Domů
Vodík
RWE spustila elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku v Lingenu
H2 Project společnosti Siemens Energy
Zdroj: H2FUTURE

RWE spustila elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku v Lingenu

Společnost RWE uvedla do provozu pilotní 14MW elektrolyzér v německém Lingenu. Výrobna má být schopna produkovat 270 kilogramů zeleného vodíku za hodinu. Informoval o tom server renews.

Na začátku srpna byla spuštěna výroba zeleného vodíku v elektrolyzéru společnosti RWE v německém Lingenu.  Pro RWE jde o jednu z hlavních iniciativ v oblasti vodíku v tomto roce. Jakožto pilotní projekt má iniciativa poskytnout cenné poznatky pro vývoj budoucích zařízení na výrobu vodíku v průmyslovém měřítku.

Zařízení, které je napájeno ze 100 % obnovitelnou elektřinou, je umístěno v areálu plynové elektrárny RWE v Emslandu a dokáže vyrobit až 270 kilogramů ekologického vodíku za hodinu. Zařízení je vybaveno dvěma různými technologiemi elektrolýzy: technologií využívající tlakový alkalický proces a technologií membránové elektrolýzy.

Tlakový alkalický elektrolyzér má celkový výkon 10 MW. Ve speciálně postavené hale byly moduly spojeny do skupin po čtyřech a vytvořily dva komíny dlouhé téměř deset metrů. Každý z osmi modulů má celkovou hmotnost 15 tun. Další dva elektrolyzéry o výkonu 4 MW využívají k výrobě vodíku protonovou výměnnou membránu (PEM).  Elektrolyzéry PEM jsou rozděleny do dvou 2MW krychlí.

V rámci projektu GET H2 Nukleus společnosti RWE má být ve stejné lokalitě do roku 2025 uveden do provozu 100MW elektrolyzér, jehož kapacita má být do roku 2027 rozšířena na 300 MW. Lingen má být také napojen na evropskou vodíkovou síť.

"Lingen je jednou z nejzajímavějších lokalit německé energetické transformace. Kromě provozu naší flexibilní plynové elektrárny a nejmodernějšího velkokapacitního bateriového systému zde nyní vyrábíme také ekologický vodík. V příštích letech budeme naše výrobní kapacity zeleného vodíku v této lokalitě dále rozšiřovat, abychom mohli průmyslovým spotřebitelům dodávat zelený vodík a podpořit je tak v jejich úsilí o dekarbonizaci," uvedl Markus Krebber, výkonný ředitel společnosti RWE.

RWE má velké plány v oblasti vodíku. Společnost disponuje rozsáhlou globální výrobou elektřiny z větrných a solárních elektráren, které výrobu zeleného vodíku napájí. Firma dle svého vyjádření již spolupracuje s výkonnými partnery na více než 30 vodíkových projektech.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(35)
Miloslav Černý
13. srpen 2024, 16:31

Využití O2 jako vedlejší produkt by mohl najít uplatnění při účinějším spalování bez N2 obsaženého ve vzduchu. Muselo by se vyřešit výhodné skladování.

Zbyněk Poisl
13. srpen 2024, 18:22

Účinnost 64%, nic moc! Spolu s OZE vyrobí víc tepla, než ušetří CO2. Takže z pohledu ekologie spíš škodí než pomáhá! Což není nic překvapivého.

Emil
13. srpen 2024, 19:03

Záleží s čím se srovnává, pokud s výrobou šedého vodíku, který se používá v průmyslu, tak to ekologický přínos určitě mít bude. Cena je druhá věc...

Jirka Líska
13. srpen 2024, 20:01

@Zbyněk Poisl 13. srpen 2024, 18:22

Účinnost parního stroje je cca 10% a jak dlouho nám byl dobrý:-)

I ve výrobě vodíku se jistě dočkáme dalšího vývoje.

Bob
13. srpen 2024, 20:57

Účinnost samotného parního stroje je fyzikálními zákony limitována do cca 30%. Tandem kotel - parní stroj cca 5-15%.

