Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny ve Spojeném království se ve druhém čtvrtletí vyšplhal na 44,6 %. V meziročním srovnání se jedná o  9% nárůst, za kterým stojí také snížená výroba z důvodu pandemie koronaviru a nízké poptávky. Spojené království disponuje téměř 50 GW instalovaného výkonu v OZE, přičemž nové instalace táhnou zejména offshore větrné elektrárny.
Výroba elektřiny z OZE ve druhém čtvrtletí ve Spojeném království, <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/920621/Renewables_September_2020.pdf">podle dat Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</a>, dosáhla 30,1 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě dosáhl 44,6 %, což je rekordní hodnota za období duben – červen. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se pak jedná o 9% nárůst. Svoji roli sehrála i celkově nižší výroba elektřiny z důvodu pandemie koronaviru.
<blockquote>„Výroba offshore větrných elektráren meziročně vzrostla o 31 % na 7,8 TWh. Oproti rekordní výrobě v předchozím čtvrtletí ale jde o pokles o 45 %. Důvodem byl prudký návrat průměrné rychlosti větru zpět na typické sezónní úrovně,“ uvedlo Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii.</blockquote>
Rekordní podíl nízkoemisních zdrojů včetně těch obnovitelných Spojené království zaznamenalo již v minulém čtvrtletí tohoto roku. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-podil-bezuhlikovych-zdroju-vyrobe-elektriny-dosahl-q1-rekordnich-62">Tehdy dosáhl celkový podíl 62,1 %</a>, započteny v této hodnotě byly ovšem i jaderné elektrárny s 15,1 %.
<h2>40 GW offshore větrných elektráren do 2030</h2>
Na konci druhého čtvrtletí celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů ve Spojeném království činil 48,5 GW. Ve srovnání s loňskem to představuje nárůst o 5,4 %. Většinu tohoto nárůstu země dosáhla díky offshore větrným elektrárnám. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">Ty nyní disponují 11,2 GW instalovaného výkonu</a>, přičemž vládní cíl počítá s 40 GW do roku 2030.
<blockquote>„Přírůstky větrných elektráren na moři zahrnují poslední turbíny budované v Hornsea One a další výkon zprovozněný v East Anglia One, s 1 218 MW, respektive 680 MW,“ dodalo ministerstvo.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Spojené království: Podíl OZE na výrobě elektřiny v Q2 dosáhl 44,6 %

Francouzská energetická společnost <a href="https://www.edf.fr/en/the-edf-group/dedicated-sections/journalists/all-press-releases/edf-upgrades-its-nuclear-output-estimate-in-france-for-2020">EDF ve středu oznámila navýšení odhadu</a> výroby svých jaderných elektráren, jejichž výroba běžně ovlivňuje ceny elektřiny v celé Evropě. I přes navýšení odhadu však dle analytiků může dojít k nedostatku výroby v případě, že by přišly tuhé mrazy. 
EDF zvýšila odhad výroby francouzských jaderných elektráren pro rok 2020 na 325-335 TWh. V dubnu společnost odhad vlivem koronavirové krize na plány údržby reaktorů snížila o 20 % na 300 TWh. V červenci jej následně zvýšila na 315-325 TWh.
<blockquote>„Revize není překvapením. Odráží změny [týkající se plánování a údržby] oznámené od července,“ uvedl jeden z obchodníků.</blockquote>
Ještě v únoru letošního roku přitom <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-slabem-roku-2019-snizila-letosni-odhad-vyroby-francouzskych-jadernych-elektraren">EDF počítala pro rok 2020 s výrobou v rozmezí 375-390 TWh</a>. Pro srovnání, v roce 2019 jaderné elektrárny EDF vyrobily 379,5 TWh.
<blockquote>„Obavy o dodávky na listopad a prosinec se sníží, ale velmi chladné období by přesto mohlo způsobit nedostatek v dodávkách elektřiny,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/frances-winter-power-supply-risk-lingers--analysts/1157449">uvedl Eylert Ellefsen</a>, analytik společnosti Montel.</blockquote>
Minulý měsíc <a href="https://www.rte-france.com/actualites/securite-dapprovisionnement-electrique-pour-lhiver-2020-2021-previsions-actualisees">francouzský provozovatel přenosové soustavy, RTE, varoval</a>, že od poloviny listopadu do prosince může ve Francii v případě nadprůměrně chladného počasí dojít při zohlednění očekáváné poptávky k nedostatku výroby elektrické energie.
<h2>Dubnový odhad</h2>
Někteří analytici nařkli EDF z „děšení“ trhu, když společnost v dubnu přišla s odhadem výroby ve výši 300 TWh. Podle některých bylo zřejmé, že tento odhad je příliš nízký.
<blockquote>„Nejprve vyděsili trh s cílem 300 TWh a poté jej pomalu zvyšovali, když [jsme] již věděli, že cíl je příliš nízký,“ uvedl dle agentury Montel jeden z obchodníků.</blockquote>
Úvodní fotografie: Francouzská jaderná elektrárna Fessenheim. Zdroj: EDF

