20. srpen 2026
Většina velkých německých měst počítá s odchodem od zemního plynu a kritizuje nová pravidla pro vytápění

Přestože nová německá vláda opět umožní instalaci nových plynových kotlů, většina velkých měst s jejich dlouhodobým využíváním již nepočítá. Komunální plány rozvoje vytápění počítají především s rozšiřováním soustav dálkového vytápění a tepelných čerpadel, zatímco role zemního plynu má postupně výrazně klesat. Města zároveň varují, že změna legislativy může zpomalit investice a zkomplikovat plánování transformace teplárenství.
Ačkoliv vláda kancléře Friedricha Merze prosazuje větší technologickou neutralitu při výměně zdrojů vytápění, komunální samosprávy pokračují v přípravách na postupný odklon od zemního plynu. Vyplývá to z analýzy plánů vytápění největších německých měst, kterou zveřejnil finanční portál Finanztip.
Všech šestnáct analyzovaných velkých německých měst, včetně Berlína, Hamburku, Mnichova nebo Kolína nad Rýnem, předpokládá ve svých plánech výrazný pokles využívání fosilního zemního plynu. Budoucnost vytápění podle nich stojí především na dvou pilířích, rozšiřování soustav dálkového vytápění v hustě zastavěných oblastech a využívání tepelných čerpadel v lokalitách, kde se výstavba teplárenských sítí nevyplatí.
Nová pravidla pro vytápění přináší nejistoty
Článek pokračuje pro předplatitele
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Přečetli jste teprve 26 % článku — zbývajících 74 % odemknete s prémiovým předplatným.
Co se dozvíte v placené části:
- Zjistíte, proč Mannheim plánuje uzavřít plynárenskou síť už v roce 2035.
- Dozvíte se, jaké náklady hrozí domácnostem při využití vodíku a biometanu.
- Přečtete si, proč budovy ohrožují německé emisní cíle pro rok 2030.
Nejvýhodnější roční předplatné
Měsíční varianta 99 Kč / měsíc
89 Kč/ měsíc
Mohlo by vás zajímat
25. srpen 2026
25. srpen 2026
26. srpen 2026
31. srpen 2026
31. srpen 2026
7. září 2026
8. září 2026
Komentáře (1)
Ano změna pravidel je problém, ale proč se vlastně pravidla mění ? Je to proto že Německo nemá na masivní elektrifikaci vybudované sítě a zdroje. To je pravá příčina problému. A to platí i pro další hodně plynofikované země , jako je ČR , Slovensko nebo Maďarsko. V plynofikovaných lokalitách se běžně počítá soudobý odběr cca 2kW na 1 dům. Což je odpovídající , protože tyto domácnosti vaří na plynu ohřívají TUV plynem a el. energii používají sporadicky. Když si ale taková rodina plyn zruší a koupí si indukční desku , tepelné čerpadlo a elektro auto tak se soudobý odběr vyšplhá nejméně na 15kW a to při maximálním řízení nabíječek ze strany distributora. Tedy vzroste 7,5x a tomu musí odpovídat el. síť v místě a transformační výkon. V praxi to znamená že taková místa se musí elektrifikovat prakticky od začátku. Naopak země kde plyn nehraje velkou roli jako Švédsko ,Finsko nemají s takovým přechodem problém , protože tepelná čerpadla často nahrazují elektro kotle a vytváří volnou kapacitu pro nabíjení elektromobilů. Proto také se EU dělí na státy , které volají po rychlém přechodu , protože to pro ně neznamená velké náklady a státy ,které chtějí transformaci brzdit , protože jim přijde příliš nákladná.







