IEA: Bez jádra bude dosažení klimatických cílů velmi složité

Chápu dobře, že pán zcela seriózně mluví o projekci, která fakticky předpokládá v příštích 25 letech fakticky větší výstavbu JE než byla celková výstavba za posledních 50 let?

Uznal bych mu 100 GW v Číně, ale kdo postaví těch dalších 400 GW? Uznal bych mu možnou budoucnost malých modulárních reaktorů, ale ty mají před sebou ještě "údolí smrti" a následnou nutnost naškálovat produkci. To jsou úkoly min. na příštích 20 let, tj. do roku 2040 velký zub do produkce neudělají.

Tohle může říci jen nekritický jaderný aktivista: cituji... v roce 2040.... Jádro by tak mělo pokrýt 18 % z veškeré vyprodukované elektřiny. Tento scénář rovněž počítá i s výrazným zapojením dalších nízkouhlíkových zdrojů, jako je například voda (20 %), vítr (18 %), nebo solární energie (9 %). Naopak fosilní zdroje by měly tvořit pouze 35 % z celkové produkce elektřiny.....

Samozřejmě, při zachování reálných trendů v 21. století nové JE budou stěží nahrazovat ty staré vyřazené. V zemích EU JE rozhodně ubudou. Naproti tomu solární energie v roce 2040 při současném růstu výstavby a poklesu cen dosáhne dvojnásobku příspěvku jaderné energetiky (a ne poloviny, jak tvrdí tento nerealistický scénář).

Jenom střešní instalace fotovoltaiky by podle agentury Bloomberg měly v roce 2040 vyrábět 10 % elektřiny (celosvětově). Samozřejmě budou existovat výjimky (např. ČR).

Daný pán pouze tvrdí, že bez jádra se jen velmi obtížně podaří dosáhnout klimatických cílů (můj názor je, že se už nyní dosáhnout nedají). Scénář IEA, který cituje a který by mohl tyto cíle splnit, je jak v jádře tak v ostatních nízkoemisních zdrojích bez velmi intenzivního a koordinovaného úsilí nerealistický.

Reálné možnosti lze ukázat na příkladu dvou států. Čína se snaží rozvíjet všechny nízkoemisní zdroje bez ideologické selekce. A vychází to tak, že výroba z větrných je a roste zhruba stejně rychle jako jaderných, solární výroba je pouze čtvrtinou těch dříve jmenovaných. Během posledních let zde celkově dochází k dost dramatickému nárůstu produkce elektřiny z nízkoemisních zdrojů. Pokud by se Číně podařilo zlepšit situaci ve fotovoltaice dvakrát, tak dosáhne poměr mezi produkcí z těchto tří zdrojů jako je predikce IEA. Pokud tedy dosáhne svět globálně úrovně technologického rozvoje jako v Číně, tak je daný stav dosažitelný.

Bohužel situace v Evropě je díky protijaderným aktivistům diametrálně odlišná. Výsledek lze dokumentovat na Německu. Zde není žádná jaderná loby a energetiku totálně ovládá loby OZE. Lze tak ukázat, jaké možnosti tento maximalistický nápor na prosazení OZE s největším ekonomickým potenciálem, který na světě je, poskytuje. Pokud se podíváme na stránky Fraunhofera, tak pro výrobu nízkoemisních zdrojů v Německu vidíme v prvních letech tohoto století u jádra stabilně zhruba 156 TWh, u vody 20 TWh, u biomasy 5 TWh, větru 16 TWh a fotovoltaiky zanedbatelný. Pokud se pak podíváme na poslední roky, tak u jádra to klesá k nynějším zhruba 80 TWh, voda je stejná jako byla, tedy 20 TWh, biomasa po intenzivním nárůstu je poslední tři roky zhruba 46 TWh, fotovoltaika měla vývoj podobný a poslední tři roky dodává okolo 38 TWh, Vítr rostl až do minulého roku a letos dodal (po započtení toho, co ještě zhruba dodá do konce roku) zhruba stejně, co v roce minulém, tedy 79 TWh.

