Oborové svazy kritizují návrh ministerstva financí (MF), který počítá se zrušením osvobození od daně pro domovní plynové kotelny v bytových domech. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) by si dotčené domácnosti musely připlatit stovky korun ročně, záměr se nelíbí ani zástupcům plynařů nebo ekologického Hnutí Duha. S návrhem, který je součástí připravované <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBAWJWDME"> legislativy </a> , naopak souhlasí ministerstvo životního prostředí. 
<blockquote>
&#8222;Novela daňových zákonů skutečně mimo jiné ruší osvobození zemního plynu spotřebovaného takzvanými domovními kotelnami od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů &#8211; sazba této daně činí 30,60 Kč za megawatthodinu spalného tepla. Osvobození zemního plynu spotřebovaného pro výrobu tepla v domácnostech zůstane zachováno,&#8220; sdělila ČTK Anna Fuksová z tiskového oddělení MF.
</blockquote>
 Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí upřesnil, že nové zdanění plynu se nebude týkat domácností s vlastním kotlem v bytových domech, ani domácností v rodinných domech &#8211; tedy ani programu takzvaných <a href='http://oenergetice.cz/teplarenstvi/kotlikove-dotace-vse-co-jste-chteli-vedet-ale-bali-jste-se-zeptat/'>kotlíkových dotací</a>. 
 Fuksová uvedla, že důvodem návrhu je částečné narovnání konkurenčního prostředí na trhu s teplem v souvislosti s rostoucí cenou emisní povolenky a skutečností, že domovní kotelny mohou teplem zásobovat i okolní domy. 
<blockquote>
&#8222;Tato úprava by ročně měla navýšit příjmy státního rozpočtu o 0,2 miliardy korun,&#8220; dodala mluvčí.
</blockquote>
 Martin Hanák z SČMBD upozornil, že případné přijetí návrhu bude mít dopad do hospodaření dotčených domácností v řádu stovek korun ročně. 
<blockquote>
&#8222;Při aktuálních cenách plynu předběžně odhadujeme navýšení 400 až 800 Kč na domácnost za rok. Se zachováním osvobození u domácností a rodinných domů souhlasíme, současně ale tvrdíme, že bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek není nic jiného než souhrn domácností. Tudíž by jim toto osvobození mělo být také zachováno,&#8220; uvedl Hanák.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Je to facka společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytovým družstvům, jejichž členové v minulosti nahradili starý kotel na tuhá paliva za nový ekologický na zemní plyn. Zpozornět by měly všechny domácnosti, jenž spoluvlastní domovní kotelnu ve společných částech domu a využívají ji pro svoje vytápění. Právě jim vzroste cena skokově o pět procent,&#8220; řekla ČTK výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
</blockquote>
<figure id="attachement_2047" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/plynovy-kotel.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/plynovy-kotel.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Odhadujeme, že v ČR je přibližně 5000 domovních kotelen. Hovoříme tedy o desítkách tisíc domácností. SVJ jako správce domovní plynové kotelny, nesmí ze zákona podnikat a nemělo by se na něj pohlížet jako na podnikatele,&#8220; dodala.
</blockquote>
 Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha není návrh ministerstva v souladu se snahou o čistější a bezemisní prostředí v ČR, protože řeší jen zvýšení daňového zatížení plynu a ne uhlí. Hnutí proto navrhuje, aby bylo do novely doplněno ustanovení, které by počítalo s postupným navýšením energetické daně z uhlí z dnešních 8,50 Kč na jednotku tepla (gigajoule &#8211; GJ) na 60 Kč/GJ. 
<blockquote>
&#8222;Souhlasíme s daní pro podnikatelské subjekty, které dodávají teplo z domovních kotelen za úplatu pro jednotlivé domácnosti, ale postižení domácností, které si zbudovaly samostatně malé domovní kotelny, není, mírně řečeno, sociálně citlivé. Preferujeme koncepční řešení, které by spočívalo na primárním daňovém zatížení spalování uhlí a spravedlivém nastavení daňové zátěže podle produkovaných emisí,&#8220; dodal mluvčí energetické skupiny innogy v ČR Martin Chalupský.
</blockquote>
 Zrušení daňového zvýhodnění domovních plynových kotelen je součástí materiálu ministerstva financí, který mimo jiné počítá také se zvýšením spotřebních daní z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, které by měly příští rok stoupnout o zhruba deset procent.
Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. 
 Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020. Veřejné rozpočty by podle propočtů MF měly změnami získat v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun. 
 Radek Doležal mha

