Ekologové kritizují postup MŽP vůči elektrárnám, které nebudou plnit limity i když nezískaly výjimku

Zástupci ekologických organizací kritizují postup ministerstva životního prostředí (MŽP) vůči uhelným elektrárnám Chvaletice, Počerady, Ledvice, Mělník I a Opatovice. Ekologům se nelíbí, že ačkoliv ve středu začnou platit nové, přísnější unijní emisní limity pro tento typ zařízení, tak MŽP těmto elektrárnám možná dovolí pokračovat za současných podmínek, přestože platnou výjimku dosud nezískaly. V tiskové zprávě to uvedli zástupci Hnutí Duha, Greenpeace a Frank Bold. Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové je však postup ministerstva v souladu se zákonem.

To, že bude MŽP možná tolerovat pokračování zmíněných elektráren v nynějším stylu podle ekologů vyplývá z metodického pokynu pro krajské úřady. Ekologové uvedli, že MŽP krajským úřadům ve stanovisku sděluje, že zpoždění při zavádění nových emisních limitů v řádu týdnů považuje za přijatelné.

„Tvrzení ministerstva je však v rozporu s evropskou legislativou, podle níž je každé překročení čtyřleté lhůty pro transpozici nových emisních limitů porušením směrnice o průmyslových emisích,“ uvedly organizace.

Ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) vyzvaly, aby postup změnil.

„Limity pro uhelné elektrárny se připravovaly roky za jejich účasti a pak byly čtyři roky na přípravu. Pokud poběží nějaká elektrárna nad limitem a bez platné výjimky, bude to krajně nespravedlivé nejen k jiným elektrárnám a teplárnám, které limity splnily nebo získaly jen omezenou výjimku, ale hlavně k lidem, kteří topí uhlím ve starém kotli a za rok jej musí odstavit – bez možnosti výjimky a pod hrozbou pokuty,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Odpovědnost za tento stav by podle něj nesl ministr životního prostředí.

Také právnička Frank Bold Laura Otýpková zdůraznila, že krajské úřady měly čtyři roky na to, aby nové emisní limity „uvedly do praxe“. „Překročení této lhůty je jednoznačným porušením evropské směrnice o průmyslových emisích, pro zpoždění navíc není žádný objektivní důvod. Z právního hlediska jsou takovéto ústupky v ochraně životního prostředí nepřípustné,“ sdělila Otýpková.

„Na papíry to nejezdí. Takový přístup nejspíš zvolí některé krajské úřady a nechají elektrárny, které nedostaly výjimky z nových emisních limitů, jet podle starých a nezákonných parametrů,“ poznamenal Lukáš Hrábek z Greenpeace.

„Případný postih z Evropské unie kvůli této chybě však nepůjde za úřednictvem, ale za českou vládou a celým státem. Ministerstvo životního prostředí tomu může zabránit a dohlédnout, aby elektrárny, které nedostaly výjimky, omezily či zastavily provoz,“ dodal ekolog.

Mluvčí MŽP Petra Roubíčková nicméně v reakci ČTK napsala, že nejde o toleranci ze strany resortu či úřadů, ale o zákonný postup judikovaný soudem. „Tedy, že pro zařízení budou platit stávající limity uvedené v jejich platných integrovaných povoleních, a to do té doby, než bude pravomocně rozhodnuto v řízení o změně integrovaného povolení. Do celé věci vstupuje také fakt, že Soudní dvůr EU relevantní závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) v lednu tohoto roku zrušil pro protiprávní postup Evropské komise při přijímání dokumentu a Evropská komise ho tak bude muset vydat znovu. To vytváří velkou právní nejistotu jak pro úřady, tak pro provozovatele,“ uvedla Roubíčková.

Mluvčí také sdělila, že je prioritou úřadů i resortu rozhodnout o výjimkách co nejdříve. MŽP, které rozhoduje o odvolání, podle Roubíčkové očekává, že se řízení nebude „významně protahovat“, byť jde o komplikovaná řízení a složitou problematiku z hlediska technologií i postupů. „Například v případě emisí rtuti vstupuje do problematiky stanovení emisních limitů ještě skutečnost, že v době zveřejnění závěrů o BAT v roce 2017 nebyla (celosvětově) odzkoušena spolehlivá technologie pro snížení emisí rtuti a ani měřící metoda, kterou bylo možné plnění emisních limitů ověřovat. Bez odzkoušení ve skutečném provozu tak nebylo možné ke stanovení emisních limitů přistoupit,“ napsala mluvčí. Podle Roubíčkové ze zdržení nelze vinit ani úřady, ani provozovatele elektráren.

Roubíčková se také ohradila proti Koželouhově příměru ke kotlům v domech. Podotkla, že lidé, kteří si požádají o dotaci na výměnu kotle do 1. září 2022 a budou to moci doložit, nebudou v případě kontroly z úřadů sankciováni.

Nové emisní limity se vztahují například na emise dusíku, síry, prachu nebo rtuti do ovzduší. Zpřísňují se také podmínky pro vypouštění škodlivin do vody a požadavky na měření emisí.

Ve zvláštních odůvodněných případech mohou krajské úřady udělit elektrárnám výjimku a stanovit mírnější limit. Zástupci Frank Bold shrnuli, že této možnosti se pokusilo v Česku využít 18 elektráren. Nejčastěji se požadované výjimky týkaly rtuti, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a prachu.

Dosud bylo pravomocně uděleno 12 výjimek. Frank Bold uvedl, že některé byly zkráceny či zpřísněny. V případě Chvaletic, Počerad, Mělníku I a Ledvic byla podána odvolání, o kterém bude rozhodovat MŽP. „U zbývajících tří žádostí zatím nebylo rozhodnuto ani orgánem prvního stupně,“ konstatoval Frank Bold s tím, že jde například o Opatovice.

sar mal