Domů
Elektrárny v ČR
Elektrárna Dlouhé stráně po modernizaci opět vyrábí na plný výkon
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, horní nádrž. Autor: Opavjar

Elektrárna Dlouhé stráně po modernizaci opět vyrábí na plný výkon

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku po pětiměsíční modernizaci opět vyrábí elektřinu na plný výkon. Více než dvousetmilionová investice zvýšila bezpečnost provozu elektrárny, která nyní zároveň může vyrobit více elektřiny než dříve. ČTK to dnes sdělil ředitel elektrárny Dlouhé stráně Vítězslav Chmelař.

„Šlo o druhou největší modernizaci ve dvaadvacetileté historii elektrárny. Nejvýznamnější byla instalace nového oběžného kola, které díky širšímu provoznímu rozsahu a vyšší účinnosti umožní vyrobit ročně až o sedm milionů kWh elektřiny navíc oproti předchozímu stavu,“ uvedl Chmelař.

Práce na instalaci nového oběžného kola i další opravy a investice byly podle Chmelaře technicky velmi náročné. Na modernizaci největší vodní přečerpávací elektrárny v Česku, která patří do Skupiny ČEZ, se v létě podílelo přes 120 lidí z 15 dodavatelských firem.

Nejdůležitější investice se podle Chmelaře odehrály v podzemních útrobách elektrárny. Technici tam instalovali nové 40tunové oběžné kolo s průměrem přes 4,5 metru, které roztáčí jednu ze dvou turbín elektrárny.

Zakázku provedla společnost ČKD Blansko Engineering ze slovinské skupiny Litostroj Power. Kolos se svařoval ve Slovinsku z odlitků vyrobených v Plzni ve firmě Pilsen Steel. Původní oběžné kolo už výrazně překročilo plánovanou životnost.

„Nové oběžné kolo bude mít kromě vyšší účinnosti také podstatně širší provozní rozsah a delší životnost,“ uvedl Aleš Cink ze společnosti ČEZ.

Další významnou investicí byla výroba nového vinutí rotoru generátoru TG1 a amortizéru, kterou měla na starost plzeňská společnost 1. SERVIS ENERGO.

Práce v útrobách si vynutily dlouhodobou odstávku přečerpávací elektrárny. Její vedení se proto rozhodlo poprvé v historii elektrárny vypustit dolní nádrž a odtěžit sedimenty ze dna. Zároveň stavbaři udělali technicky náročné vyztužení.

Zvýšila se odolnost skalnatého svahu za takzvaným sdruženým objektem, což nyní umožní provozovat dolní nádrž zatíženou pravidelným kolísáním vody po dobu nejméně 40 let. Na horní nádrži byl obnoven ochranný nátěr pláště nádrže proti nepříznivým povětrnostním vlivům.

Elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení navíc přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý. Elektrárnu loni navštívilo rekordních 97.661 lidí. Počet návštěvníků se meziročně zvýšil o 15 procent.

Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy přečerpávací elektrárny elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Zároveň stabilizují energetickou soustavu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
frank
9. listopad 2018, 10:38

Dlouhé stráně se směle mohou přiřadit mezi divy ČR, navíc je úplně jisté, že něco takového už nikdy nemůže ve střední Evropě vzniknout ani u nás ani v Rakousku či Německu to nedovolí ochranáři " všeho" . Stačí se podívat jak dopadlo s přečerpávacím elektrárnami Německo, prostě si je za draho pronajme v Norsku . Rakousko se svým systémem přerpávaček chlubí právem, ale dnes už by ho nepostavilo...

miro novak
9. listopad 2018, 16:13

Nuz, ked dobry napad ochranarov vitazi nad zdravym rozumom.

Jan Veselý
9. listopad 2018, 17:26

No, v Rakousku a v Německu je přečerpávaček dost.

A mimochodem, v Rakousku umí úřady vykoupit pozemky a udělat v pořádku EIA a stavební řízení a tendr na stavitele. Takže tam třeba už u Mikulova stojí hotová dálnice, zatímco u nás soudy ruší územní plány, idioti trasují silnice přes chráněná území, arogantní ŘSD nakrkne majitele pozemků tak, že začnou dělat naschvály, ...

