EU Supergrid: Ministři energetiky podepsali prohlášení k integraci trhů s elektřinou

Ministři energetiky EU na čtvrtečním zasedání Rady pro energetiku podepsali komplexní prohlášení zdůrazňující potřebu zavést supersíť EU. V prohlášení volají po hlubší integraci evropské elektrické sítě a usnadnění dlouhodobějšího přeshraničního plánování, informuje server Euractiv. 

Prohlášení ministři podepsali na posledním zasedání Rady pro energetiku v rámci šestiměsíčního belgického předsednictví Rady, kterému předsedala Tinne Van der Straeten, belgická ministryně energetiky. Od 1. července přebírá od Belgie předsednictví v Radě Maďarsko.

Rozvoj sítě je v Bruselu na předním místě politického programu, protože s dekarbonizací EU se očekává nárůst spotřeby elektřiny o 350 %. Do roku 2030 Evropská komise vidí potřebu investic do sítě ve výši 600 miliard eur.

„Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny se od roku 2004 více než zdvojnásobil a dosáhl téměř 40 %. Závěry Rady jsou v souladu s tímto vývojem a odrážejí ambice Evropské unie stát se v odvětví energetiky ekologičtější, konkurenceschopnější a odolnější, přičemž zdůrazňují, že je třeba zavést supersíť EU s cílem zahrnout více obnovitelných zdrojů energie, podpořit elektrifikaci, stabilizovat ceny a zvýšit energetickou bezpečnost“, řekla Tinne Van der Straetenová, belgická ministryně energetiky

Bezpečná, propojená a integrovaná evropská elektrizační soustava

Většina práce na dosažení tohoto cíle závisí na plánování. EU usiluje o plně integrovanou a propojenou elektrizační soustavu, proto Rada v prohlášení zdůrazňuje potřebu koordinovaného plánování infrastruktury a zahrnutí specifik nepropojených regionů.

Zároveň vyzývá Komisi, která bude vytvořena po červnových volbách do Evropského parlamentu, aby navrhla rámec, který zajistí, že plánování bude v souladu s klimatickými a energetickými cíli EU, a zvýší transparentnost procesu. Toto plánování by mělo kombinovat koordinaci vnitrostátních plánů od regionální úrovně až po evropskou a zohlednit specifika nepropojených nebo nedostatečně propojených regionů.

Do plánování je nutno zahrnout i aspekt bezpečnosti. EU potřebuje soubor opatření pro energetickou bezpečnost kvůli novým hrozbám od roku 2022, včetně kybernetických rizik. Pro posílení odolnosti infrastruktury mají členské státy zlepšit spolupráci se všemi subjekty, zaměřit se na hybridní hrozby a ochranu kritické infrastruktury.

Zatímco regulátoři energetických a plynárenských sítí EU již vytvářejí pravidelné desetileté plány, země EU se chystají vytvořit plány také na 20 let dopředu.

Investice

Komise odhadla číslo o potřebách investic do sítě, ale zatím žádná instituce dosud neuvedla, jak velký je rozdíl mezi aktuálně plánovanými investicemi a celkovými potřebami.

V prohlášení proto Rada žádá Komisi, aby poskytla informace o skutečných investičních potřebách v souvislosti s elektrizačními soustavami ve srovnání s finančními prostředky, které jsou na ně vyčleněny.

Odborníci počítají s objemem investic ve výši 800 miliard EUR do roku 2030, zatímco energetický think-tank Ember zjistil, že plány rozvodných sítí více než 10 zemí EU neberou v úvahu nedávný příliv obnovitelných zdrojů, což může čísla zkreslit.

V každém případě je Evropská investiční banka (EIB) vyzvána, aby v budoucnu posílila iniciativy v oblasti financování a snižování rizik pro investice do rozvodných sítí.

Energetická krize v roce 2022 zdůraznila odolnost, a tedy i bezpečnostní přínosy relativně dobře integrovaných trhů s elektřinou a plynem v EU. Krize však paradoxně také urychlila dřívější trend fragmentace, spíše než aby vedla ke koordinovanějším řešením, píše se v závěrech studie  bruselského think-tanku Bruegel.

Společné provádění opatření by mělo znamenat méně kapitálu potřebného na nové elektrárny a spálení méně fosilních paliv než optimalizace každého systému jednotlivě na národních trzích. Navíc, důsledně regulovaný a předvídatelný evropský trh sníží náklady na investovaný kapitál, což přinese více výhod pro spotřebitele.

Současná koordinační opatření, založená na společném evropském krátkodobém trhu, ztrácejí vliv, protože národní dlouhodobé nástroje dominují investičním signálům. Pokud EU nezasáhne, členské státy mohou převzít větší kontrolu nad svou energetickou politikou, což by mohlo ohrozit vnitřní trh s energií a omezit jeho dosavadní přínosy.