Na začátku století tak v Německu dodávala nízkoemisní energetika necelých 200 TWh a nyní poslední tři roky něco přes 260 TWh. Z toho stále 80 TWh produkovalo jádro. Samotný nárůst produkce OZE byl za dosavadních 15 let Energiewende 140 TWh, z toho pak 40 TWh byl nárůst v biomase, u níž však posledních pět let ukazuje dosažení saturace a limitu. A to je ještě třeba vzít v úvahu, že se do této kategorie počítá i spalování dřevní hmoty a kukuřice pro využití v bioplynkách dovezená i z Česka. Voda zůstala stejná celých patnáct let, takže zde opravdu potenciál asi není. Zatím tedy vzrostla produkce ve větru a fotovoltaice oproti počátku století zhruba o 100 TWh a tento vzrůst tak nedokáže nahradit ani jadernou produkci, kterou Německo mělo na počátku století. Jestli nárůst produkce ve větru a fotovoltaica v následujících pěti letech, než se odstaví zbývající jádro, dokáže přidat přes padesát TWh produkce (polovinu toho, co přidal za předchozích patnáct) je velmi otevřená otázka. Zvláště, když vidíme vývoj v posledních třech letech.

Jak se bude vyvíjet situace v následujících pěti letech v Německu, uvidíme. A ukáže nám to také, zda mám pravdu nebo se mýlím, že zde už začaly obnovitelné zdroje dosahovat svých limitů a bude se potvrzovat tendence z posledních let, nebo se dosáhne nového startu růstu, jak předpokládají pan Vaněček a Veselý.

V každém případě je jasné, že ovládnutí zelených hnutí a energetické politiky Evropy a USA protijadernými aktivisty v podstatě zlikvidovalo možnost dosáhnout zmíněných klimatických cílů. Připomínám, že Francii stačilo k nahrazení dominantní části produkce elektřiny nízkoemisními zdroji hlavně pomocí jádra pouhých 20 let. A možná se to kombinaci jádra a OZE alespoň částečně povede i Číně. Na srovnání vývoje Číny a Německa uvidíme jaké potenciály jednotlivých nízkoemisních zdrojů reálně byly a jsou.

Pane Wagnere,

sám víte, že se Němci trochu předběhli a problém je ve stavbě vedení, ten stejný mají i v Číně mají kapacitu větrníků, ale nemají jak proud z oblasti exportovat. Kde by mohl růst probíhat jsou ale jednotlivé spolkové země. Podle mne to nejjednodušší co by mohli udělat je převést současné jednoduché a dvojité vedení na více násobné. To by zvedlo kapacitu, několik zhruba 220kV linek by zase mohlo být předěláno na HVDC, to by šlo asi rychleji. Pokud bude vyřešený tento problém, pak ještě nějakou dobu u limitů nebudou.

Nerad bych přeháněl, ale pro FVE je limit někde, z pohledu člověka, v nekonečnu. Vezměte si že u FVE jsme limitováni jen plochou a účinností. Jestli vše půjde dobře do konce životnosti dnešních panelů bude nejspíš účinnost minimálně o 10%, lépe snad o 20%, vyšší, to znamená že jen obměna instalací z období 2008-2010 by zvedla výkon na 3-4GW.

Problém Evropy a jejího protijaderného naladění bych viděl v tom že pokud se tu něco stane, chtě nechtě stanovení zóny jako v Japonsku by znamenalo minimálně podobné vysídlení, pokud se nepletu tak navíc dodnes ještě není plně dořešeno trvalé ubytování pro evakuované. Pokud by se dala v Evropě postavit JE že kolem 40km nebude víc než pár chat, asi takový problém nebude, ale pokud zhruba na hranici takové zóny leží statisícová ne-li milionová města, není se čemu divit.

Co se týče velké vody, tak potenciál je, ale tyto elektrárny, pokud vyžadují velké zásahy do toků, jsou ve stejné nemilosti jako elektrárny jaderné. Nejlepší příklad je asi Labe, to má na území Německa spád přes 100m, je tam jen jedno vodní dílo. Pokud by produkci chtěli zvedat, zbývalo by jim asi jedině udělat něco na způsob Lipna, nebo převést vodu mezi povodími, to je oboje dost náročné.

