Plynovod Baltic Pipe získal již třetí finanční grant od EU

Polsko získalo grant ve výši 214,9 milionů euro (cca 5,5 miliardy korun) od Evropské komise na stavební práce pro projekt Baltic Pipe. Plynovod Baltic Pipe propojí Norsko, Dánsko a Polsko. V minulých letech projekt z programu CEF získal již dva granty na svou přípravnou fázi.

Polsko získalo finanční pomoc od Evropské unie z programu Nástroj pro propojování Evropy (Connecting Europe Facility, CEF). CEF je programem, který se zaměřuje na poskytování grantů podporujících projekty společného zájmu v odvětvích dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur. Tento program je součástí finančního rámce EU 2014-2020.

Plynovod spojující Norsko a Polsko

Cílem plynovodu Baltic Pipe je vytvoření nové dodávkové trasy pro evropský trh. Projekt by tak snížil závislost na ruských dodávkách. Počátky projektu sahají do roku 2009, přičemž k významnému urychlení došlo v roce 2013, kdy byl projekt vybrán jako tzv. projekt společného zájmu (project of common interest, PCI). Právě na základě statusu PCI může Baltic Pipe získat financování z programu CEF. Finální investiční rozhodnutí bylo učiněno v listopadu 2018.

Baltic Pipe, 900 km dlouhý plynovod, by měl být uveden do provozu v roce 2022. Plánovaná kapacita je 10 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, přičemž se bude jednat o norský plyn. Plyn bude přepravován do Polska a mohl by být přepravován dále do zemí střední Evropy, jako jsou ČR, Slovensko, Maďarsko, pobaltské státy a Ukrajina. Podle Komise by plynovod také umožnil přepravu LNG z terminálu Svinoústí na dánský trh.

Nejedná se o první finanční pomoc

Projekt již dříve z CEF  získal prostředky na přípravné studie projektu  a jiné přípravné aktivity před samotnou realizací. Tyto granty bude možné čerpat maximálně do 50 % veškerých oprávněných nákladů na jednotlivé části projektu, EU se tedy na financování spolupodílí společně s investorem projektu.

Nyní se jedná již o realizační část projektu a finanční pomoc bude čerpána na stavební práce. V tomto případě se EU bude podílet do výše 30 % veškerých oprávněných nákladů, přičemž maximální možná výše pomoci od EU činí 214,9 milionů euro (cca 5,5 miliardy korun).