Petr
10. listopad 2018, 16:06

U Mikulova je jasný střet zájmů, kdy Rakousko nám chce přetáhnout co nejvíce pracujících ke každodennímu pendlování (a placení hlavních zaměstnaneckých daní) k nim, a my naopak potřebujeme dopravu pro osobáky na rakouských a německých hranicích mít co nejpomalejší zhruba do roku 2025-30, kdy už se po reformě EU dostanou platy na porovnatelnou úroveň.

Carlos
10. listopad 2018, 16:53

I vy konspiratiku :D, Moravsko-Rakouská hranice je děravá jak ementál a každé sídlo v pohraničí má dnes vlastní cestu k sousedům do Rakous a tam není zase daleko na nejbližší Bundesstraße do Vídně. Takže Vám ta konspirace padá, tady to máte v mapě (en. mapy. cz/s/3ctYk) kdo do Rakouska za prací chce, tak ten tam jezdí. Břeclavský Bánhóf, stejně jak ten ve Znojmě, je zařazený jako konečná stanice pro Rakouské Personenzugy z Vídně.

Á propos, přirozená spádová oblast Vídně byla definování spíš Dyjí a potom Břeclav-Hodonín-Staré Město. Ostatně do dosazení Habsburků na Český trůn byla Břeclav posádkovým hradem a de-facto vojenským městem (De-jure až v 2. pol. 19. stol), nebýt "unie" s Rakousy bude v těch bažinách hvězdicová pevnost

Carlos
10. listopad 2018, 16:57

Dálnice nestojí, staví se :D, s betonováním se asi čekalo až na konec výluky v Mikulově, přes který se naváží vlaky s cementem (k-report. net/presmerovani/?prispevek=3974577 ; k-report. net/presmerovani/?prispevek=3983061)

Honza
11. listopad 2018, 18:12

Diskuze se tu opět zvrhla úplně někam jinam. Nicméně zpátky k tématu. Nadpis není úplně správný, přečerpávací elektrárny sice elektřinu vyrábějí, ale opět z elektřiny. Opravte mně pokud se mýlím, ale samotné mají účinnost 60-70%. Nepočítaje ztráty při distribuci. Smyslem jejich existence byla neschopnost velkých elektráren efektivně regulovat výkyvy ve spotřebě elektrické energie. Zajímalo by mně jak se projevuje vliv fotovoltaiky, která dodává do sítě elektřinu v době, kdy přečerpávačky mají podle původního záměru také vyrábět. Jsou velké elektrárny regulovány s dostatečným předstihem, na základě vývoje počasí například?

Carlos
15. listopad 2018, 20:19

To nevím, ale parní elektrárna se regulovat dá v řádu hodin, když je roztopená. Celkové ztráty, do kterých se počítají i ztráty v PVE, pokud se nepletu, jsou v soustavě asi 5-10%, takže to bych vůbec neřešil.

Vláďa
16. listopad 2018, 07:06

Parní elektrárna je schopná regulace výkonu od 40% výkonu jmenovitého do 100% výkonu jmenovitého trendem 2% výkonu jmenovitého za minutu. Pokud je uvedený trend zachován nedochází k omezení od teplotního namáhání.

frank
10. listopad 2018, 20:55

není jich dost a všechny projekty v Německu byly zastaveny díky odporů místních, kdyby jich bylo dost , nemuseli by Němci rvát miliardu eur do kabelu do Norska a nemuseli by si pronajímat kapacitu Norských přečerpávaček :) Tož tak je to veselý :)

Ivan Novák
9. listopad 2018, 18:23

Ani v Rakousku nelze, když jsou obce nebo aktivisté proti natolik, že si najmou schopné právníky. Salzburgleitung (elektrické vedení 400kV od Salzburku na na jih, místo 220kV, co už tam je), které by podstatně vylepšilo možnosti využití alpských PVE, je v přípravě 20 let. Posledních 5 let dumá Spolkový správní soud ve Vídni nad žalobou, že byla EIA provedena nedostatečně ... kde už jsem něco podobného jen slyšel ...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se