Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

<a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/the-birth-of-offshore-wind-in-poland/">Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW</a>. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.
Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren <a href="http://psew.pl/en/wp-content/uploads/sites/2/2020/07/List-intencyjny-ws.-Sector-deal_01072020-FINAL.pdf">tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru</a>. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.
Polský Národní energeticko-klimatický plán již totiž prakticky <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-navrh-energeticke-koncepce-roku-2040/">nepočítá s dalším rozvojem pevniských větrných elektráren po roce 2021</a>. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren by se měl letos zastavit na hodnotě okolo 10 GW. Následně by měly převzít štafetu právě offshore VtE.
<h2>Gigawatty na obzoru</h2>
Původní polské plány rozvoje offshore VtE byly na podzim redukovány <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110819-poland-revises-draft-energy-policy-to-2040#:~:text=Warsaw%20%E2%80%94%20Poland%20plans%20to%20reduce,Ministry%20of%20Energy%20said%20Friday.">z 10 GW na 8 GW instalovaného výkonu do roku 2040</a>. Podle  náměstka ministerstva životního prostředí Ireneusze Zysky by i tak v Polsku mohlo do roku 2030 vzniknout až 5,9 GW offshore VtE.
<blockquote>„Baltské moře u polských břehů nabízí  ty nejlepší větrné podmínky, mohli bychom zde mít instalováno několik desítek GW,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/poland-aims-for-6-gw-offshore-wind-by-2030/1128233">prohlásil ve středu po podpisu memoranda Zyska.</a></blockquote>
Příhodné podmínky Baltského moře jsou již dlouho velkým lákadlem nejen pro polské investory. Přípravy projektů offshore VtE v řádu jednotek GW u polských břehů společností <a href="https://www.windpowermonthly.com/article/1685315/iberdrola-targets-33gw-polish-offshore-wind">Iberdrola, RWE nebo Equinor</a> jsou tak již v plném proudu.
Je zřejmé, že bez rozvoje větrné energetiky bude splnění polských klimatických cílů v následujících desetiletích komplikované. Středeční podpis memoranda a nově vznikající zákon o offshore VtE tak potvrzují změnu trendu v polském přístupu k větrné energetice. Vše nyní nasvědčuje tomu, že její rozvoj by měl mít stabilnější a trvalejší charakter.

Větrné elektrárny

Baltem vane příznivý vítr pro polské offshore větrné elektrárny

Francie v úterý ukončí provoz druhého bloku jaderné elektrárny Fessenheim. První blok elektrárny, která byla spuštěna v roce 1977, byl odstaven v únoru. Kompletní demontáž a demolice elektrárny by měla být hotova nejdříve za dvacet let. Na náhradu v podobě nového jaderného bloku Flamanville 3 si, vzhledem  k průtahům při stavbě, bude muset země ještě dva roky počkat.
Francouzská energetická společnost <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jun/28/frances-oldest-nuclear-reactor-to-finally-shut-down">EDF odstaví v úterý 30. června nejstarší jadernou elektrárnu v zemi</a>. Elektrárna Fessenheim, která byla uvedena do provozu v roce 1977, o tři roky překonala původně plánovanou čtyřicetiletou životnost. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderne-elektrarne-fessenheim-bude-poloviny-roku-2020-ukoncen-provoz">První blok elektrárny s instalovaným výkonem 900 MW byl odstaven letos v únoru</a>.
Odstavení elektrárny uvítají zejména ekologičtí aktivisté, jejichž cílem se elektrárna stala po havárii v japonské Fukušimě. Naopak zhruba tisícovku zaměstnanců čekají nepříjemnosti v podobě změny pracovního místa do některé z ostatních francouzských jaderných elektráren.
<blockquote>„Především doufáme, že jsme posledními oběťmi tohoto tažení proti jaderné energii,“ uvedla zástupkyně odborů Fessenheim Anne Laszlová.</blockquote>
Po vychladnutí jaderného paliva zahájí téměř 300 zaměstnanců proces vyvážení paliva, který by měl být hotov v roce 2023. Následný proces kompletní demontáže a demolice bude hotov pravděpodobně nejdříve v roce 2040.
<h2>Dočká se Francie nové jaderné náhrady?</h2>
Podle původních plánů měl elektrárnu Fessenheim nahradit nový jaderný blok typu EPR v elektrárně Flamanville.  Problémy s výstavbou však způsobily, že se termíny odstavení a uvedení do provozu vzájemně oddálily. Nový blok má být dle současného plánu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spusteni-flamanville-bude-kvuli-problemum-se-svary-opet-odlozeno-pravdepodobne-az-za-rok-2022">v provozu nejdříve v roce 2022</a>.
Po odstavení elektrárny Fessenheim bude mít Francie v 18 jaderných elektrárnách v provozu 56 reaktorů typu PWR. V lednu francouzská vláda uvedla, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-edf-ma-roku-2035-odstavit-az-14-reaktoru-vzdy-50-letech-provozu">že do roku 2035 odstaví 14 dalších bloků</a>, aby podíl výroby elektřiny z jádra snížila na 50 %.
Zdroj úvodní fotografie: EDF

