Většina velkých německých měst počítá s odchodem od zemního plynu a kritizuje nová pravidla pro vytápění

Přestože nová německá vláda opět umožní instalaci nových plynových kotlů, většina velkých měst s jejich dlouhodobým využíváním již nepočítá. Komunální plány rozvoje vytápění počítají především s rozšiřováním soustav dálkového vytápění a tepelných čerpadel, zatímco role zemního plynu má postupně výrazně klesat. Města zároveň varují, že změna legislativy může zpomalit investice a zkomplikovat plánování transformace teplárenství.

Ačkoliv vláda kancléře Friedricha Merze prosazuje větší technologickou neutralitu při výměně zdrojů vytápění, komunální samosprávy pokračují v přípravách na postupný odklon od zemního plynu. Vyplývá to z analýzy plánů vytápění největších německých měst, kterou zveřejnil finanční portál Finanztip.

Všech šestnáct analyzovaných velkých německých měst, včetně Berlína, Hamburku, Mnichova nebo Kolína nad Rýnem, předpokládá ve svých plánech výrazný pokles využívání fosilního zemního plynu. Budoucnost vytápění podle nich stojí především na dvou pilířích, rozšiřování soustav dálkového vytápění v hustě zastavěných oblastech a využívání tepelných čerpadel v lokalitách, kde se výstavba teplárenských sítí nevyplatí.

Nová pravidla pro vytápění přináší nejistoty

Nový zákon o modernizaci budov (Gebäudemodernisierungsgesetz), který spolkový parlament schválil v červenci, ruší dosavadní požadavek, aby nově instalované zdroje tepla využívaly alespoň 65 % energie z obnovitelných zdrojů, a znovu umožňuje instalaci plynových a olejových kotlů.

Ty však budou muset od roku 2029 postupně využívat rostoucí podíl klimaticky neutrálních paliv. Podle tzv. kvóty bezemisních paliv by dodavatelé plynu a topných olejů museli postupně přimíchávat klimaticky neutrální alternativy, jako jsou biometan, biooleje nebo vodík.

Podle řady měst však tato změna přináší především nejistotu. Komunální společnosti upozorňují, že dlouhodobé plánování rozvoje teplárenských sítí vyžaduje stabilní regulatorní prostředí. Pokud budou vlastníci budov odkládat rozhodnutí o přechodu na nové technologie, může se zpomalit rozvoj dálkového vytápění i investice do moderní infrastruktury.

Proti novým pravidlům se postavila i široká koalice energetických společností, profesních svazů i ekologických organizací. Kritici varují, že biometan a vodík budou pro vytápění domácností drahé a nedostatkové, což může vést k vyšším nákladům pro spotřebitele a zároveň zpomalit dekarbonizaci sektoru budov.

Plány velkých měst na budoucnost vytápění

Komunální plánování vytápění přitom představuje jeden z klíčových nástrojů německé dekarbonizace. Velká města měla své plány předložit do poloviny roku 2026, přičemž dokumenty určují, které části měst jsou vhodné pro rozvoj dálkového vytápění, kde bude preferováno individuální vytápění tepelnými čerpadly a kde lze do budoucna očekávat postupné ukončení provozu plynárenské infrastruktury. Rozsah i kvalita jednotlivých plánů se však mezi městy výrazně liší.

Průkopníkem odchodu od zemního plynu je například Mannheim, který plánuje ukončit provoz městské plynárenské sítě do roku 2035. Podle tamního provozovatele energetické infrastruktury však současná debata o změně pravidel pro vytápění zvyšuje nejistotu zákazníků a komplikuje přípravu investic.

Odborníci zároveň upozorňují, že bez ohledu na aktuální změny legislativy bude role zemního plynu v německém vytápění dlouhodobě klesat. Důvodem jsou klimatické cíle Německa i Evropské unie, rostoucí elektrifikace vytápění a nejistota ohledně dostupnosti i ceny obnovitelných plynů, zejména zeleného vodíku a biometanu.

Sektor budov je Achillovou patou německé dekarbonizace

Německo dlouhodobě zaostává v plnění emisních cílů pro sektor budov. Podle aktuálních projekcí by při zachování současných opatření země do roku 2030 snížila emise přibližně o 63 % oproti roku 1990, zatímco cíl činí 65 %. Budovy patří mezi nejslabší články německé klimatické politiky a opakovaně nesplňují stanovené limity.

Reforma pravidel pro dekarbonizaci vytápění byla v posledních letech jednou z nejkontroverznějších debat o klimatické politice v Německu a průmysl již dlouho volá po jasnosti předpisů s argumentem, že nejistota brzdí investiční rozhodnutí.

Vláda argumentuje ve prospěch svého návrhu větší technologickou neutralitou a snahou odstranit nejkontroverznější část tzv. „zákona o vytápění“. Zachovány mají zůstat dotační programy na tepelná čerpadla a připojení k soustavám dálkového vytápění minimálně do roku 2029.