Vláda v pondělí projedná model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe &#8211; při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny &#8211; při vyšší spotřebě elektřiny,&#8220; uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).</blockquote>
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně &#8211; může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody &#8211; necelých 100 Kč/rok,&#8220; napsalo v podkladech pro vládu MPO.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výroby.
Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda v pondělí. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Jaderné elektrárny

Model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan projedná vláda

Zprovoznění druhého bloku jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech má za sebou další důležitý milník. V minulém týdnu byla dokončena výstavba druhého bloku elektrárny, který byl zároveň předán provozovateli k získání provozní licence. Celkem bude elektrárna Barakah v blízkosti Abú Dhabí disponovat čtyřmi bloky typu APR1400.
Společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) <a href="https://www.enec.gov.ae/news/latest-news/enec-completes-construction-of-unit-2-of-the-barakah-nuclear-energy-plant/">dokončila v minulém týdnu výstavbu druhého bloku jaderné elektrárny Barakah</a>. Blok Barakah 2, který se nachází v oblasti Al Dhafra v Abú Dhabí, byl oficiálně předán dceřiné společnosti ENEC Nawah Energy Company, která nyní může zahájit přípravy na získání provozní licence od Federálního úřadu pro jadernou regulaci (FANR).
ENEC je v závěrečné fázi výstavby celé elektrárny Barakah, která bude disponovat <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/saudska-arabie-vyjednava-novych-jadernych-blocich-peti-dodavateli">čtyřmi korejskými reaktory APR-1400</a>. Po dokončení by měla elektrárna vyrobit přibližně 25 % elektřiny v zemi. Tím by měla zároveň eliminovat až 21 milionů tun emisí CO2, které by jinak vznikly spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny.
<blockquote>„Dokončení stavebních činností na druhém bloku proběhlo v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy bezpečnosti, zabezpečení a kvality. Předání všech systémů k uvedení do provozu společnosti Nawah jsou důležitými milníky, které odrážejí odhodlání a dovednosti všech účastníků Programu mírové jaderné energie Spojených arabských emirátů. Tyto úspěchy také zdůrazňují výhody budování čtyř identických reaktorů současně, protože zkušenosti získané při výstavbě bloku 1 přispěly k úspěšnému rozvoji bloků 2, 3 a 4,“ uvedl Mohamed Al Hammadi, generální ředitel ENEC.</blockquote>
Výstavba prvního bloku elektrárny byla dokončena v roce 2018. V únoru letošního roku pak <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/barakah-prvni-jaderna-elektrarna-v-arabskem-svete-ziskala-provozni-licenci">blok získal od FANR 60letou provozní licenci</a>. Zavážka jaderného paliva byla dokončena začátkem března.
Výstavba zbývajících bloků 3 a 4 je dokončena z 92 %, respektive 85 %. Celkově je výstavba jaderné elektrárny jako celku dokončena z 94 %.
Zdroj úvodní fotografie: ENEC