Jaderné elektrárny

Francie tento týden odstaví svou nejstarší jadernou elektrárnu Fessenheim

Ruská státní jaderná společnost Rosatom <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Leningrad-II-2-completes-hot-testing" target="_blank" rel="noopener">dokončila horké zkoušky na druhém bloku jaderné elektrárny Leningrad 2</a> v ruském městě Sosnovyj Bor. Zkoušky začaly v únoru a zahrnovaly 150 testů na hlavních systémech, aby se ověřil jejich výkon za normálních podmínek předtím, než budou do reaktoru vloženy palivové články. Zařízení bylo také testováno v nouzových podmínkách.
Blok nyní prochází závěrečným auditem, po kterém bude povoleno kompletní spuštění, v rámci kterého bude jaderné palivo poprvé vloženo do aktivní zóny reaktoru. Uvedení elektrárny do provozu je naplánováno na první čtvrtletí příštího roku.
V Leningradské jaderné elektrárně jsou v provozu dva typy jaderných reaktorů. První čtyři bloky jsou vybaveny ruskými, grafitem moderovanými reaktory RBMK-1000, zatímco v prvním a druhém bloku elektrárny Leningrad II jsou tlakovodní reaktory typu VVER-1200 a výstavba dalších dvou bloků je plánována.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/prvni-blok-jaderne-elektrarny-leningradska-ii-zahajil-pilotni-provoz">První blok elektrárny Leningrad I byl 21. prosince odstaven z provozu</a>, zbylé tři bloky mají být podle plánu odstaveny v roce 2025. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/prvni-blok-jaderne-elektrarny-leningradska-ii-zahajil-pilotni-provoz">První blok Leningradu II byl připojen k rozvodné síti 9. března 2018.</a> Leningrad je největším výrobcem elektřiny v severozápadním Rusku, kde představuje 30 % z celkové výroby elektřiny.

