Městské úřady, veřejní dopravci, univerzity a konzultanti udržitelné mobility ze střední Evropy posílí roli obnovitelných zdrojů energie ve veřejné dopravě. Zahájili nový projekt mezinárodní spolupráce EfficienCE hrazený z programu Interreg Střední Evropa, kde využívá veřejnou dopravu víc než 63 procent dojíždějících. Má snížit uhlíkovou stopu v regionu, tedy emise oxidu uhličitého, řekl dnes ČTK mluvčí Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) René Vávro.
Do projektu se zapojilo sedm zemí. Spolu s Českem to jsou Německo, Polsko, Rakousko, Itálie, Maďarsko a Slovinsko. Dvanáct partnerů, včetně sedmi podniků veřejné dopravy, se bude v příštích třech letech snažit přispět k naplnění cílů uvedených v Bílé knize EU. K nim patří snížení emisí z dopravy do roku 2050 o 60 procent a také snížení využití &#8222;konvenčně poháněných&#8220; automobilů v MHD do roku 2030 na polovinu.
Samosprávě, organizátorům a provozovatelům veřejné dopravy má projekt pomoci s přípravou plánovacích a finančních strategií, akčních plánů a opatření pro provozování nízkouhlíkové infrastruktury. K aktivitám patří testování nových lehkých fotovoltaických materiálů, které budou napájet osvětlení, výtahy a eskalátory ve stanicích, a využití infrastruktury veřejné dopravy k nabíjení elektrických vozidel. PMDP pracují na bateriové posilovací stanici k vyrovnání špičkového zatížení v trolejové síti. &#8222;Podpoří energeticky účinné formy MHD, zejména rozvoj trolejbusů,&#8220; řekl Vávro. Výsledky a zkušenosti si regiony předají.
Tříletý projekt s rozpočtem 2,4 milionu eur (téměř 62 milionů Kč) se uzavře 31. března 2022. Je hrazen z 83 procent z programu Interreg, tedy Evropským fondem pro regionální rozvoj. V plánu má celkem 29 výstupů.

Elektromobilita

Sedm zemí, včetně ČR, zahájilo projekt energeticky úsporné veřejné dopravy

Tuzemské městské dopravní podniky začaly pozvolna investovat do elektrobusů, zatím jich ale v českých městech mnoho nejezdí. Dopravci v rámci Svazu dopravních podniků ČR, který sdružuje 19 největších podniků, jich provozují zatím 45, což je zhruba 1,5 procenta z celkového počtu provozovaných autobusů. Další desítky vozů mají další dopravci. ČTK to řekl výkonný ředitel svazu Antonín Macháček. Podle něj jsou elektrobusy pro dopravce ekonomicky zatím nevýhodné, technologický rozvoj by to však mohl brzy změnit. 
<blockquote>
&#8222;Dopravci se orientují především na průběžně dobíjená vozidla, tedy dobíjená v průběhu denního výkonu při kratších přestávkách na konečných zastávkách. Tím se zvyšuje denní proběh a vyrovnává se tím hlavní handicap proti autobusu a snižuje se potřeba objemu a váhy baterií,&#8220; uvedl Macháček.
</blockquote>
 Tento systém však vyžaduje dobíjecí infrastrukturu mimo depa, která zatím příliš rozšířená není. 
<figure id="attachement_48756" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/ebusco1-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/ebusco1-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Elektrobusy tak využívají dopravci ve městech, kde funguje tramvajová a trolejbusová doprava. Podniky totiž mohou využívat napájecí infrastrukturu například z tramvajové sítě. 
 Zatím poměrně nízký počet elektrobusů v tuzemské MHD je způsoben i cenou těchto vozidel. Ta se pohybuje na úrovni trolejbusů a je dvojnásobná proti ceně klasických autobusů. Pro dopravní podniky jsou tak klíčové peníze, které získávají z evropských dotací.
Provozní náklady na elektrobusy jsou sice nižší, podle Macháčka však nelze předpokládat za dobu životnosti vozidla návratnost rozdílu v nákupní ceně. Zároveň ovšem upozornil, že ekonomické nevýhody elektrobusů se v poslední době rychle snižují, do budoucna by jich tak mohlo přibývat. 
 Vedle klasických elektrobusů dopravci začali pořizovat tzv. parciální trolejbusy, které jsou vybavené baterií a mohou tak část jízdy absolvovat mimo trolejovou síť. Těch je ve vozovém parku tuzemských dopravních podnikův současnosti 60 z celkového počtu 700 provozovaných trolejbusů v Česku. 
<figure id="attachement_12422" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EBus_SydHB2-e1447292329799-725x544.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EBus_SydHB2-e1447292329799-725x544.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Dopravci s nimi zejména nahrazují autobusové linky, provozované z části pod trolejemi do městských částí za trolejbusovými konečnými zastávkami, kam by se již ekonomicky nevyplatilo budovat napájecí síť. 
<blockquote>
&#8222;Zde je jejich provozní i ekonomická výhodnost nesporná,&#8220; dodal Macháček.
</blockquote>
 Pro města jsou elektrobusy atraktivní především kvůli jejich tichému a ekologickému provozu. Jako první v Česku je na podzim roku 2017 nasadil dopravní podnik v Hranicích na Přerovsku, kde však loni jeden vůz shořel, škoda byla přes deset milionů korun.
Postupně začaly elektrobusy postupně pořizovat i další města. V příštích letech jejich nasazení připravuje i Praha.

