V první běloruské jaderné elektrárně Ostrovets byly úspěšně dokončeny horké funkční testy. Ty jsou důležitým milníkem před uvedením elektrárny do provozu. Dva jaderné bloky typu VVER-1200 by měly být uvedeny do provozu letos, respektive příští rok.
První blok elektrárny Ostrovets 1, která se po zprovoznění stane první jadernou elektrárnou v Bělorusku <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hot-tests-completed-at-Ostrovets-unit-1">má za sebou horké testy</a>. Ruská státní společnost Rosatom, která stavbu zastřešuje, uvedla, že mezník byl důležitou fází přípravy bloku k uvedení do provozu.
<blockquote>„Horké testy začaly 11. prosince loňského roku a zahrnovaly 242 testů, jejichž hlavním účelem bylo potvrdit soulad systémů a zařízení jaderného ostrova s ​​konstrukčními charakteristikami reaktoru v provozu při jmenovitých parametrech, jakož i při ohřevu a chlazení  před spuštěním,“ uvedla společnost Rosatom.</blockquote>
Testy zahrnovaly zkoušku výkonu všech čtyř hlavních cirkulačních čerpadel primárního okruhu při tlaku 15,6 MPa a při teplotě vyšší než 280 stupňů Celsia. Dále byla ověřena funkčnost hlavního parního potrubí a byly zkontrolovány regulační a ochranné systémy reaktoru a pomocného napájení. Rovněž bylo provedeno testování hlavních bezpečnostních ventilů parních generátorů, kompenzátoru tlaku a mnoho dalšího.
Další fáze přípravy bloku na uvedení do provozu, která by měla být dokončena v polovině června, zahrnuje kontrolu hlavního a pomocného zařízení primárního a sekundárního okruhu.
První jaderná elektrárna v Bělorusku, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-beloruske-jaderne-elektrarne-astravec-byly-dokonceny-hydraulicke-testy">která se začala stavět v roce 2013</a>, bude disponovat dvěma bloky typu VVER-1200. První blok by měl být uveden do provozu ještě v letošním roce, druhý pak během roku příštího.
<h2>Výměna tlakové nádoby</h2>
Zajímavostí stavby této jaderné elektrárny je, že druhý blok disponuje tlakovou nádobou, která <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/beloruska-jaderna-elektrarna-ostrovec-ziska-cizi-tlakovou-nadobu">byla původně určena pro jinou jadernou elektrárnu</a>. K tomuto kroku došlo poté, co při manipulaci s tlakovou nádobou prvního bloku došlo k nehodě a stavaři se ji rozhodli nahradit nádobou určenou původně pro druhý blok.
Zdroj úvodní fotografie: ASE

Jaderné elektrárny

První běloruská jaderná elektrárna Ostrovets dokončila horké funkční testy

Bulharsko kvůli pandemii koronaviru prodlouží termín podání závazných nabídek na výstavbu jaderné elektrárny Belene. Důvodem je omezený přístup investorů k dokumentům a dalším podkladům nezbytným k podání nabídky.
Dopady pandemie koronaviru mají další, relativně neočekávaný, dopad na energetický průmysl. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2BF0DR">Agentura Reuters</a> informovala o tom, že Bulharsko prodlouží termín pro podání závazných nabídek zájemců o stavbu jaderné elektrárny Belene.
Původní termín pro podání závazných nabídek byl do konce letošního dubna. Jak ovšem vyplývá z nedělního prohlášení bulharské ministryně energetiky Temenužka Petkovová, termín nakonec bude posunut. S ohledem na dynamický vývoj ohledně pandemie ministryně zatím nezveřejnila nový termín, ale pouze indikovala, že se nebude jednat o významné prodloužení termínu.
<blockquote>„V současné době nejsme schopni zajistit přístup zájemců k potřebným dokumentům a budeme muset prodloužit termín pro podání nabídek do doby, než přístup dokážeme zajistit. Může se jednat o prodloužení o měsíc, měsíc a půl,“ uvedla Petkovová. </blockquote>
Koronavirus má již nyní <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/koronavirus-ma-za-nasledek-vyrazny-pokles-spotreby-elektriny-italii-klesla-16-ve-francii-dokonce-22">významné dopady na spotřebu elektřiny</a>. Zpoždění a případně i přehodnocení některých energetických projektů tak může být dalším dopadem, který koronavirus způsobí.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1584898616.json“,“caption“:“Jaderná energetika má na výrobě elektřiny v Bulharsku významný podíl“}
O výstavbu jaderné elektrárny Belene se aktuálně zajímá pět společností. Mezi nimi jsou společnosti Rosatom, čínská CNNC a korejská KHNP, které se zajímají také o výstavbu nového jaderného bloku v ČR. Účastnit se mají také společnost Framatome a General Electric, ty nenabízejí vlastní typ reaktoru a chtějí zajistit dodávky materiálů, zařízení a financování.
U bulharského města Belene mají dle aktuálních plánů vyrůst dva jaderné bloky typu VVER-1000/V-466, každý o tepelném výkonu 3000 MWt a elektrickém výkonu 1000 MW. Projekt jaderné elektrárny Belene měl být již jednou realizován. O jeho ukončení se rozhodlo v roce 2012 a ruský Rosatom byl za ukončení odškodněn částkou téměř 17 mld. Kč. O oživení projektu se rozhodlo v červnu 2018.