Elektrárny v Evropě

EDF navýšila odhad výroby svých jaderných elektráren. Nedostatek výroby však stále není vyloučen

První blok běloruské jaderné elektrárny poprvé dosáhl kritického stavu. V pondělí to oznámila společnost Rosatom. Tento zásadní milník byl dosažen v neděli brzy ráno v 2:26 místního času. 
Kritický stav reaktoru je nazýván také jako minimální kontrolovaný výkon (MKV) a je charakterizován dostatečně velkým neutronovým tokem pro udržení řetězové reakce. Jedná se o finální fázi procesu fyzikálního spouštění, které umožňuje personálu elektrárny ověřit, zda fyzikální vlastnosti aktivní zóny reaktoru odpovídají konstrukčním požadavkům.
<figure id="attachment_56929" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-56929" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/10-800x533.jpg 800w" alt="V současné době se úspěšně dokončují dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj stránky Běloruské jaderné elektrárny)." width="900" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Dva bloky VVER1200 v běloruské jaderné elektrárně Ostrovec (zdroj: Beales).</figcaption></figure>
Ostrovets je první běloruskou jadernou elektrárnou. Nachází se u města Astravec v regionu Grodno. Zavážka paliva na prvním bloku JE Ostrovets, která po dokončení bude disponovat dvěma reaktory typu VVER-1200, byla provedena v srpnu.
<h2>Více než 50 fyzikálních testů</h2>
Rosatom uvedl, že specialisté provedli více než 50 fyzikálních experimentů s neutronovými charakteristikami první palivové vsázky včetně ověření provozní spolehlivosti monitorovacího a bezpečnostního systému reaktoru.
<figure id="attachment_88681" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-88681" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Ostrovets-NPP-August-2020-Rosatom-512x341.jpg 512w" alt="" width="600" height="400" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Ostrovets; Zdroj: Beales</figcaption></figure>
Výsledky těchto zkoušek budou předány běloruskému jadernému dozoru (Gosatomnadzor), jehož povolení je vyžadováno pro uvedení reaktorového bloku do komerčního provozu. Pokud dozor shledá výsledky testů uspokojivé a udělí povolení pro energetické spuštění bloku, může provozovatel elektrárny zahájit postupné zvyšování výkonu až na nominální parametry.
<h2>Rozmanitá palivová vsázka</h2>
Atomenergomash JSC, inženýrská divize ruské společnosti Rosatom, je dodavatelem všech klíčových zařízení pro běloruskou elektrárnu. Zavezené jaderné palivo bylo vyrobeno závodem Novosibirsk Chemical Concentrates. Obohacení palivových souborů se pohybuje v rozmezí 1,3 % až 4,4 %.
<figure id="attachment_44141" class="wp-caption alignnone" style="width: 1000px;"><img class="size-full wp-image-44141" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-512x277.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-768x415.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-725x392.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-800x433.jpg 800w" alt="Palivová kazeta. Jaderné palivo. Nuclear Fuel. Zdroj TVEL" width="1000" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor od společnosti TVEL; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
Palivové soubory s nižším obohacením fungují v aktivní zóně jako reflektor a umisťují se na jejím okraj. Snižují únik neutronů mimo aktivní zónu reaktoru a díky tomu jsou stěny reaktorové nádoby méně namáhány neutronovým tokem. V provozovaných energetických reaktorech se do této zóny umisťují palivové soubory s nejvyšším vyhořením (4. až 5. palivová kampaň).
<h2>První blok generace 3+ mimo Rusko</h2>
Mezivládní dohoda mezi Ruskem a Běloruskem o výstavbě běloruské jaderné elektrárny byla podepsána v březnu 2011.
<figure id="attachment_51517" class="wp-caption alignnone" style="width: 675px;"><img class="size-full wp-image-51517" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva.jpg" sizes="(max-width: 675px) 100vw, 675px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva.jpg 675w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Vymena-paliva-512x341.jpg 512w" alt="Výměna paliva v reaktoru Novovoroněž 6 (zdroj Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)" width="675" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Výměna paliva v reaktoru Novovoroněž 6 (zdroj: Rosatom)</figcaption></figure>
První blok jaderné elektrárny Ostrovets je prvním ruským reaktorem designu generace 3+ postaveným v zahraničí. V současné době jsou v Rusku provozovány tři reaktorové bloky tohoto typu. Dva v areálu JE Novovoroněž a jeden v JE Leningrad. V červenci byla dokončena výstavba a spouštěcí úkony pro uvedení do provozu čtvrtého ruského reaktoru tohoto typu, Leningrad 6.
Další reaktory generace 3+ designu VVER-1200 jsou plánovány nebo ve výstavbě v Bangladéši, Egyptě, Finsku, Maďarsku a Turecku.
Zdroj úvodní fotografie: AES

Jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Ostrovets dosáhla poprvé minimálního kontrolovaného výkonu

Rumunské ministerstvo financí společně s ministrem pro energetiku Spojených států amerických v pátek podepsalo finální draft dohody o mezivládní spolupráci na rozšíření a modernizování rumunského jaderného programu. V pátek o tom informoval server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Romania-and-USA-agree-to-cooperate-in-nuclear-proj" target="_blank" rel="noopener">World Nuclear News</a>.
Dohoda zabývající se spoluprací a financováním by mohla mít přímý vliv na stavbu dvou jaderných reaktorů na řece Dunaji, jak uvedl americký velvyslanec Adrian Zuckerman den před <a href="https://www.energy.gov/articles/us-and-romania-announce-initial-agreement-cooperation-cernavoda-nuclear-power-projects-and" target="_blank" rel="noopener">podepsáním dohody</a>. Rumunská státní společnosti Nuclearelectrica, která provozuje dva reaktory, každý s instalovaným výkonem 706 MW, (pokrývající asi pětinu rumunské spotřeby) v jaderné elektrárně Cernavoda plánuje postavit dva další bloky. Potřebná je i modernizace již fungujících bloků. To vše by teď s velkou pravděpodobností mohli dodat právě Američané.
Podpisem finální podoby dohody budou, dle amerického ministerstva energetiky, položeny základy pro využití odborných znalostí a technologií pro vybudování reaktorů bloku 3 a 4  elektrárny Cernavoda a renovaci bloku 1. Nuclearelectrica původně jednala o možnosti spolupráce s čínskou China General Nuclear (CGN). Šestileté dohadování však společnost v červnu tohoto roku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-obnovilo-prace-rozsireni-jaderne-elektrarny-cernavoda/" target="_blank" rel="noopener">ukončila</a>. V předcházejících letech se o projekt zajímaly i další firmy, všechny ale nakonec ustoupily.
Krom výstavby a rekonstrukce v areálu Cernavoda draft dohody mezi Rumunskem a Spojenými státy obsahuje i ustanovení o spolupráci v oblasti regulace či výzkumu a vývoje. Soustředí se rovněž na rozvoj malých modulárních reaktorů v Rumunsku.
Cernavoda je jedinou jadernou elektrárnou v Rumunsku a skládá se ze dvou tlakovodních reaktorů o čistém výkonu 650 MWe chlazených těžkou vodou. První blok byl uveden do komerčního provozu v roce 1996, druhý poté v roce 2007. Provozovatel JE, společnost Nuclearelectrica,  plánuje prodloužit životnost prvního bloku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-prodlouzi-zivotnost-sve-jaderne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">na 60 let</a>. Většina prací na blocích 3 a 4, stejně jako na blocích 1 a 2 využívajících reaktory <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren" target="_blank" rel="noopener">CANDU-6</a>, byla dokončena v 80. letech minulého století. V červenci zahájilo Rumunsko výběrové řízení na novou studii proveditelnosti k dokončení 3. a 4. bloku.
Znění dohody bude nyní postoupeno Evropské komisi, jak požaduje evropská jaderná dohoda Euratom.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to IAEA Imagebank's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/">IAEA Imagebank</a>

Postaví nové jaderné bloky v Rumunsku Spojené státy?