SAE: Výstavba jaderné elektrárny Barakah 2 byla dokončena

Členka německé strany Zelených oživuje diskuze a kritiku návrhu taxonomie EU. Kritizuje výběr „neobjektivní“ instituce pro zpracování otázky jádra a označuje jadernou energetiku za absolutně neudržitelnou technologii, která by neměla být dle taxonomie financována.
<h2>Otázka jádra a plynu</h2>
Členové Evropské unie se dlouho nemohli shodnout na jednotné taxonomii – pravidla pro udržitelné (ekologické) investice od roku 2021 – pro celou EU. Nakonec se podařilo dosáhnout dohody v prosinci minulého roku, ovšem ne všechny otázky byly zodpovězeny a vyřešeny. Problém se týkal především zemního plynu a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-schvalila-model-financovani-noveho-jaderneho-bloku/">jaderné energetiky,</a> která má prozatím status „přechodové technologie“.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-commission-criticised-for-its-reporting-on-nuclear-energys-sustainability/">EURACTIV</a>, diskuze se opět rozebíhají. Členka německé politické strany Zelených Sylvia Kotting-Uhlová poslala kritický dopis jak předsedkyni <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/report-evropske-komise-zduraznuje-turbulentni-podminky-behem-q1-rekordni-podil-oze-energetickem-mixu-eu/">Evropské komise</a> Ursule von der Leyenové, tak ministrům německé vlády.
Kotting-Uhlová mimo jiné kritizuje rozhodnutí Komise o výběru svého <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/jrc-posoudi-zda-by-jadro-melo-byt-povazovano-za-zelenou-technologii-ramci-udrzitelneho-financovani-eu">Společného výzkumného střediska</a> (JRC) pro vytvoření studie ohledně problematického jádra. Vědecká subdivize JRC vznikla z programu Euratom a jeho výzkum je údajně doteď spolufinancován touto institucí.
Fakt, že studie je delegována JRC, je dle Kotting-Uhlové „absurdní“, protože její členové jsou předpojatí a „nejsou v pozici udělat objektivní rozhodnutí“.
<h2>Verdikt se odsunul</h2>
Vědecká studie problematiky jádra je podmínkou těžce vydobytého prosincového kompromisu. Na setkání se zvláště Francie a Spojené království přimlouvaly, aby se jaderná energetika klasifikovala jako environmentálně přívětivá, aby si zajistily stálý přísun financí do tohoto sektoru.
I odborná skupina expertů, která vytvořila návrh evropské taxonomie, se k tématu nevyhranila. Ale ve svém výsledném reportu sdělila, že není pochybností, že by jaderná energetika přinesla podstatný přínos pro snížení skleníkových emisí.
<blockquote>„Nikdo nemůže ignorovat fakt, že spalování paliva, ale i jeho přepracování, vytváří desítky tisíc tun radioaktivního odpadu po celé Evropě, které musí být následně uloženo na nezvládnutelně dlouhou dobu,“ napsala ve svém kritickém dopisu paní Kotting-Uhlová.</blockquote>
V dopise se dále vyjadřuje, že je nepředstavitelné klasifikovat jadernou energetiku jako udržitelnou investici v rámci taxonomie. Pokud by dle členky německé strany Zelených jaderná energetika prošla nejvyšším pravidlem známým jako princip „nedělá významné poškození“ pro ochranu klimatu, pak je tento princip očividně nevhodným kritériem.
Autor úvodní fotografie: Markus Distelrath

Evropská komise je kritizována za možné označení jaderné energetiky jako udržitelné technologie

Spojené státy americké jsou tradiční jadernou velmocí a zároveň zdaleka největším výrobcem elektrické energie z jaderných elektráren. Palivo pro jadernou flotilu USA nicméně pochází zejména z dovozu, domácí produkce stabilně klesá, přičemž v loňském roce se propadla na historicky nejnižší úroveň.
Spojené státy disponují největší flotilou jaderných elektráren na světě, které zabezpečují přibližně pětinu tamní výroby elektrické energie. Přestože jsou USA tradičně jadernou velmocí, domácí těžba uranu ve v průběhu 80. a 90. let postupně propadla. V loňském roce <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44416" target="_blank" rel="noopener">podle dat vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> klesla na vůbec nejnižší hodnotu od roku 1950. Většinu svých potřeb tak provozovatelé tamních jaderných elektráren pokrývají již poslední tři desetiletí dovozem ze zahraničí.
<figure id="attachment_86021" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86021" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-produkce-uranoveho-koncentratu-v-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-produkce-uranoveho-koncentratu-v-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-produkce-uranoveho-koncentratu-v-USA-512x219.png 512w" alt="Vývoj domácí produkce uranového koncentrátu (U3O8) v USA mezi lety 1950 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj domácí produkce uranového koncentrátu (U3O8) v USA mezi lety 1950 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Provozovatelé jaderných reaktorů v USA nakupují palivo mimo jiné ve formě koncentrátu U3O8, hexafluoridu uranu nebo obohaceného uranu. Tyto vstupní suroviny jsou následně v několika krocích zpracovány na jaderné palivo uložené v palivových souborech. V loňském roce bylo podle EIA do amerických komerčních reaktorů zavezeno palivo obsahující více než 19 tisíc tun U3O8, přičemž pouhých 9 % pocházelo z domácích zdrojů.
<figure id="attachment_86022" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86022" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-domaci-tezby-a-dovozu-uranu-do-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-domaci-tezby-a-dovozu-uranu-do-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Vyvoj-domaci-tezby-a-dovozu-uranu-do-USA-512x219.png 512w" alt="Vývoj domácí produkce a dovozu uranu do USA mezi lety 1950 a 2019. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj domácí produkce a dovozu uranu do USA mezi lety 1950 a 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Tradičně největším dodavatelem uranu do Spojených států je Kanada, která disponuje rozsáhlými a kvalitními zásobami uranu. Dále následovaly Kazachstán, Austrálie či Rusko. Kazachstán se díky podpoře domácího průmyslu stal největším těžařem a vývozcem uranu na světě, přičemž v současné dekádě si stabilně udržuje zhruba 35-40% podíl na globální těžbě.
<figure id="attachment_86023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-86023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Objem-uranu-nakoupeneho-ze-zahranici-pro-komercni-reaktory-v-USA-dle-zeme-puvodu.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Objem-uranu-nakoupeneho-ze-zahranici-pro-komercni-reaktory-v-USA-dle-zeme-puvodu.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Objem-uranu-nakoupeneho-ze-zahranici-pro-komercni-reaktory-v-USA-dle-zeme-puvodu-512x219.png 512w" alt="Objem uranu nakoupeného provozovateli komerčních jaderných reaktorů v USA ze zahraničí dle země původu. Zdroj: EIA" width="725" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Objem uranu nakoupeného provozovateli komerčních jaderných reaktorů v USA ze zahraničí dle země původu. Zdroj: EIA</figcaption></figure>

Těžba uranu se v USA loni propadla na historické minimum, většina jaderného paliva pochází z dovozu

Vláda dnes schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1285233643854663685">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nový jaderný blok v Dukovanech by podle materiálu předloženého vládě mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Nový blok by měl být podle dřívějších informací uveden do provozu v roce 2036.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
Zároveň dnes vláda schválila rámcovou a prováděcí smlouvu mezi ČR a ČEZ. Havlíček ještě před jednáním vlády uvedl, že smlouvy mezi státem a energetickou společností ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měly být podepsány v úterý 28. července. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu.
Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
<figure id="attachement_1399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Materiál pro jednání vlády uvádí, že koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let zhruba o 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle analytiků je však dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Vláda schválila model financování nového jaderného bloku

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát při výstavbě mohl financovat bezúročně, za provozu se počítá s úrokem dvě procenta. Stát by měl energetické společnosti ČEZ na výstavbu poskytnout půjčku. Na stavbě by se měl podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Vyplývá to z materiálu k modelu financování nového jaderného zdroje, který by měla v pondělí projednat vláda. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
U dvouprocentní úrokové sazby, se kterou se počítá za provozu, by měla být možnost částečného refinancování komerčním úvěrem po zahájení komerčního provozu na základě obdrženého výkupního kontraktu a podle délky podpory. Na způsobu financování a způsobu smluvních omezení rizik projektu ve výkupním kontraktu se budou měnit průměrné náklady kapitálu (WACC). Navrhovaný model počítá s rozmezím 4,1 až 5,5 procenta.
Koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let o zhruba 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.
Podmínky návratné finanční pomoci a tedy i parametry modelu financování budou upřesněny po jednání s Evropskou komisí. Poté bude zpracován ekonomicko-finančním poradcem státu společností Rothschild &amp; Sons Limited. Notifikace Evropské komise by měla podle vládního materiálu trvat zhruba do poloviny až konce roku 2022. Kabinet by měl do konce letošního roku obdržet informace o rozpracování, předpokládanému využití modelu financování a jednání s Evropskou komisí.
Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Podpis rámcové a prováděcí smlouvy mezi státem a společností ČEZ se z konce června posunul na polovinu července.
Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.
jif mal

Nové jádro v Dukovanech chce stát při stavbě financovat bezúročně

Asociace evropského jaderného průmyslu FORATOM <a href="https://www.foratom.org/press-release/foratom-welcomes-improvements-in-hydrogen-categorisation/">uvítala vznik “nízkouhlíkové“ kategorie vodíku</a>, její použití by však dle ní nemělo být omezené na krátkodobé a střednědobé období. Asociace je zároveň toho názoru, že Evropská komise věnuje nedostatečnou pozornost nízkouhlíkovým, nefosilním zdrojům, například právě jaderné energetice.
Aby Evropa dosáhla svého cíle stát do roku 2050 uhlíkově neutrální, musí dojít k transformaci energetického sektoru. Cílem současných strategií EU v oblastech integrace energetické soustavy a vodíku je připravit půdu pro účinnější a vzájemně propojenou energetiku.
<blockquote>„Jaderná energie je velmi všestranná a osvědčená technologie poskytující nízkouhlíkovou elektřinu, kterou lze použít pro výrobu čistého vodíku nebo tepla pro průmyslové použití nebo dálkové vytápění. … Vzhledem k obrovským výzvám, kterým bude Evropa během následujících 30 let čelit, je nezbytné, aby se zákonodárci nezaměřovali pouze na variabilní obnovitelné zdroje. Transformace našeho energetického systému si vyžádá všechna naše nízkouhlíková řešení, která jsou k dispozici. A politika EU toto musí odrážet.“ – Yves Desbazeille, generální ředitel FORATOM.</blockquote>
Elektrifikace by podle FORATOMu měla být hlavní hnací silou pro budoucí integrovaný energetický systém. Dekarbonizovaný systém může ostatním odvětví pomoci k dosažení jejich cílů snižování emisí skleníkových plynů. Pro některá odvětví ale elektrifikace nebude stačit a vodík může být ideálním řešením – za předpokladu že bude k dispozici a bude cenově dostupný.
<blockquote>„Vodík s nízkou uhlíkovou stopou je důležitým řešením pro obtížně dekarbonizovatelná odvětví, jako je průmysl a doprava. Tyto sektory ale budou závislé na velkém kontinuálním množství dostupného vodíku. Proto je nezbytné, aby strategie EU uznaly všechny zdroje nízkouhlíkového vodíku, včetně těch jaderných.“ – Yves Desbazeille</blockquote>
<h2>Kontinuální provoz elektrolyzérů</h2>
Aby bylo možné vyrábět cenově dostupný vodík, je podle FORATOMu zapotřebí, aby elektrolyzéry byly kontinuálně provozovány na nízkouhlíkovou elektřinu. Díky využití jak jaderných, tak i intermitentních obnovitelných zdrojů pro výrobu nízkouhlíkového vodíku by vznikl tzv. pseudo-baseloadový elektrolyzér, který by vedl ke snížení výrobních nákladů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/heysham-2-powers-back-after-statutory-outage">EDF ENERGY</a>

Rychlé zprávy

FORATOM: Jaderné energii není věnována dostatečná pozornost

Evropská komise pověřila svůj interní výzkumný útvar JRC (Joint Research Centre – Společné výzkumné středisko), aby posoudil, zda má být jaderná energie považována za „zelenou“ technologii v rámci jednotného unijního klasifikačního systému („taxonomie“) pro udržitelné financování. Výstupy projektu by měly být zveřejněny příští rok.
O tom, zda jadernou energii považovat za „zelenou“ technologii vzhledem ke skutečnosti, že při výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách nedochází k emisím skleníkových plynů, nebo zda tuto technologii vyřadit ze seznamu „zelených“ technologií kvůli problematice spojené s likvidací radioaktivního odpadu, se experti napříč EU přou již dlouhou dobu.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/france-uk-block-green-finance-deal-in-setback-for-climate-goals/" target="_blank" rel="noopener">Francie a Spojené království například v prosinci loňského roku zablokovaly dohodu o taxonomii EU pro udržitelné financování</a> právě z důvodu, že neuznávala environmentální přínosy jaderných elektráren.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé členské státy EU a Evropský parlament nebyly schopny situaci rozřešit, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-experts-to-assess-nuclear-powers-green-credentials/?fbclid=IwAR28Eb7VZdbNSLdQrGdKoT8M3Ino4x24zohKdAdt4GU5V2G0EHgj3GWh6bg" target="_blank" rel="noopener">Evropská komise se rozhodla pro posouzení této věci expertním týmem z JRC</a>, který by měl zveřejnit závěrečnou zprávu v roce 2021.
<blockquote>„Po zvážení rozdílných názorů se Komise rozhodla pro pověření Společného výzkumného centra ke zpracování technické zprávy ohledně aspektu „nečinit žádné významné škody“ u jaderné energie,“ <a href="https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/200610-sustainable-finance-teg-taxonomy-green-bond-standard-faq_en.pdf" target="_blank" rel="noopener">vysvětluje Komise ve zveřejněném dokumentu</a>.</blockquote>
Komise dodala, že považuje za klíčové, aby studie byla důvěryhodná, vědecky precizní, transparentní a aby zahrnovala vyvážené sady názorů.
<h2>Foratom krok EK uvítal, upozornil však na nešťastné načasování</h2>
<a href="https://www.foratom.org/press-release/commission-mandates-jrc-for-nuclear-assessment-under-taxonomy/" target="_blank" rel="noopener">Uvedený krok Evropské komise přivítalo jaderné sdružení Foratom</a>, jehož generální ředitel Yves Desbazeille uvedl, že to ukazuje, že Komise přijala doporučení, aby jádro bylo důkladně posouzeno experty.
<blockquote>„Je to něco, po čem spoustu zainteresovaných subjektů – včetně průmyslu, několika členských států a europoslanců – volalo v posledním roce,“ uvedl v tiskové zprávě Desbazeille.</blockquote>
Samotný report JRC bude následně v souladu s článkem 31 Smlouvy o Euratomu posouzen experty na radiační ochranu a nakládání s odpadem. Vyjádřit se k němu budou moci také experti na dopady na životní prostředí při Evropské komisi.
Celý proces by dle očekávání měl trvat až do roku 2021, což je dle Foratomu nešťastné.
<blockquote>„Navrhujeme, aby zhodnocení energetického sektoru bylo odloženo na dobu, kdy bude hotové posouzení jádra. V opačném případě existuje riziko pokřivení trhu tím, že některým technologiím bude umožněn přístup do relevantních fondů a jiným ne,“ dodal Foratom.</blockquote>

Emise CO2

JRC posoudí, zda by jádro mělo být považováno za "zelenou" technologii v rámci udržitelného financování EU

Energetická společnost EDF zvýšila odhad výroby svých jaderných elektráren ve Francii na 325 TWh. Plán společnosti z minulého roku sice počítal s výrobou okolo 380 TWh, ten vzal ovšem kvůli koronavirové krizi za své a EDF jej v dubnu snížila na 300 TWh. V reakci na pozitivní výhled klesla cena elektřiny ve Francii na čtvrté čtvrtletí zhruba o 10 procent.
Francouzská energetická společnost EDF <a href="https://www.edf.fr/en/edf/edf-revises-upwards-its-nuclear-output-estimate-for-2020">zvýšila poslední odhad výroby ze svých jaderných elektráren ve Francii</a>. Zatímco v průběhu krize způsobené pandemií koronaviru společnost snížila své původní <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-slabem-roku-2019-snizila-letosni-odhad-vyroby-francouzskych-jadernych-elektraren/">odhady z 375 – 390 TWh</a> na 300 TWh, nyní počítá až s 325 TWh.
<blockquote>„Tato aktualizace odráží úpravu doby trvání plánovaných odstávek pro rok 2020 s přihlédnutím k podmínkám obnovování činností na lokalitách. Odhad výroby pro roky 2021 a 2022 zůstává v tuto chvíli nezměněn,“ uvedla společnost EDF v prohlášení.</blockquote>
V dubnu EDF uvedla, že zpomalení ekonomiky v důsledku pandemie způsobilo pokles <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-snizila-kvuli-koronavirove-krizi-odhad-letosni-vyroby-elektriny-jadra-20">spotřeby elektřiny až o 20 %</a>. S cílem zajistit dostatek výroby elektrické energie během zimy 2020–2021 pak společnost naplánovala odstávky jaderných reaktorů, aby v nich ušetřila palivo.
Na dřívější termín přesunula EDF připojení 23 reaktorů. Z nich 16 má nyní začít dodávat elektřinu o čtyři týdny dříve, než bylo plánováno. Celkem EDF provozuje 56 reaktorů v 18 elektrárnách ve Francii s instalovaným výkonem 61,37 GW.
<h2>Ceny elektřiny na konci roku v reakci klesly</h2>
V reakci na prohlášení EDF zřetelně poklesly ceny elektřiny s dodávkou na konci roku. Konkrétně dodávka pro baseload v Q4 2020 ve Francii se po oznámení obchodovala za 55,15 EUR/MWh, což je o 10 % méně než 61,23 EUR/MWh z předchozího dne.
Zdroj úvodní fotografie: EDF

EDF zvýšila letošní odhad výroby francouzských jaderných elektráren, původně snížený kvůli koronaviru, o 25 TWh

Výbor pro řešení klimatických změn Sněmovny reprezentantů USA <a href="https://climatecrisis.house.gov/sites/climatecrisis.house.gov/files/Climate%20Crisis%20Action%20Plan.pdf">vydal zprávu, která stanoví cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v USA nejpozději do roku 2050.</a> Akční plán pro boj proti změně klimatu zahrnuje jednotlivá doporučení pro dosažení tohoto cíle. Mezi těmito doporučeními je i podpora stávajících jaderných elektráren v provozu. Výbor rovněž doporučuje podporu vývoje pokročilých jaderných technologií.
Výbor složený z republikánů i demokratů byl vytvořen v  lednu 2019 na základě rezoluce 6. Jeho cílem bylo vytvořit doporučení pro opatření, strategie a inovace, pomocí kterých by bylo možné dosáhnout významného a permanentního snížení znečištění a dalších aktivit které přispívají ke změnám klimatu. Usnesení nařídilo výboru, aby stálým legislativním výborům příslušným pro jejich posouzení a jednání vydal patřičná doporučení.
V nově zveřejněném akčním plánu výbor stanovuje rámec pro komplexní řešení přesunu k bezemisním technologiím. Opatření mají za cíl splnit požadavek vědecké komunity na co nejrychlejší a nejagresivnější snižování emisí uhlíku, zvyšování odolnosti komunit vůči dopadům změn klimatu a budování čistého, udržitelného a spravedlivého energetického hospodářství.
Akční plán se zabývá více různým cestami, jak přechod k bezuhlíkové ekonomice podpořit. Kromě dekarbonizace energetiky se tak soustředí například i na podporu bezemisních technologií v dopravě, podporu výstavby nízkoenergetických až nulových domů, či modernizaci a propojení jednotlivých elektrických sítí. Plán rovněž uznává potřebu vývoje nových technologií, které mohou být zásadní pro dekarbonizaci průmyslových odvětví.
<h2>Potenciál a rizika jádra</h2>
Podle plánu je zapotřebí se rovněž zaměřit na potenciál a rizika technologií jaderné energetiky. Podle akčního plánu jaderné elektrárny v USA pokryly 20 % spotřeby elektřiny v roce 2019. Zároveň byly zdrojem více než poloviny bezemisní elektrické energie. Sektor v USA v minulém roce zaměstnával přibližně 70 tisíc lidí.
Jedním z doporučení výboru je vytvoření federálního standardu čisté energie, který by měl pomoci dosáhnout dekarbonizace energetiky. Standard by vytvořil tržní jistoty pro bezemisní energetické zdroje, bezemisní zdroje energie by si mohly díky němu žádat o finanční podporu. Na tu by měly mít nárok všechny bezemisní technologie, tedy nejen větrné, solární a vodní elektrárny, ale také úložiště energie, tepelné elektrárny se systémy CCS a právě také jaderné elektrárny.
<h2>Zvýšená ostražitost nad stárnoucími reaktory</h2>
Americká flotila jaderných reaktorů postupně stárne, průměrný věk komerčního reaktoru v USA je 38 let. Reaktory přitom mají provozní licenci na 40 let, licenci je ale při splnění požadavků možné prodloužit o 20 let. V USA jsou již dva reaktory, kterým byla licence prodloužena podruhé. Plán tak doporučuje zvýšit inspekce reaktorů a dále se podílet na zlepšování jejich spolehlivosti a bezpečnosti.
Potenciál existuje rovněž v nových jaderných technologiích, ty se ale stále potýkají s mnoha výzvami například v oblasti bezpečnosti, rizika šíření jaderných zbraní a vysokých nákladů. Výbor přesto navrhuje, aby Ministerstvo energetiky podporovalo první nasazení nových jaderných technologií, jako jsou například malé modulární reaktory. Zdůrazňuje však nutnost neustoupit z přísných nároků na bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-holtec-file-request-transfer-indian-point-post-shutdown/">Entergy</a>