Koronavirus zdrží proces výstavby jaderných bloků v Bulharsku, zájemci dostanou více času k podání nabídek

Nově spuštěný blok <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Leningrad-II-unit-1-cuts-cooling-water-usage-by-15">VVER-1200 na Leningradské jaderné elektrárně snížil spotřebu chladící vody, čerpané z Baltského moře, o téměř 15 %</a>. Snížení spotřeby tohoto přírodního zdroje má pozitivní dopad na životní prostředí a snižuje náklady elektrárny na využívání vody. Elektrárna čerpá mořskou vodu z Koporské zátoky, která leží v jižní části Finského zálivu v Baltském moři.
<h2>Účinnější využití vody než u typu RBMK</h2>
Stávající Leningradská jaderná elektrárna v Sosnovém boru disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000 a nová JE Leningrad 2 bude mít čtyři bloky VVER-1200. Leningradský blok č. 1 byl odstaven pro trvalé vyřazení z provozu v prosinci 2018 po 45 letech provozu. Jednalo se o pilotní reaktor typu RBMK-1000.
První blok nové JE Leningrad 2 byl připojen k síti 9. března 2018 a šlo v té době o v pořadí druhý spuštěný reaktor designu VVER-1200 po Novovoroněžském bloku č. 6 uvedeném do provozu v roce 2016. Druhý blok JE Leningrad 2 se nyní nachází v předspouštěcí fázi.
<figure id="attachment_27440" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-27440" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-1024x682.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/leningrad.jpg 1387w" alt="" width="525" height="350" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba nových bloků Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom)</figcaption></figure>
<blockquote>„Konstrukční vlastnosti nových jaderných bloků výrazně snižují objem vody odebíraný jadernou elektrárnou z přírodního zdroje,“ řekl ředitel Leningradské elektrárny, Vladimir Pereguda.</blockquote>
Ve chvíli, kdy první blok JE Leningrad 2 byl uveden do provozu a nahradil vyřazený blok RBMK, spotřeba vody klesla oproti roku 2018 o 730,7 miliónů kubických metrů, což je pětkrát více vody, než kolik spotřebují obyvatelé Leningradského regionu za celý rok a pro elektrárnu pokles spotřeby o 14,8 %.
<blockquote>„Nadále budeme sledovat snižování dopadu na životní prostředí vlivem nahrazení staršího bloku RBMK novým typem VVER-1200,“ řekl ředitel elektrárny.</blockquote>
<h2>Chladicí okruh odvádí teplo z kondenzátorů pod turbínou</h2>
Mořská voda slouží k odvodu přebytečného tepla ze sekundárního okruhu a tedy přímo nesouvisí s chlazením reaktoru. Okruh je tedy z pohledu radiace naprosto bezpečný. Voda z Koporské zátoky proudí do kondenzátorů, kde chladí páru vystupující z turbíny.
<figure id="attachment_5881" class="wp-caption aligncenter" style="width: 370px;"><img class="wp-image-5881 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/VVER.jpg" alt="" width="370" height="256" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma tlakovodního reaktoru VVER; Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
V případě jednotky RBMK se chladicí voda vrací přímo do vodního rezervoáru, ale u bloků VVER je voda po odebrání přebytečné tepelné energie z kondenzátoru přivedena do horní části chladící věže, kde dochází k jejímu rozstřiku. Část vody dopadne do bazénu pod věží a část se odpaří ve formě vodní páry. Účinnost chlazení je zvýšena přirozeným tahem vzduchu, který je dán konstrukcí chladicí věže. Ochlazená voda z bazénu pod chladicí věží je vedena opět do kondenzátoru, kde odebírá přebytečné teplo. Díky chladicím věžím se snižuje potřebné množství čerpané vody z přírodního zdroje.
<h2>Vodní výpustě JE jsou kontinuálně monitorovány</h2>
Alexandra Tkacheva, vedoucí oddělení pro životní prostředí na JE Leningrad, sdělila, že „kvalita vody odebírané a vypouštěné do Finského zálivu a dalších vodních toků podléhá přísné nepřetržité kontrole“.
Kromě chemických a mikrobiologických ukazatelů je sledována také teplota Finského zálivu. Teplota vody vypouštěné z JE Leningrad za minulý rok nepřekročila podle Rosatomu požadovaný standard. V některých dnech byl však pozorován mírný nárůst teploty vody v důsledku silného nárazového větru, který nedovolil dostatečné promíchání teplé vody z výpustí s vodou v zálivu.
<figure id="attachment_56646" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-56646" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-1024x671.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-1024x671.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-512x336.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-768x503.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-725x475.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/NPP-Sendai-Japan-800x524.jpg 800w" alt="" width="525" height="344" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné elektrárny umístěné na pobřeží často nemají chladící věže. JE Sendai, Japonsko.</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: První blok JE Leningrad 2 (zdroj: Rosatom)