Teplárenství

Svazy kritizují návrh ministerstva financí, podle kterého by domovní kotelny měly platit daň z plynu

Ve třetí vlně <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/kotlikove-dotace-vse-co-jste-chteli-vedet-ale-bali-jste-se-zeptat/">kotlíkových dotací</a> mohou domácnosti získat až 127.500 korun na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/">tepelné čerpadlo</a> nebo kotel na <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/">biomasu</a>. Poslední fáze začne 1. dubna a nejpozději do konce září musejí kraje vyhlásit výzvy pro občany. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo životního prostředí, které krajům poskytne na výměnu zdrojů tepla 3,125 miliardy korun. Mezi prvními budou přijímat žádosti o dotace Středočeský, Olomoucký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. 
<blockquote>„Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky a toto jsou zatím poslední peníze, které můžeme občanům na výměnu starých kotlů poskytnout. Výhodnější podmínky už nebudou,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).</blockquote>
Možnost provozování těchto kotlů skončí v září 2022, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012.
Ministerstvo počítá s výměnou minimálně 30.000 kotlů. Poprvé budou z podpory zcela vyjmuty kotle spalující uhlí.
<blockquote>„Nejprve se zaměříme na domácnosti v prioritních lokalitách, kde je ovzduší kvůli používání nevyhovujících kotlů nejvíce znečištěné a dopad na zdraví lidí nejhorší. Tam lidé získají na výměnu bonus 7500 korun,“ dodal Brabec.</blockquote>
V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji budou mít navíc domácnosti možnost využít takzvané kotlíkové půjčky. Bezúročné půjčky si mohou vyřídit v obci a v kombinaci s kotlíkovou dotací z ní výměnu kotle zaplatit.
Do konce září kraje musejí vyhlásit výzvy a do konce října spustit příjem žádostí. Karlovarský kraj začne žádosti přijímat už 11. června. Středočeský a Olomoucký kraj chtějí začít hned v prvním červnovém týdnu. Moravskoslezský by měl začít už v květnu.
Částku, kterou kraje mohou pro své obyvatele získat, a počet kotlů na výměnu stanovilo ministerstvo. Kraje si ale určí finální podobu dotací. Danými podmínkami jsou například výše dotace.
V první a druhé vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili 48.000 kotlů a dalších 12.800 výměn se dokončuje. Domácnostem bylo proplaceno 5,25 miliardy korun. Největší zájem byl o dotace na tepelná čerpadla. První výzva umožňovala příspěvek i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované.
Tabulka vyhlášení výzev a příjem žádostí 3. vlny kotlíkových dotací v krajích
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Kraj</td>
<td valign="middle">Vyhlášení výzvy</td>
<td valign="middle">Příjem žádostí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Moravskoslezský</td>
<td valign="middle">10. 4. 2019</td>
<td valign="middle">13. 5. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Královéhradecký</td>
<td valign="middle">1. 7. 2019</td>
<td valign="middle">11. 9. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Liberecký</td>
<td valign="middle">15. 7. 2019</td>
<td valign="middle">23. 9. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Vysočina</td>
<td valign="middle">září 2019</td>
<td valign="middle">říjen 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Středočeský</td>
<td valign="middle">konec dubna 2019</td>
<td valign="middle">1. 6. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ústecký</td>
<td valign="middle">první týden v červenci</td>
<td valign="middle">16. 9. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Karlovarský</td>
<td valign="middle">1. 4. 2019</td>
<td valign="middle">11. 6. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Pardubický</td>
<td valign="middle">30. 9. 2019</td>
<td valign="middle">31. 10. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jihomoravský</td>
<td valign="middle">druhá polovina září</td>
<td valign="middle">druhá polovina října</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Olomoucký</td>
<td valign="middle">30. 4. 2019</td>
<td valign="middle">4. 6. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Zlínský</td>
<td valign="middle">září 2019</td>
<td valign="middle">říjen 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Plzeňský</td>
<td valign="middle">září 2019</td>
<td valign="middle">říjen 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jihočeský</td>
<td valign="middle">přelom srpen/září</td>
<td valign="middle">přelom září/říjen</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Praha</td>
<td valign="middle">16. 9. 2019</td>
<td valign="middle">31. 10. 2019</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Na výměnu starých kotlů mohou domácnosti získat až 127.500 korun

