuje na stavbu a provoz atd. Nemusíte mít jadérky rádi, ale snižovat se k takovým lžím je vážně moc. pozn. Jsem chlap

St

27. květen 2020, 20:27

Tak nějak. Ještě bych připomněl, že si ty turbíny nějak nerozumí s ptáky či hmyzem. A v jejich blízkosti by asi dobrovolně taky nikdo nebydlel.

Milan Smrž

27. květen 2020, 21:32

Podle studie Vermont Law School, Research Paper No. 04-13 bylo v roce 2011 usmrceno v USA 46.000 větrnou energií, 458.000 jadernou energií, 4.000.000 komunikačními věže, 24.000.000 fosilními elektrárnami, 2.000.000 otravou pesticidy, 97.000.000 okny staveb, 110.000.000 zdivočelými kočkami. Hmyz hubí především pesticidy a je malý na to aby jej list vrtule odfoukl.

Alfonz

27. květen 2020, 15:41

Ano, perspektivní! Co se financí týče. O dotace nebude mít nouzi.

Vojtěch Barták

27. květen 2020, 16:53

Aby jste si nekopl do jaderné energetiky.

Jen pro připomenutí jeden blok Temelína má 1000MW instalovaného výkonu a pracuje 80% dnů v Roce

Když vezmu současné nabízené bloky jako je MIRW tak ty mají mezi 1200-1600MW instalovaného výkonu na cca 100 ha pudy a opět využitelnost je 60-80%

Vaše oslavovaná modla má instalovaný výkon 12MW a využitelnost někde mezi 20-30%

Sumaritujeme na 100ha pudy máme instalovaný výkon 1200MW

a vedle toho máme 1000 VTE každá o výšce 108 metrů ve finále ale přesto nedostačují možností jako jeden blok jaderné elektrárny.

aby to byla pravda muselo by být postaveno 3000 těchto neuvěřitelných věží.. Každá věž je 300 Ještědských vysílačů na ploše několika kilometrů čtverčních...

Ano tomu říkám progresivní a moderní technika

Vojtěch Barták

27. květen 2020, 16:55

Oprava: Každá tahle věž je jako Ještědský vysílač. tj. 3000 ještědských vysílačů na ploše několika kilometrů čtverečních....

St

27. květen 2020, 20:31

A to se vyplatí. Navíc je to celé z ekologických materiálů, při výrobě tohoto zázraku techniky nevzniká žádná uhlíková i jiná stopa. Navíc je to natolik sofistikované zařízení, že to umí EE vyrábět zadarmo. Fakt nekecám. Pan Vaněček to říkal. A to je pane Hlava, která to má všechno dobře spočítané.

Milan Vaněček

27. květen 2020, 19:09

Plocha severního moře je 575 tisíc km2. Využitelná (mělká část mimo turistické oblasti) představuje možnost pro cca 400 GW výkonu větrných elektráren s koeficientem využití (z praxe) okolo 0,5. To je mnohonásobek výkonu všech JE v EU.

Moře se neměří na hektary....,

Vojtěch Barták

29. květen 2020, 18:39

Hmm dost pochybuji o využitelnosti 0,5 ale budiž takže 400GW instalovaného výkonu nebo po započítání využitelnosti?

Ano jsem suchozemec počítám věci na ha. ale 575 tisíc km2 a instalovaný výkon 400GW... To je 400 Bloků jaderek 2bloky jsou cca 100Ha půdy... čili 20 000ha to je 200km2

Chcete mi říci že 28571 Věží o velikosti 108m na rozloze 575 tisíc km2 moře je ekologické Vážně? se vší tou údržbou, výrobou, výměnou (běžná životnost větrné turbíny není 30,60 nebo 80 let jako u jaderky) všechen ten olej pro ložiska a rotační díky turbíny všechny ty drahé kovy na výrobu vynutí rotorů a statorů všechen ten chromm,zinek nemluvě o plastech které se budou používat a všechno na rozloze 0,5milionu km2 sakra naše republika je proti tomu desetinová....

Tak jestli tohle je pro vás argument proti jádru tak je mi zle zle že takhle lidi dokažou uvažovat. Zaneřádíme 0,5milionu km2 moře Věžemi o velikosti Ještědu včetně všeho svinstva co to přináší (třeba lodě co budou zajištovat udržbu) hlavně když nebudeme jaderní

Milan Vaněček

29. květen 2020, 19:26

Pane Barták, Vaše prvé tři věty jsou naprosto nesmyslné, je přece něco jiného plocha vhodné části moře pro VtE (mělčiny) a celková plocha; instalovaný výkon a koeficient využití jsou taky jasné pojmy.