Akcionáři společnosti PGE EJ1, která byla založena za účelem výstavby a provozu první polské jaderné elektrárny, podepsali s vládou dohodu o záměru s cílem získat 100 % jejích akcií. Pokud bude transakce dokončena, vláda na konci roku získá plnou kontrolu nad PGE EJ1. První jaderná elektrárna v Polsku by měla být v provozu v roce 2033, do roku 2040 by pak země mohla disponovat jaderným výkonem ve výši až 4 GW.
Vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski <a href="https://www.gkpge.pl/Press-Center/press-releases/corporate/pge-signed-a-letter-of-intent-to-sell-its-shares-in-pge-ej-1">v minulém týdnu podepsal</a> se zástupci čtyř akcionářů společnosti PGE EJ1 dohodu o záměru převést 100 % akcií do rukou vlády. Společnost PGE EJ1 byla založena v roce 2010 a nyní se zaměřuje na přípravu posouzení vlivů na životní prostředí pro projekt <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-se-pripravuje-vystavbu-prvni-jaderne-elektrarny-u-verejnosti-ma-podporu">první polské jaderné elektrárny</a>.
Současnými akcionáři PGE EJ1 jsou <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-planuje-sjednotit-energeticke-spolecnosti">státní Polska Grupa Energetyczna (PGE)</a>, která drží 70% podíl, a společnosti Enea, KGHM Polska Miedz a Tauron Polska Energia, z nichž každá drží 10% podíl.
<blockquote>„Energetický průmysl je v současné době ve fázi hluboké transformace, a tak velká investice do jaderného projektu překračuje finanční možnosti energetických společností. Proto jsme se státní pokladnou podepsali dohodu o záměru zahájit jednání o možnosti vládní správy převzít celou investici do první jaderné elektrárny v Polsku,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski.</blockquote>
Dohoda nezajišťuje, že transakce bude provedena, to bude dle vyjádření PGE EJ1 záležet na výsledcích plánovaných vyjednávání. Do 31. prosince letošního roku by však všechny strany měly dle dohody provést všechny činnosti potřebné k provedení transakce.
<h2>Do roku 2040 instalovaný výkon 4 GW</h2>
Polský <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-svou-dlouhodobou-energetickou-politiku-pripravuje-se-odklon-od-uhli">návrh energetické politiky</a> do roku 2040 počítá s jadernou energetikou částečně nahrazující tu uhelnou s cílem vyrobit 20 TWh elektřiny z jádra do roku 2035. Uvedení prvního reaktoru s výkonem od 1000 do 1500 MW je plánováno na rok 2033. Až dalších pět bloků by mělo být uváděno do provozu v intervalech 2–3 let.

Vláda převezme společnost odpovědnou za projekt první jaderné elektrárny v Polsku

Uniper obnoví provoz své plynové elektrárny Irsching o výkonu 1,4 GW, která nebyla na trhu provozována od roku 2013. Kvůli nízkým cenám plynu a vysokým cenám povolenek dává její opětovný provoz ekonomický smysl.
Od 1.10. se na <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/100120-uniper-rwe-return-27-gw-of-gas-fired-power-capacity-in-germany-netherlands">německý trh vrátila</a> paroplynová elektrárna Irsching o instalovaném výkonu 1,4 GW. Elektrárna se skládá ze dvou bloků, které byly uvedeny do provozu v roce 2010 resp. v roce 2011. Již od roku 2013 oba bloky <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/plynove-elektrarny-irsching-4-a-5-maji-byt-uzavreny">nefigurovaly na trhu</a> a byly využívány pouze pro stabilizaci německé přenosové soustavy poté, co německý síťový regulátor <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/elektrarna-irsching-nebude-zakonzerovana-nezbytna-fungovani-nemecke-soustavy">neumožnil jejich kompletní odstavení.</a>
Uniper letos neprodloužil smlouvu s provozovatelem přenosové soustavy (PPS) na příští rok a místo toho využil opci, která mu umožňuje elektrárnu opět provozovat na trhu.
<blockquote>“Z důvodu odklonu od výroby elektřiny z uhlí a jádra budeme v budoucnu potřebovat dostatek energie ze stabilních zdrojů,” uvedl ministr průmyslu a energetiky spolkové země Bavorsko, Hubert Aiwanger.</blockquote>
Bavorský ministr zároveň volá po koordinaci pro investice do podobných zdrojů na úrovni celého Německa.
Aby byla zajištěna stabilita přenosové soustavy na jihu Německa po roce 2022, kdy budou odpojeny od sítě jaderné elektrárny v regionu, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecti-sitovi-provozovatele-se-dozaduji-plynovych-elektraren-jihu-zeme">vypsali němečtí PPS výběrové řízení na plynové elektrárny</a>.  Uniper tak jako vítěz tohoto tendru postaví další blok elektrárny Irsching o výkonu 300 MW.

