7. srpen 2025
Německo plánuje přizpůsobit rozvoj OZE pomalejšímu rozšiřování sítí, aby snížilo náklady

Německo se chystá snížit některé ze svých ambicí v oblasti energetické transformace v reakci na velmi očekávanou zprávu označovanou jako „reality check“, jejímž cílem je snížit náklady a zlepšit konkurenceschopnost německého průmyslu. Země přizpůsobí rozvoj větrných a solárních elektráren, stejně jako baterií a vodíkových elektrolýzérů, pomalejšímu tempu rozšiřování elektrické sítě, uvedla ministryně hospodářství Katherina Reicheová.
Rozšiřování obnovitelných zdrojů energie by mělo postupovat v souladu s rozvojem sítě, aby bylo zajištěno, že všechna vyrobená elektřina bude skutečně využita, a nové zdroje budou přidávány tam, kde to dává smysl, uvedla Reicheová. Rozhodujícím faktorem v budoucí energetické politice mají být spíše systémové náklady než náklady na obnovitelné zdroje samotné, dodala Reicheová.
Podpora obnovitelných zdrojů musí být doplněna nejen posílením sítí, ale také vybudováním záložních zdrojů, lepšími přenosovými propojeními se sousedními zeměmi a rozvojem flexibility na straně spotřeby.
„Dosavadní úspěchy v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie jsou zřejmé a pro Německo představují velký úspěch, ale další kroky budou mnohem obtížnější,“ varovala ministryně.
Výsledky zprávy, kterou vypracovala poradenská společnost BET a Kolínský Institut pro energetický výzkum (EWI), budou tvořit základ pro budoucí politiku koaliční vlády, kde nákladová efektivita bude hrát stejně důležitou roli jako bezpečnost dodávek a klimatické cíle. Ministerstvo hospodářství Reicheové představilo seznam deseti klíčových opatření, která nyní plánuje zavést.
Mezi nejdůležitější plánované změny patří již zmiňované přizpůsobení výstavby OZE tak, aby instalace probíhaly v lokalitách s dostupnou sítí. Dále také postupné ukončení provozní podpory u některých malých solárních instalací a zavedení technologicky neutrálního kapacitního trhu kolem roku 2027. Revize čeká i cíle pro vodík, místo 10 GW elektrolyzérů bude stanoven flexibilní přístup podle potřeb.
Dosažení klimatické neutrality by bylo neuvěřitelně nákladné a složité, takže efektivnější využívání veřejných prostředků by mohlo zvýšit šance na dosažení tohoto cíle, uvedl Alexander Kox, výkonný ředitel společnosti BET Consulting.
Pomalý rozvoj sítí
Na konci prvního čtvrtletí 2025 bylo v Německu dokončeno 3 345 kilometrů nových přenosových vedení, což odpovídá pouze 15,3 % z celkových 16 702 km zakotvených v legislativě. Tempo výstavby se dlouhodobě pohybuje pouze ve stovkách kilometrů ročně, což je v ostrém kontrastu s cíli, které vyžadují uvést do provozu tisíce kilometrů v příštích letech.
Přestože tempo výstavby mírně zrychlilo, je stále nedostatečné pro zvládnutí transformace energetiky a dosažení ambiciózního cíle Německa pokrýt do roku 2030 alespoň 80 % hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.Smíšené reakce
Reakce na zprávu německého ministerstva hospodářství byly mezi průmyslovými a klimatickými aktéry smíšené. Federace německého průmyslu (BDI) označila dokument za klíčový krok k propojení klimatické ochrany a konkurenceschopnosti a ocenila důraz na zvýšení efektivity. Asociace chemického průmyslu (VCI) rovněž uvítala návrhy a zdůraznila potřebu zaměřit se u obnovitelných zdrojů více na kvalitu než kvantitu.
Naopak environmentální asociace Stiftung Klimawirtschaft varovala, že nižší prognóza spotřeby elektřiny je alarmující známkou deindustrializace. Podle ní by snižování cílů rozvoje obnovitelných zdrojů energie bylo chybou a řešením je spíše větší investice do efektivního zavádění OZE, baterií, chytrých sítí, vodíku a elektrifikace vytápění a dopravy.
Mohlo by vás zajímat
12. srpen 2025
15. srpen 2025
22. srpen 2025
5. září 2025
15. říjen 2025
1. listopad 2025
3. listopad 2025
Komentáře (33)
Co k tomu dodat? Pozdě ale přece. Fyzika se nakonec vždycky prosadí. :-)
Samozřejmě, fyzika a věda vůbec, technický pokrok se nakonec prosadí. Pozvolna, nižší cenou a vyšší kvalitou (tedy ne elektronů ale levnější a čistší výrobou elektřiny bez jedovatých a radioaktivních odpadů). To dokáže například fotovoltaika.
