Ceny lithia po dvou letech významně klesají. Pokles neohrožuje nové těžební projekty a zlevňuje výrobu elektromobilů
Podle společnosti Benchmark Mineral Intelligence se cena uhličitanu lithného po dvou letech prudkého růstu od ledna propadla o více než 65 %. Ceny klesají i u dalších kovů, které se používají v bateriích, jako je kobalt a nikl. Těžební společnosti tento pokles nicméně neznepokojuje, a i nadále očekávají příznivé zisky, jelikož zejména rozvoj elektromobility vytváří stabilní růst poptávky.
Od listopadu se ceny lithia propadly o více než polovinu, přičemž v posledních týdnech se pokles ještě zrychlil. Cena se od konce loňského roku propadla v důsledku malé poptávky po elektromobilech v Číně, která představuje největší světový trh. Mnozí analytici v této souvislosti poukazují na zrušení dotací na elektromobily.
"Čínská poptávka se v lednu letošního roku zhroutila, což způsobilo takovou paniku, kdy ceny, které byly více než desetinásobkem výrobních nákladů, dramaticky klesly," uvedl analytik těžebního průmyslu Jean-Charles Cachon. Jiní odborníci z odvětví však upozorňují, že pokles naznačuje schopnost těžebních a zpracovatelských společností reagovat na situaci na trhu lithiem rychleji, než se považovalo za možné.
S cílem zastavit propad cen se přední čínští výrobci lithia, včetně společností Tianqi Lithium a Ganfeng Lithium, údajně minulý měsíc dohodli na stanovení minimální ceny přibližně 36 380 USD za tunu uhličitanu lithného. Čínská média začátkem tohoto měsíce informovala, že společnosti údajně také přistoupily ke snížení produkce.
"Zásoby v dodavatelském řetězci jsou již na nízké úrovni a s oživením navazující poptávky ve druhém čtvrtletí by ceny lithia mohly přestat klesat a stabilizovat se," uvedla makléřská společnost Huaan Securities v poznámce, kterou přinesla agentura Bloomberg.
Relativní změna ceny uhličitanu lithného, síranu nikelnatého a síranu kobaltnatého pro baterie od roku 2019. Zdroj: CBC
Těžební průmysl situace neznepokojuje
Těžební společnosti po celém světě mezitím zaznamenávají, že jejich ziskové marže se kvůli nižším cenám snižují. Dle quebecké těžební asociace je nicméně odvětví na kolísání cen nerostných surovin na globálních trzích zvyklé.
"Některé investory to může odradit, ale ty, kteří umí číst trhy a předvídat budoucí poptávku, to podle mě neodradí," uvedla generální ředitelka asociace Josée Méthotová.
Vybrané těžební společnosti skutečně v posledních týdnech zaznamenaly ústup svých akcií v důsledku klesajícího trendu cen. Dle Trevora Walkera, výkonného ředitele společnosti Frontier Lithium, nicméně výroba lithiových kovů stojí zhruba 9 000 až 10 000 USD za tunu, což je mnohem méně než současné tržní ceny. "Na trhu panuje určitý strach a ceny polevují. Skutečnost je však taková, že pro současné výrobce je to i nadále velmi ziskové,". Takové cenové rozpětí samozřejmě nemusí platit pro jiné těžební společnosti na globálním trhu. Některé společnosti uvádí i nižší ceny výroby mezi 5 000 až 8 000 USD za tunu.
"Nemůžete mít ziskové marže, které jsou desetinásobkem nákladů na těžbu," řekla Shweta Natarajanová, partnerka společnosti Mobility Impact Partners. Tím upozornila na fakt, že ceny lithia se v posledních dvou letech pohybovaly v extrémních hodnotách významně převyšující náklady.
Navzdory volatilitě komodit pro výrobu baterií ceny nerostů zůstávají dostatečně vysoké, aby motivovaly velké i malé hráče v odvětví k novým těžebním projektům. Vzhledem k vysokým ziskovým maržím investoři a banky dále ochotně investují do projektů těžby a zpracování nebo na ně poskytují úvěry.