Druhý blok JE Leningrad dokončil horké zkoušky

Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.
Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.
<blockquote> „Jsem si jist, že mezinárodní spolupráce mezi lídry jaderného průmyslu pomůže vytvořit nejlepší finanční a technické podmínky pro realizaci jaderné elektrárny Belene,“ uvedl Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatom pro firemní rozvoj a mezinárodní obchod.</blockquote>
Dohoda mezi společnostmi uvádí, že pokud bude <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rosatom-ma-zajem-o-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-bulharsku">Rosatom úspěšný ve výběrovém řízení</a> na strategického investora, dodá GE turbíny, generátory a vybavení turbínových hal, zatímco Framatome bude klíčovým partnerem v oblasti I&amp;C systémů.
<blockquote>„Podepsané memorandum o porozumění podtrhuje trvalou a vysokou úroveň důvěry mezi našimi společnostmi,“ dodal Komarov.</blockquote>
Rosatom již s Framatome a GE spolupracoval na mezinárodních projektech, jako je jaderná elektrárna Paks-II v Maďarsku a elektrárna Hanhikivi-1 ve Finsku. Spolupráce Rosatomu s GE probíhá na projektu Akkuyu v Turecku a projektu El-Dabaa v Egyptě.
<h2>Stavba v Belene začala již v 80. letech</h2>
Myšlenka jaderné elektrárny Belene se čtyřmi bloky v Bulharsku pochází ze sedmdesátých let minulého století. Oficiální stavba začala v roce 1981, kdy započaly práce na přípravě stavebního místa, o šest let později pak byly dokončeny základy elektrárny. Projekt byl ovšem v devadesátých letech, vzhledem ke změně režimu, zastaven.
O obnovení prací rozhodla bulharská vláda v roce 2002. Z následného výběrového řízení, které vyvrcholilo v roce 2008 podepsáním smluv, vyšel vítězně ruský Atomstrojexport. Elektrárna již pouze se dvěma bloky měla být dokončena v letech 2013 a 2014. Projekt byl ovšem opět zastaven v roce 2012, kdy se bulharské vládě nepodařilo najít investora a musela Rusku vyplatit odškodnění přesahující v přepočtu 15 miliard Kč.
V roce 2018 vláda přišla s myšlenkou znovuspuštění projektu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">V loňském květnu pak Bulharsko oznámilo</a>, že hledá strategického investora, a v prosinci bulharské Ministerstvo energetiky oznámilo, že vybralo 5 z celkem 13 uchazečů. Jako potenciální strategičtí investoři byli vybráni China National Nuclear Corporation, Rosatom a Korea Hydro &amp; Nuclear Power Co. Byly vybrány také společnosti Framatome a General Electric, které projevily zájem o vybavení a financování projektu.
Bulharská vláda uvedla, že převezme většinový podíl na projektu Belene, který by měl být dokončen do roku 2030. Dodala však, že neposkytne žádné záruky, ani nenabídne výkup elektřiny z elektrárny v dlouhodobém horizontu.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Elektrárny v Evropě

Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Velká Británie ve středu dosáhla dalšího milníku – dva měsíce bez uhelných elektráren. Nejenom díky pandemii si mohla ostrovní země dovolit mít uhelné elektrárny vypnuté. 
Ještě před deseti lety byly uhelné elektrárny odpovědny za 40 % vyrobené elektřiny ve Velké Británii. Ovšem jak informovala <a href="https://www.bbc.com/news/science-environment-52973089">zpravodajská stanice BBC</a>, za poslední dvě měsíce nevyrobily britské uhelné elektrárny žádnou elektřinu a nevypadá to, že by se to v brzké době mělo změnit.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591983333.json“}
&nbsp;
Předchozí rekord výroby elektřiny bez uhelných elektráren byl ve Velké Británii 18 dní a 6 hodin, nastal loni v červnu. Tento i nynější rekord se přitom netýká celého Spojeného království, ale pouze Velké Británie.
<h2>Ostrovní energetická revoluce</h2>
Energetika Británie se za posledních deset let velice změnila. Spojené království má největší offshore větrný průmysl na světě a zároveň i největší offshore větrnou farmu, která byla zprovozněna minulý rok. Zároveň největší elektrárna v zemi, Drax, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-planuje-ukoncit-spalovani-uhli-jiz-pristim-roce">je transformována na dřevěné pelety</a>. Drax se naprosto odkloní od uhlí jakožto paliva v březnu příštího roku.
Jako další důkaz transformace země je fakt, že zatím letos obnovitelné zdroje vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady.
Ve Velké Británii jsou nyní v provozu už pouze 4 uhelné elektrárny, z čehož jednu vlastní i český EPH. Některé, podobně jako Drax, by mohly změnit palivo na biomasu.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Velká Británie už dva měsíce nevyrábí elektřinu z uhlí

