CAF: Evropská investiční banka patří mezi největší sponzory fosilních projektů

Fond čistého ovzduší vyzval k péči o kvalitu ovzduší. Znečištěné venkovní ovzduší zabíjí každoročně 4 miliony lidí, ale na projekty zaměřené na čistotu ovzduší je vyčleněno pouhé 1 % zahraniční pomoci. Uvádí to zpráva globální organizace Clean Air Fund Stav globálního financování kvality ovzduší v roce 2024. Zpráva také uvádí, že rostla zahraniční finanční  podpora fosilních projektů.

Zpráva zjistila, že zahraniční pomoc financující projekty prodlužující životnost fosilních paliv se zvýšila o téměř 350 % z 1,2 miliardy dolarů v roce 2021 na 5,4 miliardy dolarů v roce 2022. Jedná se o obrat klesajícího trendu, který byl zaznamenán v loňském roce. Píše o tom server Guardian.

„Tento šokující nárůst financování pomoci fosilním palivům je varovným signálem,“ uvedla Jane Burstonová, generální ředitelka neziskové organizace Clean Air Fund, která výzkum provedla. „Svět nemůže pokračovat touto cestou podpory znečišťujících praktik na úkor globálního zdraví a klimatické stability.“

Podle Adalberta Malufa, národního tajemníka pro městské životní prostředí a kvalitu životního prostředí v Brazílii, která předsedá skupině G20 a příští rok bude hostit klimatický summit COP30, mezinárodní veřejné financování „ani zdaleka neodpovídá rozsahu problému“ a často se nedostává k nejvíce postiženým lidem.

Závazek snižovat emise

To potvrzuje i zpráva, která identifikovala, že 7 z 10 nejvíce znečištěných zemí zůstává pozadu. Země s nízkými příjmy, jako je Čad a Somálsko, dostávají mnohem méně finančních prostředků než země s vyššími středními příjmy, jako je Srbsko a Kostarika.

„I když se země zavazují snižovat emise, zvyšovat své ambice v oblasti změny klimatu a přecházet od fosilních paliv, čísla vypovídají o něčem jiném,“ řekl Malufa.

Skupina zemí G20 se zavázala k postupnému ukončení „neefektivních“ dotací na fosilní paliva již v roce 2009. V roce 2022 se skupina zemí G7 dohodla na důraznějším znění, že ukončí financování projektů, které vytvářejí energii spalováním uhlí, ropy a plynu, ze strany daňových poplatníků.

Největší sponzoři

Zpráva zjistila, že mezi pěti největšími sponzory projektů v oblasti fosilních paliv v letech 2018-2022 jsou Islámská rozvojová banka, Japonská agentura pro mezinárodní spolupráci, Asijská rozvojová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka a Mezinárodní finanční korporace, což je odnož Světové banky pro soukromý sektor.

Například od Evropské investiční banky dosáhly dotace dle Clean Air Fund v roce 2022 necelých 27 miliard dolarů. Podle výroční zprávy EIB však organiziace ve stejném roce financovala rozvoje čisté energie v rekordní výši 19,4 miliardy eur.

Některé podpory na fosilní paliva sice směřují do projektů, které ani v bohatých zemích nemají čisté alternativy, jako je výroba hnojiv nebo cementu, ale patří mezi ně i projekty v energetice, pro které jsou dostupné například obnovitelné zdroje.

Podle Mezinárodní energetické agentury jsou kapitálové náklady na projekty čisté energie v chudých zemích více než dvojnásobné oproti bohatým zemím, přičemž vysoké počáteční náklady a špatné podmínky půjček nutí chudé země nadále spalovat fosilní paliva.

„Řešení problému znečištění ovzduší je zásadní - nejen pro ochranu klimatu, ale i pro ochranu veřejného zdraví,“ řekl Burstonová. „V sázce už nemůže být víc.“