Domů
Akumulace energie
Vattenfall spustil pilotní projekt akumulace energie v solích ve své berlínské teplárně
Reuter, Německo

Vattenfall spustil pilotní projekt akumulace energie v solích ve své berlínské teplárně

Společnost Vattenfall bude spolu se švédskou společností SaltX Technology testovat akumulaci větrné a solární energie v solích. Patentovaná technologie společnosti SaltX již během experimentů prokázala schopnost akumulovat až 10 krát více energie po mnohem delší dobu než voda. Nyní bude tato technologie poprvé testována v průmyslovém měřítku v rámci pilotního projektu v teplárně Reuter v Berlíně.

Pilotní projekt akumulačního zařízení, které se nachází v areálu teplárny, má celkovou kapacitu 10 MWh. Zařízení bylo oficiálně zprovozněno ve čtvrtek.

„V příštích několika měsících shromáždíme všechna důležitá data pro získání odpovědi na otázku, zda a jak lze tento typ zařízení využít v našem podnikání. Některé z důležitých otázek jsou například, jak velké množství soli lze použít, jak rychle zařízení reaguje a jak jej lze řídit.“ – Markus Witt, zodpovědná osoba za projekt ve společnosti Vattenfall Wärme Berlin AG.

Patentovaná technologie, kterou vyvinula švédská společnost SaltX, umožňuje až několik tisíc nabíjecích cyklů. Akumulovanou energii přitom lze bez ztrát skladovat po dobu týdnů či měsíců.

„Energetický sektor prochází rychlými změnami, po celém světě vidíme obrovskou potřebu skladování energie. Německo je zemí, která stojí v čele vývoje těchto technologií, i proto je naše společnost hrdým partnerem Vattenfallu. Rádi bychom naše řešení pro skladování energie uvedli do provozu co nejrychleji.“ – Harald Bauer, CEO společnosti SaltX Technology.

Zkušební provoz potrvá do konce léta, výsledky budou zveřejněny koncem roku

Pilotní projekt je součástí dlouhodobé přestavby teplárny Reuter West. V lokalitě začne v roce 2019 společnost Vattenfall s provozem největšího evropského zařízení na výrobu tepla z nadbytečné obnovitelné elektřiny, které má pro akumulaci využívat vodu.

V průběhu roku 2020 Vattenfall vyřadí z provozu uhelnou kogenerační elektrárnu Reuter C, což má být dalším krokem na cestě k úplnému vyřazení uhlí jako paliva pro všechny berlínské teplárny společnosti Vattenfall do roku 2030.

Zdroj úvodního obrázku: Vattenfall

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Vladimír Křen
14. duben 2019, 11:50

Není udáno jakou energii hodlají akumulovat a jak ji využívat. Vždy je podstatná účinnost mezi energií vyrobenou a energií z akumulace odebranou.

Jan Veselý
14. duben 2019, 12:30

V roztavených solích? Vsadil bych se, že tepelnou energii. Teď je jen otázkou jak bude přesně to technické řešení vypadat. To bude jen akumulace tepla do teplovodní sítě nebo to bude i mezikus mezi kotlem a turbínou, takže obojí bude moct být provozováno v optimálním technologickém a ekonomickém režimu bez ohledu na odlišné potřeby toho druhého.

Vladimír Křen
15. duben 2019, 07:57

To jako kotel ohřívá sůl a ta vyrábí páru pro turbínu?

Jan Veselý
15. duben 2019, 09:57

Jo, úplně stejně jako se to dělá v v solárních tepelných elektrárnách. Akorát místo pole zrcadel máte kotel a v té soli můžete mít ponořenou odporovou topnou spirálu na tu elektriku, co se občas rozdává zadarmo.

Sranda začíná v okamžiku, kdy začnete optimalizovat (maximalizace zisku) algoritmy pro nahřívání (kotel nebo cizí elektrika?) a pro využívání tepelné energie (turbína nebo teplovod?)

Milan Vaněček
15. duben 2019, 10:58

To o čem jsem psal a co si myslím že umožňuje i SaltXtechnology je využití fázových přechodů. To pak umožní nejen skladování den/noc ale i skladování (třeba v rodinných domech) léto/zima.

Oni nabízí i ty své trubice se solí (viz obrázky na You tube) i pro zájemce, kteří by chtěli jejich technologii aplikovat pro své specifické potřeby.

Jen k technickým detailům a specifikacím jsem se nedostal, jen v jednom případě říkají že storage capacity je 0,3 kWh/litr. Takže 10 MWh by bylo 33 metrů krychlových objemu.

Milan Vaněček
14. duben 2019, 15:05

Zatímco jaderní snílci v padesátých letech minulého století snili, že malý reaktůrek s pár gramy paliva nám bude pohánět automobil řadu let či dodávat veškerou potřebnou elektřinu i teplo v rodinném domu, fotovoltaičtí snílci byli více "přízemní".

A díky tomu jsou už dnes blíže realizacím:

fotovoltaikou si "brzy"(=za 5-15 let) budeme dobíjet baterie našich elektromobilů.

A velké přebytky z výroby elektřiny mezi jarní a podzimní rovnodenností z naší elektrárny na střeše si budeme moci uložit (ne jen na noc do baterií) ale i na zimu, do tepelných zásobníků.