Stavba nové jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Spojeném království má za sebou dva významné milníky. V první řadě byly v řádném termínu dokončeny betonové, 49 tisíc tun vážící, základy druhého bloku. Dále pak společnost EDF Energy oznámila, že pět let před plánovaným termínem naplnila svůj cíl utratit 1,5 miliardy liber u lokálních dodavatelských firem.
Betonové základy druhého bloku jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Spojeném království byly na konci května <a href="https://www.edfenergy.com/energy/nuclear-new-build-projects/hinkley-point-c/j0/news-views/hinkley-point-c-project-achieves-latest-major-milestone-on-schedule">dokončeny v souladu s projektovým plánem</a>. Základy o hmotnosti 49 tisíc tun obsahující téměř 21 tisíc metrů krychlových betonu završila rekordně velká poslední dávka betonu o objemu 8 991 metrů krychlových.
<blockquote> „Chci poděkovat pracovníkům a našim odborovým partnerům za jejich mimořádné úsilí zajistit bezpečnou práci během pandemie. Přizpůsobili se zásadním změnám v každodenním chování a pracovních postupech, které by byly před několika měsíci nepředstavitelné. Oddanost našich dodavatelů po celém Spojeném království a v Evropě nám také pomohla bezpečně dosáhnout tohoto významného milníku,“ uvedl Stuart Crooks generální ředitel Hinkley Point C.</blockquote>
Základy prvního bloku elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/betonove-zaklady-reaktor-hinkley-point-c-jsou-hotovy-spotrebovaly-nejvice-betonu-historii-spojeneho-kralovstvi">byly dokončeny před necelým rokem</a>. Při dokončování základů druhého bloku tak stavaři těžili ze zkušeností získaných na první identické jednotce. Práce na ocelových částech se tak podle EDF zkrátily z 25 na 16 hodin, což představuje více než třetinovou úsporu času. Zkušenosti z Hinkley Point C by měly být přínosem i pro navrhovaný navazující projekt <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-zada-o-souhlas-s-rozvojem-nove-jaderne-elektrarny-sizewell-c-v-britanii">jaderné elektrárny Sizewell C v Suffolku</a>.
<h2>Přínos pro lokální podniky</h2>
Nové vyhodnocení socio-ekonomických dopadů projektu odhalilo, že <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/hinkley-point-c-smashes-target-spending-south-west">původní cíl lokálních investic projektu byl již naplněn</a>. Společnost EDF Energy plánovala v oblastech blízkých Hinkley Point C utratit 1,5 miliardy liber (téměř 45 miliard Kč). Pět let před termínem tohoto cíle ovšem hodnoty ukazují, že projekt utratil u více než 1100 společností částku 1,7 miliardy liber.
<blockquote>„Tato zpráva podtrhuje další úspěšný rok pro Hinkley Point C při dosahování ambiciózních cílů v sociální, ekonomické a environmentální oblasti. Jakmile se země a náš region vzpamatuje ze současné krize, budeme sloužit jako zprostředkovatel národní obnovy. A to prostřednictvím tohoto projektu i budoucího projektu Sizewell C,“ dodal Crooks.</blockquote>
Zpráva ukazuje, že dosud bylo vytvořeno více než 10 000 pracovních míst na podporu projektu. Toto číslo do konce výstavby pravděpodobně dosáhne cíle 25 000 míst.
<blockquote> „Je to velmi potřebná finanční podpora pro náš region v časech, které se ukázaly jako obtížné a bezprecedentní. Jsem neuvěřitelně hrdý a ohromen tím, jak firmy v Somersetu využily příležitostí, které projekt výstavby Hinkley Point C přinesl.  Ekonomický a dovednostní růst v regionu je obrovský a nepochybně vytvoří průmyslový odkaz,“ řekl David Hall, člen Kabinetu pro hospodářský rozvoj, plánování a komunitní infrastrukturu v Somerset County Council.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: EDF Energy

JE Hinkley Point C: Betonové základy druhého bloku jsou dokončeny a výše lokálních výdajů předběhla plán o 5 let