První blok nové jaderné elektrárny Leningrad 2 snížil spotřebu vody o 15 %

Čtvrtý blok Jaderné elektrárny Bělojarsk v ruské oblasti Sverdlovsk byl po odstávce opět spuštěn. Poprvé bylo do aktivní zóny reaktoru umístěno sériově vyrobené palivu typu <a href="https://oenergetice.cz/technologie/mox-palivo-ze-smesi-oxidu">MOX</a>. Do roku 2021 by měl být <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/reaktory-4-generace-rychle-fnr-a-dalsi">reaktor na rychlé neutrony (FNR)</a> provozován výhradně se sériovými palivovými soubory MOX.
Reaktor Bělojarsk 4 byl nejprve provozován se smíšenou palivovou vsázkou obsahující jak uranové, tak MOX palivo. Uranové palivové soubory byly vyráběny závodem Elemash, který je hlavním výrobním zařízením palivové společnosti TVEL ve městě Elektrostal, oblíž Moskvy. Experimentální palivo MOX vyráběl Výzkumný institut atomových reaktorů v ruském Dimitrovgradě v Uljanovské oblasti.
<figure id="attachment_27008" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-27008" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-1024x986.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-1024x986.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-512x493.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-768x739.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-725x698.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/BN-800_2-800x770.png 800w" alt="" width="525" height="506" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktor BN-800; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Prvních 18 sériově vyrobených souborů MOX</h2>
Pracovníci nyní zavezli 18 palivových souborů MOX, vyrobených Těžebním a chemickým kombinátem (MCC) v Železnogorsku uvnitř regionu Krasnojarsk, do aktivní zóny reaktoru. Výrobní linka, umístěná v dole 200 metrů pod zemským povrchem, byla vybudována jako součást ruského projektu „Proryv“ (Průlom) zaměřeného na uzavřený palivový cyklus.
Cílem projektu je eliminovat radioaktivní odpad vzniklý provozem jaderné elektrárny. Zařízení dokončilo provozní testy ve výzkumném reaktoru s oběma druhy palivových souborů pro reaktor BN-800 v srpnu 2015. Sériová výroba palivových souborů MOX začala v MCC koncem roku 2018. Základ technologie pro výrobu palivových pelet MOX byl vyvinut AA Bochvarovým výzkumným institutem anorganických materiálů, který je dceřinou společností TVELu.
Palivové pelety jsou vyrobeny z nashromážděné směsi oxidů ochuzeného uranu ze zařízení TVELu a oxidů plutonia získaných při procesu přepracování použitého jaderného paliva.
<figure id="attachment_80636" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-80636" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Fuel-assembly-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor typu MOX pro FNR; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Do konce roku 2021 kompletní MOX vsázka</h2>
Provozovatel elektrárny, společnost Rosenergoatom, a TVEL plánují v tomto roce zavézt další vsázku s celkem 180 sériovými palivovými soubory MOX do reaktoru BN-800. Ruská státní jaderná společnost Rosatom se zavázala nahradit všechny zbývající uranové palivové soubory v aktivní zóně BN-800 do konce roku 2021.
<figure id="attachment_46683" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-46683" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne.jpeg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne.jpeg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/11rychly-sodikem-chlazeny-reaktor-bn-800-je-druhy-takovy-v-belojarske-jaderne-elektrarne-512x341.jpeg 512w" alt="Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800 je druhý takový v Bělojarské jaderné elektrárně (zdroj Rosenergoato)." width="600" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">Rychlý sodíkem chlazený reaktor BN-800; Zdroj: Rosenergoatom</figcaption></figure>
<blockquote>„Strategie Rosatomu je zaměřena na dvousložkový jaderně-energetický systém s reaktory jak na tepelné neutrony, tak reaktory na rychlé neutrony, a také uzavřený palivový cyklus, který může vyřešit řadu velmi důležitých úkolů jaderné energetiky,“ řekl Vitaly Khadeev, viceprezident pro vývoj technologií průmyslových zařízení pro uzavřený palivový cyklus ve společnosti TVEL. „Zaprvé by tento krok exponenciálně ušetřil uran jako primární energetickou surovinu. Zadruhé by vedl k možnosti recyklace použitého jaderného paliva namísto skladování. A zatřetí znovu zapojujeme a využíváme v cyklu jaderného paliva vytěženou surovinu ochuzeného uranu a plutonia.“</blockquote>
<figure id="attachment_58011" class="wp-caption alignnone" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-58011" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-512x331.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-768x497.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-725x469.jpg 725w" alt="" width="770" height="498" /><figcaption class="wp-caption-text">Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Známý je především pod názvem „žlutý koláč“</figcaption></figure>
<h2>Reaktor BN-800</h2>
Reaktor BN-800 byl vyveden na minimální kontrolovaný výkon (MKV) poprvé v červnu 2014 a start jeho komerčního provozu byl plánován na konec téhož roku. Nakonec ale v prosinci 2014 oznámil Rosenergoatom, provozovatel reaktoru, že hodlá ještě použité palivové soubory vylepšit.
Reaktorový blok byl opět přiveden na MKV v srpnu 2015 a znovu v listopadu 2015. Blok s výkonem 789 MWe byl poté připojen k energetické síti 10. prosince 2015 a jeho komerční provoz provozovatel zahájil 31. října 2016.
<figure id="attachment_13742" class="wp-caption alignnone" style="width: 604px;"><img class="size-full wp-image-13742" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru.png" sizes="(max-width: 604px) 100vw, 604px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru.png 604w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/vyvoj-reaktoru-512x260.png 512w" alt="" width="604" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj reaktorových generací, Zdroj: cez.cz</figcaption></figure>
Rychlé reaktory poháněné palivem MOX výrazně zvyšují účinnost palivového cyklu a mají vysokou důležitost v dlouhodobých ruských plánech v oblasti jaderné energetiky.