Ano mohli si vybrat první odstavení uhlí, na druhu stranu se jim zřejmě zdálo, ať už to bylo racionální, nebo ne, že JE představují větší riziko. Čína hlavně potřebuje vyřešit svůj problém s emisemi, které mění města v místa životu nebezpečná. Proto investují tak nějak do všeho.

Pane Wagnere, 6101 TWh elektřiny je při koeficientu využití 90% ~774 GW instalovaného výkonu JE. Současný světový instalovaný výkon je 390 GW, z čehož minimálně polovina bude v roce 2040 pryč, protože ty reaktory už budou moc staré a budou odstaveny. Neboli podle projekcí IEA se bude muset v příštích 25 letech postavit cca 600 GW výkonu JE, tj. 25 GW/rok. Věřím, že Číňané mohou zvládnout 100 GW, kdo bude instalovat dalších 500 GW? Ty plány IEA jsou čirá fantasmagorie, sami přiznali, že projekci spotřeby každý rok snižují a projekci OZE každý rok zvyšují.

Největšími odpůrci výstavby JE jsou poslední dobou ti, kteří mají jejich výstavbu platit, ilustrativním příkladem je Vietnam. Země z rostoucí spotřebou elektřiny stojí před volbou, jestli investovat do jádra (složitá technologie, investičně mimořádně náročná, provozně náročná, politicky náročná, výstavba trvá dlouho) nebo do OZE (rychlá a levná výstavba, levný provoz bez dodávek paliva, není problém financovat, cena jde pořád rychle dolů). Hádejte jak si vybírají?

A když jsme u Německa, poslední 3 roky vypadaly z Německu pro OZE: celkem [TWh] - 152.4 (2013) 162.5 (2014) 194.1 (2015), to je skok z 23% podílu na produkci na 30%.

Oni vámi zmínění aktivisté snadno a rychle dosažitelnou elektřinu/energii všem a natrvalo, s trvale deflačním vývojem ceny a libovolnou škálovatelností od desítek W pro chudé černochy v buši po gigawattové monstrprojekty.

Ty projekce IEA se vztahují ke scénáři udržení oteplení do 2°C. To je samozřejmě nereálné a proto jsou nereálné i ty projekce IEA. IEA neříká, že to tak bude. Říká, jak by to muselo být, pokud by měl být splněn cíl nepřekročení 450 ppm CO2 v atmosféře a tím údajně oteplení do 2°C, což je samo o sobě nesmysl, protože přesný vztah mezi koncentrací CO2 a růstem teploty nikdo nezná. Klimatický systém je totiž velmi složitý nelineární systém s řadou zpětných vazeb, z nichž řadu zatím ani pořádně neznáme, který se z podstaty věci vzpírá dostupné úrovni matematického modelování.

Dle mého názoru je honění se za CO2 jen na produkční straně chyb, mělo by se zejména podívat se na spotřební stránku. Pokud současné poškozené lesy atd. zvládly zhltnout asi 1/2 růstu v poslední dekádě, pak postupná obnova lesů by mohla vést k poklesu CO2 v atmosféře, nebo alespoň k omezení jeho růstu.

Nereálná je ta projekce počínaje odhadovanou spotřebou, nevěřím, že by se měla v příštích 24 letech zdvojnásobit. Taky mi připadá finanční neefektivní řešit problém CO2 pomocí výstavby nových JE, když konkurence (účinnost, OZE) zajistí stejný efekt levněji, rychleji a spolehlivěji.

Ten scénář samozřejmě počítá s masivní výstavbou OZE. Tak masivní, že o ní mám zase pochybnosti já. Ale zkrátka požadavek na omezení emisí je tak obrovský, že ho zřejmě jen s využitím OZE zvládnout nejde. Jsou místa, kde jsou již dnes OZE velmi efektivní (třeba fotovoltaika v SAE) a pak jsou zase jiná místa, kde tomu tak není a jádro je fakticky jedinou alternativou. Ale znovu, jde o hypotetický scénář, takže je úplně zbytečné si kvůli tomu zvyšovat tepovou frekvenci.

*opravuji: chyba

P.S.