Uniper vrací na trh německou plynovou elektrárnu Irsching po více než 7 letech

K dalšímu prodloužení doby provozu belgických jaderných elektráren pravděpodobně nedojde. Očekává se tedy, že obě jaderné elektrárny v zemi, Tihange a Doel, ukončí svůj provoz v roce 2025. <a href="https://www1.wdr.de/nachrichten/rheinland/pannenreaktor-2025-vom-netz-100.html">Informovala o tom německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice WDR</a>, která se odkazuje na důvěrnou dohodu belgické vlády.
Sedm belgických jaderných reaktorů, čtyři v jaderné elektrárně Doel a tři v Tihange, s celkovým instalovaným výkonem okolo 6 GW se podílí zhruba polovinou na výrobě elektřiny v zemi. Vláda již v roce 2003 rozhodla o postupném vyřazování jaderných elektráren z provozu s kompletním ukončením jejich provozu v roce 2025. Rozhodnutí bylo potvrzeno v březnu 2018.
Vlivem nejasností ohledně toho, jakým způsobem výkon a výrobu jaderných elektráren po roce 2025 nahradit, byla však možnost delšího provozu elektráren stále na stole. To nyní podle dohody belgické vlády má být minulostí, i když vláda si stále nechává dveře otevřené, v případě že by skutečně došlo k nedostatku výkonu, a tedy i ohrožení stability belgické přenosové soustavy.
<figure id="attachment_70615" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1400px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash.jpg"><img class="size-full wp-image-70615" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-1024x678.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-800x530.jpg 800w" alt="Jaderná elektrárna Doel" width="1400" height="927" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Doel</figcaption></figure>
V tomto případě by reaktory mohly pokračovat v provozu. Podle informací WDR to však neplatí pro dva reaktory Doel 3 a Tihange 2, u kterých nyní probíhají přípravy k ukončení jejich provozu. Doel 3 má provoz ukončit v říjnu 2022 a Tihange 2 v únoru 2023.
Provozovatel elektráren, společnost Engie Electrabel, by rád nechal reaktory Doel 4 a Tihange 3 v provozu dalších 20 let. V první polovině roku společnost podrobila bloky Tihange 1 a Doel 1 a 2 rozsáhlé generální opravě, které jim umožní provoz alespoň v dalších příštích pěti letech.
<h2>Případný provoz elektráren po roce 2025 může být problém</h2>
<figure id="attachment_21156" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Jaderná-elektrárna-Tihange.jpg"><img class="size-full wp-image-21156" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Jaderná-elektrárna-Tihange.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Jaderná-elektrárna-Tihange.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Jaderná-elektrárna-Tihange-512x383.jpg 512w" alt="" width="725" height="543" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Tihange.</figcaption></figure>
Pokud by elektrárny měly být provozovány i po roce 2025, musí od té doby splnit přísná bezpečnostní opatření zavedená po havárii v jaderné elektrárně Fukushima. Pro společnost je největším problémem čas. Implementace opatření může zabrat až několik let a společnost prohlásila, že pokud povolení provozu elektráren po roce 2025 nebude vydáno do konce tohoto roku, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/belgie-vaha-prodlouzenim-provozu-jadernych-elektraren-novem-roce-muze-byt-pozde">zřejmě nestihne vyžadovaná opatření implementovat</a>.
<blockquote>„Implementace opatření bude výzvou, pokud nezískáme rozhodnutí o povolení dalšího provozu do konce roku. Netvrdím, že to bude nemožné, ale čím déle budeme čekat, tím složitější úkol to bude,“ uvedla pro zpravodajskou agenturu Montel tisková mluvčí společnosti s tím, že objednávky paliva a komponent, stejně jako další investice, zaberou čas.</blockquote>
<h2>Chemická společnost plánuje plynovou elektrárnu</h2>
Chybějící elektřinu bude nezbytné nahradit z jiných zdrojů, kromě obnovitelných zdrojů energie se uvažuje také o nových elektrárnách na plyn. Podle zpráv belgických médií chce jednu postavit chemická společnost Tessenderlo. Elektrárna o výkonu 900 MW by doplnila stávající elektrárnu ve stejném místě.