Jen je potřeba od technického pokroku odstavit ideologii klimatického šílenství.
kolik má ta vaše fotovoltaika koeficient využití a jak jedovatá a drahá bude baterie aby byla taková fotovoltaika použitelnější než na uvádění výrob disponabilních zdrojů do stavu horké zálohy když zrovna svítí?
Davide, koeficient využití není relevantní parametr pro život. Veškerá příroda i život v ní funguje na střídání práce a klidu, růstu rostlin před den a klidu v noci. Jen umělá skleníková s nepřetržitým osvětlením, zálivkou atd funguje 7/24/365. Ale to je jen marginální, to není žádný vzor.
Baterie jsou uzavřená chemická nádoba, schopná po nabití dodávat elektřinu podle našeho přání, v současné době jsme svědky obrovského technického pokroku a pravidelného snižování ceny. Za deset let se dostaneme tam, kde je teď fotovoltaika (=prakticky bude všude).
Můžete prosím psát vaše odpovědi až zítra po 13. hodině? Dneska je nevlídné počasí.
příroda ale nepotřebuje elektřinu, kontinuální výroba ale ano, a nejen výroba potřebuje energii když zrovna Slunce nedává dostatečný výkon do panelů. Vývoj panelů i baterií je na limitech, budete muset objevit jiné principy pro fotovoltaický jev a jiné principy pro akumulaci.
Vývoj baterií a panelů rozhodně na limitech není. Panely z roku 2010 měly účinnost 15%, dnešní panely mají účinnost 22%, už se chystají panely s účinností 25%. Zela určitě překročí účinnost v budoucnu 30%. To samé je u baterií, už jsou ve výrobě baterie, které se zatím používají v dronech, které mají hustotu 500 Wh/kg. Aktuálně se v autech se používají baterie s hustotou 250 Wh/kg. Tzn. že auta budou mít dojezd 1200-1500 km na jedno nabití.
Kontrolní otázka: jestliže "panely z roku 2010 měly účinnost 15%, dnešní panely mají účinnost 22%", o kolik procent došlo k vylepšení účinnosti? :-D
Letos a příští rok ještě mnohem více půjdou do průmyslové výroby tandemové panely perovskit/křemík, které budou mít účinnost okolo 30 % s potenciálem přes 45 %.
A to za méně než 1/10 ceny než měly ty panely v roce 2010 s 15 % účinností.
Dvacetinásobný pokrok (výšší výkon, nižší cena). To je něco, o čem se JE ani nemůže zdát....
vývoj ale nepodléhá lineárním závislostem! To by vám pak v životě vystačila matematika z prvního stupně základní školy
Pana Vaněčku, právě ta ideologie stojí za rozvojem OZE v Německu, který jaksi předbíhá reálné možnosti sítí a regulace. No a Němci už dospěli k tomu, že tento živelný rozvoj OZE hnaný čistě ideologií prostě není ufinancovatelný a že je potřeba se dívat na celkové náklady celého systému. "Rozhodujícím faktorem v budoucí energetické politice mají být spíše systémové náklady než náklady na obnovitelné zdroje samotné", dodala Reicheová. No a až se to stane, tak rozvoj fotovoltaiky v Německu nutně narazí do zdi. To je to sdělení. :-)
Pane Vaněčku,
tradičně jste vůbec nepochopil, o čem je tu řeč. Tak já to zkusím úplně polopatě. Němcům už došlo, že podstatná není výrobní cena jedné kWh, ale náklady celého systému: "Rozhodujícím faktorem v budoucí energetické politice mají být spíše systémové náklady než náklady na obnovitelné zdroje samotné, dodala Reicheová. No a to je samozřejmě pro fotovoltaiku obrovský problém, protože v této metrice vůbec není levná, ale naopak velmi drahá. No a když jsme u té ideologie, tak právě ideologické zelené brýle nyní Německo sundává a samozřejmě zjišťuje, že ty plány rozvoje dotovaných fotovoltaických elektráren hnané zelenou ideologií jsou úplně nesmyslné a také jsou k nezaplacení.
Pane Hájku, mluvíte jako ti, co se v 2010 posmívali fotovoltaice. A v roce 2025 neexistuje více rostoucí obor energetiky ve světě než FVE. Podobně teď se pošklebujete nad systémovými náklady a že to bez točivých strojů "nééjde". A za 5 let poznáte, že to jde a že je to nejlevnější systém.