Ještě bych si vás dovolil upozornit na fakt že cena energie z větru se dá aktuálně vysoutěžit až na cenu cca 50€/MWh, to je 1350Kč/MWh, v současné době se u nás například teplo z plynu dodává za kolem přes 2500Kč/MWh, VtE se dají i u nás stavět s cenou proudu pod 2000Kč/MWh. Takováto situace již může být zajímavá i z pohledu teplárenství pokud bude tento trend pokračovat, nebo respektive i u nás, myslím je tu dobrá šance že by se mohlo ekonomicky vyplatit instalovat elektrokotle, které by řešily částečně problém přebytků a také omezily spotřebu ZP v teplárenství.

Pane C, dovolím si komentovat Vaše poznámky:

1) Ano, Čína má problémy s výstavbou vedení a s koeficientem využití svých větrných elektráren. O tom se zde psalo mnohokrát. Ovšem u jaderné elektrárny také nějaký rok trvá, než se úplně vyladí a koeficient využití jaderné elektrárny dosáhne i hodnot přes 90 %. I o tom, že ten koeficient využití jaderných bloků má v Číně potenciál zlepšení, se zde psalo. Čína tak bude postupně zlepšovat koeficient využití u jádra i ve větru a i tímto způsobem bude nízkoemisní produkci zvyšovat. Ovšem na mém konstatování a faktu, že produkce elektřiny z jádra a z větru roste zhruba stejně rychle a vítr a jádro produkují zhruba stejné množství elektřiny to nic nezmění.

2) Ano, Němcům chybí klíčová vedení a pořád je totálně nejasné, kdy reálně budou. Jasné je jen to, že to nebude před rokem 2022. Ovšem, když se podíváte na grafy produkce třeba v tomto roce na Agorametru, vidíte, že to není jediná limita. Na jaře, kdy hodně foukalo a už i slunce bylo přes poledne dodat větší množství elektřiny, už by Německu nepomohly ani zmíněná vedení. Prostě už by muselo i s nimi omezovat produkci z větrníků a fotovoltaiky. Tyto limity může posunout jen masivní ukládání elektřiny a to, jestli se reálné metody pro ně najdou byť třeba do zmiňovaného roku 2040, je otázka otevřená. V názorech na to se můžeme lišit, ale reálně to nikdo neví.

3) Přehrady jsou reálně mnohem větším rizikem, než jaderné. Jejich výstavba i havárie přinesly daleko větší počet vystěhovaných i obětí než tomu bylo u těch jaderných. Přesto zde propagujete jejich velmi intenzivní výstavbu v masivních měřítcích.

4) Pokud jde o srovnání a pohled na rizika u ekologických hnutí, jejich postoje a chování vůči jádru jen jasně ukazují, že reálně v dopad emisí a globálního oteplování nevěří. Což je u hnutí, která se touto tématikou nejvíce ohánějí, opravdu až groteskní paradox.

5) Z pohledu člověka je v nekonečnu nejen limit fotovoltaiky, ale i větru či jádra. Ovšem, o čem mluví článek a i pan Veselý a pan Vaněček, jsou reálné možnosti využití těchto zdrojů v několika následujících desetiletí. A v takovém horizontu při menším úsilí, než Německo vložilo do OZE ukázala Francie, Ontário ..., že dokáže pomocí kombinace jádra a OZE zbavit produkci elektřiny emisí z dominantní části. To se zatím čistě pomocí OZE (nemluvím o velice speciálních případech Norska a Islandu) nepodařilo. Jinak Vaše úvahy o masivní výstavbě velkého množství vedení, velkých přehrad a obrovského přebytku větru a fotovoltaiky nejsou moc reálné (mnohem méně reálné než ten scénář IEA). A pořád zůstává otázka, kolik v tom Vašem scénáři budete muset vyrobit elektřiny z fosilních zdrojů.

1) Ano, i u JE je problém během prvních pár let, kdy jde pomalu nahoru jejich koeficient využití, ovšem pokud se bavíme o "plug and play" elektrárnách, jejich produkční růst by bez vnějšího kapacitního omezení mohl být vyšší, přesné číslo je otázkou.