Belgické jaderné elektrárny s největší pravděpodobností ukončí svůj provoz v roce 2025. Uvádí to nová dohoda vlády

Energetická společnost Total podepsala dohodu se španělským developerem na 3,3 GW v solárních projektech. Solární elektrárny by měly být zprovozněny mezi lety 2022 a 2025. Total plánuje, že právě do roku 2025 pokryje veškerou svoji spotřebu elektřiny v Evropě díky 6 TWh čisté energie ze Španělska.
Francouzská energetická společnost Total nadále <a href="https://www.total.com/media/news/actualites/renewables-total-strengthens-its-position-in-the-spanish-solar-market-and">posiluje svoji pozici ve Španělsku</a>. A to prostřednictvím dohody se solárním developerem, společností Ignis, na výstavbu 3,3 GW solárních elekráren. Dohoda navazuje na kontrakty podepsané letos v únoru se společnostmi Powertis a Solarbay Renewable Energy, týkající se 2 GW výkonu taktéž v solárních projektech. První projekt společnost Ignis by měl být zprovozněn již v roce 2022, celé solární portofilo by pak mělo být dokončeno do pěti let.
<blockquote>„Total se stává jedním z hlavních energetických hráčů v zemi (Španělsko). Kromě výroby elektřiny z obnovitelných a plynových zdrojů, zajišťujeme i distribuci plynu a elektřiny,“ uvedl Patrick Pouyanne, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Total.</blockquote>
Do roku 2025 by tak měl <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ctvrtletni-zisk-totalu-kvuli-levne-rope-klesl-o-35">Total</a> disponovat ve Španělsku více než 5GW portfoliem solárních projektů. Společnost se díky tomu zařadí mezi významné hráče v energetickém přechodu země, která má ambici vyrábět 70 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a 100 % do poloviny století.
<h2>Pouze čistá elektřina do roku 2025</h2>
Španělské portfolio solárních elektráren má zároveň zaručit Totalu, že výroba čisté elektřiny pokryje jeho průmyslové provozy v celé Evropě. To je v souladu s podnikovým <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/francouzsky-total-planuje-zastavit-prodej-topnych-oleju">cílem dosáhnout uhlíkové neutrality</a>.
<blockquote>„Španělsko je pro Total prioritní zemí v Evropě a my hodláme plně využít růstových příležitostí trhu, které tato země nabízí, při energetickém přechodu k uhlíkové neutralitě,“ dodal Pouyanne.</blockquote>
Objem potřebné čisté energie Total odhaduje na 6 TWh ročně. Takový objem opatří  prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny s více než 3 GW španělských solárních elektráren.
Zdroj úvodní forografie: Iberdrola