Elektrobusů jezdí v tuzemské MHD zatím pouze desítky

Testování autobusu na plyn, který vzniká při čištění odpadních vod, skončilo v provozu brněnské MHD úspěšně. Autobus najezdil bez technických problémů téměř 5000 kilometrů. Podle generálního ředitele dopravního podniku Miloše Havránka jde o směr, kterým by se měla městská doprava ubírat, pokud chce být ekologičtější. Uvedl to v tiskové zprávě. Podnik bude usilovat o běžný provoz na biometan. 
 Autobus neměl problémy při tankování ani při provozu. 
<blockquote>
&#8222;Hromadná doprava ve vyspělých státech už na těchto principech funguje. Kdy jindy než teď bychom měli hledat možnosti technického řešení a finanční podpory prostřednictvím dotačních titulů tak, aby vozy MHD mohly jezdit na plyn z odpadních vod a bioodpadu, které vznikají na území města,&#8220; řekl Havránek.
</blockquote>
 Od října do prosince jezdil na zkoušku autobus Iveco Urbanway na lince 63 do Chrlic, o víkendech na lince 49 od Olympie. Autobus plyn doplňoval v modřické čistírně odpadních vod. Během 36 naplnění načerpal 1660 kilogramů biometanu. 
<blockquote>
&#8222;Průměrná rychlost plnění se zpočátku pohybovala kolem 2,5 kilo biometanu za minutu, po úpravě plnicí stanice se zvýšila na 4,5 kilo, takže standardní naplnění se uskutečnilo za čtvrt hodiny,&#8220; uvedla mluvčí podniku Hana Tomaštíková.
</blockquote>
 Kvůli seřízení plničky autobus ve dvou mezidobích jezdil na klasický stlačený zemní plyn bez jakýchkoliv úprav a ani tehdy se neprojevil žádný problém. 
<blockquote>
&#8222;I tímto jsme prakticky vyzkoušeli absolutní kompatibilitu zemního plynu a biometanu vznikajícího rozkladem biologicky rozložitelného materiálu,&#8220; uvedla Tomaštíková.
</blockquote>
 V současnosti má dopravní podnik 160 autobusů na stlačený zemní plyn a dlouhodobě by měl takto velkou flotilu udržovat. Po zkouškách má proto zájem ve spolupráci s městem najít vhodný a stabilní zdroj biometanu. 
 Testování bylo součástí projektu BioCNG pro města, který je postavený na principu cirkulární ekonomiky. 
<blockquote>
&#8222;Jeho smyslem je poukázat na fakt, že nejen odpadní vody, ale i biologicky rozložitelné odpady vznikající na území města nemusí být bezcenné, ale můžou být významným zdrojem energie. Využití lokálně dostupného zdroje mimo jiné přispívá k větší energetické soběstačnosti a snižuje závislost na dodávkách paliva z cizích zemí,&#8220; uvedla Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, která je společně s Petrem Novotným autorkou projektu.
</blockquote>
 Plnicí jednotku vyvinula česká výzkumná společnost MemBrain.

