Domů
Energetika v zahraničí
Když je elektřiny příliš: Francouzská soustava pod tlakem
Jaderná elekrtrárna a větrné turbíny
Zdroj: Jeanne Menjoulet / Creative Commons / CC-BY-2.0 (licence)

Když je elektřiny příliš: Francouzská soustava pod tlakem

Francie čelí problému s nadměrným množstvím elektřiny v síti. Provozovatel přenosové soustavy nyní vyzývá provozovatele obnovitelných zdrojů energie, aby řídili výkon svých zdrojů dle potřeb sítě, uvádí agentura Montel. Francouzský energetický mix se vyznačuje vysokým podílem výroby jaderných elektráren, které mají ve většině případů pouze omezenou flexibilitu.

Francouzský provozovatel přenosové soustavy RTE byl letos v létě poprvé v historii nucen zcela nebo částečně omezit výrobu některých větrných a solárních elektráren, aby předešel kolapsu sítě. Stalo se tak v období vysoké výroby jaderných elektráren a prudkého nárůstu výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE) v kombinaci se slabou poptávkou. Ve třech dnech v červenci a září tak byla omezena výroba v několika větrných elektrárnách na moři a v jednom solárním parku.

Omezení bylo poslední možností pro zachování stability sítě, protože manuální rezerva provozovatele přenosové soustavy pro obnovení frekvence, která obvykle slouží k vyrovnání sítě s hodinovým předstihem, narazila na svůj limit, uvedli představitelé RTE.

Tuto rezervu poskytují především provozovatelé jaderných, tepelných nebo vodních elektráren, kteří jsou předem vybráni provozovatelem přenosové soustavy a projdou tzv. prekvalifikačním procesem. Tyto elektrárny jsou za úplatu schopny v určitém okamžiku zvýšit nebo snížit svou výrobu.

RTE chce řídit výkon OZE podle potřeb sítě

Vzhledem k tomu, že Francie stejně jako její evropští sousedé zažívá stále častěji období nadměrné výroby elektřiny a záporných velkoobchodních cen elektřiny na spotovém trhu, chce provozovatel přenosové soustavy zavést povinnou účast v rezervě pro OZE, jako jsou větrné a solární elektrárny. V současné době dodávají záporný rezervní výkon ve Francii, tedy schopnost reagovat na příkaz provozovatele přenosové soustavy snížením své výroby, pouze OZE o celkovém instalovaném výkonu zhruba 500 MW, a to na dobrovolné bázi.

Přebytek elektřiny v síti nastává v okamžiku, kdy část konvenčních elektráren v soustavě není schopna nákladově efektivního snížení svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině. Společně s dodávkou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, které jsou dle merit order upřednostňovány před zdroji s vyššími marginálními náklady na vyrobenou jednotku energie, tak v soustavě vzniká přebytek výroby elektřiny nad její spotřebou. Tento jev často vede k záporným cenám silové elektřiny na spotovém případně vnitrodenním trhu.

RTE rovněž požaduje přezkoumání veřejné podpory OZE s tím, že pevné ceny nebo výkupní ceny nemotivují výrobce ke snižování výroby v případě, že je v síti nadbytek elektřiny. Podobným problémem trpí mnohé další země s vysokým podílem OZE na výrobě elektřiny, například Německo. To v minulosti zavedlo pravidlo, kdy provozovatelům OZE není vyplacena podpora v okamžiku, kdy cena elektřiny na spotovém trhu dosáhne po několik po sobě jdoucích hodin záporných hodnot. V ČR je již provozní podpora nastavena tak, že v případě výskytu záporné ceny se podpora nevyplácí.

Výrobci oslovení agenturou Montel však uvedli, že omezování výroby OZE není dlouhodobým řešením a mělo by být až poslední možností. Místo toho by se podle nich měl provozovatel přenosové soustavy zaměřit na změnu vzorců spotřeby a zvýšení flexibility. Jeden z obchodníků pro Montel poznamenal, že revizi smluv o výkupních cenách poté, co provozovatelé postavili elektrárny a vypracovali obchodní plány, by bylo „nemožné“ provést. Výše zmíněné pravidlo zavedené v Německu bylo rovněž aplikováno pouze pro nové instalace OZE.

Co se týče povinnosti provozovatelů OZE ke vstupu na vyrovnávací trh, Aymeric Ducrocq, vedoucí oddělení mořských energií v oddělení obnovitelných zdrojů francouzské energetické společnosti EDF, uvedl, že tvůrci projektů nejsou proti, ale podmínky výpovědi a kompenzace je třeba ještě definovat.

