Zatímco ČR čeká na zakotvení akumulace v legislativě, Maďarsko dá na její rozvoj miliardy

Evropská komise schválila veřejnou podporu pro akumulaci elektrické energie v Maďarsku. Část prostředků Maďarsko získá přímo z fondů EU, další část bude financována samostatným poplatkem v ceně elektřiny. Zatímco Maďarsko čerpá na akumulaci dotace, v České republice dosud nebyla akumulace ani zakotvena v energetickém zákoně. S povinností zakotvit akumulaci v legislativě je ČR již dva roky v prodlení. 

Akumulace elektřiny je právem považována za chybějící článek v přechodu k energetice založené na obnovitelných zdrojích energie. To je v posledních týdnech vidět stále častěji, a to zejména během slunečných nepracovních dní, kdy ceny elektřiny na krátkodobých trzích často klesají do záporných hodnot.

K řešení této situace se rozhodlo přispět Maďarsko. To vypsalo pro nová zařízení akumulace elektřiny podporu o celkové výši 1,1 mld. EUR (cca 26 mld. Kč). Podpora bude dostupná ve formě provozní dotace, která bude hrazena samostatnou platbou vybíranou společně s cenou elektřiny, a investiční dotace, která bude poskytnuta z evropského Nástroje pro oživení a odolnost (tzv. Recovery and Resilience Facility).

Bateriové úložiště Pillswood. Zdroj: Harmony Energy

Celkem má podporu získat až 1600 MWh (resp. 800 MW) nových zařízení pro akumulaci elektřiny. Program je otevřen všem druhům akumulace elektřiny, kromě bateriových úložišť si proto tak lze představit i elektrolyzéry pro výrobu vodíku.

Projekty budou o podporu soutěžit v rámci aukcí, které by měly proběhnout do konce roku 2024. Obdobně se v České republice soutěží o podporu pro větší obnovitelné zdroje, například větrné elektrárny. V případě úspěchu uzavře žadatel se státem tzv. rozdílový kontrakt (contract for difference), který preferuje také návrh nového evropského designu trhu s elektřinou (viz dřívější články zde a zde).

Dotační program není omezen pouze na zařízení v Maďarsku, ale podporu mohou získat také zájemci v sousedních zemích. Podmínkou ovšem je, aby byla k dispozici dostatečná přenosová kapacita mezi danými zeměmi.

V Česku stále chybí legislativa, která měla být hotová již dva roky

Zatímco v Maďarsku i dalších zemích EU dochází k rozvoji a podpoře skladování energie, v České republice je problém jinde. Překážkou je chybějící ukotvení akumulace v zákoně. Energetický zákon totiž dosud nezná činnost akumulace energie, ani provozovatelům akumulačních zařízení nestanoví žádná práva a povinnosti.

V České republice tak většina akumulačních zařízení funguje v rámci jiné výrobny elektřiny. To je také příklad zařízení akumulace v elektrárně Tušimice u Kadaně, které provozuje ČEZ.

Baterie v elektrárně Tušimice, Zdroj: ČEZ

Chybějící legislativa je pro investory významnou překážkou. Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje ani návrh legislativy, nemohou si být jistí povinnostmi, které budou v budoucnu s provozem akumulace spojeny. Není proto překvapením, že v České republice dosud vznikly pouze jednotky zařízení.

Akumulace jako druh podnikání v energetice přitom byla předvídána ve vládních dokumentech již v roce 2020 (společně s činností agregátora flexibility). Alespoň ji tak předvídal věcný záměr energetického zákona. Od té doby ovšem k významnějšímu vývoji nedošlo - poslední aktualizace předpisu proběhla na konci roku 2020 a zveřejněno nebylo nikdy ani paragrafované znění předpisu.

Údajně se ovšem přijetí potřebné legislativy blíží. Ačkoliv je Česká republika aktuálně nejméně dva roky v prodlení s přijetím potřebné legislativy, Ministerstvo průmyslu a obchodu přistoupí k přípravě novely údajně teprve poté, co bude přijat tzv. LEX OZE II.

Dopady chybějící akumulace v Česku jsou přitom často viditelné. Příkladem může být letošní velikonoční pondělí, kdy musely být kvůli přebytku výkonu v soustavě vůbec poprvé odpojeny fotovoltaické elektrárny, a to na území dvou distribučních soustav. Celkem bylo dotčeno přibližně 400 MW instalovaného výkonu. Provozovatelé elektráren, které byly dotčeny odpojením, budou kompenzováni.