Společnost Zeppelin CZ s.r.o., výhradní prodejce motorů Caterpillar v České republice, zásobuje tuzemský trh nouzovými energetickými zdroji a zástavbovými motory značky Cat® už více jak 25 let. Motory a elektrocentrály Caterpillar pro energetiku se vyznačují všemi charakteristickými vlastnostmi, které jsou příznačné i pro velké stavební stroje tohoto výrobce: spolehlivost, robustnost, životnost, stabilita výkonu v různých provozních podmínkách a špičková podpora výrobce i regionálního zástupce v oblasti servisu a služeb.
Totéž platí i pro plynové motory Caterpillar v kogeneračních jednotkách. V 90. letech minulého století dodala společnost Zeppelin CZ (tehdy ještě pod názvem Phoenix-Zeppelin) více než stovku plynových motorů Cat pro kogenerační jednotky v České republice a na Slovensku. Naprostá většina z nich je dodnes v provozu. Technický vývoj ale nejde zastavit – nové milénium přineslo nové požadavky: snížení emisí škodlivých látek, zejména NOx, oxidy uhlíku a pevných částic, a především (zejména) snížení spotřeby paliva. Konstruktéři spalovacích motorů dobře vědí, že technická řešení těchto požadavků jdou „proti sobě“ a že je tedy potřeba hledat určitý kompromis. A takový kompromis dnes hledají všichni výrobci spalovacích motorů ve světě.
Každý výrobce nějakého produktu má při rozšiřování nebo zkvalitňování svého sortimentu v podstatě dvě cesty: spojit se s jiným výrobcem (třeba i konkurenčním), nebo investovat do vlastního výzkumu a vývoje a vytvořit tak produkt zcela nové generace.
Caterpillar se vydal oběma cestami. Zatímco u motorů středních výkonů (400 kW – 2000 kW) se spojil s předním světovým výrobcem MWM (dnes se tyto motory dodávají pod typovým označením Cat CG), pro výkony 2000 – 2500 kW vyvinul motory nové, s typovým označením G3500H.
Tabulka technických dat plynových motorů Cat G3500H ukazuje, že z hlediska účinnosti představují tyto stroje absolutní světovou špičku. Vyšší výkon bez zvýšení spotřeby je dosahován prostřednictvím kombinace nových vložek válců, pístních kroužků, optimalizovaných turbodmychadel, modernizovaného řízení, systému recirkulace klikové skříně a ocelové konstrukce generátoru s nízkými ztrátami.
Dodržení emisních limitů je samozřejmost – motory, které emisní normy nesplňují, jsou dnes v Evropě prakticky neprodejné.
Kompromisu při požadavcích na co možná nejnižší spotřebu paliva, a nízké emise škodlivých látek, při současném zachování rychlé reakce na změny zatížení a odolnosti vůči náročným podmínkám okolního prostředí, bylo dosaženo i díky speciálně upraveným turbodmychadlům a vzduchotechnice.
Významně se snížila i spotřeba oleje (v jednom motoru je více než 500 litrů), což ušetří provozovateli státisíce korun ročně. Předepsané intervaly generálních oprav jsou až 80 000 provozních hodin, což v dlouhodobém horizontu znamená nejnižší možné provozní náklady.
Kogenerační jednotky s motory Cat® G3500H jsou vyráběny v hlavním závodě Caterpillar v Lafayette (Illinois, USA). Řada dílčích montáží se provádí i v Evropě. Zajímavá je například kogenerační jednotka, vyrobená v německém Reutlingenu. Místní dodavatel elektrické energie a tepla provozoval starší plynové elektrocentrály Cat® G3520C. Když společnost Zeppelin uvedla do provozu novou generaci s elektrocentrálou G3516H, její ředitel prohlásil, že se jednalo o „nejjednodušší zprovoznění plynové elektrocentrály, které kdy viděl“. Jak je vidět na fotografii, kogenerační jednotka je umístěna uprostřed sídliště. Přesto její provoz nikomu nevadí a vyhovuje přísným německým předpisům.
Jiná zajímavá reference je v oblasti Kuthaya v severním Turecku. Místní nezávislý výrobce elektrické a tepelné energie využil především výhody řešení „plug and play“, které nabízí plynová elektrocentrála Cat® G3516H v kontejneru. Díky místnímu zástupci Cat®, který rovněž dodal tepelný systém kogenerační jednotky a systém přívodu paliva, byla kompletní instalace i s uvedením do provozu dokončena za pouhých sedm dní.
Už v tomto roce se možná objeví první kogenerační jednotky s motory Cat® G3500H i v České republice. Mohou se uplatnit v objektech, jako jsou výrobní závody, rekreační letoviska, aquaparky, nákupní centra, kancelářské nebo obytné prostory, univerzity, datacentra nebo nemocnice. Ve všech těchto případech provozovatel ocení snížení provozních nákladů a současně i emisí oxidů dusíku a uhlíku.
<figure id="attachment_51095" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-51095" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/A005665B-1024x679.jpg" alt="Kogenerační jednotky řady G3500H nacházejí uplatnění ve velkokapacitních sklenících." width="1024" height="679" /><figcaption class="wp-caption-text">Kogenerační jednotky řady G3500H nacházejí uplatnění ve velkokapacitních sklenících.</figcaption></figure>
Výhodné je použití kogeneračních jednotek s motory Cat® G3500H u velkokapacitních skleníků. Zde zajišťují nepřetržitou dodávku elektrické energie pro osvětlení (a přebytečnou energii dodávají do sítě) a současně ohřívají vodu pro centrální vytápění. Vznikající oxid uhličitý se pak používá jako organické hnojivo pro zvýšení produkce plodin. Tento způsob pěstování byl kdysi zaveden v Holandsku pro urychlení růstu tulipánů, ale najdeme ho i na českých a slovenských farmách.
Ve společnostech Caterpillar i Zeppelin CZ dobře vědí, co úspěšná instalace plynových elektrocentrál pro výrobu elektrické energie obnáší. Základem je samotný stroj, navržený s ohledem na maximální účinnost a spolehlivost. Zařízení pro výrobu elektrické energie vyrábí Caterpillar nepřetržitě od roku 1920. Navzdory měnícím se technologiím je naše filozofie stále stejná: poskytovat vysoce spolehlivé generátory elektrické a tepelné energie s co možná nejnižšími provozními i pořizovacími náklady. Kromě výroby strojů a zařízení nabízí Caterpillar svým zákazníkům různé způsoby financování projektů, a to prostřednictvím své vlastní společnosti Cat® Financial Services.
Silnou stránkou je poskytovat úplná řešení. Společnost Zeppelin CZ, výhradní dealer motorů Cat® v ČR, zajišťuje komplexní dodávku služeb a produktů od elektrocentrál přes výměníky a sofistikované systémy pro dočišťování výfukových plynů až po kompletní energocentra. Rovněž dodává hlavní ovládací rozvaděče, rozvaděče pro paralelní provoz, elektrické rozvodné systémy a zdroje nepřerušovaného napájení (UPS).
<figure id="attachment_51094" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-51094" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/A009037B-1024x572.jpg" alt="Kogenerační jednotky řady G3500H nacházejí uplatnění ve velkokapacitních sklenících." width="1024" height="572" /><figcaption class="wp-caption-text">Kogenerační jednotky řady G3500H nacházejí uplatnění ve velkokapacitních sklenících.</figcaption></figure>
Specialisté Zeppelin CZ jsou školeni přímo u výrobce a generátorům elektrické a tepelné energie rozumějí nejlépe ze všech. Při objednání, dodávce, instalaci a uvedení vašeho zařízení do provozu se tak můžete spolehnout na profesionální pomoc a asistenci. Úzká spolupráce s výrobcem Caterpillar zaručí nepřetržitou provozuschopnost instalovaného zařízení.
Dodržování přísných firemních směrnic a postupů při konstrukci kogenerační jednotky se promítá do její vysoké spolehlivosti – připravenost elektrocentrál pokrýt plánovanou roční zátěž (dostupnost) je matematicky vyjádřena úrovní 99 %.
<div>Attention: The internal data of table &#8220;2205&#8221; is corrupted!</div>

