Stožár největší větrné turbíny světa je na cestě do Nizozemska, prototyp má vyrůst do konce léta
Obří větrná turbína Haliade-X se má se svým výkonem 12 MW a výškou 260 metrů stát zatím největší větrnou turbínou světa. První prototyp této turbíny určené pro výstavbu na moři vyroste v Nizozemsku u Rotterdamu. Společnost GE, která turbínu vyvíjí, včera oznámila, že se na cestu do Nizozemska vydaly díly stožáru, který ponese gondolu s rekordně dlouhými lopatkami.
Obří větrná turbína Haliade-X s výkonem 12 MW by se měla v budoucích letech stát „vlajkovou lodí“ společnosti GE Renewable Energy. Ta nyní oznámila, že se čtyři díly budoucího stožáru turbíny vydaly na svou cestu do Nizozemska, kde má prototyp vyrůst ještě toto léto. Výrobu stožáru měla na starost společnost GRI ve svém závodě ve Španělské Seville, do Rotterdamu by měly dorazit ještě do konce tohoto měsíce.
Poté, co díly stožáru dorazí na místo určení, bude zahájena série přípravných prací pro sestavení turbíny, včetně sestavení těchto jednotlivých segmentů do jednolitého stožáru. Gondola a lopatky by měly dorazit později v průběhu léta, poté bude moci být instalace prototypu dokončena.
„Přeprava sekcí stožáru je dalším důležitým milníkem ve vývoji našeho 12MW prototypu Haliade-X v zóně Maasvlakte v Rotterdamu. Naše týmy v Cherbourgu a Saint-Nazaire rychle pokračují v sestavování Haliade-X a pracujeme na tom, aby jednotka byla plně nainstalována do konce tohoto léta,“ komentoval další významný pokrok v projektu John Lavelle, prezident a CEO divize offshore větrné energetiky u GE Renewable Energy.
Výroba gondoly probíhá v současné době ve francouzském přístavním městě Saint-Nazaire, 107 metrů dlouhé lopatky jsou sestavovány rovněž ve Francii, ve městě Cherbourg. První z těchto rekordně dlouhých lopatek, vůbec prvních na světě s délkou přesahující 100 metrů, byla dokončena již ke konci letošního dubna.
Přestože je tento typ turbíny určen pro výstavbu na moři, prototyp bude pro snazší přístup v průběhu testování instalován na pevnině. Během počátečního období testovací provozu bude GE Renewable Energy sbírat data potřebná pro certifikaci turbíny, což je klíčové pro zahájení sériové výroby, které je plánováno na rok 2021.
Turbína vyrobí o polovinu více elektřiny než současné modely
Obří větrné turbíny, jejichž lopatky budou měřit 107 metrů, budou dosahovat do výšky 260 metrů. S výkonem 12 MW by jedna turbína měla podle společnosti v běžných oblastech Severního moře ročně vyrobit zhruba 67 GWh elektrické energie, tedy dostatek elektřiny pro 16 tisíc průměrných evropských domácností. Oproti v současné době běžně dostupným modelům by tak nové turbíny měly vyrábět o 45 % více energie.
Úvodní fotografie: Jednotlivé díly stožáru obří větrné turbíny Haliade-X na cestě do Rotterdamu. Zdroj: GE Renewable Energy
Mohlo by vás zajímat:
Vývoj v oblasti větrníků jde velmi rychle kupředu. Pamatuji celkem nedávné časy, kdy si lidé s úžasem prohlíželi nejvýkonnější větrník světa, který měl výkon - 3 MW. Uběhlo jen pár let a výkon je už 4 krát větší. Jsou-li údaje o roční výrobě elektřiny pravdivé, pak 100 těchto větrníků o celkovém výkonu 1.200 MW by dodalo do sítě 6,7 TWh ročně a to už odpovídá dodávkám u nejmodernější uhelné elektrárny o 1000 MW nebo u jaderného bloku o 1000 MW, který měl v průběhu roku nějaké odstávky díky výměně paliva a jel tak třeba na 80 %. Pokud se v budoucnu ještě dál podaří zvýšit výkon třeba 2 krát na 24 MW , tak by 50 těchto větrníků na moři dávalo tolik elektřiny jako jaderná elektrárna o 1000 MW. A větrný park o 50 větrnících si už lehce dovedu představit.
A teď si představte, že tyhle věci by mohly mít v tubusu automatizovanou chemickou jednotku, která by z vody, vzduchu a elektřiny vyráběla methanol. To je kus z a kus náhrada za benzín a cenově už to začíná dávat smysl (před zdaněním). A to se teď rozbíhá výstavba plovoucích offshore VtE, které jsou na kotvách, nepotřebují betonovat základy na mořském dně a na servis se dají odtáhnout do přístavu a zase zpět.
A 50 vrtulí v moři, to je tak čtverec 6x6 km, to je jak nic. Jen Dogger Bank má 100 x 260 km a nikde v dohledu žádný NIMBY.