Role jádra ve Francii

Francouzská jaderná energetika se v loňském roce podílela přibližně 67 % na celkové výrobě elektřiny ve Francii. V současné době se Francie při vyrovnávání sítě ve velké míře spoléhá na jaderné elektrárny.

Snižování výroby jaderných elektráren v minulosti stačilo, ale „nyní budeme muset udělat něco pro vyvážení systému, protože za několik let bychom mohli směřovat ke katastrofě“, řekl Maxence Cordiez, odborný pracovník think tanku Institut Montaigne.

Pro řešení nadměrné nabídky je podle něj naléhavě nutné přesunout spotřebu do období vysoké výroby a vyvinout řešení pro skladování elektřiny.

„Nesmíme brzdit obnovitelné zdroje energie [...] především musíme urychlit elektrifikaci, ale s účinností a flexibilitou,“ řekl Nicolas Goldberg, partner společnosti Colombus Consulting.
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
intfor
7. říjen 2024, 17:16

Když odstraníme trh z cenotvorby, spotřeby a výroby, tak tohle je logické vyústění.

miro novak
7. říjen 2024, 18:53

nerob si srandu zo zelenych bolsevikov

Zdeněk Lacina
7. říjen 2024, 19:45

„Nesmíme brzdit obnovitelné zdroje energie [...] především musíme urychlit elektrifikaci, ale s účinností a flexibilitou,“

Ano, musíme více dotovat OZE (u nás tedy jen FVE), abychom nemuseli dovážet za záporné ceny ;)

Karel Valenta
7. říjen 2024, 20:44

Ve „Sdělení výrobcům k poskytování provozní podpory od 1. ledna 2024“ se píše o zdrojích modernizovaných od 1.1.2022. Tzn. nemodernizované a nově postavené berou provozní podporu stále ?

Viz citace: „Zároveň u podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle § 4 zákona č. 165/2012 Sb. platí pro všechny výrobny elektřiny modernizované od 1. ledna 2022 s účinností od 1. ledna 2024 požadavek omezení podpory v situaci, kdy je na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu dosaženo záporné hodinové ceny podle § 38 odst. 2 zákona č. 165/2012.“

Petr prochaska
7. říjen 2024, 22:32

Takže ve Francii můžou JE zredukovat zhruba na polovinu normálně běžícího výkonu docela rychle, ale dál už ne. Další výkon JE už vypnout technicky nemůžou, takže musí začít vypínat OZE.

intfor
7. říjen 2024, 22:46

Proč by je nemohli vypnout? Můžou je vypnout třeba na celý rok. Jen jim asi pak bude chybět elektřina. Holt jádro je dobré na provoz, ne na regulaci. Na řešení nestálosti výroby OZE se jádro nehodí.

Emil
8. říjen 2024, 05:57

Ve Francii můžou zredukovat výkon přesně na nulu během několika vteřin, když na to přijde. Jen neexistuje žádný rozumný důvod něco takového dělat, ani neexistuje důvod proč při redukování výkonu upřednostňovat JE a ne OZE.

Jirka Líska
8. říjen 2024, 06:50

@Emil 8. říjen 2024, 05:57

To je super a za jak dlouho ten zredukovaný výkon na přesnou nulu zase obnoví na původní hodnotu?:-)

Docela by mě zajímala "flexibilita" JE.

Emil
8. říjen 2024, 07:23
hellokitty
9. říjen 2024, 10:08

flexibilita v radu hodin je u elektriny nanic, tam by som ocakaval flexibilitu v radoch milisekund a to mozu poskytnut bateriove uloziska, nerad by som cakal napr. 3 hodiny, nez si budem moct zapntu mikrovlnku a ohriat obed

jan Klimeš
8. říjen 2024, 09:30

Mozna se pletu, ale asi je mozne nechat bezet jadernou reakci v reaktoru, chladit primarni okruh a paru ze sekundarniho okruhu odklonit pred el. turbinou a tim prestat vyrabet elektrinu. Ne?

Vítězslav Novák
8. říjen 2024, 20:47

Právě jadernou reakci v reaktoru je možné utlumit během několika sekund zasunutím (v reaktorech VVER pádem) havarijních tyčí. Ty vychytají neutrony, které tím pádem chybějí v řetězové reakci a ta přestane řetězovat. Zbyde jen teplo produkované zbytkovým rozpadem izotopů. Reaktoru to samozřejmě nedělá dobře, proto se to používá jen pro odvrácení havarijních situací.