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

Němečtí provozovatelé uhelných elektráren hovoří v souvislosti se současnou podobou návrhu zákona o odklonu od uhlí o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Od německé vlády přicházejí signály naznačující, že by vláda měla provozovatelům vyhovět. Informaci <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-bundesregierung-ringt-um-kohleausstiegsgesetz-kraftwerkbetreiber-bemaengeln-kohleersatzbonus/25880144.html?share=twitter">přinesl list Handelsblatt</a>.
Podle německého spolkového ministerstva hospodářství by měl zákon o odklonu od uhlí vyřešit veškeré parlamentní překážky „pokud možno v první polovině roku 2020“. Z pohledu provozovatelů uhelných elektráren však všechny kontroverzní otázky doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.
<h2>Příliš nízké příspěvky na konverzi nebo náhradu KVET zdrojů</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
To se týká zejména bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše <a href="https://www.klimareporter.de/images/dokumente/2019/12/kohleausstiegsgesetz-referentenentwurf-03-12-2019.pdf">v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu</a>, dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice.
Asociace komunálních podniků (VKU), která sdružuje tzv. Stadtwerke, neboli městské společnosti, které působí, mimo jiné, jako výrobci a dodavatelé elektřiny a tepla ve městech, uvádí, že náklady na konverzi zdrojů jsou zhruba 2,5násobné. Navrhuje tak bonus ve výši 450 eur, pokud má být iniciativa přestavět zdroje úspěšná. Ingbert Liebing, generální ředitel VKU, připouští, že příslušnou výši bonusu není snadné určit. Ovlivňuje ji mnoho faktorů, které se zdroj od zdroje výrazně liší.
<blockquote>„Je však jasné, že 180 eur by nikdy nestačilo. Řada našich členských společností může velmi věrohodně ilustrovat, že i 450 eur, které navrhujeme, jsou velkou výzvou,“ uvedl Liebing.</blockquote>
<h2>Problému s výší bonusu si je vědoma i sama německá vláda</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote> „180 eur je určitě příliš málo. Nepředstavuje to motivaci ke konverzi elektráren. Proto výši změníme. Výše bonusu pro konverzi zdrojů by také měla odrážet stáří zdroje a jeho významnost z pohledu systému,“ uvedl Bernd Westphal, mluvčí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).</blockquote>
Liebing je přesvědčen, že konverze stávajících kogeneračních jednotek nebude stačit k zajištění požadovaného výkonu. Pro zajištění dostatečného tepelného i elektrického výkonu bude vedle konverze stávajících zdrojů nezbytné stavět také zdroje nové. VKU proto požaduje vyšší podporu kogeneračních zdrojů v zákoně o KVET.
<h2>Problémovým bodem je také odškodnění provozovatelů černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_34901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg"><img class="size-full wp-image-34901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-1024x664.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-800x519.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1328" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau. Druhý blok uvedený do provozu v roce 1997 je jedním z nejmodernějších černouhelných bloků pro výrobu elektřiny a tepla v Evropě. Zdroj: EnBW</figcaption></figure>
Problémy představují také plánovaná nařízení pro odstavování černouhelných elektráren. Zatímco provozovatelé hnědouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">si sjednávají kompenzaci za odstavení s vládou individuálně</a>, aukční mechanismus v případě černouhelných elektráren vystavuje riziku zejména provozovatele mladších zdrojů. Po roce 2027 totiž mají být černouhelné zdroje nuceně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">odstavovány bez nároku na kompenzace</a>.
Německá vláda signalizuje možné ústupky i v tomto ohledu. Podle Westphala existuje i zde prostor pro zlepšení.
<blockquote>„Chápu kritiku jednotlivých provozovatelů, kteří trvají na přiměřené kompenzaci za vyřazování elektrárny, která byla v provozu jen několik let,“ řekl Westphal.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE</blockquote>