ČEZ postaví teplovod, který přivede teplo z <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>jaderné elektrárny Temelín</a> do Českých Budějovic. Stavba za stovky milionů Kč začne na jaře 2019, zkušební provoz začne v topné sezoně 2020 &#8211; 2021. Novinářům to řekli zástupci ČEZ a města České Budějovice, kteří dnes podepsali smlouvu o dodávkách tepelné energie z nového teplovodu. 
 Smlouva je uzavřena na 20 let dodávek. Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80.000 tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého. 
<blockquote>
&#8222;Předpokládáme, že smlouva může být mnohem delší, až do konce životnosti elektrárny,&#8220; řekl na dotaz ČTK ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.
</blockquote>
 Vznikne tak třetí nejdelší tepelný přivaděč v ČR, 26 kilometrů dlouhé potrubí o vnitřním průměru půl metru. Bude minimálně 1,3 metru pod zemí. ČEZ, stoprocentní investor, předpokládá, že stavbu zahájí na jaře 2019. 
 Předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král řekl, že teplárna tak sníží spotřebu fosilních paliv. 
<blockquote>
&#8222;Smlouva o dodávkách tepla s ČEZ přinese městu, jeho obyvatelům a firmám, těm, kteří odebírají teplo z teplárny, dlouhodobou stabilizaci cen. Snížíme svoji závislost na cenách emisních povolenek, cenách uhlí. Cena tepla, která bude dodávaná z jaderné elektrárny Temelín, je koncipována tak, že je srovnatelná s cenou tepla, které vyrábíme v teplárně. Pro všechny okolo, i turisty, to bude znamenat znatelné zlepšení ovzduší, protože se spálí podstatně méně uhlí,&#8220; řekl ČTK a Českému rozhlasu primátor Jiří Svoboda (ANO).
</blockquote>
 Plán propojit temelínskou elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století. Projektanti s ním počítali ještě, když se elektrárna začala v roce 1987 stavět, počátkem 90. let ale plán částečně zapadl, když se řešilo, že dokončené budou místo čtyř jen dva bloky. 
<figure id="attachement_8185" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Teplovod_Mělník_-_Praha-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Teplovod_Mělník_-_Praha-725x544.jpg" alt="Teplovod Mělník-Praha" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Temelínská elektrárna vytápí už 19 let osmitisícový Týn nad Vltavou. Díky přechodu na temelínské teplo zrušilo toto město 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny.
Zatímco vltavotýnský teplovod vede po povrchu, teplovod do krajského města povede z větší části podél silnice II/105 Týn nad Vltavou &#8211; České Budějovice. Na povrchu, mimo areál elektrárny, budou dvě čerpací stanice a tři potrubní mosty, zbývající část teplovodu bude pod zemí. 
 Horkovodní napáječ mezi Temelínem a Českými Budějovicemi bude třetí nejdelší v Česku: 34 kilometrů měří teplovod mezi elektrárnou Mělník a Prahou, o čtyři kilometry kratší je potrubí mezi Opatovicemi a Chrudimí. 
 Temelín je největším výrobcem elektřiny v ČR, jeho produkce pokryje pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobila 16,48 TWh elektřiny, což byla zatím nejvyšší roční výroba. Od začátku letošního roku vyrobila 14,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny. 
 Václav Koblenc dr