2) Ta vedení by měla být, některá, ve výstavbě, pokud bude možné dostat více energie do Bavorska a průmyslových oblastí, kde mimochodem jsou velké hydroelektrárny, bude možné síť lépe regulovat a dostat do ní i více energie z VtE. Ovšem problém elektráren na Dunaji je relativně malá akumulační kapacita v porovnání s průtokem. Také by umožnila lépe do regulace zapojit zde existující parní elektrárny, nehledě na zde existující PVE.

3) Pouze jsem zmiňoval že potenciál zdaleka není vyčerpaný. U Labe byl to bylo povětšinou spíše něco na způsob Gabčíkova. Víte i relativně velká hydrolektrárna se obejde bez vysoké hráze, ale je to trochu složitější na návrh a výstavbu. Dost záleží na místních podmínkách. Pro zajímavost si vyhledejte informace o staré elektrárně ve Vyšším Brodě, elektrárně Vydra, nebo návrhu na druhou elektrárnu pod Vranovem

(

zmehistory. cz/Vranov/14.jpg

zmehistory. cz/Vranov/4.jpg

zmehistory. cz/Vranov/16.jpg

zmehistory. cz/Vranov/17.jpg

)

Havárie nádrže na potoku Hájek by s velkou pravděpodobností zásadní škody nenapáchala. Protržení čehokoliv na staré elektrárně ve Vyšším brodě by bylo, pokud by byla v provozu, relativně neškodné a bylo spíše provozní nepříjemností. Pokud se ale také dobře pamatujete tak jsem zde psal o tom že by bylo třeba vhodné lépe regulovat tok Niagary pohyblivým jezem a provést převod vody do hořejšího jezera, nebo jinak zlepšit vodní stav. Taková havárie jezového pole by opět příliš škody nenadělala. Ohledně potenciálu u nás, tak se uvádí přes 1TWh, většinou v malých elektrárnách.

Víte doufám v jaké době se mnoho z těchto organizací začínalo formovat, že? Vlastně protijaderné hnutí je skoro tak staré jako první jaderné elektrárny. Ne že by se něco zásadním způsobem pokazilo často, ale pokud se něco takového stane, náklady na nápravu jsou obrovské, stejně tak dopady takové havárie. Takže to že jsou proti jádru bych spíše bral jako pokračování původní ideologie. CO2 si přibrali až v pozdější době. Za groteskní bych spíše viděl kdyby po událostech v roce 2011 změnili na JE názor. (myslím že byste se, stejně jako já, první šel podívat na datum v kalendáři, jestli není apríla)

Řekl bych že Francie v poslední době předvádí spíše bezradnost, dodávky JE se prodlužují a prodražují.

Myslím, že ty úvahy jsou zhruba stejně reálné jako úvahy o masivní výstavbě JE. Největší, vy tvrdíte přehrada, z úvah pro Evropu, co jsem zde uváděl, byla myslím PVE Lipno-Dunaj, tam se ale dnes jedná jen o vertikální šachty, podzemní jeskyni a tunel pro vodu (+ další potřebné stavby, jako přístupový tunel a průchod pro vedení).

Chtěl bych upozornit jen na to ,že el. energie není dominantní v celkové spotřebě. Je to asi 1/5 konečné spotřeby lidstva v těch ostatních oblastech - doprava , teplo. dominují fosilní zdroje. Svět není statický, ročně se k el. síti připojí asi 100 mil. Nových uživatelů. A tento stav se příštích 20 let nezmění. To máme 2 mld. Lidí ,kteří budou žít moderním způsobem života = 6x USA. To povede k růstu spotřeby el. energie tak o 60-70% proti současnosti. Bez uhlí a jádra nelze tento rozvoj zajistit. Více fosilních paliv bude třeba i v dopravě . Můj závěr je proto takový, že spotřeba fosilních paliv příštích 20 let celosvětově poroste a s nimi i emise CO2 , ale díky rozvoji alternativ bude růst menší než v minulých dekádách. PS: V současné době žádný celosvětový odklon od fosilních paliv neexistuje, jejich spotřeba roste a stagnace emisí byla jen proto, že plyn přechodně způsobil pokles těžby uhlí.