Nízké ceny lithia umožnují dostupnější elektromobilitu
Pokles cen komodity naopak usnadnil výrobcům snížit ceny elektromobilů. Průměrná cena elektromobilu ve Spojených státech klesla v únoru oproti lednu o zhruba 1 000 USD. Společnost Tesla v březnu snížila ceny svých dvou nejdražších vozů, sedanu Model S a sportovního užitkového vozu Model X, o tisíce dolarů. Tento krok následoval po lednových škrtech, které Tesla provedla u cenově dostupnějšího Modelu 3 a Modelu Y a Ford Motor u svého Mustangu Mach-E.
"Pro elektromobily jsou hlavní překážkou náklady," řekl Kang Sun, šéf společnosti Amprius Technologies, mladého výrobce baterií, který tento měsíc oznámil plány na výstavbu továrny v Coloradu. Klesající cena lithia podle něj "podpoří prodej elektromobilů". Kang Sun se domnívá, že ceny by mohly dále klesat, protože poptávka po tomto kovu neroste tak rychle, jak někteří lidé z oboru očekávali.
Mohlo by vás zajímat:
pokles ceny z 550 na 350% ma skutocne ukludnil.
Jednak pokles poptávky a druhák se začínají objevovat sodíkové baterie bez lithia, takže ani spekulace na nedostupnost lithia v budoucnu nedává smysl.
Je zřejmé, že pokles cen elektromobilů bude pokračovat a že se prodeje elektromobilů ve vyspělých zemí obejdou (již nyní nebo brzy) bez dotací.
Podobná situace byla okolo roku 2008 s fotovoltaikou. Když ceny polysilikonu a solar grade Si začaly silně klesat, s novými investicemi v Číně speciálně do fotovoltaiky, nastal počátek zlatého věku fotovoltaiky.
Tím zlatým věkem rozumím následný masivní rozvoj a řádově klesající ceny fotovoltaiky
a ne zdejší fotovoltaický tunel 2009-10.
Tak proč se výstavba/provoz FVE dotuje? To může být pro některé opravdu zlatý věk...
My jsme mimo jiné přispěli k poklesu cen fotovoltaiky. Kupovali jsme drahé panely, takže výrobce v Číně měli motivaci a finance na inovace. Nyní jsou panely oproti minulosti levné. Nicméně jsme oproti číńanům ve FVE v nevýhodě. U nich dají solární panely i o 70% energie více, takže u nich nejsou náklady 70 EUR/MWh, ale 40 EUR/MWh, navíc u nich není příliš velký rozdíl mezi zimou a létem, takže jim stačí FVE+baterky a mají elektřinu po celý rok. U nás je plán předimenzovat FVE a z přebytků dělat vodík a ten pálit v zimě, kdy tady FVE nemá skoro žádný výkon. Ve výsledku bude u nás cena energie z FVE několikanásobná oproti Číně, což se zase projeví ve snížené konkureneschopnosti evropských výrobců.
Dobře napsáno, pomohli jsme jim pěkně amortiyovat výrobní zařízení. Plus uvidíme, kdy budeme mít akumulaci alespoň na polovinu noční postřeby, kdy nesvítí slunce (zvláště pokud bude zároveň i slabý vítr)
Zkopírováno z netu:
"2264 MW je celkový instalovaný výkon vodních i přečerpávacích vodních elektráren v Česku. Je to o cca 150 MW víc, než kolik mají oba bloky jaderné elektrárny Temelín. Ročně se z vody v Česku vyrobí asi tři terawatthodiny elektřiny".
Slušný základ. Není to sice jako Rakousko nebo Švýcarsko nebo Francie, ale je to mnohem lepší než v Německu.
Není to jen o instalovaném výkonu, ale také kapacitě. Třeba takové Dlouhé stráně. Instalovaný výkon 2×325 MW, kapacita 3,7 GWh. Takže kapacita na 5,5 hodiny.
Nesvádějme vlastní neschopnost na Číňany. U nás v ČR se tahaly Si krystaly už za bolševika. Že to neděláme a nevyrábíme je jen naše chyba.
Naše "chyba" je že nedokážeme cenově konkurovat Číně, která k výrobě používá energie nezatížené ekologickou přirážkou a levné pracovní síle, např. z nucených pracovních táborů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se