NIMBY má jméno Natura 2000 , mořští savci a těch několik pětiletek zatloukání pilotů s hlukem šířícím se pod vodou až 50 km, to savcům ohromně "prospívá"...
1) Floating offshore bude levnější a bez zatloukání pilotů.
2) Tohle je proti tomu, co dělá v Severním moři lodní doprava úplná sranda.
3) Stavbou offshore větrné farmy jste v jejím prostoru fakticky vytvořil "no-go" zónu pro rybářské lodě, tj. svého druhu přírodní rezervaci, asi jako kolem JETE :-)
Hm
1. proč tedy potřebují mělčinu ? Plovoucí jsou přece plánovány pro hluboké vody.
2. dogger banks vůbec nejsou prostorem pro lodní dopravu
3. přírodní rezervace je tam už teď
ad 1) Nepotřebují mělčinu nějak moc nutně, ale i tak začnou s kotvením na mělčinách, je to jednodušší a levnější.
ad 2) Dogger Bank jsem použil jen jako příklad toho kolik je v Severním moři místa. Kolik lodí je v Severním moři lze nahlédnout třeba tady.
ad 3) Přírodní rezervací je ta část, kde jsou potopené německé lodě Hochsee Flote. Na zbytku se, mj. intenzivně rybaří.
Bude to macek,,,minulou sobotu jsme dodelali zaklady pro umístění stožáru.....fotky mám, bohužel nejdou přiložit
Lockheed Martin navrhnul turbínu s výkonem 50 MW.
https://www.betterworldsolutions.eu/lockheed-martin-designed-giant-wind-turbine-of-50-mw/
Business is business, bez ohledu na možný dopad na ŽP způsobený možným negativním vlivem na proudění vzduchových mas na severní polokouli. Žádná energie není zadarmo, ani ta ukradená kinetická energie přeměněná na elektrickou.
Nebojte se pane Hájku, chladicí věže jadernofosilních zdrojů tu energii do atmosféry doplňují o několik řádů více než ji větrníky stačí odebírat.
Přesně tak, žádná energie není zadarmo ani ta "odpadní".
Milý energetiku, snad nám tu nechcete tvrdit, že chladicí věže vytváření vítr. Chladicí věže dodávají od atmosféry teplo, a to je skutečně zcela zanedbatelné ve srovnání s celkovou bilancí. Já se ale bavím o mechanické energii větru, na kterou se přemění jen nepatrný zlomek tepla ze slunce. Tu samozřejmě doplnit chladícím věžemi nejde...
Přečtěte si můj komentář k článku Inteligentní dospělý člověk.... v dnešních parlamentních listech.
Pane Mojmíre, Kremlík tam semlel řadu svých žvástů a kombinoval to i s pravdivými tvrzeními. To je "moderní" publicistika (a do titulku dát "Vědec Kremlík...."), 10 dkg pravdy, 20 dkg lží a kila propagandy a dobře promíchat.
Je zajímavé, že když se objeví silná propaganda z jedné strany (protijaderné, seriál Černobyl) tak hned jaderná loby spustí něco vycucaného z prstu proti OZE (teď proti větrným elektrárnám). A uhelná loby (sev.en) platí neustále reklamu jak slunce a vítr u nás nic nevyrobí. Taky to na Vás pořád skáče z obrazovky?
Zkrátka lobysmus a kecy začínají ovládat "informační" prostor, ještě že Oenergetice tomu nepropadlo.
To sice ano, na druhou stranu odběr energie ze vzduchových mas je poměrně malý v porovnání s tím kolik energie je ve větru jako takovém a jak moc se za posledních cca 70 let změnila krajina a narostl transfer tepelné energie do vzduchu.
Spíš bych hledal příčiny v nestabilitě jestreamu, která je ale celosvětová a neomezuje se jenom na Evropu a mluvilo se o ní, pokud se pamatuji, už v minulém desetiletí. Tedy v době, kdy větrníků tolik ještě nebylo.
Vliv by také mohl mít nízký obsah vody v krajině, asi poloviční proti polovině minulého století, vysušení Aralského jezera a pod. Pokud v krajině chybí 4 miliardy kubíků, je to asi 16 000 TJ tepelné kapacity nutných pro ohřátí krajiny, pokud počítám dobře, pokud budeme uvažovat že se tyto 4 miliardy v průběhu léta +- odpařily a zase doplnily, tak budeme zase o pár řádů jinde. To se může někde výrazně projevit, minimálně to bude mít vliv na lokální mikroklima. A pokud se uváží že se to asi děje všude, a obsah CO2 roste, tak bude příčina možná spíš tady, než ve větrnících.
Pardon, ale jen nesouvisle blábolíte. Pokud vzdušným masám odeberete 150 GW (přičemž dalších X GW při tom přeměníte na teplo v rámci ztrát), tak se to prostě už projevit někde musí, jenom jaksi není v módě něco takového zkoumat, protože by to mohlo přinést nežádoucí závěry. Třeba takové, že je kvůli tomu méně srážek ve střední Evropě, což se rádo svádí na globální oteplování...