Německo: Finalizaci zákona o odklonu od uhlí stojí v cestě požadavky provozovatelů na odškodné

Projekt největší solární elektrárny ve Spojeném království s plánovaným výkonem 350 MW získal od úřadů povolení k výstavbě. Elektrárna Cleve Hill bude disponovat 880 tisíci solárními panely na 364 hektarech. První konzultace se zúčastněnými stranami v souvislosti s územním rozsahem započala již v roce 2017. Původně měla být elektrárna hotova již letos, nově je očekáváno spuštění v roce 2023.
Solární elektrárna Cleve Hill s instalovaným výkonem 350 MW <a href="https://www.gov.uk/government/news/cleve-hill-solar-park-project-granted-development-consent">dostala ve Spojeném království zelenou</a>. Projekt ležící jihovýchodně od Londýna by měl také, kromě 880 tisíců solárních panelů, zahrnovat zařízení na skladování energie <a href="https://www.solarpowerportal.co.uk/news/uks_largest_solar_park_cleve_hill_granted_development_consent">s kapacitou až 700 MWh</a>. Za projektem stojí společnosti Wirsol Energy a Hive Energy, které věří, že elektrárna pomůže snížit emise CO2 o 68 tisíc tun ročně.
Výstavba elektrárny by měla začít nejpozději na začátku příštího roku a být zprovozněna do tří let. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ve-velke-britanii-vyroste-nejvetsi-solarni-elektrarna-zcela-bez-podpory">V době představení projektu</a> v roce 2017 společnosti věřily ve spuštění elektrárny v letošním roce. Konzultační a povolovací proces se však vzhledem k velikosti projektu značně protáhl.
<blockquote>„Inspektorát plánování se zavazuje poskytnout místním komunitám příležitost zapojit se do zkoumání projektů, které by na ně mohly mít vliv. Místní lidé, místní úřady a další zúčastněné strany se mohly zúčastnit šestiměsíčního konzultačního procesu. Před vydáním doporučení úřad vyslechl a plně zohlednil místní názory,“ uvedla výkonná ředitelka Inspektorátu plánování, Sarah Richardsová.</blockquote>
<h2>Místním obyvatelé se staví proti projektu</h2>
Místní aktivisté během konzultace vyjádřili obavy, že rozsah solární elektrárny, který odpovídá 600 fotbalovým hřištím, může pro místní oblast způsobit více škody než užitku. Poslankyně Helen Whatelyová například uvedla, že rozsah výstavby bude znamenat industrializaci přírody.
<blockquote>„Nemluvíme o několika polích – zničilo by to celou krajinu. Chci, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality, ale to by nemělo přijít za každou cenu,“ řekla Sunday Telegraph Whatleyová.</blockquote>
Kampaň na ochranu venkova Anglie v Kentu také varovala, že navrhované zařízení pro skladování elektřiny je jedno z největších na světě, což by údajně mohlo zvýšit riziko výbuchu a požáru.
<h2>OZE jsou pro Spojené království priorita</h2>
Obnovitelné zdroje energie jsou pro Spojené království klíčové ve snaze ukončit příspěvek ke klimatické krizi budováním uhlíkově neutrální ekonomiky do roku 2050.
V posledních týdnech zaznamenala země rekordní úroveň výroby z čistých zdrojů elektřiny. Minulý měsíc dosáhla nízkoemisní výroba nového rekordního maxima ve výši 9,97 GW. Díky tomu Spojenému království <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">dosáhlo nejdelšího úseku bez elektřiny z elektráren spalujících uhlí</a> od průmyslové revoluce.
Instalovaný výkon solárních elektráren by dle odhadů mohl do roku 2030 vzrůst až na 27 GW. A to poté, co britská vláda opět umožnila solárním elektrárnám a větrným projektům na pevnině soutěžit <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spojene-kralovstvi-reviduje-podporu-onshore-vetrnych-solarnich-elektraren">v aukcích na vládní podporu</a>.
Zdroj úvodní fotografie: www.clevehillsolar.com