Ten další odstavec, to už je úplný blábol.

A na závěr: to moře není ani Vaše ani ČR. Země v jeho okolí si rozhodnou, podle vůle svých občanů, podle technických a finančních možností svých ekonomik.

Nevím jak jste finančně zainteresován na výstavbě nové JE, ale kvůli lidem , kteří si namastí kapsu nebo zajistí pokračování svého dobrého bydla všichni ostatní spláčem nad

obrovským tunelem.

Kdyby alespoň, po zkušenostech s tunelem č. 1 s extrémně drahou fotovoltaikou v letech 2009-10 (teď už je fotovoltaika 10x levnější) udělala vláda alespoň pojistku (zarážku): až ztráty z nové JE překročí určitou sumu (třeba 300 miliard CZK) tak ji zavřeme a nebudeme ztráty dále zvyšovat.

Jinak to dopadne ještě mnohem hůře než s tím tunelem č.1.

Vojtěch Barták

31. květen 2020, 05:06

Milan Vaněček

Ne není to jedno.Ano vodní plocha není zemědělská půda. Ale je to taky využitelná oblast.. rybolov. chovné stanice pro různé vodní druhy atd.

Zadruhé pokud zastavím 1Km2 vodní plochy je to 1km2 který někdo musí obhospodařit (starat se o celou tu inženýrskou síť hrubé stavby, strojní části elektro části) 29000 věží budou sakra potřebovat údržbu. Bude to několik tisíc lidí na několika desítkách až stovkách lodí a vrtulníků které budou muset den co den vyplouvat minimálně na kontrol. Nemluvě o operaci kdy se na 400km vzdálené turbíně bude muset vyměnit rotor nebo lopatky.

To vše jsou sekundární emise a potenciální ekologické znečištění mořských vod a upřímně Vodní ekosystém je daleko náchylnější než ten pozemský (a jediný proč nějaký v moři ještě je je jen díky té rozloze a hloubce kterou oceány mají)

Ano nejlepší argument proti oponentovy je obvinit ho z komplotu.. Ještě mě přirovnejte k Hitlerovy aby to bylo komplet.

Mě totiž na rozdíl o vás nejde o peníze mě jde o životní prostředí a o snižování emisí skleníkových plynů. To vy trpíte radiofobii a raději by jste tu viděl 30 uhelek bez emisních filtrů jen kdyby tu nebyla jediná Jaderka.. (když už teda máte potřebu sklouzávat k útokům ad hominem)

Lz.

28. květen 2020, 23:48

Pro milovniky vetrniku: je 23:40 tak vstávat a hurá do fabriky, na pobřeží začalo foukat a někdo tu elektřinu musí zaplatit.

Odpověď je v solaru. 50-90% povrchu planety pokrýt kolektory. Otázka je, jak to provést ještě v tomto tisíciletí.

A pokud by byly neviditelné, tím líp.

A baterky? KWh vydolovana z baterky stojí 5kc, z jaderky 1kc a z panelu 40-700 talířů, podle toho co za počítáte do nákladů.

Milan Vaněček

29. květen 2020, 19:32

Už jste toho před půlnocí asi hodně vypil. Víte, kdyby jste pokryl 50% povrchu soláry, tak budete vyrábět zhruba 1000 krát (slovy tisíckrát) elektřiny více než všechny elektrárny světa v současnosti.

Lukáš

27. květen 2020, 09:57

Moc pekné, pamätám si asi 12-13 rokov dozadu keď som pozeral tv Spektrum a hovorili v jednom programe o OZE, že napríklad limit pre VE je 6-7mw a viac sa už dosiahnuť nebude dať ale na záver spomenuli, že to je vzhľadom na aktuálnu technológiu a vývoj.

Takže ja by som sa vôbec nečudoval, keby máme v roku 2035 VE s výkonom aj 25 alebo 30mw

Martin Hájek

27. květen 2020, 14:45

Má to i druhou stranu. Větrné elektrárny na souši nebudou schopné těmto monstrům na moři v žádném případě konkurovat. Do budoucna naštěstí výstavba větrných elektráren ve vnitrozemí nebude dávat žádný smysl. Třeba se do té doby podaří uchránit českou krajinu před devastací.