Total pokryje svoji evropskou spotřebu elektřinou ze solárů do roku 2025

Španělsko se vydalo na dlouhou cestu k masivnímu využívání obnovitelných zdrojů. Od roku 2019 intenzivně staví fotovoltaické elektrárny a do roku 2030 plánuje dosáhnout <a href="https://www.evwind.es/2020/08/09/2020-the-year-of-photovoltaic-records-in-spain/76377">téměř 40 GW</a> instalovaného výkonu ve fotovoltaických systémech.
Další krok na cestě k transformaci energetického systému byl učiněn developerem solárních elektráren, společností<a href="https://renews.biz/63305/lightsource-bp-acquires-100mw-spanish-solar-farm/"> Lightsource BP</a>. Ta získala zakázku výstavby solární elektrárny o výkonu 100 MW ve španělském Teruelu.
Společnost Lightsource BP, která již nyní provozuje dvě solární elektrárny v lokalitách Calamocha a <a href="https://murciatoday.com/largest-solar-power-plant-in-europe-closer-to-being-built-in-mula_33996-a.html">Cuevas</a>, tak získala další lokalitu.
Projekt v pokročilé fázi příprav byl koupen od společnosti <a href="https://renews.biz/63305/lightsource-bp-acquires-100mw-spanish-solar-farm/">Forestalia</a> za prozatím nezveřejněnou cenu. Podle prodejní smlouvy budou obě společnosti spolupracovat při dalších činnostech, dokud nebudou známy konečné náklady. Poté započne samotná výstavba zařízení.
<figure id="attachment_88050" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="wp-image-88050 size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/DJI_0016-1024x768-1024x768.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/DJI_0016-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/DJI_0016-1024x768-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/DJI_0016-1024x768-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/DJI_0016-1024x768-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/DJI_0016-1024x768-800x600.jpg 800w" alt="Španělská fotovoltaická elektrárna La Solanilla dokáže zásobit elektřinou až 35 000 domovů" width="525" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Španělská fotovoltaická elektrárna La Solanilla</figcaption></figure>
Předpokládá se, že samotná výstavba vytvoří <a href="https://renews.biz/63305/lightsource-bp-acquires-100mw-spanish-solar-farm/">přibližně 300 pracovních pozic</a>. Po výstavbě bude v lokalitě elektrárny pracovat personál správy a údržby elektrárny. Informace o dalších pracovních pozicích budou doplněny v dalším stádiu výstavby.
Partnerství společností Forestalia a Lightsource BP přineslo ovoce již v minulosti, kdy společnosti spolupracovaly na výstavbě solární elektrárny v Zaragoze o <a href="https://renews.biz/63305/lightsource-bp-acquires-100mw-spanish-solar-farm/">výkonu 250 MW</a>. Ta je nyní v závěrečné fázi výstavby a její plný provoz se očekává do konce roku 2020.
<blockquote>„Jedná se o velice vzrušující pokračování našeho společného partnerství se společností Forestalia. Společně postavíme elektrárnu dodávající dalších 100 MW elektrických do španělské rozvodné sítě,“ uvedla Generální ředitelka společnosti Lightsource BP, <a href="https://renews.biz/63305/lightsource-bp-acquires-100mw-spanish-solar-farm/">Kareen Boutonnat.</a></blockquote>
Spolupráce s místními společnostmi je součástí klíčového finančního modelu společnosti Lightsource BP.
<blockquote>„Díky tomu bude náš výzkum rozšířen mnohem rychleji. Dosáhneme tak možnosti stavět na opravdu skvělé práci, která je zajišťována místními společnostmi a pracovníky,“ dodala.
„Tato nová dohoda se společností Lightsource BP zaručuje velice důležité investice pro provincii Teruel. Zařízení vytvoří volné pracovní pozice v oblasti, která potřebuje příležitosti pro budoucí zítřky,“ dodal Prezident společnosti Forestalia, <a href="https://renews.biz/63305/lightsource-bp-acquires-100mw-spanish-solar-farm/">Fernando Samper.</a>
<figure id="attachment_88049" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="wp-image-88049 size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20200805-AleaSoft-Potencia-instalada-fotovoltaica-Espanna-1024x585.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20200805-AleaSoft-Potencia-instalada-fotovoltaica-Espanna-1024x585.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20200805-AleaSoft-Potencia-instalada-fotovoltaica-Espanna-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20200805-AleaSoft-Potencia-instalada-fotovoltaica-Espanna-768x439.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20200805-AleaSoft-Potencia-instalada-fotovoltaica-Espanna-725x414.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20200805-AleaSoft-Potencia-instalada-fotovoltaica-Espanna-800x457.png 800w" alt="Výstavba fotovoltaických elektráren ve španělsku" width="525" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba fotovoltaických elektráren ve španělsku Zdroj: evwind.es</figcaption></figure>
</blockquote>
Rok 2020 je pro španělskou energetiku významný. Fotovoltaické elektrárny ve Španělsku<a href="https://www.evwind.es/2020/08/09/2020-the-year-of-photovoltaic-records-in-spain/76377"> stále boří rekordy jak výroby, tak instalovaného výkonu</a>. Trend růstu výkonu z využívání solární energie začal již v červnu 2019, kdy bylo během jednoho měsíce instalováno více fotovoltaických panelů, než v posledních 7 letech.

