8. prosinec 2015
Evropská komise schválila státní podporu pro biopaliva v Itálii ve výši 4,7 mld. €

Evropská komise schválila, že italská podpora na výrobu a distribuci takzvaných pokročilých biopaliv a biometanu je v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Tento krok Itálie má přispět ke splnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu.
Italský systém podpory výroby a distribuce pokročilých biopaliv a biometanu, známých také jako biopaliva druhé a třetí generace pro dopravu má probíhat mezi lety 2018-2022. Program má orientační rozpočet 4,7 mld. €, tedy zhruba 120 mld. Kč.
Moderní biopaliva na rozdíl od biopaliv první generace jsou značně ekologičtější a udržitelnější. Vyrábějí se ze surovin, jejichž výroba nevyžaduje zemědělskou půdu. Jedná se tedy o odpad, zemědělské zbytky a řasy. Tato biopaliva tak mají výrazně nižší vedlejší emise CO2 než plodiny, přímo pěstované pro biopaliva.
“Je to další krok směrem k většímu využití obnovitelných zdrojů v Evropě a zároveň pomocí pro Itálii v přechodu k takovým energetickým zdrojům, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. “ Margrethe Vestager, komisařka EU pro hospodářskou soutěž
Moderní biopaliva mají mnohem vyšší výrobní náklady než fosilní paliva. V rámci podpory dostávají výrobci těchto biopaliv prémii, která jim kompenzuje vyšší náklady a umožní jim být konkurenceschopnými v oblasti dopravy. Prémie může být dále navýšena pokud výrobci zároveň zainvestují do distribučních zlepšení a metody zkapalňování biometanu.
Výše prémie bude každoročně upravována s ohledem na aktuální výrobní náklady tak, aby nedošlo k překompenzaci. Podpora má také motivovat zemědělce, aby vyráběli biopaliva ze zbytků jejich zemědělské činnosti a následně paliva používali pro pohon svých strojů a vozidel. Celý program má být financován maloobchodníky s pohonnými hmotami, kteří jsou zákonem povinni přidávat do paliv určitý podíl pokročilých biopaliv.
Mohlo by vás zajímat
14. červen 2018
24. leden 2020
25. květen 2020
1. březen 2023
12. leden 2024
19. říjen 2025
20. říjen 2025
Komentáře (7)
"Moderní biopaliva na rozdíl od biopaliv první generace jsou značně ekologičtější a udržitelnější. Vyrábějí se ze surovin, jejichž výroba nevyžaduje zemědělskou půdu. Jedná se tedy o odpad, zemědělské zbytky a řasy."
To se mi tedy zdá rozumnější než spalování slámy a štěpky v uhelných elektrárnách a nadměrné pěstování řepky na biopaliva (jak obojí děláme v ČR).
No jasně.
Stačí přejít z průmyslové kukuřice, kde jde vše na paliva, na normální jedlou sladkou kukuřici, kde nám jakože primárně půjde o klasy na jídlo, a pak můžeme na paliva zpracovat 95% zbytku kukuřice.
Kdyby se to alespoň používalo porádně ziskově v kogeneračních elektrárnách v zimě nebo ročnímu zálohování výpadků větru, ale oni z toho chtějí dělat složitěji primárně metan, kterého jsou levněji dosažitelné zemní zásoby na 200 let.
Plynné palivo (biometan ) se musí odsiřovat, má-li se dále použít, náklady rostou. Kapalná palivo ze slámy a štěpky taky jde ale ceny?
A víte o tom, že kdyby u nás nebylo tolik elektráren na hnědé uhlí, tak se musí pro pěstování řepky a i dalších intenzivních plodin hnojit navíc sírou?
Přímo dýchat S04 není nic moc, ale až se to vznese vysoko tak kyselé deště dnešní intenzity jsou už pro přírodu i kůži zdravé.
Jasně, kde by se síra v biomase, potažmo uhlí vzala. Hnojí se např. síranem draselným a granulační pojiva je obvykle síran vápenatý (sádra) a hořečnatý.
Smrad z hořčice se podobá yperitu=C4H8Cl2S
Yperitu se říkáválo hořčičný plyn (ještě před Ypres).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.