Důležitý milník v sezónní akumulaci: Test skladování vodíku v podzemním zásobníku plynu byl úspěšný
Na vodík se v posledních letech upíná značná pozornost, jelikož by mohl nabídnout technické řešení sezónní akumulace energie z OZE. V případě vodíku však panuje značná řada nejistot, dlouhodobá akumulace v podzemních zásobnících nebyla dříve běžným zvykem a chybí zkušenosti. Rakouský provozovatel podzemních zásobníků RAG nyní oznámil dokončení zkušebního skladování ve svém zásobníku Rubensdorf / Gampern. Společnosti se podařilo uskladnit na půl milionu kubíků vodíku po dobu několika měsíců a následně plyn vyčerpat ve vysoké čistotě.
Ohledně využití vodíku v energetice, jakožto média pro akumulaci energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, stále panuje mnoho otázek. Jednou z nich jsou i možnosti dlouhodobého skladování vodíku a technická i ekonomická úskalí takového řešení. Zejména v případě fotovoltaických elektráren panuje nesoulad mezi obdobím špičkové výroby během léta a silné poptávky po elektřině během zimy. Právě vodík by mohl nabídnout cestu k sezónní akumulaci, ačkoliv kromě technologické stránky věci je nutné vyřešit i stránku ekonomickou.
V případě možností sezónního skladování vodíku nyní rakouská společnost RAG oznámila dokončení demonstračního provozu u svého zásobníku. Testovací provoz v podzemním zásobníku vodíku Rubensdorf / Gampern, který byl otevřen teprve v roce 2023, byl dokončen. Výsledky podle společnosti potvrzují možnosti škálování skladování vodíku v porézních strukturách bývalých ložisek zemního plynu.
Testovací provoz spočíval v provedení dvou cyklů vtláčení a těžby, přičemž vytěžený vodík podle společnosti splňoval parametry požadované pro případnou dodávku do vodíkové plynárenské infrastruktury. Bezpečnost provozu zásobníku byla podle RAG srovnatelná s běžným podzemním zásobníkem na zemní plyn.
"Dokončením posledního cyklu skladování vodíku v rámci projektu Underground Sun Storage 2030 končí velmi úspěšný projekt společnosti RAG Austria AG. Poprvé na světě se nám podařilo prokázat, že velkoobjemové skladování ve formě čistého vodíku v plynových zásobnících funguje v reálném prostředí. To nám umožňuje vyvrátit tvrzení, že tato technologie skladování není dostatečně technologicky vyspělá," uvedl Stephan Bauer, technologický vedoucí projektu pro zelený plyn.
Mohlo by vás zajímat:
Takže technické problémy
1) skladování - vyřešeno
2) doprava trubkama - funguje
3) upravené hořáky v domácnostech - donutíme lidi ať si je koupí
4) cena výroby H2 - no tak tam jsme zatím na 10x dražší než zemní plyn - tady nám to pořád příliš drhne.
V klidu, nebude to dlouho trvat. Čínské elektrolyzéry se v současné době dodávají za cenu 0.3 USD/W a to je masová výroba teprve na začátku, ještě se pořádně nerozjela. Elektřina je zdarma pomalu každý druhý den. Takže ono to přijde. Určitě rychleji, než levná elektřina z nových Dukovan. Ta totiž nebude nikdy, ani kdyby se to náhodou opravdu postavilo.
Dle tohoto odkazu jsou u nás již vypsány investiční dotace až 65 % na elektrolyzéry :
sfzp.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/detail-tiskove-zpravy/?id=339
Z excelovské tabulky zjistíte, že na elektrolyzér na výrobu 100 Nm3/hod vodíku je potřebný výkon elektrolyzéru 521 kW a předpokládaná cena je 59 mil. Kč. Pak bude cena 113 tis./kWh. Vámi uváděná cena 0,3 USD/W je po přepočtu cca 7 tisíc Kč/kWh. Takže to je 16 x víc.
Žijte dál svůj zelený sen a doufejte, že nebude tma. Elektřina zdarma je systémová chyba, a né žádaný výsledek.
Proč nejste schopen správně používat W a kWh? Potom bohužel nelze brát vážně co píšete.
Jak máme brát vážně Vás, když píšete: "Elektřina je zdarma.."?
