Evropská komise schválila státní podporu pro biopaliva v Itálii ve výši 4,7 mld. €
Evropská komise schválila, že italská podpora na výrobu a distribuci takzvaných pokročilých biopaliv a biometanu je v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Tento krok Itálie má přispět ke splnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu.
Italský systém podpory výroby a distribuce pokročilých biopaliv a biometanu, známých také jako biopaliva druhé a třetí generace pro dopravu má probíhat mezi lety 2018-2022. Program má orientační rozpočet 4,7 mld. €, tedy zhruba 120 mld. Kč.
Moderní biopaliva na rozdíl od biopaliv první generace jsou značně ekologičtější a udržitelnější. Vyrábějí se ze surovin, jejichž výroba nevyžaduje zemědělskou půdu. Jedná se tedy o odpad, zemědělské zbytky a řasy. Tato biopaliva tak mají výrazně nižší vedlejší emise CO2 než plodiny, přímo pěstované pro biopaliva.
“Je to další krok směrem k většímu využití obnovitelných zdrojů v Evropě a zároveň pomocí pro Itálii v přechodu k takovým energetickým zdrojům, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. “ Margrethe Vestager, komisařka EU pro hospodářskou soutěž
Moderní biopaliva mají mnohem vyšší výrobní náklady než fosilní paliva. V rámci podpory dostávají výrobci těchto biopaliv prémii, která jim kompenzuje vyšší náklady a umožní jim být konkurenceschopnými v oblasti dopravy. Prémie může být dále navýšena pokud výrobci zároveň zainvestují do distribučních zlepšení a metody zkapalňování biometanu.
Výše prémie bude každoročně upravována s ohledem na aktuální výrobní náklady tak, aby nedošlo k překompenzaci. Podpora má také motivovat zemědělce, aby vyráběli biopaliva ze zbytků jejich zemědělské činnosti a následně paliva používali pro pohon svých strojů a vozidel. Celý program má být financován maloobchodníky s pohonnými hmotami, kteří jsou zákonem povinni přidávat do paliv určitý podíl pokročilých biopaliv.
Mohlo by vás zajímat:
"Moderní biopaliva na rozdíl od biopaliv první generace jsou značně ekologičtější a udržitelnější. Vyrábějí se ze surovin, jejichž výroba nevyžaduje zemědělskou půdu. Jedná se tedy o odpad, zemědělské zbytky a řasy."
To se mi tedy zdá rozumnější než spalování slámy a štěpky v uhelných elektrárnách a nadměrné pěstování řepky na biopaliva (jak obojí děláme v ČR).
No jasně.
Stačí přejít z průmyslové kukuřice, kde jde vše na paliva, na normální jedlou sladkou kukuřici, kde nám jakože primárně půjde o klasy na jídlo, a pak můžeme na paliva zpracovat 95% zbytku kukuřice.
Kdyby se to alespoň používalo porádně ziskově v kogeneračních elektrárnách v zimě nebo ročnímu zálohování výpadků větru, ale oni z toho chtějí dělat složitěji primárně metan, kterého jsou levněji dosažitelné zemní zásoby na 200 let.
Plynné palivo (biometan ) se musí odsiřovat, má-li se dále použít, náklady rostou. Kapalná palivo ze slámy a štěpky taky jde ale ceny?
A víte o tom, že kdyby u nás nebylo tolik elektráren na hnědé uhlí, tak se musí pro pěstování řepky a i dalších intenzivních plodin hnojit navíc sírou?
Přímo dýchat S04 není nic moc, ale až se to vznese vysoko tak kyselé deště dnešní intenzity jsou už pro přírodu i kůži zdravé.
Jasně, kde by se síra v biomase, potažmo uhlí vzala. Hnojí se např. síranem draselným a granulační pojiva je obvykle síran vápenatý (sádra) a hořečnatý.
Smrad z hořčice se podobá yperitu=C4H8Cl2S
Yperitu se říkáválo hořčičný plyn (ještě před Ypres).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se