Do Budějovic bude proudit teplo z Temelína, stavba teplovodu začne na jaře

Novým předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení ČR se po rezignaci Mirka Topolánka stal generální ředitel společnosti Plzeňská teplárenská Tomáš Drápela. ČTK to dnes sdělil mluvčí sdružení Pavel Kaufmann. Topolánek byl v čele výkonné rady Teplárenského sdružení od září 2011, zvolen byl zhruba rok po svém odchodu z politiky, letos v polovině listopadu se funkce předsedy výkonné rady z pracovních důvodů vzdal. 
<blockquote>
&#8222;Potřebujeme zlepšit vnitřní komunikaci a výkonnou radu více otevřít členům, jsem připravený se tomu intenzivně věnovat,&#8220; uvedl Drápela, kterého do křesla po Topolánkovi zvolila sedmičlenná výkonná rada, jež je statutárním orgánem Teplárenského sdružení ČR a jeho nejvyšším orgánem v období mezi valnými hromadami.
</blockquote>
 Funkce předsedy je nehonorovaná. 
 Teplárenské sdružení funguje od roku 1991 a sdružuje všechny významné firmy tuzemského teplárenství. Jeho členové dálkově zásobují teplem zhruba 1,2 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony lidí.
Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Sdružení v současné době podle mluvčího mimo jiné prosazuje snížení sazby DPH na teplo z 15 na deset procent, což by mělo domácnostem kompenzovat nárůst nákladů na povolenky. 
 Drápela pracuje v Plzeňské teplárenské přes 20 let, jejím generálním ředitelem je od roku 2002. Členem výkonné rady Teplárenského sdružení ČR je od roku 2003.

Novým předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení se stal Tomáš Drápela

Teplárny příští rok zdraží, hlavním důvodem očekávaného zvýšení cen je razantní nárůst nákladů na povolenky na <a href='http://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-producenti-co2-na-svete/'>emise skleníkových plynů</a>. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Za rok 2018 lidé za teplo díky teplému počasí ušetří, podotklo sdružení. 
<blockquote>
&#8222;Na rozdíl od minulých let je pro příští rok velmi obtížné uvádět nějaká paušální čísla, protože každá soustava zásobování teplem je v trochu jiné situaci nejen s ohledem na používaná paliva, ale také podle toho, jak se na turbulentním energetickém trhu podařilo nakoupit klíčové vstupy včetně povolenek,&#8220; uvedl dnes ředitel sdružení Martin Hájek.
</blockquote>
 Sdružení podle něj očekává, že v případě tepláren na uhlí bude ve většině případů meziroční nárůst ceny tepla do pěti procent, v případě <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> by mohl být nižší. V platbách za letošní rok podle něj lidé naopak ušetří. 
<blockquote>
&#8222;Za období od 1. ledna do konce listopadu je spotřeba tepla proti dlouhodobému normálu nižší o deset až 15 procent,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Sdružení připomnělo, že výnosy z prodeje povolenek jsou příjmem státního rozpočtu. 
<blockquote>
&#8222;V roce 2017 získal stát z prodeje povolenek sedm miliard korun, letos to bude více než 13 miliard korun a obdobnou částku získá státní rozpočet i příští rok. Teplárny vynaloží na nákup povolenek na výrobu tepla v příštím roce přibližně čtyři miliardy korun,&#8220; dodalo.
</blockquote>
 Hájek míní, že růst nákladů na povolenky v ceně tepla by stát měl lidem kompenzovat snížením sazby DPH z 15 na deset procent. 
<blockquote>
&#8222;Teplo patří mezi základní lidské potřeby a nemělo by být nadměrně zdaňováno. Povinný nákup povolenek má stejný efekt jako daň, i když její výše není přímo určena státem a lidé ji na fakturách za teplo nevidí,&#8220; podotkl.
</blockquote>
 Odmítl, že by dodavatelé tepla mohli ze snížení DPH profitovat na úkor domácností. 
 Cena emisních povolenek v EU se podle údajů <a target="_blank" href="https://carbon-pulse.com/category/eu-ets/"> serveru </a> Carbon Pulse aktuálně pohybuje kolem 20 eur (asi 520 korun) za tunu CO2 vypuštěného do atmosféry. V září dosáhla nad 25 eur (asi 650 korun), což bylo desetileté maximum. Na začátku roku byla pod osmi eury (asi 208 korun). Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky. 
<figure id="attachement_9547" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/1864865166_dc1ae348a8_b-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/1864865166_dc1ae348a8_b-725x544.jpg" alt="Radiátor" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Sdružení uvedlo, že současná průměrná cena tepla z uhlí činí zhruba 580 Kč/GJ, ze zemního plynu pak asi 605 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 14 až 16 tisíc korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty. 
 Podle dat sdružení zásobují teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny teplem pro vytápění a ohřev teplé vody v ČR přes čtyři miliony lidí. Zhruba 55 procent tepla pro tuzemské byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu.
Dalších přibližně sedm procent tvoří <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasa</a> a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv.

