Brexit: paradox pro OZE a nejistota pro investory

Dle právní firmy Pinsent Masons by v případě odchodu Spojeného království z EU mohl pro tamní odvětví obnovitelných zdrojů nastat zajímavý paradox, kdy by Brexit vedl ke zjednodušení přípravy a výstavby OZE, ale zároveň by odstranil ekonomickou motivaci pro jejich zavádění. Panují rovněž obavy, jak by na nové investiční prostředí s novými obchodními barierami reagovalo množství evropských společností, které dnes do projektů obnovitelných zdrojů ve Spojeném království investují. 

Právní specialisté z mezinárodní právní společnosti sídlící ve Spojeném království, Pinsent Masons, přišli s tvrzením, že odchod Spojeného království z EU (tzv. Brexit) by mohl na poli obnovitelných zdrojů přinést zajímavý paradox. Země by po odchodu z EU měla možnost kompletně přeměnit současnou formu regulací a zároveň by zřejmě došlo i k odstranění restriktivních opatření, která dnes státům zakazují zvýhodňovat vybrané soukromé firmy.

Jednodušší prostředí s nižší motivací

Podle Jennifer Ballantyn, specialistky na oblast plánování, jsou v současnosti některé části trhu v EU přeregulované. Například v oblasti procesu přípravy a výstavby větrných parků dochází k omezením a vytváření dodatečných nákladů. Brexit by tak mohl vést ke snížení regulatorních nároků a zjednodušit proces plánování a výstavby.

Zároveň ovšem v současnosti existují ze strany EU vůči Spojenému království jasné cíle na postupnou redukci energie z fosilních zdrojů. Tyto cíle jsou na rozdíl od klimatických závazků z Kjota či Paříže právně vymahatelné a v případě jejich neplnění by tak Británie čelila hrozbě pokut. Cíle EU tak dávají jasné směřování a motivují k zavádění nízkouhlíkových technologií. Brexit by tak mohl vyústit v systém, kde je jednodušší vybudovat energetickou infrastrukturu, ale zároveň je zde nízká motivace pro její zavádění.

Nižší atraktivita pro investory

Problémem spojeným s Brexitem je i fakt, že mnoho současných investic do OZE ve Spojeném království pochází z cizích zemí a výrazné množství velkých energetických hráčů v tamní energetice je vlastněno mateřskými společnostmi z Evropy. Pro zahraniční investory tak existuje reálné riziko, že by s Brexitem přišla i řada obchodních bariér, které zemi posunou do investičně méně atraktivní pozice.

Negativa Brexitu v energetice před nedávnem zmínila i britská ministryně pro energetiku a klimatické změny Amber Rudd, která varovala, že odchod z EU by znamenal „raketové zvýšení nákladů“ na energie o 500 milionů liber.

“Být součástí EU nám pomáhá získávat miliardy a miliardy liber ve formě investic do našeho energetického systému a dodavatelského řetězce. Tyto investice tvoří 660 000 pracovních míst v našem energetickém sektoru. Opravdu si někdo myslí, že všechny tyto investice budou bez dalších nákladů pokračovat, i pokud opustíme EU? Proč bychom se v současném investičním závodě měli „střelit do nohy“ vytvářením takovýchto nejistot?“

Amber Rudd, britská ministryně energetiky a klimatických změn