150 GW odebraných je prd například ve srovnání s 2x450 GW přidaných do atmosféry či do vody z chladících věží JE. Nebo ze změny albeda zemského povrchu jako důsledek betonování, asfaltování, změny půdního porostu Země, ....
Teplotní bilance Země a klima vůbec je obrovsky komplexní záležitost, sloužitější než jednotlivé výkřiky aktivistů.
Minimálně ty změny albeda si škrtněte, jaderná elektrárna má tu výhodu, že je koncentrovaný zdroj energie na malé ploše. Změny albeda představují plošné terénní fotovoltaické zdroje. U staveb to nevadí, tam jsou podobné jevy už na stávajících střešních krytinách.
Pane Pácalt, ty změny albeda mohou být (chce to dlouhodobé podrobné studium, v čase družic niz těžkého) jedním z nejvýznamnějších parametrů radiační rovnováhy systému Slunce-Země.
Co se týče solárních panelů, podle NREL by pokrytí jen čtvrtinové plochy co je v USA vyasfaltována (komunikace) solárními panely vyrobilo dostatek veškeré energie pro USA. Takže z tohoto můžete pochopit, že změna albeda ze stavební činnosti je mnohem, mnohem větší než z fotovoltaiky. Albedo mění i činnost zemědělská a lesnická, i stav půdy.
Pane Vaněčku, pletete si teplo a energii vzdušných hmot. Snad nemusím vysvětlovat, že to není totéž. Vypouštění vodní páry skutečné žádné škody nadělat nemůže, protože větší pole vypařuje v létě stejně vody jako elektrárna. Já se ale bavím o teple, která se již přeměnilo na mechanickou energii vzdušných hmot, a to je právě jen nepatrný zlomek energie ze slunce (klimaticky stroj je velmi neefektivní) a současně k nám tato energie žene mraky od moře a je tudíž mimořádně důležitá. Pokud se na to podíváme z globálního pohledu, tak se opět určitě nic neděje, ale z lokálního pohledu střední Evropy už to zdaleka zanedbatelné být nemusí. Kupodivu nevím o tom, že by to někdo zkoumal...
Nesouvislé blábolení to možná je protože jsou to odrážky k prověření.
Třeba jetstream, ten je schopný atmosféru ovlivnit dost a říká se o něm že z relativně stálé dráhy si teď trajdá klidně na Kanáry, tím se dostává chladný vzduch kam nepatří a teplý také kam nepatří. To bude mít větší vliv než pár větrníků
Tak zkuste něco relevantního vyhledat. Některé studie ukazují, že větrníky zvedají teplotu až o 2 °C. Účinnost větrné elektrárny je totiž zhruba 50 %, vzdušným hmotám tedy odebere zhruba dvojnásobek energie, než kolik se přemění na elektřinu (zbytek se přemění na teplo), jsou tam i další efekty, které souvisí s vlhkostí, promícháváním vzduchu atd. Ale zatím jsem nenašel studii, která by se zabývala tím, jak se vzdušné proudy kvůli větrníkům zbrzdí nebo částečně přesměrují a jaký to bude mít dopad na srážky.
A teď si zkuste představit, že tomuto monstru s využitím instalovaného výkonu 5600 hodin má konkurovat 3 MW větrníček s využitím sotva 2000 hodin a hned je jasné, že doba výstavby větrných elektráren na souši už končí. Větrníky na souši nebudou mít žádnou šanci konkurovat větrníkům na moři, a je úplně zbytečné si ničit krajinu.
Analogicky: a teď si představte jak 5 kW FVE na Vaší střeše má konkurovat 50 MW FVE? Proč by si měli konkurovat, pane Hájek? Doplňují se.
Jenže obecně ty velké solární zdroje mohou znamenat posilování přenosových kapacit, kdežto ty panely na střeše jsou v tomto mnohem méně problematické. FVT na louce mi dává smysl poblíž nějaké dokovací elektronabíjecí stanice na D1.
Velké solární zdroje navěšíte tak na 110kV linky, takže posilování je otázka, stejně tak na 110kV můžete navěšet menší PVE a pak je otázka kolik toho budete muset v síti změnit, ale pro denní cyklus by to mohlo být běz větších problémů.
Vzhledem ke stavu polí v zemi, zemědělské půdy a krajiny, bych dokonce řekl že FVE jsou to nejlepší co může půdu potkat.
Je tam jeden zcela zásadní rozdíl. FVE na Vaší střeše nepotřebuje tisíce kilometrů vedení, aby k Vám elektřinu dodala a není na velkoobchodním trhu s elektřinou. To je skutečně jiný příběh. I když samozřejmě už dnes přestává mít smysl mít domácí FVE nastavenou na maximální dodávku elektřiny. Tam skutečně není konkurenceschopná.
Jednou lidé pochopí, že ničit přírodu a ovzduší v ní, je šílený nápad, a zastaví všechny smradlavé zdroje, které tu stvořili - vědci z vysokých škol a univerzit.
Viz stav ozónové vrstvy - značně pod původním stavem, až - 25 %:
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se