Kdo platí to zadarmo?
Omlouvám se, takto je to správně :
Dle tohoto odkazu jsou u nás již vypsány investiční dotace až 65 % na elektrolyzéry :
sfzp.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/detail-tiskove-zpravy/?id=339
Z excelovské tabulky zjistíte, že na elektrolyzér na výrobu 100 Nm3/hod vodíku je potřebný výkon elektrolyzéru 521 kW a předpokládaná cena je 59 mil. Kč. Pak bude cena 113 tis./kW. Vámi uváděná cena 0,3 USD/W je po přepočtu cca 7 tisíc Kč/kW. Takže to je 16 x víc.
Žijte dál svůj zelený sen a doufejte, že nebude tma. Elektřina zdarma je systémová chyba, a né žádaný výsledek.
Přesněji řečeno, elektřina byla zadarmo (nebo levnější) za poslední rok v 368 hodinách, což odpovídá 15 dnům za rok, neboli zhruba každý 24. den.
Pokud mi pustí příspěvek, tak by mě zajímalo čeho jsem se to proboha dopustil.
Některý příspěvek, dle mne zcela nevinný, neprotlačíte, ani když ho 3x upravíte.
Po tomto krátkodobém testu bych ještě nejásal, o možných problémech se píše zde:
Dlouhodobě může docházet působením bakterií ke kolmataci ložiska, porušení těsnosti a únikům vodíku. V ložisku musí zůstávat poměrně hodně metanu (polštař), aby byla zaručena stabilita té geologické struktury a je otázka, co udělá jeho postupné nahrazení vodíkem.
I kdyby vše dobře fungovalo, tak má vodík při stejném tlaku cca 3x méně energie než ZP. A navíc ZP nyní bude nahrazovat uhlí a budeme ho potřebovat na zimu cca 2x víc. Tak to při nahrazení ZP vodíkem potřebujeme 6x větší objem úložišť.
Ještě to drhne, že i v těch státech, které mají velký podíl OZE v energetickém mixu, mají "dostatek" přebytků na vytváření problémů s cenami elektřiny a na problémy se stabilitou takových eneggetických mixů. Naopak mají ale žalostně málo přebytků a elektrolyzérů na zelený vodík.
V jeho potřebném množství (jako sezónní ukládání energie) se musí totiž zohledňovat nejen účinnost jeho výroby, funkce elektrolyzérů, ale nakonec i účinnost té plynové elektrárny, která ho pak spálí. A jak známo, výsledná účinnost je dána součinem dílčích účinností. A to ani německý vodíkový sen nezmění.
Ještě to drhne, že i v těch státech, které mají velký podíl OZE v energetickém mixu, mají "dostatek" přebytků na vytváření problémů s cenami elektřiny a na problémy se stabilitou takových energetických mixů. Mají ale žalostně málo OZE přebytků a elektrolyzérů na významnou produkci zeleného vodíku. Jeho potřebné množství je totiž násobné oproti konečné produkci elektřiny.
V jeho potřebném množství (jako sezónní ukládání energie) se musí zohledňovat nejen účinnost jeho výroby, funkce elektrolyzérů, ale nakonec i účinnost té plynové elektrárny, která ho pak spálí. A jak známo, výsledná účinnost je dána součinem dílčích účinností. A to ani německý vodíkový sen nezmění.
Ta zpráva navozuje falešné naděje protože ne každý podzemní zásobník co se používá pro ZP lze použít pro čistý vodík , takže kromě zmíněných fyzikálních faktů o menší energetické hustotě než ZP je tu ještě skutečnost že se zoufale nebude dostávat skladovacích kapacit. Navíc je vodík extrémně těkavý takže ho obrovská kvanta budou utíkat do atmosféry kde se ve vysokých výškách bude díky své reaktivnosti účastnit chemických reakcí s molekulami plynu methanu a vodních par a to povede ke zhoršení skleníkového jevu. Používaní čistého vodíku je chiméra. Prosadí se směr kde vodík je součástí jineho média ale tím celkový řetězec bude ještě méně účinnější než P->H->P.
Nějak mi v články chybí jakékoliv technické informace, např. jaká je účinnost jednoho cyklu, jaká je spotřeba elektřiny pro vtláčení a vytláčení, jak dlouho ten vodík byl skladován.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se