ČEZ chystá v Tušimicích velký solární projekt s největší fotovoltaikou v ČR
Energetická společnost ČEZ plánuje v lokalitě Tušimice-Prunéřov v Ústeckém kraji postavit velký solární projekt, jehož součástí by měla být i největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Měla by mít instalovaný výkon až 87,65 megawattu (MW), což je více než dvojnásobek současné největší solární elektrárny v ČR. Dnes to napsal Ekonomický deník. Mluvčí ČEZ Barbora Peterová ČTK řekla, že celý projekt počítá s několika elektrárnami, které budou sloučeny do jednoho přípojného místa.
ČEZ chce projekt postavit na rekultivované ploše po těžbě hnědého uhlí, nyní kvůli tomu požádal krajský úřad o schválení. Podle Peterové se projekt zařadí mezi největší plánované instalace společnosti. „Uvažovaný instalovaný výkon by měl být 243 MW, přičemž v praxi se jedná o několik fotovoltaických elektráren sloučených do jednoho přípojného místa,“ řekla. V současné době podle ní společnost jedná o změně územního plánu a aktualizaci zásad územního rozvoje.
Podle Ekonomického deníku z dokumentace pro úřad vyplývá, že instalovaný výkon největší části projektu by měl být až 87,65 MW. Výsledný výkon by ovšem měl být nižší, rezervovaný výkon činí asi 73 MW. Dosud největší fotovoltaická elektrárna Ralsko, kterou rovněž provozuje ČEZ, má výkon 38,3 MW, napsal web. Podle něj fotovoltaika zabere plochu 63 hektarů, na níž bude umístěno téměř 160.000 solárních panelů. Připojena bude do sítě v transformační stanici elektrárny Prunéřov I.
Peterová zároveň připomněla, že ČEZ v lokalitě Tušimice-Prunéřov v současnosti připravuje fotovoltaické projekty s kapacitou zhruba 400 MW. „Těší nás, že právě tyto typy projektů umístěné na našich vlastních pozemcích a navíc na brownfieldu patří mezi úspěšné v aktuální výzvě Modernizačního fondu a že jim byla přidělena dotace,“ dodala.
Mohlo by vás zajímat:
Konečně, teď je na to správná doba. V letech 2009-10 to byl drahý (pro občany ČR) tunel, nyní to bude dávat elektřinu 8 měsíců v roce řádově levněji a hlavně čistou, bezodpadovou.
A hlavne bude dodavat tu cistu elektrinu v noci :D
Zabrat 63 ha plochy Vám připadá jako EKO?
Škoda, že není uvedena předpokládaná cena projektu. To by mě docela zajímalo, kolik let si to na sebe bude vydělávat, než to teda podle Vás začne být levné a čisté .....
Btw. ten panel se taky určitě v Číně vyrábí ekologicky a je samozřejmě dopraven kontejnerovou lodí na ekologický pohon :)
Tyto elektrárny budou stát na brownfildech po těžbě uhlí tzn. že to bude mnohem ekologičtější než je aktuální stav.
Cena EE z takto velkých FVE se bude pohybovat mezi 45-60 €/MWh.
63 ha plochy bude po cca 40 let chráněno před betonovou a asfaltovou loby a také před pesticidy od zemědělců. Pod 40 letech budou ochránci přírody bránit vlastními těly rozebrání elektrárny protože tam porostou vzácné rostliny a budou žít živočichové které už jinde nebudou.
Ty jsou chráněny tak jako tak. Na nasypaných kipách se nedají stavět žádné stavby 80-100 let, než se podloží přirozeným způsobem patřičně zhutní.
Plocha dolu není ornice a nic tam neroste. Využití na soláry je více než vhodné.
"ČEZ chce projekt postavit na rekultivované ploše po těžbě hnědého uhlí"
Rekultivovaná plocha je zcela něco jiného než plocha dolu.
Existují rekultivace výsypek zdařilé (sady) i geochemicky zbabrané (jalové badlands). U FVE prosím aspoň déšť nesplachovat nýbrž zasakovat.
Ivan Novák
Paradoxně se ukazuje, že nejlepší je nechat vytěžené území přirozené sukcesi a dolovací jámy zatopit vodou. Sice to na pohled nevypadá tak hezky, ale je prokázáno, že takové území je z pohledu flóry i fauny daleko pestřejší a nic to nestojí.
"z pohledu flóry i fauny daleko pestřejší a nic to nestojí." Stojí to čas, a místní se zpravidla nechtějí dívat pět generací na jámu. Krom toho, že nějaká úprava se určitě udělat musí, urovnat velké svahy, zakrýt zbytek uhlí, rozvést zeminu na výsypky a přehrabané plochy..
Vladimír Šťastný: Buďto sukcese a nebo pouze navážka podzolu a výkopové zeminy, bez použití ornice (humusové vrstvy). Pak se na takových stanovištích neuchycují jen kopřivy , ale právě i vzácnější a trvalejší luční traviny. Paradoxně je tak lepší nemít k dispozici ornici (získané např. při skrývkách novostaveb), ale živinově chudé podzoly. Za mě kombinovat zatopení se sukcesí a částečnou rekultivací. Ono i to dno jezera nemůže být jen sirnouhelné, ale spíš s uválcovaným jílem - kvůli kvality vody.
Antonín Mikeš: Sukcese nemusí nutně trvat tak dlouho. Už po 5-10 letech tam jsou náletové dřeviny velikosti člověka - břízy, habry, jasany.
To Vladimír Šťastný
20. červen 2023, 09:50, zatopit jámy vodou nic nestojí, musíte vyřešit průsaky, přívod vody, odvod vody, zpevnění břehů... Vy o tom co znamená rekultivace vytvořením jezer moc nevíte......
Martin P, Josef
Ano, máte pravdu, vyjádření, že to "nic nestojí" jsem přehnal. Ale je rozdíl, když srovnáte terén, navozíte ornici a třeba založíte sad, než když necháte kipu samovolně zarůst.
Zatopení jam samozřejmě také není tak, že se do nich jen napustí voda(i to stojí peníze).
pro p.Štastný
souhlasím, přetvořit výsypku na zemědělskou oblast či park je v porovnání se zatopením asi dražší
FVE této velikosti na 1 místě je všechno jiné než že by byla ekologická. FVE patří na střechy budov a ne do volné krajiny
Ralsko má instalovaný výkon 55MW, těch udávaných 38,3MW dává možná tak ve svých nejlepších chvílích.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se