Elektřina

Nová generace plynových motorů Cat®

Finanční podporu v roce 2018 v Česku dostanou také kogenerace, které dosud čekaly na takzvanou notifikaci od Evropské komise. Konkrétně jde o zdroje <a href='http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/'>kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)</a> zdroje spuštěné v tuzemsku mezi lety 2013 a 2015. Ministerstvo průmyslu ve středu na svém webu <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/ek-schvalila-dalsi-cesky-rezim-provozni-podpory-pro-vyrobu-elektriny--234052/"> oznámilo </a> , že Brusel minulý týden český režim provozní podpory pro tyto zdroje schválil. Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes <a target="_blank" href="https://www.eru.cz/cs/-/eru-vydal-cenova-rozhodnuti-pro-podporu-kombinovane-vyroby-elektriny-a-tepla"> informoval </a> , že vydal cenové rozhodnutí, které z výplatou peněz pro tyto zdroje počítá. 
 Už na konci loňského roku vypsal ERÚ podporu pro letošní rok zdrojům KVET spuštěným do konce roku 2012. Tehdejší předsedkyně úřadu Alena Vitásková tehdy uvedla, že jde až o 95 procent zdrojů KVET v České republice.
Podle ní bylo dohodnuto, že u těchto zdrojů Česko nebude komisi o notifikaci žádat. Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) činila například předloni podpora KVET v Česku asi 1,9 miliardy Kč. 
<figure id="attachement_9443" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/power-plant-815799_1280-725x484.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/power-plant-815799_1280-725x484.jpg" alt="planová kogenerace v německu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Vítáme rozhodnutí Evropské komise nevznášet námitky proti režimu podpory pro výrobu elektřiny z vysoce účinných zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla uvedených do provozu v letech 2013 až 2015 a také podpory tepla z obnovitelných zdrojů energie. Provozovatelé zařízení, která přispívají k ochraně životního prostředí v České republice, se tak konečně dočkali právní jistoty, že podpora může být vyplácena,&#8220; uvedl dnes ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
</blockquote>
 Podporu takzvaným zeleným zdrojům vyplácí od roku 2013 <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/'>Operátor trhu s elektřinou</a> (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních třech letech.
Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 250 miliard korun. Kvůli chybějícímu souhlasu Bruselu odmítal ERÚ předloni a loni podporu většině zdrojů řadu měsíců vypsat.

Kogenerační zdroje v ČR se již nemusí obávat o vyplacení podpory, dostaly notifikaci EU