První sériově vyrobená vsázka paliva MOX byla zavezena do reaktoru BN-800

První ruské jaderné palivové soubory s experimentálním palivem odolným vůči haváriím (ATF – Accident-tolerant fuel) pro komerční reaktory <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Rosatom-plans-accident-tolerant-fuel-loading" target="_blank" rel="noopener">byly vyrobeny a byly podrobeny přejímací kontrole</a>. Výroba a kontrola proběhla v Novosibirsku a ve výrobním zařízení dceřinné společnosti Rosatom pro výrobu paliva TVEL. Nové palivové soubory budou zavazeny do reaktoru VVER-1000 v jaderné elektrárně Rostov v západním Rusku v prvním čtvrtletí roku 2020.
Každý ze tří palivových souborů modelu TVS-2M obsahuje 12 tyčí ATF se dvěma variantami pokrytí paliva – zirkoniové s chromovým povlakem nebo chrom-niklová slitina. Obě varianty pokrytí paliva zvyšují odolnost vůči teplu.
Alexander Ugryumov, viceprezident pro výzkum a vývoj v TVEL, uvedl, že společnost splnila všechny milníky svého programu ATF pro rok 2019.
<blockquote>„Příští rok jsme se zavázali udělat další důležitý krok. Zahájíme paralelní testování vzorků nejen ve výzkumném reaktoru, ale také v komerčním reaktoru. Po všech nezbytných ověřeních pro jádro reaktoru otestujeme pokrytí paliva na provozovaném reaktoru beze změny složení palivových pelet, což je oxid uraničitý. Ve výzkumném reaktoru budeme zároveň pokračovat v ozařování palivových tyčí s různými kombinacemi materiálů pokrytí paliva a palivových pelet. Také budeme simulovat různé provozní podmínky, včetně režimů změny zatížení. Výsledky těchto testů pomohou vybrat nejlepší technologické řešení,“ uvedl Alexander Ugryumov.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-dokoncilo-prvni-testy-jaderneho-paliva-odolneho-vuci-havariim/">TVEL letos dokončila první fázi testování ATF ve výzkumném reaktoru MIR ve Státním výzkumném ústavu jaderných reaktorů NIIAR</a>. V oddělených vodních smyčkách byly ozářeny dvě experimentální palivové sestavy s palivovými články palivových tyčí typu VVER a PWR. Každá z nich sestává z 24 palivových tyčí se čtyřmi různými kombinacemi materiálů pokrytí a složení paliva. Palivové pelety byly vyrobeny z tradičního oxidu uraničitého, jakož i slitiny uranu a molybdenu se zvýšenou hustotou a tepelnou vodivostí. Poté bylo z každé palivové sestavy odebráno několik palivových tyčí pro další studie po ozáření a místo toho byly nainstalovány nové neozářené vzorky.
ATF je jaderné palivo odolné vůči závažným haváriím v jaderné elektrárně se ztrátou chladicí kapaliny v reaktoru, poznamenal TVEL. I v případě poruchy odvodu tepla v aktivní zóně reaktoru je ATF navržen tak, aby si udržel integritu po dostatečně dlouhou dobu bez reakce zirkónia a vodní páry, která by vyvolala uvolnění vodíku. ATF má zásadní význam pro další zvyšování integrální  bezpečnosti a spolehlivosti jaderné energetiky. Výzkum, návrh a testování paliva ATF zajišťuje a koordinuje Výzkumný ústav VNIINM A. A. Bochvara v Moskvě.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Rosatom-plans-accident-tolerant-fuel-loading">World Nuclear News</a>

Rosatom plánuje ostrý provoz nového jaderného paliva odolného vůči haváriím

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/RPV-and-core-catcher-shipped-to-Kudankulam-4">Dvě zásadní komponenty primárního okruhu byly dodány na staveniště čtvrtého bloku indické jaderné elektrárny Kudankulam</a>. Zásilka byla přepravena pomocí nákladní lodě z přístavu v ruském Petrohradě. Náklad o rozměrech 9000 metrů krychlových je již v pořadí třináctým doručeným na staveniště nového bloku JE Kudankulam, který překonal trasu dlouhou 15 000 km, uvedl Rosatom.
Třetí a čtvrtý blok indické elektrárny reaktorového designu VVER-1000/V-412 (AES-92) jsou součástí druhé fáze výstavby JE Kudankulam v indickém svazovém státě Tamilnádu (Tamil Nadu). První dva reaktorové bloky, designu totožného designu VVER-1000/V-412, jsou v provozu od roku 2014 a 2017. V plánu je již třetí fáze výstavby taktéž s reaktory AES-92.
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_55939" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-55939" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-1024x578.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-768x434.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-800x452.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba prvních dvou bloků JE Kudankulam. Fotografie z roku 2009; Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<blockquote>„Navzdory očekávaným problémům zvýšeného zatížení přístavu v důsledku blížícího se konce roku jsme splnili naše závazky vůči zákazníkovi a dodali potřebné vybavení,“ sdělil první zástupce společnosti Rosatom pro indické projekty, Alexander Kvasha.</blockquote>
<h2>Lapač taveniny</h2>
Dceřiná společnost ruského Rosatomu a generální dodavatel projektu JE Kudankulam, firma Atomstrojexport, oznámila začátkem prosince, že lapač taveniny byl instalován na blok č. 3.
<figure id="attachment_55939" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><img class="size-full wp-image-40224" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/11_kudankulam.jpg" alt="" width="500" height="492" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované bloky indické JE Kudankulam 1 a 2; Zdroj: Atomstroyexport</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Lapač taveniny – označován také jako zařízení pro lokalizaci roztavené aktivní zóny reaktoru, nebo lapač aktivní zóny – je navržen tak, aby při závažné havárii spojené s tavením paliva v reaktoru zachytil vzniklou taveninu a zabránil jejímu úniku mimo budovu kontejnmentu.
Zdroj úvodního obrázku: ASE (umístění lapače taveniny na 3. bloku JE Kudankulam)

