Domů
Energetika v zahraničí
Britští vědci přišli na slibný nový zdroj energie pro vesmírné mise
CAPE CANAVERAL, Fla. (July 19, 2013) An Atlas V rocket launches the Navy's Mobile User Objective System (MUOS) 2 satellite from Space Launch Complex-41 at Cape Canaveral Air Force Station, Fla. MUOS is a next-generation narrow band tactical satellite communications system designed to significantly improve beyond-line-of-sight communications for U.S. forces on the move. (U.S. Navy photo courtesy of NASA by Patrick H. Corkery/Released) 130719-O-ZZ999-102
Join the conversation
http://www.navy.mil/viewGallery.asp
http://www.facebook.com/USNavy
http://www.twitter.com/USNavy
http://navylive.dodlive.mil
http://pinterest.com
https://plus.google.com

Britští vědci přišli na slibný nový zdroj energie pro vesmírné mise

Britští experti jako první vygenerovali elektrický proud z radioaktivního chemického prvku americium. Na svém webu o tom informovala britská Národní jaderná laboratoř (NNL), podle níž tento úspěch znamená, že přístroje při budoucích vesmírných misích mohou být napájeny energií až po dobu 400 let.

Vědecký tým NNL na příslušném výzkumu spolupracoval s Leicesterskou univerzitou. Odborníci využili teplo z vysoce radioaktivního americia k vyrobení elektrického proudu dostatečně silného na rozsvícení malé žárovky ve speciálně chráněném prostoru centrální laboratoře NNL na severozápadě Anglie.

Podle laboratoře jde o průlomový krok, který znamená potenciální využití americia v radioizotopových energetických systémech při vesmírných misích.

Teplo ze zásobníků s tímto prvkem by mohlo dodávat energii kosmickým aparátům mířícím do hlubokého vesmíru nebo do nepříznivého prostředí na povrchu planet, kde jiné zdroje energie, jako jsou solární panely, už nefungují.

„Díky tomu mohou být z takovýchto vesmírných výprav posílány na Zemi důležité snímky a data po mnoho desítek let. Tedy mnohem déle, než by to jinak bylo možné,“ konstatovala britská Národní jaderná laboratoř.

Americium je silně radioaktivní kovový prvek. V přírodě se přirozeně nevyskytuje, ale je vedlejším produktem vznikajícím při štěpení plutonia, které se samo rovněž připravuje uměle v jaderných reaktorech.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Petr
5. květen 2019, 15:56

Trapas ČTK. To má bý ta nová vzorová židozednářská éra Británie, po té co si stáhne zpět domů všechny po světě rozpůjčované libry? Jestli hodlají se svou morálně zdevastovanu místní pracovní silou a dováženými Afričany či Pákistánci vyhlašovat jen taková trapná prvenství v nepotřebných oblastech jako je hyperdrahá baterie optimalizovaná na nesmyslných 200-400 let, tak ať ty navrácené prachy raději pošlou zase do ciziny, a nakoupí si outsourcinkem od Tesly 1 robotizovanou Gigatovárnu na elektroauta, od Siemense hlavní část mořských větrníků, a od Francie ještě několik bloků jaderek.

Místní AfroAngličany a ostatní nadále ať raději nechají zaměstnané při prodeji kebabu a podobně odborných činností, možná jen pro rekonstrukce místních lepenic by mohli zavést vysokoškolské rekvalifikace, aby dokázali mít zateplené bydlení alespoň v Českém standardu.

energetik
5. květen 2019, 23:43

Radioizotopový generátor že desítky let běžně používá, co je na tom převratného?

Jen to toxické zamoření bude asi u americina trošku jiné jak bylo například v případě Kosmosu 954, Kosmosu 1402 a Transitu 5BN-3 .

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se