„Nezvládnutá podpora fotovoltaiky v letech 2010-2011 velmi poškodila vnímání OZE a doplatily na to v důsledku i další podporované zdroje energie, mezi které patří i kogenerační výroba elektřiny. Stále ještě se potýkáme s důsledky kauzy &#8222;notifikace&#8220;, kdy ERÚ svým striktním přístupem a bojem proti &#8222;solárním baronům&#8220; přerušil podporu všem zdrojům a přivedl mnohé investory a provozovatele do složité situace, kterou nezavinili.“ říká v rozhovoru pro web oEnergetice.cz Milan Šimoník, výkonný ředitel spolku pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla COGEN Czech.
Milana Šimoníka jsme se kromě situace kolem provozní podpory <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)</a> ptali také na potenciál KVET v České republice a na celkovou situaci v českém a evropském teplárenství.
Na konci října se již podesáté uskuteční konference Dny kogenerace. Zatímco loňský ročník byl do velké míry ovlivněn očekáváním, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/eru-vypsal-podporu-pro-stavajici-podporovane-zdroje-energie/">zda Energetický regulační úřad vypíše podporu</a> pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) v ČR pro rok 2017, letos je situace příznivější. V jakém duchu se podle Vás letošní ročník ponese?
Na jaře <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/ek-schvalila-podporu-v-cr-pro-kogenerace-spustene-mezi-roky-2016-a-2020/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Evropská komise schválila systém podpory kogenerací</a>, které budou uváděny do provozu v letech 2016 až 2020. Těm bude poskytována provozní podpora (zelený bonus) po dobu 15 let od uvedení do provozu. Komise však schválila podporu jen pro malé kogenerace do 1 MW, neboť v české legislativě zatím chybí aukční mechanismus, který je dle evropských pravidel podmínkou podpory pro zdroje nad 1 MW.
Schvalování podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) uvedených do provozu v letech 2013 až 2015 trvá již téměř dva roky. Evropská komise však dle posledních zpráv po Česku požaduje další podklady a vysvětlení a termín ukončení notifikace se znovu odsouvá. MPO přitom již od minulého podzimu ujišťuje, že notifikace &#8222;bude už brzy&#8220;.
Letos v létě sice vláda schválila nařízení, které umožní zpětné vyplacení podpory poté, co bude notifikace ukončena. To však nemění nic na tom, že provozovatelé jsou od začátku roku bez jakékoli podpory a dostávají se do finančních potíží, neboť objem zadržené podpory se jen v oboru malé a střední plynové kogenerace blíží ke 300 milionům korun.
Takže celkově je situace v oboru určitě lepší než loni, ale ještě to není &#8222;normální&#8220; stav.
A jaké jsou vyhlídky na provozní podporu pro zdroje uvedené do provozu po roce 2020? 
MPO nyní chystá novelu zákona č. 165/2012 (o podporovaných zdrojích energie), která by měla řešit &#8222;domácí úkoly&#8220; z notifikací, zejména kontroly překompenzace, ale zároveň bude nastavovat podmínky i pro období po roce 2020.
Provozní podpora KVET (zelený bonus) bude zachována a novela by měla do české legislativy zavést aukce tak, jak je to předepsáno evropskými pravidly pro státní podporu (EEAG) již od roku 2016 jak pro OZE, tak KVET (od určité velikosti). Bez aukcí je bohužel rozvoj nové kogenerace nad 1 MW prakticky zastaven.
V roce 2015 byl v EU podíl elektřiny z KVET na hrubé výrobě elektřiny 11,22 %, v ČR dosáhl tento ukazatel <a href="http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&amp;init=1&amp;language=en&amp;pcode=tsdcc350&amp;plugin=1">podle Eurostatu</a> 14,05 %. Může se ČR dostat na úroveň lídrů v této oblasti, jako jsou Dánsko, Lotyšsko či Finsko, kde podíl elektřiny z KVET přesahuje 30 %?
Každá země má jiné podmínky a nelze to moc srovnávat. Je zajímavé, že třeba Německo ještě před několika lety mělo cíl 25 %, ale nyní byl přeformulován na 25 % z fosilní části výroby elektřiny (dnes jsou na ca. 16 %).
Pro své nesporné přínosy je KVET v souladu se státní energetickou politikou jedním z preferovaných a podporovaných způsobů výroby elektřiny a tepla. Oproti desítkám miliard pro fotovoltaiku stojí podpora výroby elektřiny z KVET necelé 2 mld. Kč ročně, z toho KVET do 5 MW asi polovinu.
Takže pokud stát bude i nadále KVET přiměřeně podporovat můžeme se v Česku reálně dostat na 20 %.
<img class="aligncenter size-large wp-image-2362" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Kogenerace-zemní-plyn-1024x680.jpg" alt="" width="1024" height="680" />
A když už zmiňuji podporu, dovolte mi poznámku k časté diskusi trh vs. regulace/dotace.  Podle mého názoru si nevystačíme s tím mnohokrát opakovaným klišé &#8222;zrušme všechny dotace a vše vyřeší trh&#8220;. Nezpochybňuji potřebnost tržních mechanismů pro vyrovnávání nabídky a poptávky, ale jde přece o nastavení podmínek. A ty vznikaly historicky již dávno před OZE, nespadly z nebe, ale byly výsledkem konkrétních politických a společenských preferencí a politických rozhodnutí. Jsme na ně zvyklí, přestože často vznikala v hluboké minulosti za úplně jiných podmínek a vůbec si neuvědomujeme, že v sobě též skrývají určitý typ dotace. Typickými absurdními případy jsou stále velmi nízké odvody do státní pokladny za těžbu hnědého uhlí (3 %, přestože v jiných zemích je to i přes 10%) či omezení zodpovědnosti provozovatele jaderné elektrárny v případě havárie.
Dotace pro OZE či jiné moderní energetické technologie pak jsou více či méně funkčním pokusem o nápravu předchozích deformací či snahou o řešení tam, kde trh to stejně není schopen řešit (snížení závislosti na dovozu fosilních paliv, externality, rizika jaderné energetiky). Typickým příkladem polovičatosti je zpoplatnění emisí CO2. Lepším nástrojem by byla uhlíková daň, na které se však Evropa prostě neshodla, proto bylo zvoleno kompromisní řešení emisních povolenek, se spoustou vylobovaných výyímek, úlev, derogací,&#8230;).
V Evropské unii je po zveřejnění <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/1_EN_autre_document_travail_service_part1_v6_0.pdf">návrhu Evropské strategie pro vytápění a chlazení</a>, který v únoru 2016 vydala Evropská komise, na teplárenství zaměřena větší pozornost. Je dle Vašeho názoru v této strategii věnována dostatečná pozornost malým a středním kogeneracím?
Jedna věc jsou evropské strategie, druhá pak skutečná energetická politika jednotlivých členských zemí. Jako představitel oboru malé a střední kogenerace do 5 MW samozřejmě vítám každou podporu našemu oboru, ale důležitý je pro nás i celkově vyvážený rozvoj celé energetiky, jak velké, tak malé. Nezvládnutá podpora fotovoltaiky v letech 2010-2011 velmi poškodila vnímání OZE a doplatily na to v důsledku i další podporované zdroje energie, mezi které patří i kogenerační výroba elektřiny.  Stále ještě se potýkáme s důsledky kauzy &#8222;notifikace&#8220;, kdy ERÚ svým striktním přístupem a bojem proti &#8222;solárním baronům&#8220; přerušil podporu všem zdrojům a přivedl mnohé investory a provozovatele do složité situace, kterou nezavinili.
Stát by se měl snažit o vyváženou energetickou politiku, která projde se ctí nelehkým obdobím přicházející zásadní transformace energetiky. OZE a malé technologie se rychle vyvíjí a budou umožňovat stále větší míru nezávislosti na elektrické síti, v ideálních podmínkách až ostrovní provoz. Z odběratelů (customers) se budou stávat prosumers. Stát by však měl nastavit taková pravidla, aby prosumery ze systému nevytlačoval, např. zbytečně přísnými požadavky na omezení přetoků do sítě, nebo špatně nastavenou tarifní soustavou. A že bude usilovat v energetice o stabilní prostředí, ne ode zdi ke zdi, jak tomu bylo s fotovoltaikou.  Je dobře, že MPO už začíná být otevřeno diskusi se všemi &#8222;stakeholdery&#8220;, neboť energetika už přestává být doménou jen několika málo velkých energetických firem.
<img class="aligncenter size-large wp-image-11885" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/solar-cells-491701_1280-1024x683.jpg" alt="Solární elektrárna" width="1024" height="683" />
Každý zdroj má své výhody a nevýhody a odlišný způsob využití, proto je energetika mixem různých velkých i menších zdrojů. Ale je zřejmé, že s postupující decentralizací budou malé a střední plynové kogenerace (od desítek kW do jednotek MW) díky svojí flexibilitě a vysoké účinností stále významnější součástí energetiky, dá se říct takovým mostem mezi současnou velkou fosilně-jadernou energetikou a budoucí, ve větší míře decentralizovanou energetikou s velkým podílem OZE.
Konkrétní příklad. Můžete postavit jednu paroplynovou elektrárnu o výkonu téměř 900 MW v Počeradech, která má sice elektrickou účinnost až 58 %, ale její najetí trvá nejméně půl hodiny, nebo 900 plynových motorů o velikosti stovek kW či jednotek MW, které mají elektrickou účinnost sice &#8222;jen&#8220; 40-45 %, ale s využitím tepla se dostanete na téměř 90 % a tyto zdroje umí najet na plný výkon do 3-5 minut.
S rozvojem OZE přichází větší decentralizace a taky postupná elektrifikace sektorů tepla a dopravy pro maximální využití čisté OZE elektřiny a využití dalších synergických efektů takového propojení. A pro kogenerace, které ze svého principu elektřinu a teplo propojují, jsou tyto trendy příležitostí jak lépe &#8222;prodat&#8220; své přednosti a nebýt tolik závislé jen na podpůrných programech. Zdroje umístěné v městských, obecních či firemních teplárnách mohou levně akumulovat přebytky OZE elektřiny do tepla, naopak v dobách nízké výroby z OZE mohou elektřinu dodávat a sloužit tak jako flexibilní vyrovnávací zdroje. Mohou též poskytovat celou řadu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/podpurne-sluzby-prenos-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podpůrných služeb</a> pro provozovatele přenosové a distribuční soustavy.
Takže pro nás je důležitá zejména reformu evropského trhu s elektřinou, který by měl více ocenit flexibilitu a tím zajistit přizpůsobení energetického systému proměnlivé výrobě elektřiny z OZE.  Jde o celou řadu opatření &#8211; obchodování stále blíže reálnému času, dynamické tarify, větší transparentnost trhu. Konkrétně v Česku bychom do budoucna chtěli, aby malé či virtuální zdroje měly přístup do podpůrných služeb, což zatím možné není.
Důležitá je též stále odkládaná reforma EU ETS &#8211; vyšší cena CO2 bude zvýhodňovat nízkoemisní paliva, tedy i zemní plyn.
V této souvislosti bych chtěl zdůraznit význam zachování a rozvoje malých i velkých systémů CZT, které již nebudou sloužit jen jako jednosměrná cesta z teplárny ke spotřebiči, ale k integraci všech dostupných energetických zdrojů v daném území (slunce, vítr, biomasa, zemní teplo, odpadní teplo). Teplárenské zdroje je též snadněji než u individuálního vytápění možno realizovat vícepalivově a reagovat tak na výkyvy cen paliv, využít akumulační schopnosti tepelné sítě či akumulátorů tepla. Trendem v zásobování energií v hustě obydlených oblastech budou tedy hybridní CZT systémy, maximálně využívající obnovitelné a druhotné zdroje v kombinaci s kogeneračními jednotkami či tepelnými čerpadly.
<figure id="attachment_43641" style="width: 974px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43641" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Hybridni-CZT-system-1.jpg" alt="Hybridní CZT systém. Zdroj: www.geo-en.de" width="974" height="554" /><figcaption class="wp-caption-text">Hybridní energetický systém. Zdroj: www.geo-en.de</figcaption></figure>
Potenciálem vysokoúčinné KVET se zabývá také <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Art%2014%281%29%20assessmentCzechrepublic.pdf">dokument Ministerstva průmyslu a obchodu z prosince 2015</a>, podle kterého bylo ke konci roku 2015 provozováno v ČR přibližně 300 malých a středních zdrojů s KVET využívající zemní plyn s instalovaným výkonem do 5 MWe. Jejich celkový instalovaný výkon dosahoval přibližně 220 MWe. Dokument předpokládá technický potenciál instalovaného výkonu těchto zdrojů do roku 2025 na úrovni 830 MWe. Je tento potenciál dosažitelný?
Dnes je v Česku ca. 220 MW plynových kogenerací do 5 MW.  Ve vámi zmiňované cost-benefit-analýze MPO předpokládá, že do roku 2025 by v Česku mělo přibýt 33 MW mikrokogenerací (do 50 kW) a 227 MW malých a středních kogenerací (50 kW &#8211; 5 MW) spalujících zemní plyn. Tedy instalovaný výkon by měl růst o ca. 20-25 MW ročně. Potenciál je zejména v konverzi současných sídlištních či průmyslových plynových výtopen.
Ovšem i stávající SZT s uhelnou KVET budou v souladu s SEK postupně přecházet z dnes převládajícího uhlí na jiná paliva, zejména plyn. Dá se předpokládat, že bude docházet k optimalizaci, resp. decentralizaci zdrojové struktury a tedy i v tomto segmentu vznikne prostor pro nasazení malé a střední plynové kogenerace. Tedy bychom se perspektivně (do roku 2040) mohli opravdu přiblížit potenciálu dle výše zmíněné analýzy &#8211; tj. u mikrokogenerace přírůstku o 150 MW a malé a střední kogenerace o 830 MW oproti současnému stavu.
<figure id="attachment_43642" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-43642" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Potencial-kvet-1024x596.png" alt="Zdroj: Posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení za Českou republiku" width="1024" height="596" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení za Českou republiku</figcaption></figure>
&#8212;&#8212;&#8212;
O kogeneraci, celkovém vývoji v energetickém sektoru a zejména o změnách ve fungování elektrizační soustavy a s tím spojených příležitostech pro kogeneraci budou zástupci provozovatelů, dodavatelů technologií i distribučních společností diskutovat na konferenci &#8222;Dny kogenerace 2017&#8220;, kterou pořádá COGEN Czech ve dnech 24-25.10.2017 v Čestlicích. Další info na <a href="http://www.cogen.cz">www.cogen.cz</a>.
Zdroj úvodní fotografie: www.adihp.cz