Jen to chce čas, nesmí do toho kecat hysteričtí amatéři kteří chtějí "zachránit svět od klimatické katastrofy", vědecky a technicky to je již vyřešeno,
známá learning curve fotovoltaických panelů a FVE mluví stejnou řečí jako ještě rychleji klesající learning curve baterií a (grid forming) BESS.
Pane Vaněčku, bohužel jste nepochopil, že to vůbec není o learning curve fotovoltaických panelů. Je to o úplně jiných věcech, které musíte kvůli vysokému podílu nestabilních zdrojů řešit. No a v Číně zřejmě skončí třetina kapacit na výrobu těch úžasných fotovoltaických elektráren, protože nemají odbyt. Takže tolik k tomu růstu všude na světě. :-)
Pane Hájku, samozřejmě, když se postavil třeba Temelín, tak se musely okolo něj zcela přebudovat rozvodné sítě, vybudovat nové....
Stejně tak nástup fotovoltaiky, nástup grid forming BESS, to je nutnost budování nových sítí, ale i nových chytrých elektroměrů, nové řízení sítě.
Prostě technický pokrok, ale to chce čas.
Když se JE plánuje a buduje 20 let, tak je na vše času dost. Když FVE rostou jak houby po dešti (náhodně a strašně moc), velmi rychle, tak někteří energetici křičí: nestíháme, je to drahé atd (přitom plán ČEPSu na dalších 10 let má akorát inflační navýšení vůči minulým 10 letům, už byl o tom zde článek, žádné obrovské náklady, BAU)
Vy tomu říkáte pokrok, já tomu říkám dodatečné náklady, které dnes spotřebitelé neplatí a do budoucna je platit budou a bude to opravdu pálka. Zábavné je, že současně brojíte pro klimatické hysterii, ale OZE hysterie vám nevadí. :-) Možná vám to ušlo, ale klíčové náklady na sítě nebudou v ČEPSu, ale v distribuci, tam se díky té skvělé zelené elektřině nedoplatíme.
Dodatečné náklady proti čemu uhlí, plynu ? Jaké jsou náklady emisí CO2 , jaké jsou náklady zničeného životního prostředí v oblastech zasažených těžbou a jaké jsou náklady na znovu postavení těch zasažených regionů včetně sociálních problémů ? Takže ano FVE má náklady. Ale ty ostatní zdroje je mají taky. Říkat že něco má náklady a to stávající je nemá je prostě omyl. FVE mají jednu velkou výhodu a to , že jsou hodně demokratické tedy že každý dům fabrika nebo bytový dům může tuto energii využívat i když nemá možnost posílat přetoky do sítě a tak tu síť vůbec nezatěžuje ve skutečnosti třeba u firem nemusí distributor dělat ze sítí většinou vůbec nic , protože si to firmy spotřebují v místě. Problém je jen v případě ,že někdo chce do sítě dodávat a protože FVE mají velkou soudobost - dodávají všechny ve stejnou dobu , no tak z logiky věci to vede na rozvod el energie na velké vzdálenosti , protože se nespotřebuje v místě , ale to nebrání rozvoji FVE pro vlastní spotřebu nebo s malými přetoky.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze
Tak jsem právě našel krásný článek na seznamu, který (také) něměcko srovnává
No čekají nás pěkně drahé časy příštích 10 let
Tak jsem našel článek, který tohle zmiňuje a i rozšiřuje o dost informací.
To nás čekají pěkně drahé časy
Jo ceny a komentáře k německu a naší budoucnosti
Není to drzost, když Zelení Khmérové "varují před deindustrializací"?
Německo: podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové konečné spotřebě energie k dnešnímu dni činí pouze 22,4 %.
Nemají splněnou ani první čtvrtinu, tu nejjednodušší a už nemůžou ?
Pane Valento, Vy jste horší než zelení v Německu, teď jde především o budoucí čistou a levnou výrobu elektřiny, tam už mají Němci přes 50% z OZE.
A Vy nás ženete asi do zákazu klasických automobilů, do ETS 2 (výpalného za topení plynem), atd atd
proč píšete takové hlouposti, cituji: "Nemají splněnou ani první čtvrtinu, tu nejjednodušší a už nemůžou?"
Němci nemají žádnou levnou výrobu elektřiny z OZE, Vaněčku, jestli vám to uniklo, dotují ji desítkami miliard Eur ročně ze státního rozpočtu, a přesto mají nejvyšší koncové ceny elektřiny v EU. Hlouposti tu píšete hlavně vy sám.
