Vodíkáři se sešli v Praze a diskutovali o rozvoji páteřní vodíkové sítě
Praha hostila firmy náležící do vodíkové dodavatelského řetězce od výroby, přes přepravu až po spotřebu. Konferenci pořádala společnost NET4GAS společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Provozovatel přepravní soustavy NET4GAS spolupracuje na čtyřech vodíkových partnerstvích (www.CEHC.eu, www.CGHI.eu, www.SEEHyC.eu, www.SunsHyneCorridor.eu), nejnověji teď na SEEHyC, která mají za cíl vybudovat kapacity pro přepravu cenově dostupného obnovitelného a nízkoemisního vodíku.
Všichni partneři z řad provozovatelů evropských plynárenských přepravních soustav, se kterými TSO na rozvoji koridorů spolupracuje, měli v listopadu příležitost setkat se společně i s dalšími českými a evropskými představiteli energetiky a průmyslu na Czech Hydrogen Backbone Dialogue, kde v krátkých prezentacích potvrdili své záměry budovat páteřní vodíkovou infrastrukturu.
„Při plánování vodíkové centrální sítě jsme identifikovali místa výroby a spotřeby vodíku a našli hlavní koridory, které tyto body spojují. Jeden z nich vede i přes Českou republiku. Tím, že jsme začali od plánování sítě, jsme dali výrobcům i spotřebitelům jistotu, že bude existovat způsob, jak si vodík předat,“ vysvětlil na konferenci Erik Kolstø, ředitel oddělení Bussines Delopment- Vodíková a Uhlíková Infrastruktura OGE.
Přístup, kdy infrastruktura poslouží jako hybatel transformace, potvrzuje ve svém výzkumu analytička systémů Donela Meadows. Jednoduše se jedná o poskytnutí záruky, které pak urychlí rozvoj určitého segmentu.
Příležitost pro ČR
To je příležitost i pro Českou republiku. Pohled na mapu budoucí evropské vodíkové přepravní soustavy ukazuje, že vodíková plynárenská infrastruktura v tuzemsku může propojit budoucí zdroje obnovitelného vodíku v Severním a Baltském moři, na Ukrajině, v jižní Evropě, Řecku a v severní Africe s příslušnými evropskými koncovými spotřebiteli. K tomu pomohou regionální projekty, o kterých diskutovali účastníci setkání z řad budoucích výrobců, přepravců, ale také odběratelů z České republiky a dalších zemí.
Na konferenci organizované NET4GAS pod záštitou MPO zástupci provozovatele české plynárenské přepravní a v budoucnu i vodíkové soustavy, v souladu s národní vodíkovou strategií zdůraznili potenciál České vodíkové páteřní sítě. Ta propojí hlavní oblasti výroby vodíku s centry poptávky, a to jak v rámci České republiky, tak v celé Evropě. Účast mezinárodních hráčů ukazuje na rostoucí význam České vodíkové páteřní sítě pro propojování evropských vodíkových iniciativ a strategický význam společnosti NET4GAS.
„Česko má díky své robustní plynárenské přepravní infrastruktuře a poloze ve středu Evropy jedinečnou konkurenční výhodu. Naším cílem je tuto příležitost využít na maximum, proto teď naplno pracujeme na vybudování páteřní sítě pro přepravu vodíku a na vytvoření evropských vodíkových koridorů,“ uvedl na konferenci ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že právě vodík může mimo jiné významným způsobem přispět také k dosažení evropských cílů v oblasti dekarbonizace.
Už je čas
Ty se ale postupně blíží, přičemž první milník nastává v roce 2030, kdy legislativa ukládá průmyslu a dopravě spotřebovat konkrétní množství vodíku. Nejdál je v celém procesu rozvoje infrastruktury právě Německo.
„Od představení Core grid německými TSO až k jejímu schválení Bundesnetzagentur včetně schválení financování Evropskou komisí uběhlo 15 měsíců,“ uvedl Kolstø.
K urychlení budování vodíkových koridorů provozovatelé plynárenských přepravních soustav, jako jsou GASCADE, OGE, Eustream, DESFA, GTSOUA nebo Bulgartransgaz, letos požádají Evropskou komisi o udělení statusu tzv. Projektů společného zájmu EU (PCI/PMI). Status PCI umožní rychlejší schvalování projektů a tím urychlí výstavbu vodíkové infrastruktury, která bude efektivně pokrývat rostoucí poptávku po vodíku v celé Evropě. Tato infrastruktura zároveň pomůže snížit evropskou závislost na fosilních palivech a jejich dovozu.
Cena
Čeští hráči jsou ovšem k celému rozvoji vodíkového hospodářství skeptičtí, a to především kvůli ceně komodity. Pavel Farkač, ředitel rozvojových a transformačních projektů Se.ven Energy, upozornil, že ačkoliv plánují vlastní výrobu vodíku, je pro těžké najít koncového zákazníka. V rozvoji vodíkových projektů ovšem skupina pokračuje.
„Pro mě je hlavní otázkou, co budeme dělat v dalších deseti letech, kdy budeme vyrábět vodík draze a bez vhodného schématu podpory bude těžké najít zákazníka ochotného tuto cenu zaplatit,“ doplnil v průběhu panelu Farkače Jan Šícha, ředitel útvaru inovací ze skupiny ČEZ.
Mohlo by vás zajímat:
Čeští hráči jsou ovšem k celému rozvoji vodíkového hospodářství skeptičtí --- ja taky. A to tak, že VELMI.
Ale aspon budeme mit proinvestovane dalsi prazdne trubky.
Mame dost. A kdyz ne, nekoho obereme.
vodík přinese více problémů než kolik jich vyřeší, vyráběl bych metanol. Projekty na vyžírání dotací a těžbu uhlíku z atmosféry by mohli co2 dodávat právě do výroben metanolu, pak už stačí jen voda a energie. Metanol se dobře skladuje a má využití v mobilitě, teplárenství, energetice, průmyslu.. Pak by dávalo smysl předimenzování občasných zdrojů v síti, veškerá energie se zápornými cenami by byla spotřebována pro akumulaci do metanolu
Akorát že výroba zeleného metanolu má ještě menší účinnost a vyšší cenu, než zeleného vodíku. Takže dává ještě menší smysl ho vyrábět. Navíc, pokud by to bylo jen občasně a to drahé zařízení by se používalo také jen občasně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se