Teplárenství

Milan Šimoník: V energetice přichází doba hybridní

Společnost Zeppelin CZ s.r.o., dodavatel nouzových energetických zdrojů a kogeneračních jednotek, uvedla pro svého obchodního partnera, společnost ADI Heat &amp; Power a.s., v roce 2017 do provozu už šest kogeneračních jednotek BOOMEL® nové generace. 
Společnost ADI Heat &amp; Power, která vlastní a provozuje tepelná hospodářství v několika městech České republiky, se rozhodla pro významnou modernizaci vybraných plynových blokových kotelen ve Šternberku, Moravské Třebové a Uničově, a to s využitím kogeneračních jednotek nové generace značky Zeppelin CZ.
Kromě nového technického řešení, které bude popsáno dále, byla u tohoto projektu použita nová dodavatelská koncepce. Vychází ze skutečnosti, že společnost ADI, jako certifikovaný výrobce a dodavatel tepla z CZT, dodává pro své koncové zákazníky teplo dle sjednaných kontraktů, přičemž tuto tepelnou energii vyrábí na vlastním zařízení (vč. plynových kogeneračních jednotek). Elektrickou energii pak dodává do distribuční sítě. Použité plynové motory Cat® CG jsou velmi pružné a v poměrně krátké době jsou schopny poskytovat jmenovitý výkon. Tato skutečnost, společně s možností akumulovat vyrobené teplo v nádržích, předurčuje tyto kogenerační jednotky k použití částečně i jako špičkovacího zdroje, čímž posílí výkonovou bilanci místní distribuční sítě.
Více informací o kogeneraci od společnosti Zeppelin CZ s.r.o. najdete <a href="http://zeppelin.cz/cs/site/energeticke-sys/es_kogenerace.htm">zde</a>.
Zeppelin CZ má v tomto projektu roli dodavatele kompletní technologie, tj. motorgenerátoru, tepelného modulu, systému odvodu spalin a řídicího systému. Dodávka spočívá v kompletaci a instalaci zařízení, uvedení do provozu a provádění servisních služeb v záručním i pozáručním provozu. Dlouhodobá spolehlivost zařízení je podpořena dálkovým dohledem a servisním kontraktem.
<img class="aligncenter wp-image-42087 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Šternberk-1024x768.jpg" alt="" width="1024" height="768" />Kromě plynových motorgenerátorů byly instalovány i tepelné moduly, výměníky, čerpadla a další technologie. Před tím bylo nutné provést nezbytné stavební práce (ve všech případech byl využit objekt stávající kotelny, ale se zcela novou vzduchotechnikou a základy pro usazení strojů). Základní dispozice objektů byla zachována, což při délce strojů téměř sedm metrů přineslo několik „veselých příhod“ při stěhování.
Ve všech šesti instalacích byly použity moderní plynové motory řady Cat® CG. Tyto motory vyrábí firma Caterpillar ve svém výrobním závodě v německém Mannheimu. Výrobky tohoto závody byly již dříve známy pod značkou MWM-Deutz a od roku 2011 jsou zde vyráběny plynové motory Cat® CG.
Charakteristickým znakem motorů Cat® CG je vynikající poměr cena / výkon. Příznivá cena motorů je dána především důslednou unifikací jednotlivých modelů. Všechny typy motorů Cat® CG mají jednotnou koncepci vidlicového uspořádání válců a modely rozdílného výkonu v jedné typové řadě se liší pouze délkou stroje při stejné půdorysné šířce. V sortimentu jsou osmiválcové, dvanáctiválcové, šestnáctiválcové i dvacetiválcové stroje. Jako synchronní alternátor jsou používány výhradně stroje Marelli (s výjimkou vysokonapěťových elektrocentrál, kde je preferován německý výrobce AVK).
<img class="aligncenter size-full wp-image-42086" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/Moravská-Třebová.jpg" alt="" width="793" height="596" />
Pro příznivou cenu hovoří skutečnost, že klíčové části motoru (blok, kliková hřídel, ojnice, hlava….) jsou vyráběny přímo v závodě v Mannheimu. Vysoké kvality a produktivity bylo dosaženo použitím CNC obráběcích strojů a robotů.
Další charakteristikou motorů Cat® CG je jejich vysoká účinnost. To umožňuje legislativně zařadit kogenerační jednotky s těmito motory mezi tzv. vysoce účinné, a na jejich stavbu a provoz lze využít různé dotační programy.
Motory Cat® CG mají prodloužený interval výměny olejů. Větší rozptyl pravidelné údržby vede k vyšší dostupnosti a menším ztrátám při kontinuálním běhu. Motory Cat® CG mohou být poháněny celou řadou paliv, jako je například zemní plyn, bioplyn nebo důlní plyn. Všechny kogenerační jednotky jsou vybaveny řídicím systémem TEM-Evo, který je nakonfigurován na kompletní ovládání a řízení celé kogenerační jednotky včetně okolních systémů jako jsou čerpadla, ventilátory suchých chladičů, třícestné ventily aj. Systém TEM-Evo také umožňuje i jejich dálkové spuštění a monitoring všech nezbytných provozních údajů. Ve všech případech se jedná o instalaci ve stávající kotelně, vybavené plynovými kotli. Kogenerační jednotky nepracují nepřetržitě, ale jsou ve špičkovacím režimu, případně jsou spouštěny podle požadavku provozovatele distribuční sítě na dodávku elektrické energie do sítě.
<table id="tablepress-2193" class="tablepress tablepress-id-2193">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Typ zdroje</th>
<th class="column-2">BOOMEL® NATGAS 600</th>
<th class="column-3">BOOMEL® NATGAS 800	</th>
<th class="column-4">BOOMEL® NATGAS 1000</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Elektrický výkon [kW]</td>
<td class="column-2">600	</td>
<td class="column-3">800</td>
<td class="column-4">999</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Tepelný výkon [kW]</td>
<td class="column-2">699	</td>
<td class="column-3">917</td>
<td class="column-4">1109</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Účinnost elektrická [%]</td>
<td class="column-2">42	</td>
<td class="column-3">42,3	</td>
<td class="column-4">43</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Účinnost tepelná [%]</td>
<td class="column-2">48,6	</td>
<td class="column-3">48,5</td>
<td class="column-4">47,73</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Účinnost celková [%]</td>
<td class="column-2">90,6	</td>
<td class="column-3">90,8</td>
<td class="column-4">90,7</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Typ motoru	</td>
<td class="column-2">Cat CG 132-12	</td>
<td class="column-3">Cat CG 132-16	</td>
<td class="column-4">Cat CG 170-12
</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Objem motoru [Lt]</td>
<td class="column-2">26,3</td>
<td class="column-3">35</td>
<td class="column-4">53,1</td>
</tr>
</tbody>
</table>

