Prudký růst spotřeby plynu i domácí výroby biometanu. NET4GAS zveřejnil 10letý plán

Provozovatel české přepravní soustavy, společnost NET4GAS, očekává, že spotřeba zemního plynu v České republice v následujících 10 letech poměrně prudce vzroste, a to zejména v důsledku plánovaného odklonu od využívání uhlí ve výrobě elektřiny a tepla. Růst spotřeby plynu by měl být částečně uspokojen rozvojem domácí výroby biometanu. Naplno probíhá také příprava na rozvoj využití vodíku. Vyplývá to z návrhu Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy pro období 2026 až 2035.

Spotřeba zemního plynu v České republice by podle NET4GAS měla do roku 2035 vzrůst na 110 TWh, což představuje nárůst o téměř 50 % ve srovnání s rokem 2024. Jak nicméně NET4GAS uvádí ve zveřejněném dokumentu, spotřeba zemního plynu v ČR v období 2022 až 2024 výrazně poklesla na jedné straně v důsledku covidové pandemie a následně kvůli energetické krizi. V letech 2016 až 2020 se spotřeba pohybovala kolem hranice 90 TWh a v roce 2021 dokonce přesáhla 100 TWh.

NET4GAS ve svém výhledu vychází ze zprávy českého operátora trhu OTE, a.s. z roku 2024. Podle uvedené zprávy poroste zejména spotřeba zemního plynu v teplárnách a elektrárnách v důsledku odklonu od využívání uhlí. Mírný růst je očekáván také v segmentu dopravy. Naopak v segmentu domácností je očekáván postupný pokles spotřeby.

Odhad vývoje roční spotřeby zemního plynu v ČR. Zdroj: NET4GAS

Růst spotřeby má částečně pokrýt výroba biometanu

Český provozovatel přepravní soustavy plynu v návrhu desetiletého plánu připomněl, že v České republice jsou poměrně malé vlastní zdroje zemního plynu, které představují přibližně 1 až 2 % tuzemské roční spotřeby plynu. Ani do budoucna přitom není v této oblasti očekávána významnější změna.

Oblast, ve které je očekáván v budoucích letech poměrně prudký rozvoj, je tuzemská výroba biometanu, která by mohla vzrůst z loňských 73 GWh dodaných z 10 výroben až na 8 110 GWh dodaných až z 250 výroben v roce 2035.

NET4GAS nicméně poznamenal, že v současné době je z tohoto odhadu evidováno zatím pouze 25 smluv o připojení s možnou celkovou produkcí biometanu na úrovni 816 GWh/rok. Využití uvedeného potenciálu tak vůbec nemusí být dosaženo.

Stanice produkující biometan, Horní Suchá. Zdroj: GasNet

Příprava na vodík

NET4GAS ve zveřejněném plánu informoval také o přípravách na rozvoj využití vodíku. Aktuálně probíhá výroba vodíku téměř výlučně z fosilních paliv, kdy se jedná o takzvaný šedý vodík. Největším výrobcem je společnost Unipetrol, která ho vyrábí pomocí parciální oxidace ropných zbytků, parním reformingem a z ethylenové jednotky, a dále spotřebovává zejména na výrobu amoniaku.

Potenciál pro výrobu takzvaného zeleného vodíku je dle České vodíkové technologické platformy HYTEP poměrně malý a předpokládá se, že vodík vyrobený v České republice bude dražší než vodík importovaný.

"Vodík se v České republice spotřebovává především v chemickém průmyslu, a to jako surovina a meziprodukt pro výrobu čpavku, anilinu nebo v rafineriích. Česká republika spotřebovala v roce 2024 přibližně 4 495 GWh vodíku (135 tisíc tun). Jedná se však zejména o vodík vyrobený z fosilních zdrojů bez využití CCU/CCS, u něhož se předpokládá později náhrada vodíkem obnovitelným a nízkoemisním," uvedl NET4GAS a připomněl, že vodíková strategie České republiky předpokládá, že spotřeba vodíku v budoucnu násobně vzroste a rozšíří se i do dalších sektorů ekonomiky.

I proto se provozovatel plynárenské soustavy zaměřuje v první fázi na možnosti přimíchávání vodíku do zemního plynu a zároveň pracuje na rozvoji dedikované vodíkové infrastruktury, která by měla zajistit import a přepravu vodíku po ČR.

Klíčové je zapojení do mezinárodních vodíkových iniciativ, jejichž cílem je rozvíjet konkrétní vodíkové koridory pro budoucí import vodíku do střední Evropy. Čtyři z nich by přitom měly vést také přes Českou republiku.

Vodíkové koridory pro budoucí import vodíku do střední Evropy. Zdroj: NET4GAS

Naplno běží také přípravy dedikované přepravní infrastruktury pro vodík v České republice, kdy se jedná o projekty ZÁPAD, SEVER a JIH.

"Realizace těchto projektů by vytvořila českou vodíkovou páteřní infrastrukturu (CZH2B) a umožnila tranzit vodíku přes Českou republiku, dovoz vodíku do České republiky a efektivní přepravu vodíku v rámci České republiky od domácích výrobců ke spotřebitelům podél trasy plynovodů uzpůsobených pro přepravu vodíku," uvedl NET4GAS.

Projekty české vodíkové páteřní infrastruktury. Zdroj: NET4GAS

Projekty ZÁPAD a JIH jsou zařazeny na nyní platném seznamu projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu EU, který zahrnuje klíčové infrastrukturní projekty pro Evropu s přeshraničním přesahem. NET4GAS nicméně informoval, že zvažuje možnost upozadění projektu JIH ve prospěch rozvoje zbylých dvou projektů vodíkové infrastruktury.