Rychlé zprávy

V Brně úspěšně otestovali autobus poháněný plynem z odpadních vod

Německý výrobce lithiových baterií AKASOL <a href="http://www.akasol.com/index.php?id=1505&amp;L=3" target="_blank">podepsal smlouvu na dodávku lithiových baterií</a> jedné nejmenované mezinárodní skandinávské společnosti pro její elektrobusovou flotilu do roku 2023. Celkově objednávka obsahuje dodávku 4 500 bateriových soustav řádově za stovky milionů euro. Systém byl představen již dříve.
První sériová produkce elektrobusů s bateriemi od firmy AKASOL je nyní plánována na rok 2018. Autobusy budou buď hybridní, nebo plně elektrické s nominální kapacitou baterií mezi hodnotami 150 kWh a 300 kWh.
<h2>Baterie splňují přísné normy na funkční bezpečnost</h2>
Bateriové soustavy budou vyráběny ve shodě s mezinárodním standardem ISO 26262 pro funkční bezpečnost silničních vozidel. Baterie by měly být rychlonabíjecí s nabíjecím příkonem až 500 kW a měly by dosáhnout více než tří tisíc nabíjecích cyklů. Baterie by měly splňovat nejen velmi vysoké úrovně bezpečnosti v souvislosti s ISO 26262, ale i jiné funkční požadavky přímo nesouvisející s normami pro automotive.
<blockquote>
&#8222;Díky inovativnímu a cenově efektivnímu kapalinovému chladicímu systému bude zajištěna optimální teplota prostředí, která zajistí vhodné podmínky pro činnost baterie, čímž se tento systém ideálně hodí pro dlouhodobý provoz v prostředcích městské veřejné dopravy,&#8220; říká Sven Schulz, jednatel firmy.
</blockquote>
Společnost AKASOL představila svůj modulární systém AKASystem v září loňského roku. Tento kompaktní modulární systém lithiových baterií je vhodný pro užití v komerčních vozidlech typu autobusy, nákladní vozy a další speciálně upravené vozy zajišťující specifické činnosti. Standardní verze má kapacitu 24,4 kWh o nominální hodnotě napětí 661 voltů a maximální zatížení 150 kW.
Zdroj úvodní fotografie: AKASOL

Německý AKASOL bude dodávat baterie pro elektrobusy skandinávského výrobce

Volvo obdrželo objednávku čtyř hybridních autobusů Volvo 7900 Electric Hybrid ze strany švédského městečka Värnamo. Tímto krokem se městečko o 19 000 obyvatelích stane díky <a href="https://news.cision.com/volvo-buses/r/swedish-town-of-varnamo-goes-electric-with-volvo-electric-hybrid-buses,c2166818" target="_blank">kompletní hybridizaci</a> již na podzim roku 2017 švédským unikátem.
Městečko Värnamo se rozhodlo být průkopníkem v oblasti udržitelného systému veřejné dopravy v podobě pokrytí linek hybridními autobusy. Podle představitelů Volva se jedná o model, který se v budoucnu bude aplikovat jak ve velkých městech, tak i v těch relativně malých.
Elektrifikací veřejné dopravy se její využití zatraktivní a zároveň dojde k zpříjemnění městského prostředí díky snížení hlučnosti a zlepšení kvality ovzduší. Autobusy budou rovněž jezdit častěji, a zlepší se tak celková dostupnost veřejné dopravy, zároveň dojde k vytvoření nové linky. Cílem je během následujících tří let zečtyřnásobit množství ujetých kilometrů veřejné dopravy.
<h2>Snížení emisí a vyšší efektivita využití energie</h2>
Volvo 7900 Electric Hybrid využívá elektřinu bez jakýchkoliv emisí na přibližně 70 % z celkové trasy. Nabíjení baterií zabere tři až čtyři minuty díky systému příležitostného nabíjení. Celkově autobus spotřebuje o 60 % méně energie ve srovnání s konvenčním dieselovým pohonem. Kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů budou autobusy využívat hydrogenovaný rostlinný olej, který sníží emise CO2 až o 90 %.
Společnost ABB dodá městu dobíjecí stanici a Volvo bude zodpovědné za údržbu autobusů a jejich baterií za fixní měsíční poplatek.
Dobíjecí stanice ABB OppCharge disponuje otevřeným rozhraním mezi nabíjecí stanicí a autobusem. Dobíjecí výkon stanice se pohybuje mezi 150 a 450 kW. Propojení během dobíjení bude zprostředkováno pantografem, který bude umístěn na střeše autobusu.
Zdroj úvodní fotografie: wikimedia.org