V současné době jsou kogenerační jednotky ve zkušebním provozu a předpokládá se jejich plné operativní nasazení ještě v této topné sezóně.
Vedle těchto osvědčených typů kogeneračních jednotek o výkonu 400 – 1200 kW přichází Zeppelin CZ s horkou novinkou, která měla evropskou premiéru v únoru na veletrhu E-World v Essenu: kogenerační jednotka s elektrocentrálou Cat® G3512H. Tento plynový agregát je nejnovějším přírůstkem do sortimentu plynových motorů Caterpillar a dosahuje elektrické účinnosti více jak 45 %. Kogenerační jednotky s motorem Cat® G3512H mohou dosáhnout celkové účinnosti 90 procent a více. Kromě plynového agregátu Cat® G3512H, který byl na veletrhu poprvé představen veřejnosti, zde společnost Zeppelin Power Systems informovala o celém portfoliu plynových a dieselových motorů Caterpillar ve výkonovém spektru od 400 do 10 000 kW. Nový agregát G3512H má elektrický výkon 1 500 kW a díky své dynamice zvládne změny zatížení včetně rozběhu z nuly na 100 % za méně než pět minut, v případě využití modulu Cat® Fast Response (kompatibilní i s jinými plynovými motory Cat®) se tento čas sníží ještě o více jak 4 minuty. Je proto reálné tento agregát využívat jako plnohodnotný záložní zdroj.

Modernizace teplárenství na severní Moravě

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), nebo také kogenerace, je efektivní, spolehlivý a především ekologicky šetrný způsob výroby elektřiny, při kterém dochází současně k <a title="Jak funguje soustava centrálního zásobování teplem v ČR?" href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dodávce tepla</a>.
Díky využití tepla, které je při výrobě elektřiny v konvenčních elektrárnách bez užitku vypouštěno do okolního prostředí, se výrazně zvyšuje celková účinnost využití energie v palivu. Pro srovnání, klasické zdroje elektřiny (kondenzační elektrárny) dosahují při výrobě elektřiny účinnosti kolem 30-40 %, zatímco celková účinnost výroby energie se u moderních kogeneračních zdrojů pohybuje díky dodávce tepla často i nad hranicí 90 %.
V <a title="Kogenerace – princip, technologie a výhody" href="http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">předchozím článku věnovaném kogeneraci </a>byl blíže vysvětlen princip kombinované výroby elektřiny a tepla a také představeny nejpoužívanější kogenerační zdroje s jejich výhodami a nedostatky. Tento článek je zaměřen na vysokoúčinnou KVET v České republice, a to především na hodnoty vývoje výroby těchto zdrojů. Dále je představen legislativní rámec pro podporu kogenerace v České republice. V závěru je věnována pozornost vývoji provozní podpory pro jednotlivé kategorie KVET v ČR a také objemu vyplacené provozní podpory.
<h2>Výroba elektřiny z vysokoúčinné KVET v ČR</h2>
Kogenerace není v České republice žádnou novinkou. Již po desetiletí je provozována v teplárnách, které zásobují teplem v rámci soustavy zásobování teplem lokality rozlohou od skupiny budov, přes sídliště, až po celá města. Podle Teplárenského sdružení České republiky pokrývá KVET téměř 2/3 dodávek tepla ve zmíněných soustavách.
Elektřina vyrobená v KVET pokrývá dle pravidelně vydávaných <a href="http://www.eru.cz/cs/elektrina/statistika-a-sledovani-kvality/rocni-zpravy-o-provozu" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Ročních zpráv o provozu elektrizační soustavy ČR</a>, které zpracovává <a title="Energetický regulační úřad" href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Energetický regulační úřad</a>, více než 15 % netto spotřeby elektřiny v ČR.
V následující tabulce je uveden vývoj výroby elektřiny z vysokoúčinné KVET v letech 2007 &#8211; 2013 (elektřina podpořená zeleným bonusem &#8211; viz níže).
<table id="tablepress-1214" class="tablepress tablepress-id-1214">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Instalovaný výkon výroben</th>
<th class="column-2">2007</th>
<th class="column-3">2008</th>
<th class="column-4">2009</th>
<th class="column-5">2010</th>
<th class="column-6">2011</th>
<th class="column-7">2012</th>
<th class="column-8">2013</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Nad 5 MWe [MWh]</td>
<td class="column-2">7 479 543</td>
<td class="column-3">6 561 082</td>
<td class="column-4">6 874 299</td>
<td class="column-5">8 353 131</td>
<td class="column-6">7 826 844</td>
<td class="column-7">7 564 846</td>
<td class="column-8">7 400 625</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Pod 5 MWe [MWh]</td>
<td class="column-2">335 804</td>
<td class="column-3">322 454</td>
<td class="column-4">298 120</td>
<td class="column-5">567 057</td>
<td class="column-6">717 158</td>
<td class="column-7">805 945</td>
<td class="column-8">986 441</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Výroba elektřiny z vysokoúčinné KVET v České republice. Zdroj dat: Teplárenské sdružení ČR 