Jan Veselý

27. květen 2020, 18:24

Výborně, takže předpokládáte, že nebude problém s přenosovými kapacitami? Fajn. O důvod víc vykašlat se na uhelný a jaderný baseload a radši investovat do "drátů".

Josef

27. květen 2020, 21:58

To máte pravdu investovat do drátů se bude muset, jenže čím dále tu energii rozvádíte tím je to dražší jenže ne lineárně, ale exponentem, protože musíte mít vyšší napětí kvůli ztrátám, jenže pak už se Vám stane to co v Německu, že v tom eko- zadrátovaném větrném ráji nechce nikdo bydlet a musíte s dráty pod zem - cena naroste nejméně 5 násobně. Pak musíte mít klasické zdroje, protože když nefouká tak je el. energie také potřeba ve výsledku je to velmi drahé řešení neekologické řešení , přitom by stačilo postavit JE na těch správných místech a byla by stabilní energie za každého počasí s minimálním záborem plochy bez nových drátů, kabelů, s použitím mnohem méně materiálu.

Jan Veselý

28. květen 2020, 08:05

Hele, to si řešte s panem Hájkem a jeho předpoklady a chybami v uvažování.

Martin Hájek

28. květen 2020, 16:14

To máte samozřejmě pravdu, ale mícháte dohromady dvě věci. Tržní cenu elektřiny a celkové systémové náklady na elektřinu dodanou spotřebiteli. To jsou dvě zcela zásadně rozdílné veličiny. Ohledně těch vedení je ještě jedna legrace. V praxi je budete muset vypínat, protože odlehčená vedení vytváří kapacitní zátěž a díky Ferrantiho jevu roste napětí na vedení, které má své meze tolerance. Při nedávném odlehčení sítě díky Covidu musel ČEPS rozsáhlé části přenosových vedení i rozvoden úplně vypnout, a stejně byli s napětím na štíru. Takže když si nastavíte další vedení, která pak budou většinu času odlehčená, tak je budete muset vypínat a pružně řešit konfiguraci systému, jinak to napětí nepůjde uřídit.

Martin Hájek

28. květen 2020, 16:08

S přenosovými kapacitami problém určitě bude, ale to nic nemění na tom, že velké větrné parky na moři budou zásadně podrážet tržní cenu elektřiny pro větrníky na souši. Minimálně z pohledu střední Evropy to tak bude. Z pohledu Španělska a Portugalska to asi bude úplně jinak, ale to mě moc netrápí.

Jiří

27. květen 2020, 23:36

25-30 MW za 15 let je dost nereálné. Věřil bych, že pokrok v materiálech by umožnil sestrojit tak velkou turbínu, která by to ustála, ale limitem bude rychlost otáčení. Už teď dosahují špičky lopatek přes 300 km/h a při tomto výkonu bychom se bavili o nějakých 600-700 km/h a tam si myslím, že by odpor vzduchu by nedovolil tohoto výkonu dosáhnout. Časem se tak dostaneme na limit, kdy 10 % zvětšení velikosti lopatky (tedy +21 % plochy) dá jen malé jednotky procent výkonu navíc a celé to bude ekonomický nesmysl. 18 MW v roce 2040 by byl mimořádný úspěch.

Jan Veselý

28. květen 2020, 08:08

Myslím, že konstruktéři větrných elektráren se nebudou cítit povinováni respektovat vaše předpoklady.

Ivan Novák

27. květen 2020, 11:18

S větrem je to vůbec zapeklité. I Betzovo pravidlo předpokládá mísení s okolní atmosférou za turbínou radiálně, jinak by neplatil zákon zachování hmoty. Připadá mi, i když odborné rozumy k tomu jsem nenašel, že ve výsledku se energie pro práci bere nejen ze změny axiální (translační) rychlosti větru, ale i z vnitřní energie vzdušiny, mj. poklesem teploty (střední rychlosti M-B rozdělení). "Až pocaď pro klima dobrý", ale zkondenzuje přitom i vzdušná vlhkost. Před pár měsíci tu byla hezká fotka mlžné vlečky farmy Horns Rev - pak nemá být na kontinentu sucho.

