Domů
Větrné elektrárny
WindEurope: Nový výkon ve VTE v Evropě bude letos o 30 % nižší, než se očekávalo
Zdroj: WindEurope

WindEurope: Nový výkon ve VTE v Evropě bude letos o 30 % nižší, než se očekávalo

Instalovaný výkon nově zprovozněných větrných elektráren v Evropě bude podle asociace WindEurope letos o 30 % nižší, než se původně očekávalo. Důvodem pro snížení odhadu nového výkonu na 12 GW jsou zejména opatření zavedená v souvislosti s koronavirem. 

Výkonný ředitel asociace WindEurope Giles Dickson řekl v pondělním rozhovoru pro S&P Global Platts, že evropské projekty čelí zpoždění poté, co 19 ze zhruba 150 výrobních závodů napříč Evropou muselo alespoň na nějaký čas omezit výrobu.

„Očekáváme, že letos bude nainstalováno nejméně 12 GW nového větrného výkonu,“ řekl Dickson.

Dickson dále uvedl, že nejistota vyvolaná koronavirovou krizí způsobila, že průměrné náklady na financování u projektů financovaných ze 70 % úvěrem a z 30 % z vlastních zdrojů vzrostly o 1 %.

Vyhlídky pro offshore vítr

CEO WindEurope v rozhovoru poznamenal, že velcí evropští hráči ze sektoru těžby ropy a plynu, Shell a Equinor, se stále více poohlížejí po investicích v sektoru offshore větrných elektráren.

„Mohou nabídnout přirozené odborné znalosti z prací na moři plynoucí z jejich stávajících průzkumných činností na moři, často tam mají aktiva. Uzavřené ropné vrty se mohou stát rozvodnami,“ dodal Dickson.

Podle Dicksona bude v současné dekádě narůstat počet přeshraničních offshore větrných projektů, na kterých budou spolupracovat Dánsko, Německo a NIzozemsko, přičemž německý ministr hospodářství Peter Altmaier označil spolupráci v Severním moři za jednu z oblastí, na kterou se chce Německo zaměřit při svém předsednictví v Radě EU.

Pokoření 200GW hranice

Instalovaný výkon evropských větrných elektráren dosáhl podle asociace WindEurope loni hodnoty 205 GW. Z uvedené hodnoty připadá 192 GW na státy Evropské unie (včetně Spojeného království), v které měly loni větrné elektrárny 15% podíl na celkové spotřebě elektrické energie.

Loni bylo v Evropě zprovozněno 15,4 GW nového výkonu větrných elektráren. Tři čtvrtiny z uvedené hodnoty tvořily onshore větrné elektrárny, jednu čtvrtinu poté offshore instalace. Lídrem bylo Spojené království s 2,4 GW nového výkonu, následované Španělskem s 2,3 GW a Německem s 2,2 GW.

Komentáře

(15)

Vladimír Šťastný

15. květen 2020, 08:59

Hm, přes 200GW instalovaného výkonu s nějakou ztrátou je to minimálně 300GW energie větru a to jsme teprve zhruba v třetině smělých plánů zavětrákovávání Evropy, myslíte že se to neprojeví na síle a směrech větrů? Já si myslím, že ano.

https://vladimirstastny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=740229

Emil

15. květen 2020, 10:11

Referenční "bezuhlíkový" scénář počítá s instalovaným výkonem větrných elektráren 263 GW jen v samotném Německu.

petr

15. květen 2020, 10:40

To je neuvěřitelné, co dokáží PR firmy za pár let, totálně zblbnout svět a způsobí provětrákování každého hezkého místa...

Skoro mi to připomíná ty prasárny spojené s těžbou hnědého uhlí v severních a západních Čechách, také jsem válcovali ve jménu socialistického úkolu vše...

Nebylo by lepší začít přemýšlet o úsporách energií než "větrákovat a slunečníkovat" ?

St

15. květen 2020, 16:39

To by bylo rozhodně lepší a nejlepší ze všeho by bylo postavit pár nových JE. Aby bylo dost levné EE pro všechny. Navíc by se jí dalo i topit, takže by lidé nemuseli v kamnech pálit kde jaký bordel.

Milan Smrž

16. květen 2020, 08:45

Ano, to by nebylo k zahození: Proč platit za FV a vítr málo, když můžeme platit víc za jádro? Proč ne jádro, když se každá druhá obec pere o umístění úložiště jaderného odpadu? Proč ne jádro, když nás čekají samé mokré roky, takže bude prima pár vteřinových kubíků vypařit, ať raději prší jinde. Proč neukázat bohatším a technologicky vyspělejším zemím EU, že se mýlí a chtějí, hlupáci, založit energetiku na 100% OZE?