Podobně jsou fyzikálně - chemickými zákony limitovány účinnosti různých způsobů elektro lýzy.

Petr Hariprasad Hajič
14. srpen 2024, 04:14

No právě. Takže ten alkalický elektrolyzér bude mít účinnost někde kolem 60-65% a ten PEM elektrolyzér někde kolem 85-95%. Australská Hysata uvádí, že vyvinula PEM elektrolyzér s účinností 98%.

Josef
13. srpen 2024, 20:56

64% je proti spalovacím motorům, uhelným elektrárnám či jaderkám pořád hodně

Emil
13. srpen 2024, 21:06

To by bylo hodně, kdyby to nebylo klasické srovnávání hrušek a jablek, protože se srovnává účinnost výroby elektřiny z paliva proti účinnosti výroby paliva z elektřiny...

Láďa
13. srpen 2024, 21:36

Účinnost moderních elektrolyzérů už dlouho vysoko přesahuje 90%

Petr Hariprasad Hajič
14. srpen 2024, 03:59

Jenomže v tomhle případě je palivo zadarmo a je ho neomezené množství i když jenom občas. Takže opět porovnáváte neporovnatelné

Emil
14. srpen 2024, 06:44

1) Ani v tomhle případě palivo, o kterém píšu, zadarmo není.

2) Já právě vůbec nic neporovnávám, naopak píšu že to porovnávat nelze. Takže jste opět nepochopil o čem je řeč.

Martin
14. srpen 2024, 10:11

Prý palivo zadarmo .... To už je na Darwina :D

Petr Hariprasad Hajič
14. srpen 2024, 12:30

Vy platíte za sluneční svit nebo za vítr? Nechte starého pána na pokoji.

Bob
14. srpen 2024, 12:32

Když už byste chtěl porovnávat od paliva, bylo by to v případě FVE:

Termonukleární reakce H-He (palivo je vodík)

Z toho dopadne ve formě záření na m2 Země (na řádku není dost míst pro nuly za desetinnou čárkou)%

účinnost FVE cca 20%

elektro lýza alkalická 65%

stlačování vodíku 85% (15% ztráty)

Ztráty při skladování vodíku 10% ?

Paroplynová vodíková elektrárna účinnost 60%

I když počítám až od dopadu záření na Zemi, tak je účinnost mizerných 6%.

Od elektřiny vyrobené ve FVE pak 30%.

Zatímco třeba u konkurenční JE není dlouhodobá akumulace vůbec potřeba, takže účinnost využití jednou vyrobené elektřiny je 100%. A samozřejmě si můžete odpustit také stavbu, provozování a cenu toho všeho potřebného k dlouhodobé akumulaci. Včetně ekologických dopadů.

Porovnej si štěpnou reakci (palivo uran, thorium) - páru - turbínu s generátorem

Emil
14. srpen 2024, 16:30

@Hajič: ne neplatím za sluneční svit ani vítr, ani jedno není palivo, ani jedno v té účinnosti nijak nefiguruje, a proto ani o jednom nebyla vůbec řeč, "starý pane".

Roman Kosařík
14. srpen 2024, 10:02

Pokud by tyto elektrolyzéry dokázaly využívat záporných cen energie a svou spotřebou odlehčovat síti, není ve výsledku jedno jaká ta účinnost je? Je to pilotní projekt - zjistí se slabiny, vychytají problémy.

Bob
14. srpen 2024, 16:56

Není. při 30% účinnosti potřebujete všeho 3* více. I těch zařízení. Navíc uvažovat jen záporné ceny znamená nízké využití.

Jinak doufám, že víte, kdo ty záporné ceny nakonec platí.

To už je daleko racionálnější nahradit v těchto případech nadbytečnou elektřinou zemní plyn (elektrokotle v CZT), plyn uložit a využít v zimě místo vodíku.