Jan Veselý

27. květen 2020, 12:11

Na téma sucho doporučuju nějaké přednášky od RNDr. Tolasze z ČHMÚ. Dozvěděl byste se, že srážek jako takových zas tak málo v úhrnu není, problém je v tom, že (bo klimatická změna) je více teplo a jsou větší ztráty odparem. A taky je problém, že (bo klimatická změna) srážky jsou více nárazové a protože tomu není přizpůsobené hospodaření v krajině, voda rychle odteče pryč a nevsákne se do podloží.

Ivan Novák

27. květen 2020, 15:31

Odpar, teplota, pohlcování krátkých vs. dlouhých vln, zastínění mrakama, rozdíl oceán vs. kontinent ... bude se ještě dlouho zkoumat. Prostě mne zaujala ta nesporná fotka a mlha na ní.

R. Tolasz nemůže argumentovat proti tomu, z čeho žije jím vedené pracoviště, není to platforma pro původní výzkum (což je škoda) či názor (což je správně). Ani mu to nemám za zlé, poznání zatím není dostatečně úplné. Ale právě z dat ČHMÚ je zřejmé, že voda z ČR rychle neodteče http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/vodnosti/vodnosti.html (tohle ukazuje jen krátké období, ale několik let nazpátek je to stále podobné, odtoky v Hřensku hluboko pod mediánem), nýbrž se odpaří do nebývale suchého přízemního vzduchu, na rozdíl od tropů, kde mají i v horku vlhko.

energetik

27. květen 2020, 12:12

No vidíte další důvod proč musíme stavět větrníky. Aby to co nám tu parní elektrárny odpaří zase pomohli zkondenzovat a neodfouklo to vlhkost pryč.

Vladimír Šťastný

28. květen 2020, 08:55

Jenže v našich polohách už není, co by kondenzovalo. Vlivem zpomalení západního proudění většina srážek spadne už v Německu a vlivem změny poměrů směrů proudění ve prospěch východního proudění, k nám proudí suchý pevninský vzduch, ve kterém není skoro žádná voda. Příčin je jistě více, jednou z nic může být zpomalení západních větrů lesem větráků postavených v západní Evropě, ke kterým budou přispívat i v článku popisovaná offshorová monstra.

Pavel K

28. květen 2020, 10:16

Uz jsem tu psal vcera (27. květen 2020, 14:53) dotaz, jak je mozne, ze pri rekordni instalaci VTE je letosek zatim nejvetrnejsi za poslednich .. (hodne) let? A jak muze VT mit vliv na zmenu proudeni ze zapadu na vyhcodni? Nema na to spis vliv zmena klimatu a presunuti tlakovych nizi (z obykleho Isladnu) a vysis (z obvyklych Kanaru)?

A pan Vesely to podporil vzpominkami na nejake vypocty.

Jan Veselý

28. květen 2020, 10:27

Tady je ten článek.

Jaroslav Studnička

28. květen 2020, 10:39

Domnívám se, že nejde o větrnost, ale že s tímto větrem nepřijdou srážky.

Vladimír Šťastný

28. květen 2020, 10:48

Pan Studnička vám odpověděl částečně za mě. Určitě se mnou budete souhlasit, že na Zemi neexistuje pojem nekonečno nebo nevyčerpatelno. Síla větru je jen nějaká a pokud ji odebereme část na její přeměnu na jinou + nějaké ztráty, pak je ten vítr o něco slabší. A to zpomalení způsobí, že většina srážek z mraků hnaných západními větry vypadne už nad Německem a zesláblé proudění už nepřekoná Krušné hory a je přetlačeno prouděním východním. Netvrdím, že jsou VTE jedinou příčinou, ale to, co jsem popsal, pozorujeme se vrůstající intenzitou v Krušných horách už několik let. Srážky se nám vyhýbají, a z jedněch z nejvlhčích hor se stává suchý úhor.

Výpočet bych vám nějaký rád dodal, ale seriózně se tomu dosud nejspíš nikdo nevěnoval, protože si to žádá peníze a případný výsledek by se určitým skupinám asi nehodil.

Pavel K

28. květen 2020, 11:13

TO Jaroslav Studnička:

Takze i kdyz fouka vic, je vitr mene nasycen vlhkosti? To si dokazu predstavit, pokud je tepleji, ale ne ze je to kvuli VTE. Dokazete to, prosim, lepe nastinit?

