16. prosinec 2017
Aktuální výroba v ČR
První plovoucí větrná elektrárna zahájila provoz (videopříběh)

Větrná elektrárna Hywind Scotland, první plovoucí větrná elektrárna na světě, začala dodávat elektřinu do skotské sítě. S instalovaným výkonem 30 MW projekt dokáže zásobovat zhruba 20 tisíc britských domácností. Společnost Statoil, provozovatel elektrárny, věří v další rozvoj a pokles nákladů na tento typ řešení.
Celosvětově první plovoucí větrná elektrárna Hywind Scotland s instalovaným výkonem 30 MW byla ve středu oficiálně spuštěna skotskou ministryní Nicolou Sturgeonovou. Projekt vlastní a provozuje ropná společnost Statoil spolu se společností Masdar ze Spojených arabských emirátů.
„S potěšením otevírám Hywind Scotland – světově první plovoucí větrnou elektrárnu, která poskytne čistou energii více než dvaceti tisícům domácností a pomůže nám splnit naše ambiciózní klimatické cíle,“ prohlásila ministryně.
Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřežního města Peterhead. Každá turbína váží téměř 12 tisíc tun a měří celkem 253 metrů, z čehož 78 metrů je pod mořskou hladinou. K mořskému dnu jsou jednotlivé turbíny ukotveny pomocí řetězů. Na pobřeží bude projekt vybaven bateriovým úložištěm s kapacitou 1 MWh, které by mělo redukovat nevýhody intermitentní výroby.
„Řešení Hywind může být použito do hloubek až 800 metrů, což nám otevírá oblasti, které jsou pro offshore turbíny nedostupné. Poznatky z projektu Hywind Scotland budou dláždit cestu celosvětovým možnostem pro plovoucí větrné elektrárny,“ uvedla Irene Rummelhoffová, šéfka nízkouhlíkové divize Statoilu.

Potenciál ve snižování nákladů
V posledních letech došlo ke značnému snížení nákladů na onshore i klasické offshore větrné elektrárny. Za předpokladu, že tento trend budou během příštích let následovat i plovoucí větrné elektrárny, učiní to z nich konkurenceschopný zdroj v porovnání s ostatními obnovitelnými zdroji.
„Statoil má ambici snížit náklady na energii z projektu Hywind plovoucí větrné elektrárny na 40-60 EUR/MWh do roku 2030. Vzhledem k tomu, že až 80 % offshore větrného potenciálu je v hlubokých vodách (přes 60 metrů), kde klasické instalace s ukotvením do dna nejsou vhodné, očekáváme, že plovoucí větrné elektrárny budou hrát významnou roli při rozvoji offshore,“ dodala Rummelhoffová.
Celý příběh první plovoucí větrné elektrárny Hywind Scotland:
Zdroj úvodní fotografie: Øyvind Gravås / Woldcam – Statoil ASA
Mohlo by vás zajímat
21. únor 2018
22. únor 2018
21. červen 2018
30. červenec 2018
20. srpen 2018
1. listopad 2018
14. březen 2021
Komentáře (7)
Pusťte si to video, je to úžasné. A inspirační i pro nás by mělo být jak norové a skoti myslí na to, jak využít know how ze starých technologií pro těžbu ropy a zemního plynu z moře, což bude během desítek let končit na vytvoření nového průmyslu (a zaměstnat ty lidi místo vytvořit nezaměstnane).
To by nás mělo inspirovat třeba v hornictví, v přechodu z hornictví uhlí na dobývání lithia a jiných kovů potřebných pro energetický přechod.
Zdravim, pan Vanecek, ak mate zaujem o fascinujuce technologie, tak Vam poslem video nasej technologie, ktore, paradoxne, dokaze viac a este splna tie vyzvy ohladne prechodu banictva na moderne technologie. Moj mail je macmiro@me.com.
Já se pořád nemohu rozhodnout. Opravdu můžeme něco, co váží 12 000 tun ocelobetonu + 15*300+1200=5700 tun oceli (předpokládám) kvůli 5 MW výkonu, považovat za "ekologické"? Není opravdu lepší postavit 5 x 1 MW v kogeneraci u bioplynové stanice s využitím tepla (třeba) do skleníků?
Naftaře ze Statoilu nelze považovat za ekology. Ale určitě v dalším vývoji vzroste výkon VtE a klesne množství oceli. A těžaři budou mít spoustu ocele ze starých těžních věží a tankerů k recyklování.
Při 50% koeficientu využití to vyrobí ročně cca 22 GWh elektřiny, což je ekvivalent 22 000 tun uhlí/rok, za 25 let minimální očekávané životnosti už to je přes půl milionu tun ušetřeného uhlí. Načež se celá technologie může zrecyklovat. Jo, bioplynky z toho vycházejí ještě lépe, ale jejich možnosti jsou mnohem omezenější a mají výrazně dražší výrobu.
A co teprve derivační a jezové hydroelektrárny, ty ještě mnohem lépe.
Máme-li se trumfovat, tak jasným vítězem materiálové efektivity jsou úspory energie založené na změně chování uživatelů, kdy přestanou dělat blbosti a nesmyslně plýtvat. Opower ušetřila, tj. uvolnila pro jiná využití, více elektřiny než vyrobí Hoover Dam. Udělali to jako firma z jedné kanceláře pomocí emailů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.