Reaktorová nádoba a lapač taveniny pro JE Kudankulam 4 byly dodány na staveniště

Ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla připojena k elektroenergetické síti a začala do ní dodávat elektřinu. Elektrárna s elektrickým výkonem ve výši 70 MW dorazila na své místo u města Pevek v polovině září.  Během příštího roku by mělo také dojít k připojení elektrárny k síti tepelné. Spolu s plovoucí elektrárnou má Rusko v provozu jedenáct jaderných elektráren, poprvé však budou dvě dodávat elektřinu ve stejném regionu.
Jediná plovoucí jaderná elektrárna, Akademik Lomonosov,<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Russia-connects-floating-plant-to-grid"> byla ve čtvrtek připojena k elektrické síti</a> města Pevek na Čukotce spravované společností Čukotenergo. Plovoucí elektrárna vyrazila <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-plovouci-jaderna-elektrarna-se-chysta-k-odpluti-na-cukotku/">na svoji cestu v červenci</a> tohoto roku a na místo určení <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-ruska-plovouci-jaderna-elektrarna-dorazila-na-cukotku-a-stala-se-nejseverneji-polozenou-jadernou-elektrarnou/">dorazila v polovině září</a>. Připojení k tepelné síti elektrárnu čeká v příštím roce.
<blockquote>„Je úžasné vidět, že tato nová plovoucí jaderná elektrárna začne fungovat právě včas na zimní oslavy. Této vzdálené arktické komunitě poskytne tolik potřebnou čistou elektřinu a teplo,“ uvedla ředitelka World Nuclear Association Agneta Risingová.</blockquote>
Plovoucí elektrárna pojmenovaná po ruském vědci Lomonosovovi disponuje dvěma bloky KLT-40C. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ruska-plovouci-jaderna-elektrarna-se-vydala-posledni-cast-sve-cesty/">Celkový výtlak 144 metrů dlouhé a 30 metrů široké lodi </a>činí 22 tisíc tun. Instalovaný elektrický výkon dosahuje 70 MW, tepelný výkon elektrárny je pak 300 MW.
Jakmile nová elektrárna dosáhne komerčního provozu, bude jedenáctou ruskou jadernou elektrárnou. Spolu s elektrárnou Bilibino pak jedinými jadernými elektrárnami provozovanými v jednom regionu. Dosluhující jadernou elektrárnu Bilibino by však měl Akademik Lomonosov nahradit.
<h2>Potenciál pro odlehlé regiony</h2>
Elektrárna Akademik Lomonosov slouží jako průkopník designu malého modulárního reaktoru, který může být používán nejen v plovoucích elektrárnách, ale také v běžných instalacích v odlehlých a těžko dostupných regionech.
<blockquote>„Pro těžce dosažitelné regiony, kde je klima na jednu stranu příliš drsné na to, aby umožňovalo využívání obnovitelných energií, a příliš křehké na to, aby pokračovalo ve své velké závislosti na těch fosilních, jsou malé jaderné elektrárny včetně těch plovoucích jediným řešením. Akademik Lomonosov je prvním krokem k prokázání potenciálu dekarbonizace Arktidy a okolí,“ řekla Kirsty Goganová, vedoucí organizace Energy for Humanity.</blockquote>
Elektrárna tohoto typu dokáže dodávat energii po dobu tří až pěti let bez nutnosti výměny paliva. Akademik Lomonosov <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ruska-plovouci-jaderna-elektrarna-ziskala-provozni-licenci-deset-let/">pak disponuje provozní licencí na deset let</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Ruská plovoucí jaderná elektrárna byla připojena k síti a uvedena do provozu