Jan Veselý

16. květen 2020, 08:52

I když budu předpokládat, že elektřina z nových JE je levná (což není), jsou vaše nápady s topením jadernou elektřinou dost pochybné. JE jsou totiž zcela nevhodné k pokrývání odběrových špiček vygenerovaných elektrickým vytápěním během studených episod. Prostě byste se nachytal stejně jako Francouzi, kteří mají tolik elektřiny z JE, že každou noc řeší problém "kam z ní", ale jak udeří mrazy, najednou jim chybí k oněm JE nějakých 40 GW výkonu, který horko, těžko lepí kde se dá.

Jaroslav Studnička

16. květen 2020, 13:04

Pánové, nevím proč se v každé diskuzi dostane JE a OZE do role nesmiřitelných soupeřů? Pana Smrže chápu, ten k tomu má jiné důvody...

Přitom by pro nízkouhlíkovou energetiku JE a OZE mohli být ideální energetický mix. Takto fungující nízkouhlíkovou energetiku již nyní můžeme vidět třeba ve Francii, Švédsku a bylo by to i v Německu, pokud by místo odstavovaných JE odstavovali nejprve uhelné elektrárny. Těmito zákopovými pozicemi české energetice neprospějeme. V podmínkách ČR není reálné dosáhnout pomocí OZE výrazných procentuálních zastoupení, můj osobní názor je tak max. 40 - 50 %. Větrné elektrárny mají při optimistickém scénáři potenciál zajistit cca 25 %, což by ovšem znamenalo mít postaveno kolem 5 800 ks větrných elektráren. Jestli to je skutečně reálné, nevím. Abychom z FVE dosáhli 20 %, potřebovali bychom instalovaný výkon kolem 14 GW. Biomasu pro čistě výrobu elektřiny považuji za barbarství a mělo by být využito max. pro kogeneraci. Plyn by měl být zachován primárně pro teplárenství. Rozvoj vodních elektráren je diskutabilní, byť pan Carlos o tom často píše.

Vzhledem k tomu, že na úrovni EU a to samé v ČR ještě nikdo reálně neanalyzoval, co vše bude muset být pro splnění uhlíkové neutrality provedeno, tak je dle mého názoru poměrně krátkozraké jeden nebo druhý nízkoemisní zdroj zavrhovat. Navíc ideologicky zaměřené vedení EU je jako neřízená střela. Stejně tak těžko můžeme predikovat, jak energetické úspory a na druhé straně elektrifikace různých odvětví budou mít dopad na spotřebu elektřiny.

Carlos

16. květen 2020, 16:31

Pane Studničko,

české energetice je problém že se jaderníci zakopali na ministerstvech a dělají všechno pro to aby si ty uranové kotle prosadili. Přestože to vypadá na problém s jejich ekonomikou provozu bez hrazení nákladů speciální daní. Což už je sám o sobě červený vykřičník, protože pokud by byly opravdu ekonomicky výhodné, tedy v pásmu ne hůře než asi 60€/MWh, takových opatření by nebylo třeba. Navíc proč by se mělo soukromé firmě se státní účastí hradit něco daněmi? Tak by podnikat dovedl každý.

Problém je že v době kdy se začalo o ETE2 uvažovat, tak zároveň, pod záminkou problematické předchozí podpory, byly OZE zaříznuty. Ne, nebyla podpora definována podle toho jak to dělají jinde v Evropě, ani nebyly vytvořeny podmínky takové aby byla dále bez omezení možná domácí instalace, ale celé se to zařízlo a začalo se hrát si s plány na JE. A přes to nejede vlak. Přitom pro FVE je pořád ještě dost volné kapacity aniž by musely být postaveny jakékoliv jiné elektrárny pro regulaci, čistě jen lepším využíváním toho co tu je. S relativně malou investicemi do regulace, v zásadě jen Orlík-Kamýk a Slapy-Štěchovice, eventuálně nějaké baterie, by bylo možné dosáhnout asi nějakých 6-7GWp, tedy by bylo možné dosáhnout něco kolem 10 % produkce z FVE velmi snadno.

Samozřejmě, je to málo, ale je to dosažitelné, troufnu si říct, do roku 2025, eventuálně 2030 pokud by se protáhly akumulační kapacity a to bez extra zásahů do struktury poplatků a z velké části soukromým kapitálem. 10%, tedy ekvivalent produkce jednoho jaderného bloku aniž by k tomu bylo třeba pokusů o další elektrické poplatky.

