Domů
Elektřina
Rok 2018 bude ve znamení dostavby Dukovan a výběru lokality pro trvalé úložiště

Rok 2018 bude ve znamení dostavby Dukovan a výběru lokality pro trvalé úložiště

V české energetice bude v roce 2018 aktuální především téma výstavby a financování případného nového jaderného bloku v Dukovanech. Mělo by se také rozhodnout o snížení počtu lokalit, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Na několika místech Česka by měla začít růst další velká bateriová úložiště energie.

Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvádí, že zajistí přípravu nových jaderných bloků v potřebných termínech.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v polovině prosince uvedl, že by bylo třeba, aby nová vláda rozhodla o investorovi nového dukovanského bloku a způsobu financování co nejdříve. Podle něj by bylo nejlépe, aby tato rozhodnutí padla v první polovině příštího roku.

Právě nejasnosti o způsobu financování rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR brzdí. Babiš ještě jako ministr financí ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měla financovat sama polostátní společnost ČEZ.

Ilustrační foto

To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Spekuluje se proto o možném rozdělení nebo transformaci firmy.

Příští rok by také mělo určit, které čtyři lokality postoupí do užšího výběru pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku.

Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku.

Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025.

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí.

Ilustrační foto

V roce 2018 by měly v Česku vznikat další velká bateriová úložiště energie. Energetická skupina Solar Global v listopadu oznámila, že příští rok postaví u obce Ochoz na Prostějovsku největší podobné zařízení ve střední a východní Evropě. Systém bude mít kapacitu deset megawatthodin (MWh).

Bude tak zhruba desetkrát větší než podobná zařízení, která dosud v Česku vznikají. Bateriový systém pro ukládání energie plánuje postavit také ČEZ. Firma uvedla, že vznikne v Tušimicích na Chomutovsku. Stavba má začít příští rok, firma chce spustit zařízení na přelomu let 2018 a 2019.

Energetické náklady příští rok stoupnou většině českých domácností. Lidé si za energie připlatí stovky korun ročně. Energetický regulační úřad oznámil, že pro domácnosti u elektřiny zvýšil pro rok 2018 část ceny, kterou určuje, průměrně o 2,5 procenta, tedy řádově o inflaci.

U plynu očekává ERÚ pro příští rok stagnaci konečných cen nebo jejich mírný růst v rozmezí přibližně dvou až tří procent.

Radek Doležal jw

Komentáře

(7)

Vláďa

27. prosinec 2017, 10:22

Každé elektroauto umí vyhodnotit svůj dojezd. Stejně jako každý automobilový palubní počítač umí vypočítat svůj dojezd podle spotřeby a množství paliva v nádrži. Tak že není problém jak dlouho při stávajícím výkonu střídačů napájených z úložiště dodávat el. energii do sítě. Tak že 100 MWh úložiště je tak pro odzkoušení střídačů bez významného přínosu pro síť.

Jan Veselý

27. prosinec 2017, 11:41

V Austrálii jsou aktuálně jiného názoru. Právě dostavěná Muskova 100 MW/129MWh baterie už stihla ořezat několik velice drahých cenových špiček a jednou už poskytla kriticky potřebný výkon, když hnědouhelná elektrárna Loy Yang A naprosto se bez varování pokazila uprostřed špičky a kvůli tomu se dostala síť na hranu kolapsu. To se těch 100 MW okamžité (pod desetinu vteřiny) reakce sakra hodilo.

Nedivím se Australákům, že chtějí stavět další.

Vláďa

27. prosinec 2017, 12:19

Jaký byl celkový výkon dané sítě? A jsme stále u regulační charakteristiky střídačů.

C

27. prosinec 2017, 13:13

Trochu menší než je ta naše, pokud se nepletu. Nicméně si i tu naši síť můžete rozdělit na podsítě a v těch už 100MW může hrát dost velkou roli třeba i několika desítek procent inst. výkonu.

Vláďa

27. prosinec 2017, 14:22

Případné podsítě pracují na jiné frekvenci?

C

27. prosinec 2017, 18:17

Frekvence je synchronní s nadřazenou, pokud ta nepadne, ale hlavně ji lze ohraničit transformátory a ochranami, které jakoby říkaly "tato podsíť může být zatížena jen výkonem XYZ MW". A v tomto by těch 100MW už mohlo hrát dost roli. Může třeba znamenat rozdíl mezi krátkými výpadky z přepojováním a dlouhým obnovováním provozu dané části sítě po tom co zareaguje nějaká ochrana.

Jan Veselý

27. prosinec 2017, 17:15

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.