Turecký provozovatel přenosové soustavy TEİAŞ a ruská společnost JSC Akkuyu Nuklear podepsaly dohodu o připojení jaderné elektrárny, která je v současnosti ve výstavbě. Smlouva dává základ pro vybudování přenosového vedení od jaderné elektrárny v rozsahu šesti přenosových linek. Elektrárna by v budoucnu měla pokrývat přibližně 10 procent  spotřeby elektřiny v zemi a její zprovoznění se očekává v roce 2023. Turecko by se tak mělo stát další zemí provozující jaderné elektrárny.
Turecký provozovatel přenosové soustavy (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/tso">TSO</a>), společnost <a href="https://www.teias.gov.tr/">TEİAŞ</a>, podepsal <a href="http://www.akkuyu.com/akkuyu-nukleer-ile-teias-arasinda-elektrik-iletim-sistemi-baglanti-anlasmasi-imzalandi/update">smlouvu</a> o připojení první turecké jaderné elektrárny. Smlouva byla podepsána se společností <a href="http://www.akkunpp.com/index.php?lang=en">JSC Akkuyu Nuklear</a>, která je dceřinou společností Rosatomu, ruské státem ovládané společnosti. Po podepsání smlouvy započne proces přípravy připojení budoucí jaderné elektrárny do přenosové sítě.
Dle smlouvy by mělo být od rozvodny u elektrárny postaveno celkem šest nových přenosových linek na napětí 400 kV. Celkem by měla nová vedení dosáhnout  přibližně 1000 km a propojit elektrárnu se šesti rozvodnami, které jsou již dnes součástí turecké přenosové soustavy. Celková délka turecké přenosové soustavy má v současnosti přes 68 tisíc km vedení, 736 rozvoden a transformačních stanic a 12 linek VVN propojujících Turecko s okolními zeměmi.
<blockquote>&#8222;Dohoda garantuje, že v době spuštění jaderné elektrárny bude k dispozici nová infrastruktura pro spolehlivé připojení elektrárny a bezproblémový přenos energie až k zákazníkům. Je třeba sladit veškeré technické parametry, tak aby byly kompatibilní s požadavky, které jsou kladeny na spolehlivý provoz energetické soustavy. Uzavření dohody o připojení lze nepochybně považovat za jednu z klíčových etap při realizaci projektu JE Akkuyu.&#8220;
Anastasia Zoteeva, CEO JSC Akkuyu Nuklear</blockquote>
<h1>První turecká jaderná elektrárna</h1>
Dohoda mezi Tureckem a Ruskem z roku 2010 dává dceřiné společnosti Rosatomu právo vystavět, vlastnit a provozovat <a href="https://oenergetice.cz/clanky/akkuyu">první tureckou</a> jadernou elektrárnu. Ta je v současnosti budována a její první blok by měl být uveden do provozu v roce 2023. Konkrétně při příležitosti sta let od vzniku republiky.
Elektrárna se nachází v jižní části Turecka, v provincii Mersin, a po spuštění by měla dodávat přibližně 10 % elektřiny spotřebovávané v Turecku. Elektrárna má mít celkem čtyři reaktory typu <a href="https://oenergetice.cz/clanky/vver-1200">VVER-1200</a>.
<figure id="attachment_49271" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-49271" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-512x288.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-800x451.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da.jpg 863w" alt="Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu" width="512" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu.</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Díky podpisu smlouvy bude mít Turecko již během pár let ve své přenosové soustavě připojenou první jadernou elektrárnu. Tedy nepřerušovaný zdroj základního zatížení, generující významné množství elektřiny.&#8220;
Anastasia Zoteeva, CEO JSC Akkuyu Nuklear</blockquote>