Švédské Värnamo bude plně pokryto hybridními autobusy

V nizozemských městech Eindhoven a Helmond bude všech 43 autobusů veřejné dopravy plně elektrických, <a href="http://www.prnewswire.com/news-releases/europes-largest-electric-public-bus-fleet-in-dutch-cities-604772096.html" target="_blank">provoz</a> začne 11. prosince tohoto roku. Společně vytvoří největší flotilu s nulovými emisemi ve veřejné dopravě v Evropě.
Jedná se o první uskupení v rámci veřejné dopravy v Evropě, které nabylo co do počtu vozidel a přepravní kapacity elektrifikovaného vozového parku tak velikého rozsahu. Londýn disponuje například 51 elektrickými autobusy, nicméně se jedná o standardní vozidla předělaná na elektrický pohon. Extra dlouhé cíleně navržené kloubové elektrobusy v Nizozemsku pojmou daleko více pasažérů.
<h2>Otázky dojezdu byly nejzásadnější</h2>
Společnost Transdev, která se na trhu objevila s elektrifikovanými vozy veřejné dopravy jako první, zahájí provoz svého vozového parku 11. prosince. Jedním z nejzásadnějších problémů, se kterými se společnost musela potýkat, byl omezený operační rádius vozového parku. Společnost Transdev tento zásadní problém vyřešila extrémně rychlou dobíjecí technologií a rotačním systémem využití vozidel.
Vozidla, která se vybijí během dne, mohou být za půl hodiny opět nabita. Depo v Eindhovenu bylo přeměněno na dobíjecí garáž, která má 43 dobíjecích míst. Vozidla jsou vybavena pantografem, který známe z tramvají a trolejbusů a který je styčným bodem pro nabíjení. Tato konstrukce v tomto měřítku ještě v zemi nikdy využita nebyla.
K dispozici je dokonce několik náhradních autobusů, které mohou při vybité stroje v provozu nahradit. Začátky směn začínají s plně dobitým vozem. Toto nabíjení probíhá přes noc.
Zdroj úvodní fotografie: busandcoachbuyer.com

Největší evropský vozový park elektrobusů vyroste v nizozemských městech

Pryč je doba nabíjení pomocí kabelů a dlouhého čekání. Společnost <a href="http://www.abb-conversations.com/2016/07/tosa-ebus-geneva/" target="_blank">ABB</a>  zvládne nabít elektrobusy během stání na autobusové zastávce. Dobíjení je realizováno pomocí vysokoenergetických kontaktů přímo nad hlavami cestujících. Provoz bude po dobrých zkušenostech ze zkušebního provozu zahájen v Ženevě.
Společnost ABB společně s partnery vyvinula technologii, která automaticky dobije elektrobus v čase 15 až 20 sekund, autobus zároveň dosahuje vysoké přepravní kapacity a energetické účinnosti. Autobus je při stání na autobusové zastávce připojen k dobíjecím kontaktům a je schopen své baterie dobít během vystupování a nastupování cestujících. Systém je zcela bezpečný, jelikož konektory nad hlavami cestujících jsou napájeny pouze při vzájemném kontaktu, je zde tudíž zamezeno vytváření elektromagnetického pole, které je přítomno při induktivním nabíjení.
<h2>Linka e-busu bude v provozu již v roce 2018</h2>
Švýcarská Ženeva technologii zkušebně nasadila již v květnu 2013. Tato zkouška však byla natolik úspěšná, že se město rozhodlo  technologii využít na celé lince 23. Ženevská veřejná doprava již s ABB a švýcarským výrobcem autobusů HESS podepsala smlouvu, podle níž má být linka v provozu od jara 2018.
Tento systém (TOSA) by do budoucna mohl snížit znečištění způsobené veřejnou dopravou. Je tichý, bez emisí a využívá kompaktní baterie s dlouhou životností.
<h2>Jak to všechno funguje</h2>
TOSA využívá skutečnosti, že autobus musí zastavit kvůli nástupu a výstupu pasažérů a navíc je jeho trasa předem známa. Stanice jsou podél trasy rozestavěny tak, aby ji autobusy mohly absolvovat a pro dobíjení využívat pouze času stání na zastávce.
Celkem jsou na trase dva typy nabíjecích stanic. První z nich je koncipována pro zastávky s krátkým časem zastavení, kdy při výkonu 600 kilowattů dobije baterii za 15 až 20 sekund. Druhý typ je instalován na konečných zastávkách, kdy je za příkonu 400 kilowattů e-bus plně dobit za dobu čtyř až pěti minut.
Zdroj úvodní fotografie: abb-conversations.com.

