Nizozemsko zahájilo výstavbu vodíkového potrubí, první úsek má být zprovozněn v roce 2025
Nizozemsko na konci října oficiálně zahájilo výstavbu plánovaného 1 200 km dlouhého vodíkového potrubí. První 30kilometrový úsek bude vystaven v Rotterdamu a bude uveden do provozu v roce 2025. Širší síť má propojit hlavní průmyslová uskupení v Nizozemsku a od roku 2030 také huby v Německu a Belgii, jak informoval server S&P Global.
"Jedním z předpokladů rozvoje trhu s vodíkem je infrastruktura pro přepravu a skladování," uvedla společnost Gasunie, která síť vyvíjí, ve svém prohlášení na začátku října. "Tím, že je Nizozemsko první evropskou zemí, která má vodíkovou infrastrukturu, se může stát důležitým centrem pro obnovitelné zdroje energie."
Síť bude rovněž propojena s terminály pro import v námořních přístavech, lokálními místy výroby vodíku a velkokapacitními skladovacími zařízeními. Velká část sítě bude využívat stávající plynovody, kromě některých účelově vybudovaných nových vodíkových potrubí. Stávající plynovody se uvolnily především díky poklesu přepravy zemního plynu, stávající sítě budou tvořit přibližně 85 % vodíkové sítě.
Projekt realizuje dceřiná společnost Gasunie HyNetwork Services. Zahájení výstavby následuje po červnovém konečném investičním rozhodnutí Gasunie pro první fázi za více než 100 milionů eur, přičemž celostátní síť bude stát přibližně 1,5 mld eur.
Evropa má být vodíkově propojena
Plány navazují na plánovanou evropskou síť, iniciativu European Hydrogen Backbone, která plánuje do roku 2030 vybudovat síť 28 000 km vyhrazených vodíkových potrubí a do roku 2040 ji rozšířit na 53 000 km ve 28 evropských zemích. Iniciativu podporuje skupina 31 provozovatelů energetické infrastruktury.
Rovněž provozovatelé plynárenských sítí OGE a Nowega zahájili 16. října práce na přestavbě dálkového plynovodu v Německu z plynu na vodík. V rámci přestavby budou úseky plynovodu odděleny od plynárenské sítě a poté budou zahájena modernizační opatření pro přepravu vodíku.
Potrubí by mělo být připraveno k průtoku vodíku od roku 2025. Později by mělo být napojenou na holandskou infrastrukturu. Další potrubí Nowega, které vede z Lingenu do Bad Bentheimu, bude od listopadu 2023 rovněž převedeno na vodík.
Španělsko jako hlavní producent vodíku
O vodíkové iniciativy není nyní v Evropě nouze, například projekt pro zelený vodík H2Med propojí Portugalsko a Španělsko s Německem přes Francii. Německá OGE v říjnu podepsala memorandum o porozumění s dalšími provozovateli přenosových soustav zapojenými do projektu. Klíčovým prvkem infrastruktury projektu je nové podmořské potrubí z Barcelony do Marseille v hodnotě 2,5 miliardy eur označované také jako BarMar, jehož cílem je ročně exportovat 2 miliony tun zeleného vodíku z Pyrenejského poloostrova do Francie a dále do Německa. Španělsko se díky bohatým solárním a větrným zdrojům stane jedním z největších výrobců zeleného vodíku v Evropě.
Náklady na výrobu vodíku prostřednictvím elektrolýzy v síti v Evropě patří k nejvyšším na světě a v září činily v průměru 6,02 USD/kg (Nizozemsko). Pro srovnání, v australské Victorii, jednom z nejlevnějších výrobních center, je to méně než 2 USD/kg.Mohlo by vás zajímat:
A nebylo by jednodušší přimíchávat vodík (ať už ho vyrobíme jakkoli a kdekoli) do zemního plynu klidně spolu s bio-metanem? Až takové nóvum by to nebylo. Já ještě pamatuju svítiplyn a ten byl zhruba z poloviny vodík, ze čtvrtiny metan, přes deset procent jedovatého CO (ten bych dnes vynechal :-) ) a nějaké inerty k tomu. Takže víme jistě, že směs metanu a vodíku lze v domácnostech používat. Snad jediné, čeho bych se bál, je vodíkové křehnutí oceli. V době svítiplynu byly městské plynárny a žádné VTL a VVTL plynovody nejspíš neexistovaly.
To by bylo moc levné a nedalo by se čerpat tolik dotací.
Bio metan se vyplatí jen v případě, že je vyráběný z odpadů. Pokud chcete dekarbonizovat, nebo být alespoň CO2 neutrální, tak jednoduchými výpočty dojdete k závěru, že to nebude vycházet.
Místní "experti na vodík" koumají a jinde se už odehrává energetická revoluce.
Není mi známo žádné jiné CO2 free médium, které by bylo tak vhodné k ukládání energie (přesněji nosič pro ukládání energie) jako zelený vodík. Když řekneme A, tedy dekarbonizace, musíme říct taky B, a nakonec odrecitovat celou abecedu až do konce. Vodík je jedním z bodů, které se nedají přeskočit. Náhrada CH4 adalších fosilních paliv bude stát hodně úsilí a nebude to levné, ale je to jednoznačně cesta, jak mít dostatečné zásoby čisté energie.
Dekarbonizovat energetiku lze i bez dlouhodobého ukládání energie, vodík k tomu vůbec není potřeba.
Zelený vodík bude v první řadě potřeba k dekarbonizaci chemického průmyslu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se