Elektřina

Turecko připravuje přenosové vedení pro jadernou elektrárnu Akkuyu

První blok ruské jaderné elektrárny Leningrad 2 byl zařazen do projektu zásobování města Sosnovyj Bor teplem. Oznámil to provozovatel jaderné elektrárny, společnost Rosenergoatom. Nový reaktorový blok VVER-1200 nahrazuje výrobu elektřiny a tepla z prvního bloku RBMK-1000 starší elektrárny Leningrad 1, která disponuje celkem čtyřmi reaktorovými bloky.
Do systému dálkového vytápění z JE Leningrad 2 byly jako první připojeny všechny hlavní výrobní a konstrukční firmy nacházející se v průmyslovém parku ve městě Sosnovyj Bor, sdělil Rosenergoatom. Další fází projektu bude rozšíření dodávek tepla pro bytové vytápění.
<h2>Ekonomická úspora a snížení produkce CO2</h2>
Čisté náklady na produkci tepla v jaderné elektrárně Leningrad jsou mnohem nižší než náklady na výrobu tepla v klasických kotelnách na organická paliva, uvádí společnost. Využití tepla z reaktoru navíc nevytváří emise oxidu uhličitého a má menší dopad na životní prostředí.
<figure id="attachment_37807" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-37807" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Reaktorova-nadoba-VVER-1200-pri-instalaci-v-Leningradske-JE-Zdroj-ТИТАН-2-512x342.jpg 512w" alt="Reaktorová nádoba VVER-1200 při instalaci v Leningradské JE. Zdroj: ТИТАН-2" width="700" height="467" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktorová nádoba VVER-1200 při instalaci v Leningradské JE. Zdroj: ТИТАН-2</figcaption></figure>
<blockquote>„Energetický blok VVER-1200 plně nahrazuje kapacitu výroby elektřiny a tepla staršího modelu reaktorů RBMK-1000,“ řekl Dmitry Tsygankov, vedoucí strojovny prvního bloku JE Leningrad 2. „Sekundární část Leningradské jaderné elektrárny spolu s kotelnou pro dálkové zásobování teplem zajistí spolehlivé a bezproblémové zásobování města a průmyslové zóny teplem a oproti předchozímu typu nabídne až dvojnásobnou produkci tepla,“ dodal.</blockquote>
<h2>Využití pouze třetiny tepelného výkonu bloku</h2>
Andrej Graf, zástupce vedoucího strojovny prvního bloku JE Leningrad 2 dodává: „Tepelný výkon nových bloků je 3200 MW, nebo 250 Gcal/h, což je dostatek pro zásobování průmyslové zóny ve městě Sosnovyj Bor. Nyní využíváme pouze jednu třetinu tepelného výkonu bloku. Jsme připraveni v budoucnu plně zatížit výměníkovou stanici, prodávat teplo pro centrální vytápění a zásobování horkou vodou pomocí jaderné energie a uspokojit jakoukoliv poptávku.“
<figure id="attachment_58319" class="wp-caption alignnone" style="width: 700px;"><img class="size-full wp-image-58319" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP.jpg" sizes="(max-width: 700px) 100vw, 700px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP.jpg 700w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Leningrad-NPP-512x341.jpg 512w" alt="" width="700" height="466" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloková dozorna reaktoru RBMK JE Leningrad 1</figcaption></figure>