Ano, pane Josef, souhlas. Taky agentura Bloomberg, kterou často cituji, říká že do roku 2040 budou celosvětově, celoenergeticky (nejen elektřina) dominovat fosilní paliva. Neporučíme větru a dešti (okamžitě, co nejrychleji). Jen můžeme změnit trend (a to se stalo). Nezapomínejte, že proti růstu spotřeby jdou úspěšně úspory. I v USA po ropné krizi v osmdesátých letech začali energií šetřit. Je obrovský rozdíl ve spotřebě US aut či tepelné izolaci US domů před a po.

Narazil jste nevědomky na jeden zásadní problém, kolik energie je potřeba na "moderní životní styl"? Ona ta potřebná energie pro zajištění moderního komfortu se stát od státu dost liší. V USA a Kanadě je to 7 toe/osoba/rok, v Německu 3.8 toe/osoba/rok, v Dánsku 2.9 toe/osoba/rok, v Británii 2.7 toe/osoba/rok, v Itálii 2.4 toe/osoba/rok. Bude se Česko (3.9 toe/osoba/rok) rozvíjet k modernímu životnímu stylu směrem k Dánsku nebo k USA? A co si vyberou rozvíjející se ekonomiky?

A připomínám, že cíl EU je do roku 2030 někde na úroveň Itálie, ale bez ztráty komfortu. Ne nadarmo říká Amory Lovins, že od roku 1975 účinnější využívání energií uvolnilo pro rozumné použití jinde asi 30x více energie než dodaly všechny OZE (včetně vodních elektráren), což je více než za stejné období dodaly elektrárny jaderné. A ten trend pořád pokračuje.

Dík za informativní čísla. Je vidět, že spotřeba energie na osobu roste zhruba směrem na sever (na naší polokouli) a s rozvojem automobilismu. USA jsou trochu specifické, že i když jsou na jih od nás, nejsou od severu chráněny pohořím, takže když zafoukalo v Chicagu (asi stejná rovnoběžka jako Řím) tak tam byla zima jakou jsem v Praze nezažil. Ale jisté je že velká většina obyvatel světa (naší polokoule) žije více na jihu než my, že potřebují spíš chladit (ideální aplikace pouze pro fotovoltaiku, nesmyslná pro jádro) než topit.

Takže mohu souhlasit i s panem Hájkem, který říká, cituji: ..Jsou místa, kde jsou již dnes OZE velmi efektivní (třeba fotovoltaika v SAE) a pak jsou zase jiná místa, kde tomu tak není a jádro je fakticky jedinou alternativou... (dodal bych Kanada, sever evropského Ruska a Sibiř).

Jádro nechte Rusům a Kanadě (a třeba i Finům) a u nás na dožití....

Británie je od Nizozemí jen přes La Manche, ale má skoro poloviční spotřebu energií. Já vnímám, že rozdíl je v něčem jiném. Historicky některé průmyslové země měly politiku stimulující spotřebu energií, typicky protože měly nějaký místní levný zdroj energie (Norsko-voda, Nizozemí-plyn, USA a Kanada-všechno). A některé země jej neměly (Itálie, Dánsko), proto se musely naučit vyjít s málem. Celé se to rozdělilo někdy v druhé polovině 70. let po ropných šocích.

I v USA je v Kalifornii o 40-50% nižší spotřeba energie per capita než ve zbytku USA.

Ono vystihnul jste to přesně některé země jsou úspornější než jiné , zdá se tedy že je možnost dosáhnout vysoké životní úrovně aniž by byla doprovázena vysokou spotřebou energie . Jenže zdání mnohdy klame. Země , které si nemohly dovolit velkou spotřebu energie dovážejí prakticky všechno energeticky náročné zboží , dovážejí el. energii - tím klesá také primární spotřeba energie , protože výroba el. energie má velké ztráty. Ve výsledku ty "úsporné" země způsobují značnou spotřebu energie jinde, takže tento způsob šetření je hezký v tabulkách , ale nefunguje celosvětově. Ještě více se sníží rozdíly pokud zohledníme klima , například Anglie a Rusko , je naprosto nesrovnatelné vytápět domy v +10 a - 30°C. Proto Rusko musí mít vždycky velkou spotřebu energie a Anglie malou. Další věci o které se mluví jsou úspory. Spořit se musí ekonomicky jinak to nemá smysl , společnost je ovšem mnohem bohatší pokud umí levně vyrábět energii než když jí vyrábí draze a pak s ní za ohromných nákladů šetří (USA a EU) , většina států mimo EU má vlastních zdrojů energie dost a chudou populaci - cesta k úsporám a drahé energii je pro ně velmi nevýhodná , to bude také ovlivňovat budoucí spotřebu energie na hlavu.