Rychlé zprávy

Lightsource BP přebírá výstavbu solární farmy ve Španělsku

V Evropě stále panuje tlak na odstup od jaderné energetiky. Švédská politika rozhodovala o odstavení jaderných zařízení dokonce dříve, než Německo. Nyní se však karta otočila a Švédi zkoumají možnosti dlouhodobého provozování jaderné elektrárny Ringhals. S tím jim pomáhá mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Tým expertů z MAAE dokončil <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-reviews-long-term-safety-of-Sweden-s-Ringhals">hodnocení dlouhodobého provozování</a> (LTO) třetího bloku jaderné elektrárny Ringhals. Dle zprávy je výrobní blok připravený na LTO. Tým inspektorů porovnával skutečnosti s bezpečnostními standardy MAAE.
<figure id="attachment_87901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-87901 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ringhals-1-4-Vattenfall.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ringhals-1-4-Vattenfall.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ringhals-1-4-Vattenfall-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ringhals-1-4-Vattenfall-725x408.jpg 725w" alt="Čtyři bloky jaderné elektrárny Ringhals" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Čtyři bloky jaderné elektrárny Ringhals Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Třetí blok jaderné elektrárny Ringhals je tlakovodním rektorem západního typu (PWR) jehož provoz začal v roce 1981. Dle původního návrhu, podle kterého jsou stavěny 3. a 4. blok elektrárny, by měly být bloky odstaveny v roce 2021 a 2023. Provozovatel elektrárny, společnost <a href="https://www.vattenfall.de/">Vattenfall</a>, však plánuje prodloužit životnost bloků na 60 let.
Hodnocení bezpečnostních aspektů dlouhodobého provozování (mise <a href="https://www.iaea.org/services/review-missions/safety-aspects-of-long-term-operation-salto">SALTO</a>) je obsáhlé testování strategií a klíčových elementů bezpečného LTO jaderných elektráren. Mise SALTO doplňuje misi kontrol provozní bezpečnosti (<a href="https://www.iaea.org/services/review-missions/operational-safety-review-team-osart">OSART</a>), která je navržena pro hodnocení programů a činností klíčových z hlediska provozní bezpečnosti.
Mise SALTO může být zajištěna v kterékoliv době v průběhu provozu elektrárny, ačkoliv podle MAAE je nejvhodnější doba v průběhu posledních 10 let původně plánované životnosti. Obě mise jsou pořádány na žádost členského státu.
První mise SALTO byla na 3. bloku zajištěna v roce 2018. Prozatím poslední mise byla dokončena 15. září tohoto roku a byla zajištěna na žádost místního dozorného orgánu. Mise přezkoumala reakci na doporučení a návrhy z předchozích misí na elektrárně Ringhals.
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-reviews-long-term-safety-of-Sweden-s-Ringhals">Tým inspektorů</a>, skládající se ze dvou expertů z Belgie a dvou pracovníků MAAE, sdělil, že personál elektrárny vylepšil správu stárnutí veřejných zařízení a budov elektrárny. Také zaimplementovali připomínky vztahující s k LTO a generační obměně personálu elektrárny a na závěr prodloužili platnost časově omezených analýz stárnutí mechanických komponent.
Závěry mise však také potvrzují nezbytnost další práce k zajištění správy stárnutí a LTO. Dokončení další etapy činností umožní personálu plánovat LTO.
<blockquote>„Tým zhodnotil, že provozovatel připravuje 3. blok na LTO včas,“ sdělil vedoucí týmu a starší úředník MAAE, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-reviews-long-term-safety-of-Sweden-s-Ringhals">Robert Křivánek</a>. „Elektrárna vycházela z doporučení mise SALTO z roku 2018. Učinili významné pokroky v oblasti správy stárnutí a ukázali pokračující příspěvky pro přípravu bezpečného dlouhodobého provozování. Tým SALTO vybízí vedení k řešení zbývajících připomínek z mise SALTO z roku 2018.“</blockquote>
Tým poskytl první verzi hodnocení na konci mise. Konečná zpráva bude předána elektrárně, dozornému orgánu a vládě během několika měsíců.
<a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-o-s/sweden.aspx">Švédsko</a> nyní vyrábí přibližně 40 % elektřiny z jádra. I přes silnou jadernou základnu se v roce 1980 tamější úřady rozhodly odstoupit od jaderné energetiky. V roce 1997 se sice rozhodlo o prodloužení provozu některých bloků, ale dva bloky byly odstaveny. <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-o-s/sweden.aspx">Další významné rozhodnutí</a> padlo v roce 2015, které vyústilo v odstavení 4 bloků do roku 2020.
Odstavení prvního bloku elektrárny Ringhals je naplánováno na konec tohoto roku, zatímco druhý blok byl odstaven již v prosinci 2015. Provoz obou bloků byl ukončen 5 let před plánovanou životností bloků.