Obnovit reakci lze opačným postupem vytažením havarijních tyčí taky velmi rychle - ale to se nedělá vůbec z důvodu bezpečnosti. Prostě pro najíždění reaktoru jsou stanovené protokoly, které je záhodno dodržovat.

Tu páru sekundárního okruhu povedete kam? Vytvářet se musí, podle vašeho návrhu chlazením primáru, který chladí reaktor. A energie (v tomto případě tepla) se musíte nějak zbavit - když ne přeměnou na mechanickou práci, tak jinak. Spousty energie.

Emil
8. říjen 2024, 20:57

Tu páru sekundárního okruhu povedeme v uvedeném případě do kondenzátoru.

Bob
8. říjen 2024, 12:03

To je ovšem stejné, jako u elektráren uhelných. Ty také nelze v průběhu dne vypnout, aby mohly startovat dle potřeby. Dokonce to nejde ani u většiny paroplynových. Naše největší paroplynka startuje z nuly za 1-2 dny.

Baton David
8. říjen 2024, 07:22

to jsou ty oze, pokud oze dávají ve Francii, dávají i v sousedních zemích, výkon není kam vyvézt, na druhou stranu když oze nedávají, jsou v okolních státech rádi že má Francie dostatečné rezervy ve výkonu disponabilních zdrojů. Kde jsou Němci s tím jejich zázračným vodíkem?

Jan Bejšovec
8. říjen 2024, 15:09

No né. To je divení, že fyzikální zákony nechtějí skákat jak zelenorudé mozky pískají :-D :-D A přitom řešení je jednoduchoučké a prosťoučké. Přestat s "technickou dotatcí" pro OZE. Tedy postavit je na roveň klasických zdrojů a provozovat je za stejných podmínek. Tedy OZE povinně budou hezky podávat přípravu provozu. Úplně stejně jako ostatní. A V případě jejího nedodržení budou platit za vyrovnání jimi způsobené odchylky.

Vítězslav Novák
8. říjen 2024, 20:51

Já myslím, že EP fyzikální zákony novelizuje. Stejně si to už dávno zaslouží - přitažlivost, zachování energie a hmoty - samé výmysly konzervativců a technokratů! A - skoro se to stydím napsat - nejspíš i starých bílých mužů... Marie Sklodowská je výjimka. Sice žena - ale taky bílá!!!

Jirka Líska
9. říjen 2024, 07:24

@Jan Bejšovec 8. říjen 2024, 15:09

Prý za stejných podmínek:-D

Dukovany postaveny za bolševika.

Spousta velkých uhelných elektráren a tepláren také, ale jejich modernizace často zaplatily ty "zlé" dotace a fondy:-)

Kdyby se to mělo vše postavit v současnosti, tak se bez veřejné podpory také neobejdete.

Jednoduchoučké a prosťoučké to jistě méně informovaným pak může případat.

A fyzikální zákony s tím fakt nemají nic společného:-D

Vítězslav Novák
9. říjen 2024, 09:21

Za jaké dotace byl postaven Temelín?

hellokitty
9. říjen 2024, 10:13

Stavbu financovala společnost ČEZ pomocí úvěrů, které poskytly dvě bankovní konsorcia: konsorcium bank vedené Citibank (USA) a konsorcium bank vedené bankou Fortis bank (Belgie). Za úvěry se zaručil stát a americká Exim Bank

takze za uver sa zarucili nepriamo obcania CR, to by sa dalo povazovat za verejnu podporu

Vítězslav Novák
10. říjen 2024, 17:02

A platili to "obcania CR" - nebo všechny úvěry splatil ČEZ? Protože na tom záleží, jestli šlo o dotaci nebo ne.

Já samozřejmě vím, že úvěry na Temelín ČEZ dávno splatil jako každá slušná firma, takže stát ("obcania CR") - na rozdíl od mnoha úvěrů z let 90. - nic splácet nemuseli. A Temelín tedy dotován nebyl.

hellokitty
11. říjen 2024, 20:33

beriem to v zmysle motta "stat sme my", t.j. stat tvoria obcania, preto sa zarucili nepriamo, prostrednictvom svojich volenych zastupcov, ktori o tomto rozhoduju za nich

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se