TO Vladimír Šťastný:

Rozhodne nejsem fyzik (tu jsem mel napsledy na zakladce), ale i tak si myslim, ze jste se s tim nekonecnem mirne spletl. Prirovnal bch to ke statnimu rozpoctu, ten taky neni nekonecny, ale kazdorocne do nej tece urcity objem penez, takze v dostatecne dlouhem obdobi se kumulativne limitne k nekonecnu blizi. Stejne tak bych to videl i u vetru a VTE. Ano, v urcity okazik je vettru konecne mnozstvi, ale za zivot zeme je ho limitne nekonecno.

Vy tu popisujete, ze odebereme energii a ten vitr je slabsi, jenze to jdete presne proti realite, ktera rika, ze VTE je historicke maximum a vitr je silnejsi jak v X predchozich letech. Tak prosim, toto nevysvetlujte tim, ze je slabsi, kdyz je prokazatelne silnejsi. No a dle clanku, co jsem cetl, tak zxa sucho nemuze nedostatek srazek ale vyssi teplota (vyssi odpar) a jine rozloizeni srazek v prubehu roku a jina jejich intenzita. To, co pozorujeme posledni dny, tu melo byt zacatkem brezna (vlastne za teplot nynejsi zimy spis v unoru), ted uz se ta vlaha, i kdyz prsi opravdu ukazkove (zadny prival), rozhodne nedostane do podpovrchovych vod.

Na prvni pohled Vas euvaha zni logicky, debirame energii vetru, na trosku mirnejsi zamysleni je to ale marginalni zpomaleni vuci jevum, ktere podporuji (nebo jinym, ktere pusobi negativne na) rychlost vetru.

Podle meho nazoru vypocty nejsou, protoze odpurci (zastanci uhlikoveho hospodarstvi a JE - rozhodne jsou hodne ale hodne moviti) proste k nicemu nedosli a podporovatele VTE maji podobne mysleni jak ja - je to tak marginalni vliv, ze nema smysl tomu venovat vic jak par vterin.

Jaroslav Studnička

28. květen 2020, 11:14

Pane Pavle, něco o tomto se psalo např. zde: https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-sila-vetru.A200202_221418_p_klima_wag?

Jinak souhlasím s panem Šťastným. Nelze objektivně říct, jaký skutečný dopad na přísun srážek ze severozápadu to může mít, protože neproběhl žádný seriózní výzkum (alespoň jsem nic nenašel). No a další podstatný důvod je ten, že není politická vůle toto řešit.

Tomáš Krátký

28. květen 2020, 13:01

Pavel K: Ta úvaha s nekonečnem ("za zivot zeme je ho limitne nekonecno") je chybná. Doba existence Země (od vzniku po zánik) je konečná, množství větru je konečné, takže (matematicky) z toho vždy vyleze "konečno".

Je to i otázka lokální / globální. Součet může sedět, ale zrovna tu (relativně) malou oblast, ve které se člověk pohybuje, můžou změny poznamenat hodně.

Jinak silnější větry můžou být klidně i důsledkem narušení rovnováhy. Tj. "slabý vítr" byl výsledkem střetu dvou (nebo více) silných, a když jeden oslabí, tak začne foukat více.

Jinak k tomu vlivu na klima - VTE o výšce 200 m (a více) jsou porovnatelné s mrakodrapem o podobné výšce (nenechte se zmást štíhlým stožárem, točící se lopatky značně zvyšují "průřez"), a takový les mrakodrapů dopady na klima jistě má. Jestli lokální, nebo i globálnější, to netuším. A nemyslím si, že naše numerické simulace stačí na to, aby to prokázaly / vyvrátily. Je tam tolik zjednodušení vynucených složitostí, že to (co se predikcí na roky dopředu týče) je na úrovni "věštění z křišťálové koule". Obávám se, že tyhle věci dokážeme zpětně vyhodnotit až po dlouhé době. Pokud vůbec.

Martin Hájek

27. květen 2020, 14:39

To je celkem jednoduché, Betzovo pravidlo předpokládá laminární proudění vzduchu a nepočítá s disipací energie. Jinými slovy počítá s ideální větrnou turbínou. V praxi je samozřejmě proudění do značné míry turbulentní a vznikají ztráty energie. Skutečná "účinnost" turbíny je proto významně menší, než by vyplývalo z Betzova pravidla. Větrné turbíny promíchávají vzduch a výsledkem je významné zvýšení teploty u země. Tento jev je velmi dobře zdokumentovaný a experimentálně ověřený. Ovšem turbíny také odebírají větru energii, což může mít dalekosáhlé dopady na celkové proudění (pokud je celkový instalovaný výkon turbín dostatečně velký). Tyto efekty jsou zatím tabu, nikdo o nich moc nechce slyšet a vítr je nadále považován za nevyčerpatelný zdroj energie. Podobně jako kdysi inženýři v Sovětském svazu považovali za nevyčerpatelné množství v řekách Amudarja a Syrdarja přivádějících vodu do dnes již téměř zaniklého Aralského jezera.