Akumulace energie

Rychlonabíjecí elektrobusy od ABB zahájí ostrý provoz v Ženevě

V rámci probíhající klimatické konference v Paříži se tento čtvrtek vláda Spojeného království zavázala k rozvoji ekologické dopravy. Jako jeden z členů Aliance bezemisních vozidel tak směřuje k cíli, aby do roku 2050 byla veškerá prodávaná osobní vozidla bezemisními.
Aliance bezemisních vozidel (Zero-Emission Vehicle Alliance) byla vytvořena letos v září za účelem podpoření globálního rozvoje ekologických vozidel. Aliance sdružuje celkem 13 zemí světa a částí USA či Kanady, včetně Norska či Nizozemska.
<blockquote>
„Spojené království již představuje největší trh ultra nízko-emisních vozidel v rámci EU a čtvrtý největší trh na světě a dnešní závazek potvrzuje naše odhodlání zajistit, aby téměř každý osobní automobil či dodávka byly do roku 2050 bezemisními.“
Britský ministr dopravy Andrew Jones
</blockquote>
Hlavním cílem aliance je úplná ekologizace osobní silniční dopravy do roku 2050. Ambiciózního cíle hodlají členové aliance dosáhnout zejména podporou prodeje bezemisních vozidel, investicemi do rozvoje potřebné infrastruktury či rozšířením počtu bezemisních vozidel v oblasti veřejné dopravy.
„Elektromobily jsou zelenější a levnější, co se provozu týče a my je děláme dostupnějšími. Dotacemi v rozsahu více než 600 milionů liber v letech 2015 až 2020 podpoříme rozvoj a produkci ultra nízko-emisních vozidel ve Spojeném království,“ uvedl Andrew Jones.
„Svou vedoucí pozicí v mezinárodních snahách v této otázce sehráváme svou roli pro omezení emisí skleníkových plynů o více než jednu miliardu tun do roku 2050,“ dodává Jones.
Zdroj úvodní fotografie: zevalliance.org

Velká Británie se zavázala k výraznější podpoře bezemisní dopravy

Většina motoristů pravděpodobně příliš nepřemýšlí o hromadné dopravě, společnost <a href="http://gas2.org/2015/09/07/proterra-catalyst-xr-drives-258-miles-on-single-charge/">Proterra</a> ano. V podstatě se stejně jako Tesla v dopravě osobní stává průkopníkem využití elektřiny v dopravě hromadné. Namísto modifikace motorových vozidel totiž stejně jako Tesla postavila elektrobus tak říkajíc z čisté vody a takto vznikl elektrobus Proterra Catalyst XR.
První testy byly provedeny v Jižní Karolíně, kdy elektrobus Proterra Catalyst XR se svými osmi bateriemi o kapacitě 257 kWh ujel 415 kilometrů na jediné nabití. Jedná se velmi strategickou hodnotu, jelikož většina amerických městských a příměstských autobusů podle statistik denně neujede více než 320 kilometrů.
Tato čísla ovšem znamenají, že dopravci nejsou nuceni investovat do budování infrastruktury dobíjecích stanic a vozidla stačí dobíjet přes noc v místě garáží.
<h3>Jediný svého druhu</h3>
Autobusy jsou konstruovány tak, že nejefektivnějšího využití dosahují při délce 12 metrů, kdy by měl konvenční autobus spotřebu téměř 13 litrů na sto kilometrů. Autobusy Proterra jsou skutečně jedinými stroji svého druhu konstruovanými přímo pro využití elektrického pohonu. Maximální efektivity je mimojiné dosaženo výbornou aerodynamikou, využitím karbonových vláken a dalších kompozitních materiálů.
Catalyst XR má v porovnání se vznětovým motorem, plynem, případně hybridním motorem výrazně nižší provozní náklady, neméně významný je samozřejmě i dopad na životní prostředí. Jen si představme, o kolik příjemněji by se po trasách městských linek v našich městech dýchalo.