Petr Hariprasad Hajič
13. srpen 2024, 19:33

Německo se do vodíku pustilo s velkou vervou. Nevím jak si to vysvětlit, ale možná, že elektrolyzéry jsou vlastně hodně dlouho známá technologie a že i s vodíkem jsou dlouholeté zkušenosti.

Petr Hariprasad Hajič
14. srpen 2024, 04:16

Německo se do vodíku pustilo s velkou vervou. Nevím jak si vysvětlit, že to jde tak rychle, ale možná, že elektrolyzéry jsou vlastně hodně dlouho známá technologie a že i s vodíkem jsou dlouholeté zkušenosti.

Baton David
14. srpen 2024, 10:13

vyrábět vodík termickým rozkladem vody vysokoteplotním jaderným reaktorem by bylo efektivnější než elektolyzér napájen z oze, krom odstávek na údržbu nebo výměnu paliva by tento systém mohl být v provozu 24/7. Ještě efektivnější bude nevyužívat vodík k akumulaci energie z oze ale využívat těžší izotopy vodíku k výrobě energie jejich slučováním, jako bonus bude odpadním produktem těchto reakcí helium. A kdyby se do výzkumu termojaderné fuze pumpovalo tolik peněz jako do nesmyslné energiewende, už by tu komerční využití bylo.

Petr Hariprasad Hajič
14. srpen 2024, 12:34

Jenomže v Německu žádný jaderný reaktor nepracuje a pracovat nebude. Efektivita takové výroby je také dikutabilní.

Německo se do vodíku pustilo s velkou vervou. Nevím jak si to vysvětlit, ale možná, že elektrolyzéry jsou vlastně hodně dlouho známá technologie a že i s vodíkem jsou dlouholeté zkušenosti.

Bob
14. srpen 2024, 17:01

Německo chce 70% vodíku dovážet. Proč by nemohl být vyroben v JE?

Efektivita výroby je rozhodně vyšší, než u zeleného vodíku uloženého na zimu z léta.

Už samotná vysokoteplotní elektrolýza má vyšší účinnost, než nízkoteplotní a navíc se vhodně využije přímo teplo z reaktoru bez ztrát při výrobě elektřiny.

Vladimír Šťastný
15. srpen 2024, 10:23

Tak s velkou vervou se Německo pustilo i do Energiewende, po více jak dvaceti letech, kdy už podle prohlášení v počátcích měly být odstraněny veškeré dotace a OZE se měly i bez nich plně etablovat na trhu s energiemi, pořád nic.

-pořád nejsou spolehlivými zdroji

-pořád se sápají po dotacích

-prodražují ceny energií na trhu a destabilizují ho

Bob
14. srpen 2024, 12:46

Dodám, že vysokoteplotní elektrolýza Citát: " probíhá při teplotách okolo 800 °C. Zásadní výhodou je mnohem vyšší účinnost. Zatímco u klasické elektrolýzy hovoříme o 25 % (spolu s výrobou elektřiny), v nejlepším případě o 30 %, tak zde běžně o 45 % – 50 %"

Při ještě vyšších teplotách pak dochází k: "termochemické štěpení vody. V podstatě jde o sled několika chemických reakcí, při nichž se produkty a reaktanty vzájemně recyklují. Jako vstup slouží pouze teplo a voda a výstupem jsou vodík a kyslík."

Experimentálně zvládnuto v ÚJV Řež.

zdroj třeba: 3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/1696-vysokoteplotni-elektrolyza-vody-v-ujv-rez

Galipoli
15. srpen 2024, 12:26

A počítá se do té účinnosti (u vysokoteplotní elektrolýzy) i energie potřebná na ohřev vody na 800 °C?

Bob
15. srpen 2024, 13:33

Co kdybyste si k tomu něco našel sám?

Ale dobře...

Elektrická účinnost té vysokoteplotní dosažena v provozu 84%. Oproti alkalické 60% a PEM 70%.

I u elektro lýzy platí fyzikální a chemické zákony. Mimo jiné ten o zachování energie.

Máte dáno množství energie v 2 H2O a pak množství energie v 2 H2 + O2.

