Až 10 % tuzemské spotřeby plynu: ČR vyhlíží masivní rozvoj biometanových stanic
Výroba biometanu v ČR má v následujících letech začít prudce růst. Počet biometanových stanic se má zvýšit z aktuálních 10 až na 100 do roku 2029. Vyplývá to z Akčního plánu pro rozvoj biometanu v ČR, který představilo Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství.
Výroba biometanu byla v České republice zahájena v roce 2019, kdy byla do provozu uvedena první biometanová stanice. Do roku 2024 se počet biometanových stanic zvýšil na 10, přičemž celková instalovaná kapacita těchto stanic činí 17,7 mil. m3/rok. Loňská produkce však dosáhla pouze 7,5 mil. m3. Pro srovnání, spotřeba zemního plynu v ČR činila loni 6 767 mil. m3.
"Zásadním omezením odbytu biometanu jsou jeho výrobní náklady, které byly doposud v ČR ve srovnání s cenou importovaného biometanu výrazně vyšší, než jaké by provozovatelé pro provoz potřebovali. V oblasti dopravy v ČR převládá využívání biometanu z dovozu," uvedlo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v materiálu.
MŽP i přesto věří, že se rozvoj využívání biometanu v ČR podaří i díky představenému akčnímu plánu nastartovat a do roku 2029 bude v ČR uvedeno do provozu dalších zhruba 90 biometanových stanic.
„Biometanové stanice pomáhají nejen s energetickým využitím odpadu, ale také snižují spotřebu dováženého zemního plynu a zároveň přispívají k potřebnému odchodu od uhlí. Biologické odpady a kaly z čistíren odpadních vod lze dále využívat a díky těmto stanicím vzniká nová energie. Biometan je jednoznačně klíčovým prvkem naší cesty k udržitelné energetice, čistší dopravě i zemědělství. Nejenže pomáhá snižovat emise skleníkových plynů, ale také podporuje regionální ekonomiku. Oběhové hospodářství má potenciál lépe využívat domácí zdroje energie a zvyšuje energetickou nezávislost i bezpečnost venkova a celé České republiky,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a připomněl, že biometan může nahradit i více než 10 % současné spotřeby zemního plynu v ČR.
Konverze bioplynových stanic na biometanové
Velká část biometanových stanic má vzniknout konverzí stávajících bioplynových stanic. Těch je v současnosti v České republice zhruba 574, z čehož 400 je zemědělských a 100 představují komunální a průmyslové čistírny odpadních vod s produkcí kalového plynu. Zbylých zhruba 70 tvoří výrobny s produkcí skládkového plynu.
"Většina dnes vyráběného bioplynu je používána k výrobě elektřiny a v části případů je též využito teplo nejen pro vlastní potřebu, ale také k vytápění obcí, průmyslových areálů či farem. Významná část tepla však využita není a ČR tak ztrácí zhruba 1 TWh energie ročně," uvedlo MŽP v akčním plánu.
S realizací navrženého plánu má pomoci na jedné straně provozní a investiční podpora a na straně druhé opatření ke zvýšení poptávky, podpora vtláčení do plynárenské sítě či rozvoj infrastruktury pro bioCNG a bioLNG. Ministerstvo připomnělo, že dodavatelé plynných pohonných hmot budou nově povinni zajistit minimální podíl biometanu a dalších obnovitelných paliv v dopravě – od roku 2026 to bude 1,25 %, do roku 2030 pak 5,5 %. Z toho alespoň 1 % musí tvořit obnovitelný vodík nebo syntetická paliva.
Stanice produkující biometan, Horní Suchá. Zdroj: GasNet
S rozvojem výroby biometanu v ČR počítá také nedávno představený Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy pro období 2026 až 2035. Podle něj by tuzemská výroba biometanu mohla vzrůst z loňských 73 GWh dodaných z 10 výroben až na 8 110 GWh dodaných až z 250 výroben v roce 2035.
Provozovatel české přepravní soustavy plynu nicméně poznamenal, že v současné době je z tohoto odhadu evidováno zatím pouze 25 smluv o připojení s možnou celkovou produkcí biometanu na úrovni 816 GWh/rok. Využití uvedeného potenciálu tak vůbec nemusí být dosaženo.
Mohlo by vás zajímat:
Ono to u řady stanic to dopadlo už tak, že po chvílí dodávání do plynárenské soustavy jim došlo, že výnosnější pro ně je lokálně na teplo/výroba elektriky.
Co vlastně brání takové stanici, aby mohla dodávat jak teplo, tak elektřinu či plyn jen na základě toho, co pro ni bude zrovna finančně výhodnější?
Ekonomika? Zaplatit takto postavenou bioplynku, tak to v životě nesplatí. Třeba byla hezká myšlenka, že svážu do jednoho zdroje bioplynku+kogeneračku a k tomu pole FVE. Bioplynkna vyrábí plyn (v podstatě konstantně kontinuálně), tak ho chytám do zásobníku, kogeneračka stojí, až slunce zapadne a FVE odpadne, najedu kogeneračku a prodávám špičky - ani toto ekonomicky nevychází. Sice jsem z občasného zdroje elektriky udělali kontinuální, ale vícenáklad na nádrž a větší kogeneračku se nezaplatí proti stavu, kdy mám jen lehkou malou nádrž a menší kogeneračku jedoucí fakticky trvale (pokud kogenetačka stojí déle, tak to zkrátka pálím na fléře). Dobře, místo X MKč do nádrží vybuduji napojení na distribuci a když jede FVE, vtláčím, když FVE nejede, dělám elektriku - tak to už neuplátím totálně, ta cena napojneí na distribuci je mnohem větší, než ta nádrž...
