Žádost pro třetí alternativní trasu dánského úseku Nord Stream 2 by podle některých expertů mohla dokončení projektu opozdit o několik měsíců až let. Podle plánů má být Nord Stream 2 uveden do provozu do konce roku 2019. Jakékoliv zpoždění přitom bude mít pozitivní vliv na potenciální konkurenční projekt Baltic Pipe. Zároveň by se Ukrajina dostala do lepší vyjednávací pozice týkající se vyjednávání dalšího tranzitu ruského plynu. Informovala o tom společnost ICIS

Na základě výzvy Dánské energetické agentury společnost Nord Stream 2 AG požádala 15. dubna 2019 o třetí alternativní trasu pro dánský úsek plynovodu Nord Stream 2. Tato alternativní trasa se nachází v oblasti, která několik dekád byla předmětem sporů mezi Dánskem a Polskem. V listopadu 2018 ovšem oba státy dosáhly dohody a Polsko většinu této oblasti postoupilo Dánsku.

Zpoždění nebo urychlení?

Podle expertů by ovšem žádost o posouzení dopadů na životní prostředí (EIA) třetí trasy mohla dokončení projektu zpozdit o měsíce až roky. Podle Jacopa Pepeho, výzkumníka Robert Bosch Centre a generálního ředitele London Energy Consulting, má dánský krok Nord Stream 2 zpozdit. Trasa celého plynovodu totiž již byla v celé své délce posouzena a schválena. Pepe dále řekl, že Gazprom i samotné Rusko jsou silně odhodlaní projekty dokončit za jakoukoliv cenu, i kdyby to mělo trvat roky.

Analytička Agata Loskot-Strachota si ovšem myslí, že by výzva k předložení EIA alternativní trasy mohla dokončení urychlit, pokud se skutečně z environmentálního a námořního hlediska jedná o lepší možnost pro Dánsko.

Zahájení soudních procesů by podle Katjy Yafimavy, výzkumnice Oxford Institute for Energy Studies, zcela jistě vedlo ke zpožděním v dokončení. Naopak nyní stále existuje možnost, že bude schválení Dánskou energetickou agenturou vydáno včas, aby byl dodržel harmonogram Nord Stream 2.

Dopady na Baltic Pipe a ukrajinský tranzit

Žádost o EIA třetí alternativní trasy přišla velmi brzy po ukončení teritoriálního sporu mezi Dánskem a Polskem. Podle některých by toto načasování mohlo být politicky motivované, nicméně nic takového nelze prokázat.

„Je pozoruhodné, že se Polsko po tolika letech bezvýchodného vyjednávání zřeklo 80 % nárokovaného území. Je poněkud překvapivé, že Dánsko a Polsko ukončí 40 let trvající teritoriální spor ve chvíli, kdy má Dánsko vydat povolení [Nord Streamu 2],“ uvedl Danila Bochkarev, výzkumník EastWest Institute.

Dánsko a Polsko nyní společně staví plynovod Baltic Pipe s kapacitou 10 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Tento plynovod by mohl být částečně vnímán jako konkurent Nord Streamu 2. Bude totiž moci dodávat norský plyn do východní a jihovýchodní Evropy, která je do velké míry závislá na ruském plynu.

Zpoždění Nord Streamu 2 by dále pomohlo Ukrajině získat lepší vyjednávací pozici s ohledem na blížící se vyjednávání s Ruskem ohledně tranzitu přes Ukrajinu po roce 2019. Podle Pepeho by jakékoliv zpoždění projektu hrálo Ukrajině jednoznačně do karet.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *