Restart německých reaktorů: Ekonomická nutnost, nebo politický sen?
Německo uzavřelo své poslední jaderné elektrárny v dubnu 2023, což vyvolalo otázky ohledně energetické bezpečnosti a dopadu na ekonomiku. Nová studie od Radiant Energy Group, energetické poradenské společnosti, zkoumá proveditelnost a časový harmonogram případného obnovení provozu odstavených německých reaktorů, přičemž zdůrazňuje potenciální ekonomické přínosy a výzvy, které s tím souvisejí. Studie naznačuje, že klíčem k obnovení německé jaderné energie je politická vůle.
Zatímco ještě nedávno Německo elektřinu exportovalo, nyní ji musí ve velkém dovážet – v roce 2023 dosáhl dovoz elektřiny 9 TWh, v roce 2024 již vzrostl na 25 TWh. Tento trend přinesl nejen růst cen elektřiny, ale i ekonomické problémy německému průmyslu.
Vývoj dovozu elektřiny do Německa (2011–2024). Po odstavení jaderných elektráren import dosahuje rekordních hodnot. Zdroj: Radiant Energy Group
Podle průzkumu německé obchodní komory DIHK z roku 2024 až 37 % firem zvažuje omezení nebo dokonce přesunutí své výroby do zahraničí kvůli vysokým cenám energií.
Technická a ekonomická proveditelnost
Nová analýza společnosti Radiant Energy Group naznačuje, že restart odstavených německých jaderných elektráren je nejen technicky proveditelný, ale i ekonomicky velmi přínosný. Pokud by Německo obnovilo provoz devíti nejlépe zachovalých reaktorů, mohlo by za příštích 20 let generovat zisk přes 100 miliard eur.
Některé elektrárny by mohly začít produkovat elektřinu už v krátkém časovém horizontu – například elektrárna Brokdorf by mohla být zprovozněna do konce roku 2025 s investicí nižší než 1 miliarda eur. Další elektrárny, jako Emsland či Grohnde, by mohly být připraveny k restartu do roku 2028.
Jaderná elektrárna Brokdorf. Zdroj: PreussenElektra
Podobná iniciativa probíhá v USA, kde společnost Microsoft nedávno podepsala dlouhodobou smlouvu na dodávky elektřiny ze znovu spuštěného reaktoru Three Mile Island za cenu mezi 110 až 115 USD za MWh. Tento příklad jasně demonstruje rostoucí atraktivitu jaderné energie pro energeticky náročné sektory, jako jsou datová centra, výrobci oceli nebo společnosti využívající pokročilé výpočetní technologie.
Přínosy pro regiony, průmysl a životní prostředí
Obnovení provozu německých jaderných elektráren by navíc zachovalo přibližně 5000 kvalifikovaných pracovních míst v regionech, které byly jejich odstavením ekonomicky negativně zasaženy. Restart by rovněž revitalizoval německý jaderný průmysl, který kdysi patřil mezi světovou špičku, a posílil energetickou soběstačnost země. Vedle ekonomických přínosů by znovu spuštěné reaktory významně přispěly ke snížení emisí CO2 nejen v Německu, ale i v celé Evropě.
Srovnání emisí CO₂ v elektroenergetice Německa a Francie (2011–2024). Graf ukazuje, že emise z výroby elektřiny v Německu zůstávají dlouhodobě vysoké a značně proměnlivé, zatímco ve Francii jsou stabilně nízké. Rozdíl je způsoben hlavně francouzskou dominancí jaderné energie oproti německé závislosti na fosilních palivech. Zdroj: Radiant Energy Group
Podle odborníků nejsou hlavní překážky technického charakteru, nýbrž se jedná zejména o otázky politické vůle a administrativní opatření. Je potřeba rychle zastavit decommissioning odstavených elektráren, obnovit kvalifikovaný personál a upravit legislativu, především novelizovat německý zákon o atomové energii, který momentálně nedovoluje komerční provoz jaderných elektráren.
Rostoucí veřejná podpora jádra
Změnu postoje veřejnosti potvrzuje aktuální průzkum společnosti Radiant Energy Group, podle kterého až 67 % Němců podporuje další využití jádra. Dokonce 42 % respondentů by souhlasilo i s výstavbou nových reaktorů. Tato změna veřejného mínění by mohla být klíčová pro budoucí politická rozhodnutí, jež mohou rychle odblokovat cestu k obnově jaderné energetiky.
Německo stojí na rozcestí – buď využije svých již existujících energetických kapacit a rychle se vrátí k jádru, nebo se rozhodne setrvat v politicky motivovaném útlumu, který však přináší dodatečné ekonomické náklady a dlouhodobou nejistotu pro celý průmysl a spotřebitele.
Mohlo by vás zajímat:
Měla by smysl obnova provozu některých německých jadných reaktorů? Asi jo. Stane se to? Nejspíše ne.
A to ohýbání reality od Radiant Energy Group s tím nic neudělá. Mluvit o změně v importu/exportu elektřiny v Německu a opomenout to, co se stalo s cenou plynu a emisních povolenek, je trochu chucpe.
Stejně ta bagatelizace toho obřího úspěchu kdy Němci prakticky během doby, kterou trvá postavit jadernou elektrárnu, snížili emise CO2 z výroby elektřiny o cca polovinu, je celkem ubohá.
1) O jakém "ohýbání reality" to píšete? Že Německu vypadlo více než 60 TWh ročně z jaderných elektráren a právě tato elektřina Německu chybí aby nebylo čistým exportérem, jako bylo před odstavením těch zdrojů, ale naopak se stalo importérem, není žádné "ohýbání reality" ale prostý fakt.
2) Němci "během doby, kterou trvá postavit jadernou elektrárnu", nesnížili "emise CO2 z výroby elektřiny o cca polovinu", "ubohé" je spíš psaní podobných nesmyslů.
A on je problém elektřinu dovážet, když ze severu přichází obrovské množství obnovitelné energie?
Sice jsem nikde nic o problému elektřinu dovážet nepsal, ale právě ten sever to jako problém vidí. Švédové i Norové se tomu začínají bránit.
A není se jim co divit, když ten dovoz jim zdražuje elektřinu na domácím trhu.
Německo se svým rozhodnutím o vypnutí JE stalo energetickým parazitem - a na parazity jakéhokoli druhu není nikdo zvědavý.
@Vítězslav Novák 12. březen 2025, 14:51
Německu tu elektřinu musí někdo dobrovolně prodat, takže se o parazitování nejedná, naopak na tom dodavatel velice dobře vydělává.
Faktem je, že emise mají nyní nižší než v době kdy jim jely JE naplno.
Faktem je, že by měli řádově nižší emise než mají teď a nemuseli být stále největší emitent v EU, kdyby místo jaderných elektráren zavírali raději elektrárny uhelné.
Mají, na kdyby se nehraje a za 15 let budou ještě níž i bez jaderek a uhelek.
Ano, na kdyby se nehraje a do roku 2040 jim to uhlí musí vydržet, energetický přechod chce svůj čas, když chcete něco "hned", tak to bývá drahé...
Nemají a na "za 15 let budou" se nehraje. Emise snižují všichni a tempo snižování Německa je oproti ostatním dost nízké, vzhledem k vynaloženým prostředkům je to dokonce naprostá katastrofa.
...a musíte to dotovat (=dopovat, a doping do sportu i do energetické soutěže nepatří, je to zlo).
Když už ty jednotlivé účastníky soutěže vypipláte, investujete do nich, technologie výroby elektřiny (OZE, fosil, jádro) jsou už vyzrálé,
tak je nutno nechat probíhat volnou soutěž všech technologií a penalizovat pouze skutečně páchané škody a rizika. Žádné spekulativní manipulativní povolenky CO2.
Na import/export elektřiny vždy musejí být dva. Na toho "druhého" nemá cena plynu a emisních povolenek vliv? Dovoz je dovoz a i ti co vyvážejí do Německa musí platit za plyn a povolenky, jako by museli Němci.
Němci sice snížili poslední roky produkci CO2, ale valná část toho snížení je způsobena právě tím dovozem. Nejvíce dovážejí z Francie, t.j. z JE, které si sami odstavili. Hodně také od nás, převážně z uhlí a jádra. Bylo by velmi zajímavé, kolik by mělo Německo produkci CO2 na MWh elektřiny, kdyby se jejich dovoz nahradil patřičným navýšením výroby z fosilu v Německu v době dovozu (protože OZE v tu dobu už jedou naplno a v záloze jsou ještě neaktivované a nespuštěné uhelky).
Němci takhle společně s jihem, kde je také nedostatek zdrojů zdražují elektřinu ostatní Evropě.
Článek k problému:
A ještě jeden článek od stejného autora:
Ten fakt, že nedává smysl odstrańovat staré ale ještě dobře sloužící zdroje elektřiny nějakými novými, v rámci jakékoliv ideologie, je racionálně uvažujícímu člověku zřejmý.
Ale obecně, člověk převážně neuvažuje racionálně.
A rozhodují emociálně silné události, jako byl Černobyl a Fukušima, a jako bude zase někdy v budoucnu něco obdobně spektakulárního v jaderné energetice.
Německo se rozhodlo tak, jak uznali za vhodné, Francouzi se zase rozhodli jinak a zachránili zkrachovaný podnik a zestátnili francouzské JE.