Ano, často píši o rozvoji hydroenergetiky, ale největší podíl na ní má mít v mých úvahách přečerpávání a pak velká Dunajsko-Vltavská PVE a pak PVE v Podkrušnohoří. I když bych počítal s výparem z těchto nádrží, tak celkem pravděpodobně dostanu spotřebou vody dost pod spotřebu parních elektráren. Navíc charakter výparu z vodní nádrže je jiný než charakter výparu z chladicích věží, které do atmosféry, u JE, pumpují 2 GW tepla na každý užitečná gigawatt elektřiny.

Vzhledem k tomu že JE jsou investičně dost drahé, tak bude dost drahý i jejich proud, pokud tam není nějaká podezřelá smlouva, jako má Maďarsko, a kde stejně může cena dost vylézt ještě. Takže jejich proud bude nekonkurenceschopný oproti proudu z OZE po nemalou část roku (technologická cena bývá někde kolem 45€, 60€ se zahrnutím nucených odstávek) a pokud bude systém založený na kombinaci JE a OZE, tak budou JE muset poskytovat regulační služby a s výkonem hýbat, což jejich výrobu posune zase do dražší oblasti. OZE mají teoreticky proti JE náskok 10-30€ na MWh. Tam se pohodlně schová plyn i cokoliv jiného než by se dalo uvažovat o JE. Pokud by měl dokonce klesnout jejich koeficient využití tak se můžeme dostat do stavu že jejich proud bude drahý i v porovnání s akumulací, která má účinnost jen 1/3.

Vemte si že FVE s dnešní technologií, ale zhruba dvojnásobným osvitem, kterého je možné dosáhnout v pásu od Alžíru po Rádžasthán, mají výrobní cenu proudu někde na 22 USD za MWh, růst účinnosti na dvojnásobek, pokud bude technologie cenově dostupnější povede na tu stejnou cenu u nás, někdy v budoucnu, ve zmíněném pásu klesne cena EE z FVE na 10-15$ za MWh. V takovéto situaci už budou JE a v zásadě jakékoliv jiné zdroje na odpis protože s touto cenou se vyplatí v Evropě honit vodu mezi velkými přehradami a jezery (Lipno-Aschach, Podkrušnohoří, nové PVE ve Švýcarsku a Německu, PVE na Dněpru...) a v okolí Evropy, vyrábět syntetická paliva.

JE budou, při vší jejich snaze z výroby EE nejspíše vytlačeny během dalších dvou dekád, jedinou nadějí pro ně pak budou různé politické zákulisní dohody.

Jaroslav Studnička

17. květen 2020, 14:12

Pane Carlosi,

Komora OZE pro navýšení podílu v energetickém mixu ze současných cca 14% na 23% k roku 2030 požaduje ve formě veřejné podpory částku 118 mld Kč. To Vám přijde levné?

St

20. květen 2020, 08:28

Třeba proto pane Smrž, že u nás tolik nesvítí slunce jako třeba ve Španělsku, ani nemáme mořské pobřeží, kde pravidelně fouká vítr. Třeba proto, že nemusíme na tu elektrárnu většinu věcí dovážet. Nebo proto, abychom nemuseli budovat drahé zálohy a nebyli vystaveni napospas větru dešti. Nebo chcete začít dovážet EE tak jak se v poslední době děje v Rakousku?

Milan Smrž

16. květen 2020, 08:53

Největší úspory primární energie dosáhneme ale právě přechodem na OZE: 60% u fosilních kondenzačních elektráren, 45 - 60% u mobility, přechodem na elektro či synt.paliva z CO2 a H2 či u vytápění přes 200% náhradou plynu za tepelná čerpadla s obnovitelnou elektřinou.

Provětrákování?

Další generaci to budou pokládat za samozřejmost, stejně jako jsme si my zvykli na dálnice, VN vedení, megapole, ...

Jan Veselý

16. květen 2020, 09:02

Já vždycky začnu vzpomínat jak v Paříži držkovali proti výstavbě bulvárů a Eifelovky.

Jaroslav Studnička

16. květen 2020, 12:37

Tu dobu si pane Veselý pamatujete?

Jan Veselý

16. květen 2020, 15:26

Pouze zprostředkovaně, existuje na to taková věda, říká se jí historie.

Jan Veselý

16. květen 2020, 09:00

Dokud nebudete mít vše ověřeno fyzikálním výpočtem, je to všechno jen dojmologie založená na pocitech člověka, který ty vrtule nesnáší.

Pokud ten výpočet neumíte provést sám, kontaktuje třeba někoho na ČHMÚ. Tady máte mail na vedoucího sekce Meteorologie a klimatologie: libor.cernikovsky@chmi.cz

Mě jeho nalezení trvalo asi 5 vteřin.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.