Teplárenské sdružení: Cena tepla vzroste, hlavním důvodem jsou vyšší ceny povolenek

Špatná údržba nebo nevhodná konstrukce komína v uplynulé topné sezoně od října 2017 do března 2018 zavinily 965 požárů. Dva lidé při nich zemřeli a 46 jich bylo zraněno, hmotná škoda dosáhla 64 milionů korun. ČTK to dnes sdělila Nicole Zaoralová, mluvčí hasičů, kteří v souvislosti se zahájením současné topné sezony upozorňují domácnosti, aby nechaly komín včas prohlédnout odborníkem. 
 Nejčastějším důvodem zmíněných požárů byl nevyčištěný komín, ve kterém se vznítily saze. V menší míře pak byla příčinou nevhodná konstrukce komína, zazděný trám v komíně a špatné spáry.
Nevyčištěný komín stál například i za loňským listopadovým požárem motorestu u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy. Škodu, kterou oheň způsobil na dřevěné kolibě s doškovou střechou, hasiči odhadli na 30 milionů korun. 
 V loňském kalendářním roce hasiči zaznamenali 1028 požárům od komínů, o rok dříve jich bylo o 24 méně. Proti roku 2015 se však jejich počet zvýšil o 147. 
 Podle zákona z roku 2015 by měl být každý komín vyčištěn minimálně jednou za rok, pokud lidé topí pevnými palivy, je to třikrát do roka. Čištění mohou provést sami, minimálně jednou do roka by měl komín ale prohlédnout kominík. Jeho odbornost si lidé mohou ověřit na <a target="_blank" href="http://aplikace.hzscr.cz/revizni-technik-spalinovych-cest/"> webu </a> hasičů. 
 V případě, že v komíně začne hořet, je nutné podle hasičů odstranit veškerý hořlavý materiál z jeho blízkosti. Požár v komíně se kvůli popraskání nebo výbuchu nesmí hasit vodou. Do příjezdu hasičů lze krotit plameny vhazováním písku vymetacími dvířky nebo ze střechy do komína. 
<figure id="attachement_28432" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/komin-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/komin-725x483.jpg" alt="komin" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Požáry způsobené komíny v kalendářním roce: 
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Rok </td>
<td valign="middle"> Počet způsobených </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2012 </td>
<td valign="middle"> 908 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2013 </td>
<td valign="middle"> 957 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2014 </td>
<td valign="middle"> 891 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2015 </td>
<td valign="middle"> 881 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2016 </td>
<td valign="middle"> 1052 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> 2017 </td>
<td valign="middle"> 1028 </td>
</tr>
</tbody>
</table>
 Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR

Špatná údržba nebo konstrukce komínů ročně způsobí na tisíc požárů

V Česku v těchto dnech začíná topná sezona, letos neobvykle pozdě. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Upozornil, že zatímco v jiných letech bývá rozptyl zahájení vytápění v různých městech republiky i delší než dva týdny, letos podzim přišel později, ale velmi rychle. Většina tepláren tak začíná topit téměř zároveň během jednoho týdne. 
 Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu trvá od začátku září do konce května. Vytápění je možné přerušit nebo omezit dříve, pokud průměrná venkovní teplota vystoupí dva dny po sobě nad 13 stupňů Celsia a nečeká se ochlazení. 
<blockquote>
&#8222;Loni klesla průměrná denní teplota pod 13 stupňů hned 1. září a během měsíce jen několikrát vystoupala nad tuto hodnotu. Od roku 2009 mělo letošní září nejdelší nepřetržité období s průměrnou denní teplotou nad 13 stupni. Pod tuto hranici průměrná denní teplota v ČR klesla až minulou sobotu,&#8220; uvedl dnes Kaufmann.
</blockquote>
<figure id="attachement_11814" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-725x385.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-725x385.jpg" alt="EPH - Pražská teplárenská" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Sdružení už dříve sdělilo, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla z uhlí v Česku zhruba 570 Kč/GJ, ze <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> asi 615 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 14.000 až 16.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty. 
<blockquote>
&#8222;Z našeho průzkumu vyplývá, že v letošním roce je zatím meziročně dodávka tepla nižší než loni. V některých lokalitách snížily spotřebu také úspory tepla z pokračujícího zateplování zásobovaných budov,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
</blockquote>
 Podle sdružení se tradičně nejdříve začalo topit na západě Čech a ve výše položených oblastech.
V neděli začaly s vytápěním Jihlavské kotelny na Vysočině, v pondělí zahájily vytápění soustavy v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a dalších připojených obcích Elektrárny Opatovice. Dnes zahajují pravidelné <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/'>dodávky tepla</a> Pražská teplárenská nebo Teplárny Brno. 
<blockquote>
&#8222;Ve srovnání s loňskem startujeme topnou sezonu o devět dní později,&#8220; řekl dnes ČTK obchodní ředitel Pražské teplárenské Tomáš Sluka.
</blockquote>
 Odhadovat průběh nadcházející zimy je podle něj složité. 
<blockquote>
&#8222;Nikdy nelze přesně určit, jaké počasí nás čeká. Dostupné statistiky ale říkají, že letošní zima bude podobná té loňské,&#8220; dodal.
</blockquote>
<figure id="attachement_13547" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/komi-Christopher-Jones.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/komi-Christopher-Jones.jpg" alt="komín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Loňskou zimu hodnotí firma jako průměrnou. 
 Podle produktové specialistky tuzemského výrobce otopných těles Korado Zuzany Richtrové by lidé pro úsporu nákladů neměli podceňovat také kontrolu zařízení. 
<blockquote>
&#8222;Před zimou by majitelé měli provést kontrolu a řádné odvzdušnění radiátorů. Zbytek nákladů závisí na požadované vnitřní teplotě v dané místnosti. Každý stupeň nad 21 stupňů Celsia představuje růst nákladů o dvě až šest procent,&#8220; dodala.
</blockquote>
 Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,2 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.

S příchodem chladného počasí začíná topná sezona, letos neobvykle pozdě

Nejlepší teplárenské projekty roku 2017 v Česku vznikly v Českých Budějovicích, Karviné, Brně, Pardubicích a Pelhřimově. Pomohly zejména uspořit teplo a snížit emise. Do užší nominace bylo vybráno 16 projektů, do nichž teplárenské společnosti investovaly přes 1,5 miliardy korun. Výsledky soutěže nazvané Křišťálový komín byly vyhlášeny na dnes končících dvoudenních Dnech teplárenství na energetiky v Hradci Králové. ČTK to řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. 
 V Českých Budějovicích pořadatelé soutěže z Teplárenského sdružení ČR ocenili náhradu parovodů horkovody v areálu Jihočeské univerzity. Díky novým rozvodům se snížily tepelné ztráty v potrubí o 78 procent. Teplárna Karviná, která patří firmě Veolia Energie ČR, si ocenění odnesla za provedenou ekologizaci, denitrifikaci a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/odsireni-aneb-technologicke-postupy-snizeni-emisi-v-praxi/'>odsíření</a> v hodnotě 650 milionů korun.
Porota ocenila také Teplárny Brno za projekt rozšíření <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/'>akumulace tepla</a> v teplárně Červený mlýn na zhruba dvojnásobek. Nově umí zařízení uložil tepelnou energii pro denní spotřebu tepla pro 17.000 bytů s téměř 50.000 obyvateli. 
<figure id="attachement_18919" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/opatovice-725x413.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/opatovice-725x413.jpg" alt="Elektrárny Opatovice" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Elektrárny Opatovice dostaly ocenění za připojení vojenské části pardubického letiště na soustavu <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/'>zásobování teplem</a>. Původní lokální kotelny v areálu letiště byly na hraně životnosti a v budoucnu by nebyly schopny plnit emisní limity.
Pro Opatovice šlo o největší připojení za poslední roky s plánovanou dodávkou 20.000 GJ za rok. Společnost IROMEZ dostala ocenění za projekt věrnostního programu pro odběratele tepla v Pelhřimově, do něhož se zapojilo přes 87 procent zákazníků teplárny. 
 Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,2 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony lidí. Teplo dodávají nejen domácnostem a průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. 
 Zdeněk Rychtera dr