Pavel K

27. květen 2020, 14:53

Dokazal byste aspon radove specifikovat "pokud je celkový instalovaný výkon turbín dostatečně velký"?

Pokud se nepletu, je letosni instalovany vykon VTE nejvetsi v historii. A pokud si pamatuji par poslednich let, je letosek zatim nejvetrnejsi, i kdyz je pravda, ze to pozoruji ve sve domovine nikoliv na uzemi Evropy). Z toho mi plyne, ze dosavadni instalovany vykon ma marginalni vliv vuci ostatnim vlivum podporujici vetrne proudeni (u nas).

Jan Veselý

27. květen 2020, 18:28

Viděl jsem asi rok zpátky nějaké výpočty kolik FVE a VtE by se muselo instalovat, aby to měřitelně ovlivnilo klima na západní Sahaře, byly to desítky TW na relativně malé ploše.

Martin Hájek

28. květen 2020, 13:19

Tak ovlivnění klimatu na západní Sahaře mě při vší úctě moc nezajímá. Naopak studie ovlivnění klimatu v ČR větrníky v Německu, Dánsku a Severním moři by nejspíš zajímavá byla, ale nějak není k nalezení. Čím to asi bude?

Jan Veselý

27. květen 2020, 18:30

V únoru udělaly německé větrné elektrárny absolutní rekord měsíční produkce elektřiny. To asi mluví za vše.

Martin Hájek

28. květen 2020, 13:18

Použití takového "argumentu" mluví za vše, s tím bych souhlasil.

Martin Hájek

28. květen 2020, 13:18

Ve směru převládajícího severozápadního proudění do ČR jsou dnes v Dánsku a Německu postavené větrné turbíny s instalovaným výkonem cca 32 GW. To už mít znatelný vliv může. Navíc do roku 2030 hodlá Německo tento výkon zdvojnásobit. Naměřená střední rychlost větru v daném roce nevypovídá vůbec o ničem, protože přirozeně máme roky větrné a méně větrné. Důležité je dlouhodobý vliv a trend. Navíc atmosféra je velmi nelineární systém, takže i malá změna může mít za určitých okolností velký dopad.

Martin Hájek

27. květen 2020, 14:22

Jsem z toho trochu zmatený: Nová turbína určená pro offshore aplikace s označením SG 14-222 DD má s lopatkami o délce 108 metrů nabídnout instalovaný výkon 14 MW. .... Oproti aktuálně největšímu modelu výrobce SG 14-222 DD má ročně vyrobit až o 25 % více elektrické energie.

Eduard Majling

27. květen 2020, 14:30

Dobrý den,

děkujeme za upozornění,v článku bylo opraveno.

Přeji hezký den!

EM

Fanda

28. květen 2020, 00:04

Je hezké, že zde vedete konverzaci o zelené energii ale kdo z Vás zelených dokáže říci co bude se solárním panelem po jeho životnosti? Kdo to bude reciklovat a jakým způsobem?

Větrné elektrátny jsou super ale jen nárazová záležitost. Kdo zaručí, že bude foukat stále stejně a co baterie,které jsou k tomu třeba? Myslel někdo na to podrobněji?

Jan Veselý

28. květen 2020, 08:02

Drahý Fando, než něco takového začnete vykřikovat, tak se trochu zamyslete. Myslíte si o sobě, že jste nějaký myslitel, který se vyskytne jednou za generaci? Něco jako Isaac Newton, Albert Einstein nebo Sheldon Cooper? Jestli ne, určitě nemáte zcela originální nápady, už je měl někdo před vámi. V tom případě je vhodné se před tímhle vykřikováním podívat okolo, co na dané téma už někdo udělal, vymyslel.

Pak byste třeba věděl, že věci, o kterých tady vykřikujete jsou problémy, které byly předmětem vědeckého zájmu už před 20 i více lety.

Věděl byste jak se správně píše recYklace, že si jí v EU předplácí majitelé FVE už při nákupu panelů a že to není problém udělat.