Skandinávci do toho dělají už desítky let, pokrok je zatím pomalý, jde o to že když si ve Skandinávii (a u nás to bude lehčí) chcete uložit teplo z léta pod zem (do izolovaného zásobníku, ohřátím vody či kamení v něm) tak ten zásobník by se Vám nevešel pod dům. Potřebujete látku s tepelnou kapacitou (a s využitím fázových přechodů) která je neagresivní, levná a naakumuluje nám aspoň 10 krát více tepla než (levná, neagresivní) voda.

Zřejmě už to vyřešili, teď zkouší provoz a jeho ekonomiku. Tipuji, že tak za 10-20 let budou ti, co si budou u nás stavět nový rodinný dům, o takovém řešení uvažovat jako o výhodné možnosti.

Něco podobného jsem už viděl v realitě před cca 20 lety ve Švýcarsku, v Juře, u jednoho kolegy v práci, velkého fandy OZE, ale jen v jednoduché versi ukládání letního tepla do oblázků pod rodinným domem.

Karel
14. duben 2019, 18:27

...snílci jsou naprosto nutní pro vznik nových inovativních myšlenek, ale technické možnosti a ekonomika projektu teprve určí finální řešení. A může trvat i hodně let než se nějaká ulička ukáže slepou. Nejhorší jsou potom "ředitelé zeměkoule", kteří se post-ex bijí v prsa a tvrdí všem "já jsem to říkal" a zastánce jiných cest či pouhé poukazovatele na technické problémy rovnou nazývají diletanty.

Klasická ukázkou jsou baterie - již jako pravidelný čtenář časopisu ABC, jsem si četl o nových bateriích, které budou např. zcela elastické a bude jimi možné vyplnit každou dutinu auta. Vysoká kapacita se brala jako samozřejmost, stejně jako možnost rychlého nabíjení. Je to 40 let - pokrok beze sporu je, ale dodnes tento ideál není ani zdaleka komerčně dostupný. Takže bych byl velmi opatrný v předpovědích a stanovování "termínů" realizace.

Vámi popisované oblázky - úsměv... proč vynalézat vynalezené? Co byly staré "akumulačky" s bytelnými šamotkami před 30 (i více) lety? Totéž. Takže nic nového, jen komerce v pozici sezonní akumalace logicky chybí. Hlavní problém? Izolace. Zapomeňte na "pár centimetrů" vaty - pracujete s teplotním spádem v desítkách stupňů.

Roztavené soli taky nejsou skutečně nic inovativního - kapesní ohřívače na principu využití trihydrátu solí (většinou) existují už desítky let. I zde by se dalo najít hromady minulých "termínů" realizace (populárně viz např. http://www.enviweb.cz/93688) - zatím zpoždění s pokusnou komercí "jen" 5 let vůči článku.

Snílci jsou nutní. Ale vážím si pouze těch, kteří respektují i technické a technologické možnosti. Fantasmagorie spojené s fanatismem jsou ubohostí.

Hezký den.

Petr Poruban
15. duben 2019, 10:01

Perfektní.

Martin Pácalt
14. duben 2019, 19:31

Takových jaderných snílků už v 21.století moc není. A mimochodem, v 50. letech byla fotovoltaika vyhrazena jen pro kosmické programy.

K té akumulaci pod domem, řešení s oblázky není tak efektivní a tipoval bych to jako nějaké experimentální řešení, které později buďto selhalo a nebo jen činilo radost izolovanému nadšenci. V stavebnictví se u nízkoenergetické a pasivní výstavby uplatňuje pasivní akumulace do těžkých (hmotných konstrukcí), u jedné realizace z doby kolem roku 1998 jsem viděl i aktivní způsob s akumulační nádrží na 30m3 vody(tehdy šlo o překlenutí celé zimy pomocí akumulace letní energie), ovšem to je tak obrovská investice k poměru k ostatním položkám ve výstavbě, že je to vhodné pro ostrovní systémy a nebo experimentální výstavbu. Měli tam zálohu v podobě elektrokotle, kdyby něco.

Lepší je energii akumulovat do zásobníku vody, který vydrží k vytápění dané nemovitosti cca týden (investičně mnohem méně náročné řešení) a pak se zatopí na plný výkon v kotli na dřevo, aby se tepelný obsah obnovil. Zkrátka blbovzdorné řešení.

Ono mít domácnost plnou senzorů, čidel a spol. je recept k častým návštěvám servismana. Jeho hodinová gáže může snadno umazat veškeré "nasyslené" úspory.

Milan Vaněček
14. duben 2019, 21:02

Když jsem se snažil získat další informace z anglické literatury, tak asi nejlepší přehled je angl. wikipedie

en.wikipedia.org/wiki/Thermal_energy_storage

Goran Bolin jako hlavní vynálezce (US2010/0205981 A1 to je Patent application publication z Aug. 19, 2010) dostal v roce 2018 Evropskou cenu za inovaci

funguje to jako heat pump

na síti linked in je o tom spousta nových odkazů

Kdyby nám to mohl nějaký expert z toho oboru zhodnotit, bylo by to užitečné a rád bych si to přečetl.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se