Elektrobus Proterra ujede 415 kilometrů na jedno nabití

Koncem května letošního roku vyrazily v Plzni do provozu dva moderní elektrobusy, které byly vyrobeny společností Škoda Electric. Spolu s provozem elektrobusů byl zároveň zahájen provoz dobíjecí stanice, ve které stráví autobus během nabíjení pouze 6 až 8 minut. Vývoj elektrobusu byl zaštítěn prestižním evropským projektem <a href="http://zeeus.eu/" target="_blank">ZeEUS</a> (Zero Emision Urban Bus System), který se věnuje projektům elektromobility ve veřejné dopravě. 
Moderní ekologický autobus od Škody, který obdržel název Perun (zkratka Pure Electric Runner odkazující na čistě bateriový provoz), byl poprvé představen světu v září 2013. Výhodou tohoto elektrobusu, který disponuje parametry a výkonem srovnatelným s klasickými autobusy poháněnými spalovacími motory, jsou kromě ekologického provozu i výrazně nižší provozní náklady v porovnání s tradičními autobusy se spalovacími motory.
<h2>Solidní výkon a slušný dojezd</h2>
<figure id="attachment_8236" style="width: 327px" class="wp-caption alignright"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/images.jpg"><img class="wp-image-8236 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/images.jpg" alt="Elektrobus Škoda Perun" width="327" height="154" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Elektrobus Škoda Perun. Zdroj: www.skoda.cz</figcaption></figure>
Elektrobus využívá lithiové články s možností velkého zatížení, které lze rovněž dobíjet při velikém nabíjecím proudu dosahujícím až 1000 A (výkon 600 kW). Baterie je dobita za 6 až 8 minut a s elektrobusem je poté možno ujet až 30 kilometrů. Vozidlo má standardní přepravní kapacity činící 82 cestujících. Díky trakčnímu motoru s nominálním výkonem 160 kW může vyvinout rychlost až 80 km/h.
Elektrobus se dobíjí prostřednictvím automatické dobíjecí stanice Škoda, kdy celý proces disponuje výše zmíněnými parametry. Vozidlo je s dobíjecí stanicí propojeno prostřednictvím plně automatizovaného dobíjecího ramena s kontakty umístěnými na střeše vozidla.
<h2>Zúčastněné strany</h2>
E-bus byl během roku 2015 testován v provozu v rámci projektu ZeEUS. Cílem projektu byl detailní sběr provozních dat a parametrů. Ty se mají použít k co nejefektivnějšímu zapojení  elektromobility do oblasti veřejné dopravy a související strategií vývoje. Do projektu je zapojeno mnoho velkých měst jako Barcelona, Londýn, Stockholm, Münster, Bonn a Cagliari.
Celý projekt je rovněž podpořen granty Technické agentury České republiky (<a href="https://www.tacr.cz/index.php/cz/zajimave-projekty/439-bateriove-elektrobusy-skoda.html#!prettyPhoto">TAČR</a>). Díky tomu se do projektu mohla zapojit také například Západočeská univerzita v Plzni. Na projektu se podílí také Plzeňské městské dopravní podniky a Plzeňská teplárenská.
Technické specifikace elektrobusu od výrobce dostupny <a href="http://www.skoda.cz/en/products/electric-and-hybrid-buses/skoda-perun/Contents.3/0/D884CFFE79F3F443BA4E4E2E712ABB80/resource.pdf" target="_blank">zde</a>.
Zdroj úvodní fotografie: prumysl.cz