A fakt si myslíte, že nikdo nikdy neřešil proměnlivost výrobu větrných elektráren v závislosti na počasí?

Kamil Kubů

28. květen 2020, 08:31

Není problém to udělat v kapacitě "dostatečně malé" :-)

Pokud by mělo dojít na některé plány OZE budoucnosti, tak by brzo recyklační fabriky stály na každém rohu.

Jan Veselý

28. květen 2020, 10:23

Asi nemáte představu o materiálových tocích v moderní průmyslové společnosti.

Dnes každou větší fabrikou nebo zpracovatelským závodem "protečou" ročně miliony až desítky milionů tun materiálu jako nic.

V té Francii zatím na komplet recyklaci všech FV panelů z Francie stačí malá fabrička velikosti areálu JZD s pár stroji a několika zaměstnanci. V podstatě je to taková napůl ruční práce. Jestli toho odpadu bude fakt hodně, bude ve Francii stát několik větších závodů s podstatně vyšší mírou automatizace a produktivitou.

Kamil Kubů

28. květen 2020, 11:29

Já si to samozřejmě představit umím. A proto klidně můžu říct, že bychom se podle některých plánu OZE budoucnosti mezi těmi recyklačními fabrikami brzo začali ztrácet před očima.

Například studie LUT Univerzity a Sdružení Solar Power Europe ve svém výhledu pro rok 2050 počítá pro Francii v Leadership Scenario s cca 820 GW instalovaného výkonu solárních elektráren. Při třicetiletém cyklu obměny (ty co budou v tom roce dosluhovat to určitě nedosáhnou, ale budiž) to znamená obměnit ročně cca 27 GW výkonu. Při 400Wp panelech je to cca 68 milionů panelů. Jeden panel (samotný panel Canadian Solar NDMi C1SU 400) váží 23,4 kg, takže se dostanete na nějakých 1,6 milionu tun panelů k recyklování.

Pokud nekecají stránky Veolie, která Vámi odkazovanou fabriku postavila, dokáží v současném provozu zpracovat něco přes tisíc tun za rok a postupným rozšiřováním kapacity dosáhnout výkonu 4000 tun za rok. Z toho mi vychází, že po dosažení maximální kapacity závodu (větší asi už neplánují, proč) by bylo potřeba takových závodů 400 aby to v roce 2050 dokázali recyklovat. Francie má cca 100 departmentů, to znamená 4 recyklační fabriky v každém departmentu. Pokud by zvýšili kapacitu 4x, stačila by jen jedna. I tak byste pravděpodobně viděl ze střechy jedné recyklační fabriky na tu další :-)

Jan Veselý

29. květen 2020, 22:38

Kousek ode mně je v Dětmarovicích fabrika na elektřinu. Ročně jí proteče cca 1.5 milionu tun uhlí. Jako by nic.

Při téhle produkci FV panelů k recyklaci počítejte spíše s 2-3 většími recyklačními závody.

Qvík

28. květen 2020, 03:01

To se roztočí a pak to utne něco :)

Kamil Kubů

28. květen 2020, 08:26

Čistě technicky je na tomto modelu zajímavé to, že oproti Haliade X od GE dokázali zvýšit výkon o více jak 16% při pouhém zvětšení účinné plochy turbíny o necelá dvě procenta. A když zapnou ten tajemný PowerBoost, tak je to dokonce o celou čtvrtinu. Neuvěřitelné.

Vladimír Šťastný

28. květen 2020, 09:02

Žasnout budu radši až ve chvíli, až to ten prototyp potvrdí ve skutečných provozních podmínkách. Na papíru vypadá v projektech zpravidla všechno velice hezky, teprve praxe ukáže chyby, které budou muset vývojáři vychytat.

Martin

28. květen 2020, 11:14

Není to jen o rozměru lopatky, ale hlavně o jejím natočení a tvaru. Má to i stinné stránky, jako třeba vyšší hluk, namáhání materiálů, ložisek...

Za tajemným pojmem PowerBoost nevidím nic jiného, než krátkodobé přetěžování generátoru.

Martin Hájek

28. květen 2020, 16:16

A není za tím spíš přídavný dieselový motor?

Carlos

28. květen 2020, 17:40

A nemůže ten power boost být o tom, vzhledem k tomu že VtE jdou také přes měniče, že se vezme po nějakou dobu energie ze setrvačnosti?

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.