Kdysi se planovaly petiletky a udajne to bylok smichu. Dnes je to samy plan a akcni plan, ale vetsinou zustane jen u tech planu.
už som tu komentoval viac krat:
1) výroba biometánu je technologicky najjednoduchšia a najlacnejšia (pozor nie lacná) ak sa vyrába z technologických plodín -> možnosť zabezpečiť +- jednotné a stabilné parametre vstupov pre výrobu -> ale samotné pestovanie technologických plodín je energeticky náročnejšie ako konečný výsledok v biometáne, nehovoriac o zábere pôdy, kde by bolo možné pestovať (alebo chovať) niečo prospešnejšie
2) asi druhá najvýhodnejšia (ekonomicky) výroba biometánu je na veľkých farmách, kde sa spracováva "odpad" živočíšnej ci rastlinnej výroby (teraz naivne predpokladáme, že sa nespracovávajú cielene pestované technologické plodiny, ale len zbytky krmiva či inak nepoužiteľný odpad) - stále je ten biometán výrazne drahší ako štandardný plyn (alebo aj LNG a to aj s CO2 odpustkami) a naviac oberáme pôdu o kvalitné hnojivo (ktoré musíme následne dopĺňať umelým z plynu) a celkovo zhoršujeme kvalitu pôdy (keďže umelé hnojivá nezlepšia štrukturálne parametre pôdy)
3) ostatne spracovania na biometán sú ešte drahšie (COV, gastro odpad, tráva z miest, domáci bioodpad, priemyselný odpad, skládky,...) - pretože zvoz, triedenie, premenlivosť/rôznorodosť vstupov... a výsledný "odpad" je prakticky nepoužiteľný (možno ešte na rekultiváciu skládok)
A ešte pre doplnenie:
Bioplyn verzus biometán – zásadný rozdiel v spracovaní
Bioplyn (cca 55–65 % CH₄) vzniká anaeróbnym rozkladom organických látok (hnoj, potravinový odpad, siláž).
- Bežne obsahuje aj CO₂, H₂S, vodu, dusík.
- Môže sa lokálne spaľovať (napr. v kogeneračnej jednotke – KVET).
Biometán je vyčistený bioplyn, ktorý:
- musí mať >96 % CH₄ (aby spĺňal normu pre vtláčanie do distribučnej siete),
- vyžaduje náročnú technológiu: adsorpciu, membránovú separáciu, kryogénne oddelenie CO₂,
- potrebuje dodatočnú dehydratáciu, odsírenie, tlakové úpravy a
- meranie, certifikáciu a registráciu záruk pôvodu.
=> Celý tento proces je investične aj prevádzkovo náročný.
=> Vo forme bioplynu pre lokálne spracovanie (ideálne v režime KVET) OK, ale ďalšie náročné upravovanie na kvalitu pre vtláčanie do sústavy nie je ekonomicky opodstatnené.
=>Biometán dáva zmysel iba tam, kde nie je lokálna spotreba bioplynu možná, alebo kde sa výslovne cielia „papierové“ úspory CO₂ („zelený certifikát“ pre ETS, ESG skóre, PR, ...) a aj to len s významnou dotáciou .. alebo ak je cieľom priživiť sa na dotáciách.
To je nesmysl že na cílené pěstovaní plodin se spotřebuje vice energie, než se následně vyrobí ;-)
niekto tu ma evidentne problém s chápaním písaného textu:
čo je v príspevku na ktorý reagujete:
"..samotné pestovanie technologických plodín je energeticky náročnejšie ako konečný výsledok v biometáne.."
ale nikde netvrdim, že "..cílené pěstovaní plodin se spotřebuje vice energie, než se následně vyrobí.."
alebo stále nevidíte rozdiel?
už pri bioplyne sme s energetickou bilanciou na hrane a pre jednoznačne pozitívnu bilanciu potrebujete ho efektívne využiť (ideálne v systémoch KVET) .. ALE pre úpravu na biometan, potrebujete ďalšie technológie, procesy a energiu aby ste dosiahli kvalitu požadovanú pre vtláčanie do sústavy, a tam už je to energeticky v mínuse
Vše je snad jasné z údaje, že biometan je výrazně dražší než zemní plyn. Tím je i vyřešena otázka, jestli do biometanu investovat.
Samotná technologie čištění bioplynu stojí okolo 8 mil. €. K tomu ale přidejte nádrže, dopravníky, stavební úpravy, systém svozu atd. Nejhorší na tomto systému je to, že bioplyn stabilně nevyrobíte jen z odpadu (kde má tato technologie své opodstatnění), ale musíte bioplynku krmit cíleně pěstovanými plodinami místo toho, aby se maximum zelené hmoty vracelo do půdy. Do půdy, která má léty hospodaření nízký obsah humusu, který drží vodu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se