ad pan Wagner, body 1 -4: 1)nemluvte pořád o koeficientech využití JE v Číně či u nás (či ve Francii) 0,9. Čína má 0,65, ČR teď 0,61, u Francie letos to bude asi taky bída. Buďte v reálném světě.

2)jak to ukládat "nejde" jste mohl slyšet v úterý 29.11. na workshopu: mluvili například o Škoda-energy a ukládání do velkých zásobníků vody (říkali návratnost investice 4 roky). Škoda si jede po svém, Energiewende, žádná RVHP-wende.

3)o tom co je horší neštěstí se těžko diskutuje. Ale je zcela jasné že po protržené přehradě není území na desítky či více let radioaktivně kontaminováno.

4)Co je horší či lepší: zelené hnutí, antijaderné hnutí, klimatické hnutí, jaderné hnutí? Přemýšlet o věcech se nechá i bez nálepek a lobying (jaderný, uhelný, solární, biopaliva, ...) hájí vždy jen své sobecké zájmy - prachy pro pár všehoschopných. Rozumná politika myslí na řadové občany, ne na energetické monopoly.

5)To jste v omylu, z přírodovědných vědeckých pozorování vyplývá, že jen slunce má limit o několik řádů větší než jsou potřeby lidstva na veškerou energii a výživu. A že dokážete v nějakém státě či oblasti postavit za 20 let pár elektráren, to nic celosvětově neznamená. A po 30 letech zjistíte (jako Francie) že tudy cesta nevede. Vývoj ve vědě i technice se děje metodou pokusů a omylů. Vzducholodě byl omyl, letadla ne (i když bylo období kdy to vypadalo opačně). Diesel auta byl omyl, elektromobily ne (i když to taky vypadalo opačně, Francie jich má přes 50% a Paříž se teď topí ve smogu-viz poslední zprávy). Jaderná energie všude - to byl též omyl, podobně jako energie vodní, sluneční, větrná, se nehodí všude. "Překážkou" není místní klima ale lidé. Někde ji nechtějí, do měst (JE plus výtopny) se nehodí, do přelidněné Evropy či Japonského nebo Kalifornského pobřeží se nehodí, hodí se na sever Kanady či Sibiř.

Pane Vaněčku, tohle je argumentační faul. Je tedy skutečně faktem, že letos je to bída, jak u nás, tak ve Francii, ale důležitá je dlouhodobá stabilita. Pokud se podíváte na posledních 10 let, tak JEDU měla v průměru cca 86%. Francouzské JE se na těch 90% taky dostaly. Tedy 90% je reálně dosažitelných a také dosahovaných, jeden špatný rok na tom nic nezmění.

A 90% není vyloučeno ani u VVER, Paks měla loni 90,4.

Vypichování určitejch informací z kontextu tak, aby mu to hrálo do karet, je u pana Vaněčka normálka. Taky by se slušelo, aby pan Vaněček dodal, když už tak rád cituje Bloomberg, že oni počítaj do roku 2040 s nárůstem výroby z jádra, a ne poklesem.

Otázka jestli absolutním nebo relativním. K absolutnímu asi dojde, nejspíš dost reaktorů bude v provozu i nadále a nové se staví bohužel i v podivných zemích, ale co je myslím důležitější jsou relativní čísla, tedy procenta. Vzhledem k tomu že roste spotřeba elektřiny a energie obecně, pak důležitější ukazatel je kolik procent daný typ zdroje bude dodávat.