Bateriová úložiště míří k dalším rekordům. Růst se rozšiřuje za Čínu a USA

BloombergNEF očekává, že letos bude ve světě zprovozněno rekordních 188 GW nového výkonu bateriových úložišť a v roce 2027 trh překročí hranici 200 GW. Zatímco největšími centry rozvoje zůstávají Čína a Spojené státy, rychleji se prosazují Indie, Austrálie i další evropské a rozvíjející se trhy. Současně se mění dodavatelské řetězce, protože státy více podporují místní výrobu a omezují závislost na čínských dodavatelích.

Čína, Spojené státy a Austrálie mají mít letos společně 62% podíl na novém instalovaném výkonu bateriových úložišť. Ten má činit rekordních 188 GW, kapacita potom 535 GWh. Růst přichází navzdory tomu, že Čína loni zrušila pravidlo, které vyžadovalo připojování úložišť k novým obnovitelným zdrojům. Nejistotu spojenou s přechodem na jiné obchodní modely nyní podle BloombergNEF vyvažují podpůrná opatření. Například požadavek na zajištění spolehlivější dodávky elektřiny u větrných a solárních projektů i cíl vybudovat do roku 2030 celkem 300 GW úložišť.

Ve Spojených státech výstavbu podporují zachované daňové úlevy a poptávka datových center po úložištích přímo v místě spotřeby. Vývoj ukazuje, že baterie se uplatňují nejen jako součást elektrizační soustavy, ale také jako způsob, jak zajistit provoz energeticky náročných odběratelů.

Nejvýraznější skok mezi rychle rostoucími trhy má letos zaznamenat Indie. Roční přírůstek tam má být 26krát vyšší než loni a překročit 6 GW, zatímco v předchozím roce šlo jen o několik set megawattů. Rozvoj táhnou zejména kapacity pořizované prostřednictvím tendrů.

Růst se šíří do dalších regionů

V Evropě táhly rozvoj bateriových úložišť v loňském roce zejména Spojené království, Německo a Itálie. Letos mají přírůstky nového výkonu překročit gigawattovou hranici také v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Francii, Řecku, Nizozemsku a na Ukrajině.

V roce 2027 má světový přírůstek dosáhnout 209 GW výkonu a 638 GWh kapacity, což by znamenalo meziroční růst nového instalovaného výkonu o 11 %. Vedle současných hlavních trhů mají rychleji růst například Španělsko, Spojené arabské emiráty, Chile a Japonsko.

Do roku 2036 se podle výhledu mají růstová centra posouvat také do Latinské Ameriky, subsaharské Afriky, jihovýchodní Asie a dalších evropských zemí. V roce 2036 by tak mělo dojít k dosažení hranice 3 TW instalovaného výkonu a 11 TWh kapacity.

Sodík získává pozornost, LFP zůstává hlavní volbou

Zájem o sodíko-iontové baterie roste mimo jiné v souvislosti se zdražováním materiálů používaných v lithium-železo-fosfátových článcích, označovaných jako LFP. Sodíkové baterie mají nižší riziko požáru a mohou pracovat v širším teplotním rozmezí, což snižuje potřebu kapalinového chlazení i vlastní spotřebu energie.

Jejich širšímu rozšíření však brání omezená výrobní kapacita a zatím slabší nákladová konkurenceschopnost. BNEF proto očekává, že LFP zůstanou v příštím desetiletí hlavní volbou pro stacionární ukládání energie díky ceně, dlouhé životnosti a zavedenému dodavatelskému řetězci. Sodíkové články mohou rozšířit nabídku, zatím však podle výhledu nepředstavují náhradu za tuto dominantní technologii.

Státy chtějí více místní výroby, čínské firmy hledají jiné trhy

Rozšiřování úložišť doprovází snaha států více kontrolovat původ zařízení a posílit domácí dodavatelské řetězce. Spojené státy využívají cla a pobídky pro domácí výrobu a omezují použití zařízení navázaných na čínské dodavatelské řetězce. Podobné obavy o kybernetickou bezpečnost a spolehlivost dodávek ovlivňují také politiku EU a Japonska.

Čínští dodavatelé proto hledají příležitosti na trzích s menšími překážkami, zejména na Blízkém východě, v Latinské Americe a subsaharské Africe. Ochranná opatření mají také Jižní Korea, Indie a Brazílie, podle BNEF jsou ale méně přísná než ve Spojených státech. Výsledkem je trh, na němž o tempu výstavby nerozhodují jen náklady a potřeba flexibility, ale také pravidla pro původ technologií a místní výrobu.