V Británii si poprvé vyzkoušeli, jaká bude energetika v roce 2030
Během letošní druhé červnové neděle zažilo Spojené království poprvé v historii chvíli, kdy bylo v průměru na jednu vyrobenou kWh elektřiny vypuštěno méně než 100 gramů CO2. Uhlíkové náročnosti v této výši by přitom měla tamní energetika běžně dosahovat okolo roku 2030. Důvodem tohoto drobného úspěchu byla vysoká výroba z obnovitelných zdrojů a jádra.
Neděli 11. června 2017 nazývají někteří britští komentátoři jako „stunning Sunday“. Během tohoto dne bylo ve Spojeném království vyrobeno přes 70 % elektřiny ze zdrojů neprodukujících emise CO2. V nadstandardní míře se na denní výrobě podílely především fotovoltaické, větrné a jaderné zdroje.
Díky příznivému počasí tak bylo poprvé v historii dosaženo poklesu uhlíkové náročnosti pod magickou hranici 100 g C02/kWh. Takto by přitom, dle závazných klimatických cílů Spojeného království, měla běžně vypadat výroba elektřiny za 13 let, tedy roku 2030.
{„country“:“GB“,“type“:“PIE“,“from“:“2017-06-11″,“to“:“2017-06-11″,“caption“:“Výroba elektřiny ve Spojeném království dne 11.června 2017 „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-06-11″,“end_date“:“2017-06-11″}
V posledních letech přichází v souvislosti s „ostrovní energetikou“ celá řada podobných zpráv, které dávají jasně najevo, že Spojené království bere svoji snahu o redukci emisí CO2 velmi vážně. Příkladem může být nedávné zavření posledního hlubinného uhelného dolu, nebo zprávy o tom, že v některých obdobích překonala výroba elektřiny ze slunce i výrobu všech 8 tamních jaderných elektráren. Postupně rovněž narůstá i množství hodin, ve kterých nebyla do sítě dodána ani jedna kWh vyrobená z uhlí. Jednotkové emise z výroby elektrické energie tak již delší dobu poměrně stabilně klesají.
Ne všichni se z nové energetiky radují
Vysoká výroba z OZE ovšem nemusí být dobrou zprávou pro všechny. Díky působení „merit order efektu“ vytlačují OZE výrobu z klasických zdrojů, které nedokáží flexibilně reagovat a na trhu tak dochází k výrobě většího množství elektřiny, než by bylo třeba. Díky tomu v některých chvílích cena elektřiny na velkoobchodních trzích dosahuje záporných hodnot.
“Rychlost nástupu negativních cen elektřiny ve Spojeném království řadu lidí překvapila.“
John Feddersen, CEO analytické společnosti Aurora Energy Research
Nízké ceny elektřiny jsou například důvodem problémů, ve kterých se v současnosti nacházejí dvě největší německé energetické společnosti, E.ON a RWE. Klesající výnosy z prodeje energií například jen pro E.ON znamenaly v roce 2016 ztrátu ve výši 16 mld € a s tím související propouštění 1300 zaměstnanců (3 % pracovních sil). Rok předtím přitom činila ztráta společnosti již 7 mld €.
V Británii prý „německé problémy“ nehrozí
Dle Feddersena ovšem ve Spojeném království podobné problémy nehrozí. Zabránit podobným problémům by měl dobře fungující kapacitních trh a široké spektrum systémových služeb, zajišťovaných provozovatelem tamní přenosové soustavy, společností National Grid.
“Jde v podstatě o úplně nový svět, ve kterém platí zcela jiné způsoby fungování. Výrobci energie dnes již dobře vědí, že jejich investice se jim navrátí jiným způsobem než skrze běžný trh s elektřinou. Náš kapacitní trh je hlavním důvodem, proč se podobný scénář jako vidíme v Německu ve Spojeném království nebude opakovat.“
John Feddersen, CEO analytické společnosti Aurora Energy Research
Kapacitní trh ve Spojeném království poskytne klasickým výrobcům celkem několik stovek milionů liber . Díky tomuto systému má být zajištěn dostatek výkonu za jakékoliv situace ve všech ročních obdobích. Nejvíce problémové bývají zimní období, během kterých bývá vysoká poptávka po elektřině. Nově se však stává „strašákem dispečerů“ i období na přelomu léta a podzimu, kdy výroba z OZE v některých chvílích dokonce převyšuje celkovou spotřebu.
Mohlo by vás zajímat:
Je opravdu k uzoufání, když si někdo vybere jeden den a na něm ukazuje, jak to v UK všechno skvěle šlape. Realita je malinko jiná. Přestárlá flotila jaderek, které moc není čím nahradit. Proběhlá náhrada uhlí dováženým plynem, díky čemuž Británie fakticky vycucla Norsko a bude potřebovat ještě dovážet odjinud. Bez zajímavosti není ani fakt, že Británie s největší pravděpodobností nesplní ani cíl podílu energie z OZE do roku 2020.
Francie tak nízké emise CO2 dosahuje stabilně pomocí kombinace jádra a OZE už řadu let. Ve velké Británii tohoto cíle dosáhnou v roce 2030 pouze v případě, pokud se jim podaří dokončit více nových jaderných bloků než Hinkley Point C, zvláště v případě, pokud zruší ekologický nesmysl s náhradou uhlí dovozem dřevěných pelet z Ameriky, čímž si vylepšuje skóre nyní. V současné době má Velká Británie necelých 9 GWe v jádře. V roce 2030 z nich bude v provozu jen něco mezi 1 - 4 GWe. Plány jsou postavit celkově 15 GWe v nových blocích, i když kolik a kdy se nakonec vybudují je otázka velmi otevřená.
Je jasné, že s plynem své cíle snižování emisí splnit nemohou. Už teď uhlí nemají a snižování emisí tak jde pouze omezováním plynu. Pokud by se jádro začalo nahrazovat plynem (první jaderné bloky by se měly odstavovat někdy v roce 2024), tak se jim emise začnou zvyšovat.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se