Ten blábol 50% německé energie z OZE(nebo víc) se neustále všude papouškuje proto, že se zcela schválně všude vykazují jen výrobní mixy a nikoliv spotřební mixy. Kolik procent vyrobené energie z OZE Němcům k ničemu, když často žebrají zápornými cenami o její zužitkování jinde (o vývoz)? Kolik % německé spotřeby naopak dělají jejich každodenní dovozy z jádra, uhlí a plynu v časech jejich výrobních mank? Hovořím nikoliv jen o celoroční bilanci (celkové saldo dovozu), ale o denní a hodinové bilanci, kterou záměrně zatajuje i slovutný Fraunfofer institut (Energy- Charts), který uvádí bilanční salda přeshraničních výměn nejpodrobněji jen v měsíčních součtech. Agorameter vyjadřuje aktuální přeshraniční toky silně nepřehledně ve sloupcovém grafu, zatímco Electricity Maps je přehledně vypisuje samostatně pro každý stát. Průběžná data tedy mají všechny tyto servery, spotřební mixy neposkytuje žádný z nich! Fraunfofer institut vytvoří třeba Dánsku „nádherný“ koláčový graf (pro týden 35) s 85,7% podílem OZE a jen s 14,3% fosilní výroby. Naštěstí ale u grafu je, že ta výroba (ta krásná procenta) představují 420,8GWh výroby, zatímco za stejný 35. týden Dánsko spotřebovalo 750,6GWh. Jak by asi vypadal Dánský spotřební koláč, kdyby se do něj započítaly i ty dovozy v objemu 329,8GWh? Určitě by nebyl tak „krásný“ s 85,7% OZE! Uvedená skutečnost je zcela evidentní i z průběhu výroby a spotřeby Dánska, kde ta výrobní manka postřehne každý. U Německa ukazuje líbivý graf za stejný týden 62,4% výroby z OZE a 37,6% výroby z fosilu. Skutečnost ale je, že graf ukazuje mix pouhých 7 107 GWh, zatímco Německo spotřebovalo za stejný týden 8 070 GWh. V té týdenní bilanci tedy chybí cca 1TWh dovozů, což by ten koláč evidentně zcela změnilo. Kdyby existovaly denní bilance, byly by změny ještě markantnější. Naprostý laik se nechá omámit dánskými 85,7% OZE a německými 62,4% OZE, poučený laik na základě dat snadno pochopí, že ta procenta jsou jen krásně vypadající fikce, ale procentní spotřeby Dánska i Německa vypadají zcela jinak!
Spočítal jsem spotřební mix na základě hodinových dat výroby z OZE a spotřeby elektřiny a dospěl jsem k tomu, že za poslední rok pokrývaly OZE německou spotřebu elektřiny ze 48,8 %.
V tom spotřebním mixu Německa ale pravděpodobně nebyly (s ohledem na komplikovanost takového výpočtu) zohledněny německé vývozy OZE a německé dovozy z jádra a fosilu v jiných časech. Nebo snad ano? Ale i tak by bylo zajímavé, jak vyšly ty jednotlivé procentní podíly německého spotřebního mixu.
Německé vývozy i dovozy zohledněny byly, výpočet zas tak komplikovaný není. V hodinách s kladnou bilancí je započtená poměrná část OZE v německém mixu v dané hodině, tj. pokud se např. výroba OZE přesně rovná spotřebě, nezapočítá se 100 %, ale jen poměrná část výroby z OZE v danou dobu.
Milan Vaněček23. září 2025, 09:23
Pane Vaněček, moc jste nepochopil tu tragédii Německa ohledně GD. Německo má pevně daný cíl „Treibhausgasneutralität 2045“ dokonce i ústavně zakotvený a ani tato zpráva na tom nic nemění. A Němec když dostane příkaz, tak ho buď splní nebo čestně padne. A na jeho splnění již Nemci mají jen 20 let.
Pozor elektřina není normální energie to je práce. Němci z tohoto pohledu nejsou na konci , ale ani na začátku , protože technologie zlevnily a Německo muselo nahradit všechny JE. Teď budou emise CO2 při stejném přírůstku výroby z OZE klesat rychleji. Dále pak je třeba si uvědomit ,že elektromobilita nahradí velké množství CO2 ale bude potřebovat jen malé množství elektřiny díky účinnosti elektromotoru a emisnímu faktoru ropy. Podobně tomu bude i u náhrady uhelných el. Podle mě 1/2 fossilních paliv půjde v Německu nahradit snadno a stane se tak do 10ti let. Zbyde cca 1/4 původních emisí. N
Milan Vaněček23. září 2025, 09:23
Pane Vaněček, moc jste nepochopil tu tragédii Německa ohledně GD. Německo má pevně daný cíl „Treibhausgasneutralität 2045“ dokonce i ústavně zakotvený a ani tato zpráva na tom nic nemění. A Němec když dostane příkaz, tak ho buď splní nebo čestně padne. A na jeho splnění již Němci mají jen 20 let.








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.