<h2>Čtyři nové bloky VVER-1200 nahradí dosluhující reaktory RBMK</h2>
Současná Leningradská jaderná elektrárna disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000, zatímco nová JE Leningrad 2 bude mít celkem čtyři reaktory VVER-1200.
První blok JE Leningrad 1 byl trvale odstaven 21. prosince 2018 a ostatní tři bloky mají být podle plánu odstaveny v roce 2025. První blok JE Leningrad 2 byl připojen k síti 9. března 2018 a stal se tak druhým spuštěným reaktorem VVER-1200 po 6. bloku JE Novovoroněž spuštěném v roce 2016.
Zavezení paliva do aktivní zóny reaktoru druhého bloku JE Leningrad 2 je plánováno na březen 2020.

Jaderná elektrárna Leningrad 2 spustila dálkové vytápění

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Concrete-poured-for-Bushehr-unit-2">Írán zahájil výstavbu druhého bloku své jaderné elektrárny Búšehr</a>. Ceremoniál k prvnímu vylití betonu proběhl v pondělí a zúčastnil se jej prezident Íránské organizace pro atomovou energii (IOAE), Ali Akbar Salehi, vládní úředníci a vedoucí zaměstnanci ruské jaderné společnosti Rosatom.
Ruskem postavená elektrárna Búšehr 1, první energetický reaktor na středním východě, byla připojena k národní energetické soustavě 3. září 2011.  Další dva bloky mají být dokončeny v letech 2024 a 2026.
ASE, dceřiná firma ruského Rosatomu a generální dodavatel projektu JE Búšehr, podepsala smlouvu o výstavbě obou reaktorových bloků na klíč se společností Nuclear Power Production and Development Company of Iran v listopadu 2014. Oba bloky designu VVER-1000 (generace reaktorů III+) mají disponovat nejmodernějšími bezpečnostními prvky a celkovým výkonem 2100 MWe, uvedla ASE.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 3648px;"><img class="size-large" src="https://www.aeoi.org.ir/portal/Picture/ShowPicture.aspx?ID=8309c544-aa2e-4363-8d00-194ae6e5c556" width="3648" height="2736" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Búšehr 1; Zdroj AEOI</figcaption></figure>
<blockquote>
„Jaderná energie poskytuje spolehlivý zdroj elektřiny … a každá elektrárna ušetří 11 miliónů barelů ropy (přibližně 660 miliónů dolarů) ročně,“ řekl Salehi ve vysílání z pondělního ceremoniálu.
</blockquote>
<h2>Projekt výstavby se blíží do druhé třetiny</h2>
Íránské a ruské společnosti podepsaly smlouvu na výstavbu Búšehr 2 a 3, reaktorů o jednotkovém elektrickém výkonu 1057 MWe. Práce na nich byly zahájeny v prosinci 2016 a IOAE v pondělí uvedla, že první betonáž znamená podle harmonogramu splnění více než 30 % z projektu výstavby.
Od zahájení projektu byly vykopány více než 3 milióny metrů krychlových zeminy a použito 3000 tun železobetonu a asi 350 000 tun cementu.
Zdroj fotografií: AEOI