Teplárenské ceny za nejlepší projekty získaly Budějovice, Karviná, Brno či Pardubice

Obyvatelé Přerova a okolí mají v budoucnu získávat teplo efektivním a ekologickým využitím energie ze spalování komunálního odpadu. Postará se o to nová technologie, kterou v přerovské teplárně vybuduje skupina Veolia. Technologie podle zástupců města i společnosti splňuje nejpřísnější limity a sníží dosavadní emise. Projekt je zatím v republice ojedinělý, náklady na vybudování činí kolem dvou miliard korun, stavbu bude platit Veolia, které teplárna patří. Nová technologie by měla začít fungovat do konce roku 2022. Záměr dnes stvrdili zástupci města a firmy podpisem memoranda. 
Přerov se tímto krokem podle zástupců radnice připravuje na změnu systému nakládání se směsným komunálním odpadem, který od roku 2024 už nebude možné bez úpravy ukládat na skládky.
<blockquote>
&#8222;Jde o poměrně strategický krok na několik desetiletí, je potřeba k tomu přistoupit odpovědně. Kroky v memorandu chápu jako integrál související se zajištěním dostupné ceny tepla pro Přerova a zajištěním likvidace komunálního odpadu,&#8220; uvedl primátor Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).
</blockquote>
Podle ředitele regionu střední Morava firmy Veolia Energie Pavla Dostála již začala první etapa spočívající v rekonstrukci sítě <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/">centrálního zásobování teplem</a>.
<blockquote>
&#8222;Plánujeme postavit v naší Teplárně Přerov speciální technologii, která může kromě jiného paliva využít k výrobě energie takzvané tuhé alternativní palivo (TAP) vyrobené z vytříděných komunálních a ostatních odpadů, které už nebude možné recyklovat ani ukládat na skládky,&#8220; uvedl.
</blockquote>
Teplárna by tak měla postupně nahradit uhlí biomasou a tuhým alternativním palivem, možností je i <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemní plyn</a>. Podle jednatele společnosti Technické služby Bohumíra Střelce se v budoucnu bude odpad vozit místo na skládku v Žeravicích do teplárny v Přerově.
<blockquote>
&#8222;Pět sběrných vozů tam bude odpady vozit přímo. Doprava se nenavýší, pokud bude stejný objem odpadů,&#8220; uvedl Střelec.
</blockquote>
<figure id="attachement_39260" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Plynova-teplarna-Diemen-725x483.jpg" alt="Plynová teplárna Diemen" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Otázka, jak se vybudování nové technologie dotkne ceny tepla, je podle zástupců radnice předčasná. Stejně tak není dosud jasné, zda bude Veolii stačit odpad z města, nebo se bude do teplárny dovážet i z okolí. Podle nich by však měla být technologie společná pro více měst, tak jak je běžné v Německu či Rakousku. Ubezpečují však, že jedním z přínosů bude snížení emisí.
<blockquote>
&#8222;Jde o takzvanou pračku vzduchu. Filtry budou zachytávat plynné emise a na výstupu komínem půjde jen vodní pára. Technologii bude splňovat nejpřísnější emisní limity,&#8220; řekl Dostál.
</blockquote>
V roce 2023 by měly podle něj po dokončení rekonstrukce klesnout emise na 50 procent původního stavu.
Přerov otázku zpracování odpadu řeší již několik let. Před lety se uvažovalo o tom, že ve městě bude spalovna Olomouckého kraje, což obyvatelé odmítali. Zastupitelé kvůli tomu schválili, že by v takovém případě o záměru rozhodli lidé v referendu.
<blockquote>
&#8222;V současné době nestavíme spalovnu a ani to není v úvaze. Ta technologie je nejefektivnější a nejekologičtější, dokonce i ekologičtí aktivisté ji podporují,&#8220; doplnil primátor Puchalský.
</blockquote>
Teplárna Přerov nyní pokrývá svými dodávkami 85 procent potřeb města, což odpovídá přibližně 14.500 domácnostem, zajišťuje také dodávku technologické páry pro průmyslové podniky v Přerově. Obyvatelé města vyprodukují ročně zhruba 13.300 tun komunálního odpadu.
Alena Horáková hj
Úvodní fotografie: Teplárna Přerov. Zdroj: www.vecr.cz