Rozhodně Německá ekonomika je silnější než ta Francouzská a Němci mají technické možnosti cesty zpět k JE, ale to by byla dlouhodobá záležitost a zatím technický pokrok ve světě v OZE a akumulaci bude zase obrovský...
Jen detail: všimněte si ceny v článku: "za cenu mezi 110 až 115 USD za MWh" podepsal Microsoft smlouvu o elektřině z již zaplacené a odstavené JE v USA (3 mile island). A konfrontujte to s tou cenou švédských "krachujících " VtE (větrná farma Markbygden v severním Švédsku) Ta byla schopna vyrábět za 25 EUR/MWh ale špatná smlouva (nutnost dokupovat drahou elektřinu na spotu když nefoukalo) je dovedla k bankrotu (jako třeba francouzskou Arevu...).
Jaderná energetika je velmi drahá, nové JE jsou extrémně drahé a OZE trpí tím, že EU organizačně a komerčně ještě nezvládla přechod na novou energetiku).
Přístup největších světových ekonomik (USA, Čína, Indie, Japonsko) je rozdílný od té německé či francouzské cesty, vědecký a technický pokrok nikdo nezastaví, staré zdroje elektřiny ustoupí novému, když to nové budou levnější, čistší a bezpečnější zdroje elektřiny.
To že jsme ve světě elektřiny, počítačů, robotiky už nikdo nezmění (jen celosvětová jaderná válka by to dokázala).
"Špatná smlouva" = zákazník "překvapivě" potřeboval elektřinu podle předem domluveného odběrového diagramu a ne náhodně podle rozmarů počasí.
Elektrárna byla tak "schopna vyrábět za 25 EUR/MWh", až z toho během několikaletého provozu vygenerovala ztrátu 381,5 milionů eur. :-D
Milan Vaněček 12. březen 2025, 10:15
Také se divím, že si v USA nepostaví při té ceně plynu PPE. To by mělo být ještě levnější než jádro. Ale asi nechtějí, aby jim zelení otloukali emise CO2 o hlavu.
Samozřejmě, že by to bylo levnější postavit a provozovat plynovou či paroplynovou elektrárnu. Ale pochopte, ten reaktor již stojí a fungoval, to havaroval jen ten vedlejší reaktor na 3. mile islandu.
Je plně funkční, vybudovat novou elektrárnu zabere pár let. A je tam veškerá infrastruktura.
A Bill Gates miluje jádro, to snad víte...
Bill Gates neřídí Microsoft už aspoň 20 let, Vaněčku.
Pokud jsou náklady na znovuspuštění pouze 1 miliarda eur jak je uvedeno v článku, tak není co řešit. To se jednoduše vyplatí.
Obnova provozu německých jaderek by byl naprostý nesmysl. O čem byla a je Energiewende? O odchodu od jádra a jeho náhradě OZE. Energetika na tento přechod byla připravována, v jaderkách byly utlumovány investice, nabírání zaměstnanců i nákup materiálu. Pokud by se elektrárny měly znovu rozběhnout, vyžádalo by si to miliardové výdaje s tím, že by je nemělo smysl dělat na jednotky let. Obnovené elektrárny by musely běžet desetiletí, aby se zaplatily náklady. Nicméně je celkem jasné, že pokud vedle jaderek nevznikne nějaký významný spotřebitel (datové centrum, generování vodíku), nebudou už za pár let dávat ekonomický smysl a jejich udržování při životě by se muselo dotovat z veřejných peněz.
Samozřejmě nebudou německé JE obnoveny. A když budou u nich pokračovat levné uhelné elektrárny do 2038 či 2040, tak budou Němci zase vyrábět mnohem více elektřiny než spotřebují, a to levně a od 2040 i mnohem čistěji.
Problém ČR a našeho regionu i Francie bude velká nadprodukce elektřiny v Německu. Tomu v budoucnu NELZE UNIKNOUT. Nebude to po 365 dní v týdnu, ale jen po 200, později 250, později 300 dní v roce, tak jak budou narůstat instalace OZE.
Když Němci přišli o dva fíkové listy : levný plyn a levné jádro, tak jsou nyní nazí v OZE trní.
Vy nevíte na čem vznikl německý průmysl? Bez uhlí by neexistoval. Tak snad jim to uhlí vydrží až do 2040. Jen musí osekat mafii uhlíkových povolenek.
Což mohou těžko, když oni sami je vymysleli a prosadili.
A ještě jim nestouply ceny elektřiny natolik, aby se lid vzbouřil a pověsil Zelené Khméry na větrníky. To se jim to ekologizuje, když je ostatní dotují svou výrobou elektřiny!
Tak to s těmi povolenkami je trefa do černého.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se