Při pohledu na tabulku je patrný rostoucí trend podporované výroby malých kogeneračních jednotek a od roku 2010 klesající trend podporované výroby z velkých zdrojů.
Právě kogenerační jednotky s instalovaným elektrickým výkonem do 5 MWe, které jsou využívány zejména při tzv. decentrální výrobě elektřiny a tepla, tedy výrobě poblíž nebo přímo v těžišti spotřeby energií, jsou díky výhodám spojeným s vysokou účinností přeměny energie uložené v palivu a dále výhodám plynoucích z omezení ztrát při přenosu a distribuci elektřiny zvýhodňovány vyplácením provozní podpory na vyrobenou elektřinu. Podporovány jsou také zdroje s instalovaným výkonem nad 5 MWe, ale jak bude uvedeno níže v textu, podpora těchto zdrojů je znatelně nižší.
<h2>Legislativní rámec pro podporu elektřiny z vysokoúčinné KVET</h2>
Jak je již uvedené výše, výrobny elektřiny z vysokoúčinné KVET patří mezi <a href="http://www.eru.cz/cs/poze" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podporované zdroje energie</a>. Legislativně je podpora zakotvena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích a o změně některých zákonů, a navazující vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 37/2016 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů.
Na úrovni Evropské unie vychází podpora vysokoúčinné kogenerační výroby ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED – Energy Efficiency Directive) a navazujících předpisů.
Realizace provozní podpory probíhá v ČR formou tzv. zelených bonusů k ceně elektřiny vyrobené z vysokoúčinné KVET. Zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné ceny pro jednotlivé typy zdrojů KVET  a jejich každoroční výše je určena v příslušném cenovém rozhodnutí ERÚ.
<h2>Vývoj provozní podpory elektřiny z vysokoúčinné KVET</h2>
Podpora elektřiny formou zelených bonusů na vyrobenou elektřinu je výrazně vyšší pro zdroje s instalovaným elektrickým výkonem do 5 MWe. Tato skutečnost zohledňuje výše zmíněné výhody malých decentrálních zdrojů. Vývoj průměrné hodnoty vyplácených zelených bonusů pro sledované kategorie výroben je uveden v tabulce níže.
<table id="tablepress-1215" class="tablepress tablepress-id-1215">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Instalovaný výkon výroben</th>
<th class="column-2">2007</th>
<th class="column-3">2008</th>
<th class="column-4">2009</th>
<th class="column-5">2010</th>
<th class="column-6">2011</th>
<th class="column-7">2012</th>
<th class="column-8">2013</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Nad 5 MWe [Kč/MWh]</td>
<td class="column-2">45</td>
<td class="column-3">45</td>
<td class="column-4">45</td>
<td class="column-5">45</td>
<td class="column-6">45</td>
<td class="column-7">45</td>
<td class="column-8">176</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Pod 5 MWe [Kč/MWh]</td>
<td class="column-2">699</td>
<td class="column-3">645</td>
<td class="column-4">615</td>
<td class="column-5">695</td>
<td class="column-6">683</td>
<td class="column-7">603</td>
<td class="column-8">679</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Průměrná výše podpory elektřiny z KVET. Zdroj dat: Teplárenské sdružení ČR 

Zelené bonusy jsou složeny ze dvou sazeb &#8211; základní a doplňkové. Výrobny mající nárok na doplňkovou sazbu jsou uvedeny v tabulce níže a konkrétní vztahy pro výpočet celkové podpory jsou k nalezení v příslušném cenovém rozhodnutí ERÚ.
V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty základních sazeb zelených bonusů pro rok 2016. Je vidět podstatný rozdíl mezi bonusem pro elektřinu z malých kogeneračních jednotek a z velkých kogeneračních zdrojů.
<figure id="attachment_31355" style="width: 617px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-31355" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/do-5-MWe.jpg" alt="Základní sazba ročního zeleného bonusu pro výrobnu KVET do 5 MWe. Zdroj dat: ERÚ" width="617" height="336" /><figcaption class="wp-caption-text">Základní sazba ročního zeleného bonusu pro výrobnu KVET do 5 MWe v roce 2016. Zdroj dat: ERÚ</figcaption></figure>
<figure id="attachment_31356" style="width: 693px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-31356" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/nad-5-MWe.jpg" alt="Základní sazba ročního zeleného bonusu na elektřinu z KVET pro výrobny nad 5 MWe. Zdroj dat: ERÚ" width="693" height="224" /><figcaption class="wp-caption-text">Základní sazba ročního zeleného bonusu na elektřinu z KVET pro výrobny nad 5 MWe v roce 2016. Zdroj dat: ERÚ</figcaption></figure>
Jak je již uvedeno výše, kromě základní sazby zelených bonusů mají některé zdroje nárok také na doplňkovou sazbu. Ta se v závislosti na druhu výrobny pohybuje v roce 2016 na následujících úrovních.
<figure id="attachment_31357" style="width: 579px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-31357" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/doplnkova-sazba.jpg" alt="Doplňková sazba I k základní sazbě ročního zeleného bonusu za veškerou elektřinu z KVET. Zdroj: ERÚ" width="579" height="426" /><figcaption class="wp-caption-text">Doplňková sazba I k základní sazbě ročního zeleného bonusu za veškerou elektřinu z KVET v roce 2016. Zdroj: ERÚ</figcaption></figure>
V následující tabulce je dále zobrazen vývoj celkové vyplacené podpory formou zelených bonusů pro zdroje KVET v České republice v členění na zdroje s instalovaným elektrickým výkonem pod 5 MWe a nad 5 MWe.
<table id="tablepress-1216" class="tablepress tablepress-id-1216">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Instalovaný výkon výroben</th>
<th class="column-2">2007</th>
<th class="column-3">2008</th>
<th class="column-4">2009</th>
<th class="column-5">2010</th>
<th class="column-6">2011</th>
<th class="column-7">2012</th>
<th class="column-8">2013</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Nad 5 MWe [mil. Kč/rok]</td>
<td class="column-2">336,6</td>
<td class="column-3">295,2</td>
<td class="column-4">309,3</td>
<td class="column-5">374,5</td>
<td class="column-6">353,6</td>
<td class="column-7">340,6</td>
<td class="column-8">1 300,5</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Pod 5 MWe [mil. Kč/rok]</td>
<td class="column-2">234,6</td>
<td class="column-3">208,1</td>
<td class="column-4">183,3</td>
<td class="column-5">394,3</td>
<td class="column-6">490,1</td>
<td class="column-7">485,6</td>
<td class="column-8">669,6</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Vyplacená podpora na elektřinu z KVET. Zdroj dat: Teplárenské sdružení České republiky 

V tabulce níže je uvedena celková poskytnutá podpora pro výrobny elektřiny z vysokoúčinné KVET a objem podpořené elektřiny v letech 2013 až 2016.
<table id="tablepress-2192" class="tablepress tablepress-id-2192">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">&nbsp;</th>
<th class="column-2">2013</th>
<th class="column-3">2014</th>
<th class="column-4">2015</th>
<th class="column-5">2016</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Vyplacená podpora (mil. Kč)</td>
<td class="column-2">1 970</td>
<td class="column-3">1 664</td>
<td class="column-4">1 899</td>
<td class="column-5">1 933</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Množství podpořené elektřiny (GWh)</td>
<td class="column-2">8 387</td>
<td class="column-3">6 802</td>
<td class="column-4">7 099</td>
<td class="column-5">7 530</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Poskytnutá provozní podpora výrobnám elektřiny z vysokoúčinné KVET v letech 2013 až 2016 a množství podpořené elektřiny. Zdroj: OTE 