Přerov bude získávat teplo efektivním spalováním komunálního odpadu

O dotace na výměnu starých kotlů za ekologičtější nové je i ve druhém kole ve Zlínském kraji velký zájem. Kraj přijímal elektronické žádosti od dnešních 08:00. Částka 155 milionů korun, která je na tyto účely vyčleněná, byla vyčerpaná za tři a půl minuty, řekla ČTK mluvčí hejtmanství Renata Janečková. 
 Kraj však podle ní bude přijímat žádosti až do hodnoty 200 milionů korun, počítá totiž s tím, že některé žádosti mohli lidé posílat vícekrát či budou z nějakých důvodů vyřazeny. 
<blockquote>
&#8222;Již nyní například víme, že 355 lidí poslalo žádost vícekrát,&#8220; uvedla Janečková.
</blockquote>
 Po hodině na kraj přišlo asi 2300 žádostí, další poté přibývaly. Podle odhadů by peníze měly vyjít asi na 1500 žadatelů. 
 Kraj dnešní velký nápor očekával, posílil systém, který je schopen reagovat na tisícinu vteřiny, a již dříve ho testoval. 
<blockquote>
&#8222;Největší nápor byl kolem třetí minuty,&#8220; řekla mluvčí.
</blockquote>
 V prvním kole dotací bylo v kraji ve dvou výzvách rozděleno 171 milionů korun, uspělo 1445 žádostí. Při první výzvě čekaly před úřadem stovky lidí, u druhé výzvy již lidé mohli poslat žádost elektronicky, tuto možnost zvolil kraj i nyní.
Po odeslání elektronického formuláře mají lidé deset dní na to, aby úřadu dodali žádost v papírové podobě. O poskytnutí podpory rozhodnou rada a zastupitelstvo v lednu nebo únoru příštího roku. 
<figure id="attachement_28432" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/komin-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/komin-725x483.jpg" alt="komin" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Lidé mohou vyměnit starý kotel na pevná paliva s ručním přikládáním za automatický kotel na uhlí a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasu</a>, kotel pouze na biomasu, plynový kondenzační kotel nebo <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/'>tepelné čerpadlo</a>.
Oproti prvnímu kolu dotací není možné žádat dotace na výměnu kotle na uhlí za nový kotel na uhlí, snížila se maximální výše dotace u některých zdrojů tepla, lidé však již nemusí společně s výměnou kotle dělat další opatření ke snížení energetické náročnosti domu. 
 Do roku 2020 by se v kraji i České republice měly uskutečnit tři etapy rozdělování dotací na výměnu kotlů. V kraji by mělo být rozděleno dohromady asi 450 milionů korun.
V Česku byly v první vlně určeny na výměnu kotlů tři miliardy korun z evropských peněz. Do roku 2020 by se mělo rozdělit devět miliard korun a vyměnit až 100.000 kotlů. Měla by tak být nahrazena až jedna třetina nejvíce znečišťujících kotlů v zemi.