Ten rozdíl "před a po" je prostě daný. Otázka je jen, jak toho rozdílu dosáhnete a s jakými dalšími ztrátami.

Úspora energie je v tom, že elektřina je energie ušlechtilá, která se sama vyrábí se značnými ztrátami. Takže třeba u toho jaderného reaktoru má lepší celkovou účinnost využít teplo+méně elektřiny, než hodně elektřiny.

odkaz: hytep.cz/o-vodiku/aktuality/novinky/nejvetsi-vysokoteplotni-elektrolyzer-na-svete-dosahl-rekordni-ucinnosti

Antonín Mikeš
15. srpen 2024, 13:52

No jestli se pak od té účinnosti zase odčítá chlazení vodíku a kyslíku na skladovací teplotu, tak může.

Zbyněk Poisl
14. srpen 2024, 20:09

Koukám, že je zde stále hodně lidí, kteří nechápou, že nízká účinnost znamená velké množství odpadního tepla, které následně ohřívá planetu víc, než skleníkové plyny. Takže se jedná o naprostý ekologický nesmysl!

Milan Vaněček
14. srpen 2024, 20:29

Ano, to platí především pro jaderné elektrárny. Ty vyrábí dvakrát více odpadního tepla které vypouští do vzduchu než vyrobí elektřické energie. Naprostý ekologický nesmysl, jak píšete.

Jirka Líska
14. srpen 2024, 20:58

@Zbyněk Poisl 14. srpen 2024, 20:09

Myslíte nízká účinnost výroby vodíku nebo veškerých činností, které člověk na planetě dělá?

A máte pro své tvrzení nějaký zdroj dat nebo to je jen váš "dojem"?

Emil
14. srpen 2024, 22:16

Koukám, že je zde stále hodně lidí, kteří nechápou, že lidstvem produkované odpadní teplo je o mnoho řádů nižší než teplo přijímané Zemí ze Slunce. Konkrétně u zmiňovaných jaderných elektráren jde o "odpadní" tepelný výkon cca 500 GW, sluneční příkon se uvádí kolem 100 PW, tedy 200 tisíckrát větší.

Milan Vaněček
15. srpen 2024, 09:35

Jsem rád, že si E. Novák uvědomuje jak je výkon JE nepatrný ve srovnání s energií přicházející na zemi ze Slunce. A i když fotosyntéza, která živí celou zeměkouli vystačí s účinností (přeměny sluneční energie) okolo 1% a účinnost slunečních článků je zatím jen zhruba 20x větší, tak pořád je výkon všech jaderných mamutů zanedbatelný (ale vyšší než Emil uvádí, méme jich přeci v provozu trochu více než aby dávaly jen 500 GW tepla do ovzduší či vody).

A pro pana Poisla. neukvapujte se ve svých tvrzeních, vrátí se Vám to v ironických komentářích

Emil
15. srpen 2024, 12:17

1) Takže Vaněček zastává názor který zároveň vyvrací. Výkon je prý nepatrný ale zároveň je to kvůli němu prý "Naprostý ekologický nesmysl". Prostě jako vždy u tohoto člověka - účel světí prostředky.

2) Je to skutečně těch 500 GW (zaokrouhleno na stovky), počítal jsem to, na rozdíl od Vaněčka.

3) Jestli je "výkon všech jaderných mamutů zanedbatelný", tak je zanedbatelný i výkon slunečních článků, které do diskuse bůhví proč tahá, kde je účinnost ještě výrazně nižší, jak sám Vaněček uvádí.

Antonín Mikeš
15. srpen 2024, 13:51

Ale fotosyntéza produkuje už chemicky uloženou energii, čili z účinnosti FVE je potřeba odečíst ztráty na dlouhodbou akumulaci, případně chemickou výrobu.

Bob
15. srpen 2024, 22:31

Přesně.

Když porovnávat tak třeba výrobu etanolu.

a) účinnost výroby etanolu solární záření - fotosyntéza na cukry - kvašení na líh

b) účinnost solární záření - FVE - vodík - etanol

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se