<h2>Aktuální stav provozní podpory KVET v ČR</h2>
Ačkoliv je podpora elektřiny z vysokoúčinné KVET zakotvena v české i evropské legislativě, ERÚ odmítal pro rok 2016 a následně také pro rok 2017 podporu pro tyto výrobny vypsat. Důvodem byla chybějící notifikační rozhodnutí Evropské komise pro toto schéma podpory.
Podpora pro vysokoúčinnou KVET na rok 2016 byla v roce 2015 <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/eru-vypsal-podporu-pro-stavajici-podporovane-zdroje-energie/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vypsána až na základě nařízení vlády na konci roku</a>, a to pouze pro stávající zdroje uvedené do provozu do konce roku 2015. V roce 2017 byla podpora vypsána pouze pro výrobny uvedené do provozu do konce roku 2012 a dále pro výrobny uvedené do provozu po 1. lednu 2016.
Aktuálně (ke konci srpna 2017) stále čekají na notifikační rozhodnutí Evropské komise výrobny elektřiny z vysokoúčinné KVET uvedené do provozu mezi lety 2013 až 2015. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/eru-vydal-navrh-cenoveho-rozhodnuti-poze-tri-skupiny-vyroben-stale-cekaji-notifikaci/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ERÚ v odůvodnění návrhu cenového rozhodnutí 23. srpna uvedl</a>, že pokud tyto výrobny nezískají potřebné notifikační rozhodnutí do 30. září 2017, kdy úřad musí zveřejnit cenové rozhodnutí pro POZE na rok 2018, nebude podpora pro tyto výrobny vypsána.
ERÚ nicméně dodal, že v případě nových notifikačních rozhodnutí s datem po tomto termínu bude cenové rozhodnutí doplněno dalším cenovým rozhodnutím.
Reference: www.kombinovana-vyroba.cz
Zdroj úvodní fotografie: www.tzb-info.cz

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (kogenerace) v České republice

Německá společnost <a href="http://dieselturbo-china.man.eu/man-diesel-turbo-china/news-details/2017/06/28/man-diesel-turbo-cogeneration-technology-convinces-in-further-projects">MAN Diesel &amp; Turbo vyhrála dvě zakázky na dodávku plynových turbín do Číny</a>. Dodávané plynové turbíny budou v režimu kogeneračních jednotek. Dodávky těchto turbín zcela korespondují s cíli čínské vlády na podporu ekologické výroby elektrické energie a tepla.
Společnost MAN Diesel &amp; Turbo vyhrála ve spolupráci s čínským partnerem Liyu dvě zakázky na dodávku kogeneračních jednotek v Číně. Na základě plynových turbín série MGT budou kompaktní kogenerační elektrárny dodány dceřiným společnostem čínské energetické firmy ENN Group.
Jedna z kogeneračních jednotek, která je optimalizovaná pro provoz na zemní plyn, bude použita v průmyslové zóně ve městě Tung-kuan (provincie Kuang-tung). Instalovaný elektrický  výkon bude 6 MWe a také bude poskytovat celkem 13 MWt tepelného výkonu. Další plynová turbína o stejných parametrech bude nainstalována v papírenském závodě ve městě Chuaj-an (provincie Ťiang-su). V tomto závodě bude odpadní teplo z plynové turbíny využito pro místní výrobu procesní páry.
Společnost MAN Diesel &amp; Turbo má nyní řadu projektů v Čínské lidové republice, ve kterých svými kogeneračními jednotkami nahradila bývalou výrobu energie na bázi spalování uhlí. Tyto projekty podporují cíle stanovené čínskou vládou pro zvýšení účinnosti a snížení emisí. Úspěch plynových turbín MAN MGT se odráží v mnoha objednávkách koncových zákazníků v Číně i v Německu.
<blockquote>
&#8222;Sledujeme trend směrem k efektivní a flexibilní výrobě energie z kombinované výroby tepla a elektřiny. Kromě ekologického hlediska je rozvoj obnovitelných zdrojů energie hnací silou, která potřebuje pružné rezervní kapacity. Ty by se měly vyskytovat tam, kde neexistují instalované větrné a solární elektrárny. Stejně jako motorová technologie společnosti MAN Diesel &amp; Turbo i řada MGT nabízí širokou výrobní  řadu plynových turbín, které jsou optimalizované zejména pro decentralizovanou, flexibilní a vysoce efektivní výrobu elektrické energie a tepla,&#8220; uvádí Holger Kube, viceprezident prodeje Power Generation v divizi Turbomachinery.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://dieselturbo-china.man.eu/man-diesel-turbo-china/news-details/2017/06/28/man-diesel-turbo-cogeneration-technology-convinces-in-further-projects">MAN Diesel &amp; Turbo</a>

MAN Diesel & Turbo slaví úspěch v Číně

<a href="http://www.decentralized-energy.com/articles/2017/06/first-ge-9ha-gas-turbine-in-russia-comes-online-at-chp-plant.html">Nová plynová turbína americké společnosti GE</a> byla zprovozněna a uvedena do provozu v Rusku. Plynová turbína v kogeneračním režimu byla vybudována v Kazani, hlavním městě Tatarstánské republiky. Pomocí této nové instalace se Tatarstán stal energeticky soběstačný.
Plynová turbína o výkonu 405 MWe byla namontována jako součást obnovy kogenerační elektrárny CHP-3 v Kazani, hlavním městě Tatarstánské republiky. Tím se zdvojnásobil celkový výkon elektrárny z 385 MWe na 790 MWe a ztrojnásobila výroba elektrické energie v kogeneračním režimu.
Společnost GE uvedla, že turbína 9HA.01 bude hrát klíčovou roli při zajišťování dodatečné výrobní kapacity pro uspokojení rostoucí poptávky po elektrické energii z rostoucích průmyslových podniků v regionu. Tatarstán touto instalací již nebude muset dovážet elektrickou energii a místo toho se stal energeticky soběstačným.
Společnost GE spolupracovala s firmou Gama Power Systems Engineering a Contracting. Celý projekt je &#8222;na klíč&#8220; pro operátora TGK-16, který je členem skupiny společností TAIF.
<blockquote>
&#8222;Dnešní uvedení do provozu je posledním krokem v komplexní modernizaci elektrárny CHP-3 v Kazani. Instalace této plynové turbíny zdvojnásobila celkový výkon elektrárny a ztrojnásobila výrobu elektřiny v provozu s kombinovaným cyklem a poskytla dodatečnou rezervu tepelného výkonu pro vytápění pro zákazníky, včetně obyvatele Kazaně, za nejnižší ceny v Tatarstánské republice. Modernizace této elektrárny je skvělým příkladem úzké spolupráce mezi všemi hráči v energetickém průmyslu Tatarstánu, díky čemuž Tatarstán přestane být čistým dovozcem elektřiny a stane se soběstačným,&#8220; uvedl generální ředitel TAIF Albert Shigabutdinov.
</blockquote>
Tato turbína typu HA je výsledkem investování ve výzkumu a vývoji ve společnosti GE ve výši dvou miliard dolarů (47 miliard korun). Pokročilý řídicí systém jednotky poskytuje výjimečnou provozní účinnost díky rychlým náběhům výkonu po zatěžovací křivce a vysoce účinným částečným zatížením. Kromě toho má turbína inovativní spalovací komoru, která může výrazně snížit škodlivé emise a snížit dopad na životní prostředí.
<blockquote>
&#8222;Tatarstán je rychle rostoucí region a tím přichází zvýšená potřeba po spolehlivé a dostatečné energii. Jsme hrdí na to, že jsme partnerem TAIF při modernizaci infrastruktury regionu pomocí našich pokročilých technologií. Nejúčinnější ruská teplárna pomůže zajistit spolehlivou a udržitelnou dodávku elektřiny pro obyvatele Kazaně do další fáze hospodářského rozvoje,&#8220; řekl místopředseda GE John Rice na zahajovacím ceremoniálu.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.decentralized-energy.com/articles/2017/06/first-ge-9ha-gas-turbine-in-russia-comes-online-at-chp-plant.html">decentralized energy</a>

První plynová turbína GE 9HA v Rusku vstoupila do provozu

Německá společnost MAN Diesel &amp; Turbo dodá motorgenerátory pro rozšíření stávající teplárny Sund v blízkosti hlavního města Tórshavn. Motorgenerátory poběží na těžký topný olej a budou sloužit pro výrobu elektrické energie a tepla pro centrální zásobování teplem na ostrově.
Společnost MAN &amp; Turbo dodá kvarteto motorgenerátorů MAN 9L51/60DF na těžký topný olej pro rozšíření stávající teplárny Sund. Motorgenerátor MAN 9L51DF je vybaven 9-ti válcový motorem a elektrickým generátorem o elektrickém výkonu 9 MWe.
Teplárna Sund o celkovém elektrickém výkonu 37 MWe je provozována společností Elfelagið SEV, která je hlavním výrobcem elektrické energie na souostroví. Celkem SEV provozuje 13 tepelných a vodních elektráren, včetně 18 větrných elektráren od společnosti Vestas.
<h2>Virtuální elektrárna pro udržení bilance</h2>
Od roku 2012 se na Faerských ostrovech spojily všechny elektrárny a mnoho velkých průmyslových spotřebitelů do &#8222;virtuální elektrárny&#8220;, která automaticky vyrovnává výrobu elektrické energie a aktuální spotřebu.
Dodané motorgenerátory MAN budou sloužit zároveň jako záloha pro obnovitelné zdroje energie. Vyrobené teplo z motorgenerátorů bude dodáváno do soustavy centrálního zásobování teplem.
<blockquote>
&#8222;Naše motory jsou ideální v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie. Jsou velice flexibilní v provozu, prokázaly spolehlivost a efektivitu. Faerské ostrovy, i přes svoje umístění, založily v roce 2012 první virtuální elektrárnu a to je energetický průmyslový milník. Domníváme se, že hybridní elektrárny budou důležitou součástí technologie na cestě ke klimaticky neutrální výrobě elektrické energie,&#8220; uvádí Wayne Jones, obchodní ředitel v MAN Diesel &amp; Turbo.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://dieselturbo.man.eu/press-media/news-overview/details/2017/03/09/man-diesel-turbo-to-supply-gensets-for-hybrid-power-plant-on-the-faroe-islands">MAN Diesel &amp; Turbo</a>

MAN Diesel & Turbo dodá motorgenerátory pro teplárnu na Faerských ostrovech

Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell se stala novým členem evropské asociace pro rozvoj kogenerace COGEN Europe. 
Globální energetická společnost Shell je velkým uživatelem kombinované výroby elektrické energie a tepla na jeho rafineriích. Využívá pokročilé technologie a klade důraz na inovativní přístup při budování udržitelné energetické budoucnosti.
<blockquote>
&#8222;Jsme rádi, že jsme se mohli připojit ke COGEN Europe a tím můžeme pomoci politikům v budování energetiky, klimatických a průmyslových cílů, které jsou v souladu s využíváním potenciálu kogenerace&#8220;, uvádí Wouter Koopman, ředitel divize plynárenství ve firmě Shell.
</blockquote>
Shell se domnívá, že rozhodujícím faktorem v růstu jejich podniku bude technická odbornost a potřebné know-how.
<blockquote>
&#8222;Mezi naše nejsilnější stránky patří vývoj a uplatnění technologií, finanční a projektové manažerské dovednosti, které nám umožňují dodávat komplexní projekty. Naše strategie má za cíl posílit naši pozici lídra v ropném a plynárenském průmyslu, a zároveň pomáhá plnit globální poptávku po energii zodpovědným způsobem. Bezpečnostní, enviromentální a sociální odpovědnost je základem naší činnosti. Ropa a zemní plyn jsou důležitou součástí globálního energetického mixu. Naším úkolem je dodávat cenově dostupnou a ekologickou energii společnosti sociálně odpovědným způsobem pro udržitelnou budoucnost.&#8220; 
</blockquote>
<h2>Kogenerace jako klíč do budoucnosti</h2>
<blockquote>
&#8222;Budeme usilovat o vysokou úroveň výkonu, udržení silného a rostoucího dlouhodobého postavení v konkurenčním prostředí, ve kterém působíme. Ve všech našich navazujících činnostech usilujeme o zvýšení energetické účinnosti a úzce spolupracujeme s našimi zákazníky, partnery a politiky, se kterými chceme prosazovat účinnější a udržitelné využívání energie a přírodních zdrojů. Využívání kogenerace je klíčem, jak toho dosáhnout.&#8220;
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.decentralized-energy.com/articles/2017/02/shell-becomes-member-of-cogen-europe.html">decentralized-energy.com</a>

Shell se stal členem COGEN Europe

Francouzská společnost Veolia vyhrála soutěž na návrh a výstavbu bioplynové kogenerační jednotky o elektrickém instalovém výkonu 520 kWe. Kogenerační jednotka bude vybudována pro společnost Rose Hill Recycling v Gloucestershiru ve Velké Británii.
Kogenerační jednotka bude mít instalovaný elektrický výkon 520 kWe a ročně by měla vyrobit kolem 4,5 GWh elektrické energie. Jako palivo bude sloužit bioplyn ze skládky potravinového odpadu společnosti Rose Hill Rycycling. Společnost se zaměřuje na kompostování a recyklaci. Ročně zpracuje kolem 35 000 tun potravinářského a zemědělského odpadu.
<blockquote>
„Snižování odpadu vzniklého vyhazováním potravin je velmi důležité, ale již vyhozené jídlo má stále hodnotu jako zdroj. Současné odhady ukazují, že pokud všechno vyhozené jídlo ve Velké Británii bylo zpracováno anaerobní digescí, mohlo by generovat dostatek elektrické energie pro 350 000 domácností,&#8220; řekl mluvčí společnosti Veolia Gavin Graveson.
</blockquote>
Zařízení s anaerobní digescí využívá v místě instalace teplo z kogenerační jednotky. Teplo využívá na přeměnu odpadu z potravin, živočišných odpadů a plodin na bioplyn. Bioplyn se následně používá jako palivo pro kogenerační jednotku na výrobu elektrické energie a tepla.
Veolia tímto novým zařízením přispívá k cíli britské vlády, aby do roku 2020 celkem 20 % elektrické energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Nová kogenerační jednotka dále rozšiřuje aktivity společnosti Veolia ve Velké Británii. V současné době má Veolia nainstalováno celkem 40 MWe v kogeneračních jednotkách na bioplyn.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.recyclingtodayglobal.com/article/veolia-chp-energy-from-waste-uk/">Recycling today</a>