Nové projekty jaderných elektráren v Evropě

První polská jaderná elektrárna

Podle předsedy představenstva polské společnosti PGE EJ 1 projevilo zájem o poskytnutí technologie pro první polskou jadernou elektrárnu pět dodavatelů . Jde o dvě americko-japonské společnosti GE-Hitachi Nuclear Energy Americas a Westinghouse Electric Company, francouzskou Arevu, jihokorejskou Korea Electric Power Corporation a kanadskou SNC-Lavalin Nuclear Inc. Společnost PGE EJ 1, která má projekt první polské jaderné elektrárny na starosti, vede intenzivní diskuze se všemi uvedenými kandidáty a v polovině roku 2016 by měla zveřejnit předběžné hodnocení. Konečný výběr vítěze je plánován na rok 2019. Svůj provoz by první polský jaderný blok mohl zahajít již v horizontu 10 let.

Po několika letech, kdy se zdálo, že se projekt výstavby první jaderné elektrárny v Polsku téměř zastavil, získal projekt jasné obrysy. Byla představena studie uvádějící všechny uvažované technologie, která bude sloužit jako základ pro konečné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Žádost o předběžné EIA podala společnost PGE EJ 1 v srpnu letošního roku a publikovaná studie slouží k jejímu doplnění

Společnost ve spolupráci s potencionálními dodavateli technologií připravuje investiční a finanční plán projektu, který by měl být publikován na začátku roku 2017 a pravděpodobně rozhodne o celkové proveditelnosti projektu. Současné polské probuzení projektu první jaderné elektrárny by mohlo být spojeno s aktuální evropskou diskuzí o změnách klimatu a nutných opatřeních k jejich omezení. Polsko je prakticky závislé na těžbě a spalování uhlí a chce kritikům pravděpodobně ukázat, že plánuje i velký rozvoj bezemisních zdrojů.

Výběr dodavatele

Poměrně zajímavý (i z českého pohledu) je výběr technologie pro jadernou elektrárnu. Zrušeného temelínského tendru se účastnily firmy Areva a Westinghouse se svými projekty EPR resp. AP1000 stejně jako se nyní uchází v Polsku. Poslední účastník temelínského tendru – ruský Rosatom, ani žádný z jeho možných partnerů, se ve výběru Polska neobjevuje a to ani v této počáteční fázi projektu. Polsko je známé svým protiruským přístupem a s Rosatomem ani ruskou vládou vůbec nevyjednávalo.

Dalším z účastníků je korejská statní společnost KEPCO se svou technologií tlakovodního reaktoru APR-1400, což je v podstatě vylepšený koncept staršího typu reaktoru vyvinutého americkým Westinghousem. Tento projekt se velmi často objevuje i v diskuzích o výběru technologie pro nové české jaderné bloky a někdy bývá označovaný jako favorit. V minulém týdnu navštívila jihokorejská prezidentka Českou republiku a na setkání s prezidentem Zemanem projednávala i možnou spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Sama několikrát zdůraznila podporu a lobbovala mezi premiéry za výstavbu korejských jaderných bloků ve střední Evropě.

Čtvrtá společnost, GE-Hitachi, nabízí blok třetí plus generace s názvem Economic Simplified Boiling-Water Reactor (ESBWR), který získal jako jeden z mála certifikaci pro výstavbu v USA. O tomto projektu se v ČR neuvažovalo, protože se jedná o varný, nikoliv tlakovodní reaktor.

Poslední účastník polského výběru také v ČR nepřipadá v úvahu. Jedná se o kanadskou firmu nabízející reaktory typu CANDU, tedy reaktory moderované (v některých případech i chlazené) těžkou vodou. V podmínkách ČR se jeví smysluplnějším prosazovat projekty tlakovodních reaktorů, jelikož s nimi mají tuzemský průmysl, vzdělávací instituce i dozorčí orgány dlouhodobé zkušenosti, na které lze navazovat. Pro Polsko je jakákoliv technologie nová a nemusí se tedy ohlížet na historickou kontinuitu.

Rumunská jaderná energetika

Kromě Polska je ve východní části Evropy v plánování nových reaktorů aktivní také Rumunsko. Rumunsko bylo po druhé světové válce rovněž součásti východního bloku, ale se Sovětským svazem mělo mnohem komplikovanější vztahy ve srovnání s Československem či Maďarskem.

Rumunská vláda se tehdy rozhodla pro stavbu a rozvoj kanadských reaktorů typu CANDU, právě z důvodu nezávislosti na Sovětském svazu. Cesta nezávislosti vedla ke komplikacím a prodražení. Rumunsko si muselo např. postavit vlastní závod na výrobu paliva a těžké vody, což je pro takto malý stát velká výzva.

Dva nové bloky CANDU

Jediná rumunská jaderná elektrárna Cernavoda má v provozu dva jaderné reaktory typu CANDU-6 postavené rumunsko-italským konsorciem AECL-Ansaldo. První blok byl spuštěn v roce 1996, ale již v roce 1991 došlo k pozastavení stavby dalších pěti plánovaných reaktorů. Druhý blok byl později dostavěn a uveden do provozu v roce 2007.

Práce na třetím a čtvrtém bloku, na nichž se podílelo konsorcium několika firem včetně RWE, GDF Suez nebo českého ČEZu, započaly v roce 2002. Většina z nich však projekt opustila a projekt tak vlastní z 85 % rumunská Nuclearelectrica. Poté byla rumunská vláda nucena hledat nové investory. Minulý měsíc podepsala Nuclearelectrica po schválení vládou dohodu s čínskou China General Nuclear Power Corporation (CGN), která v projektu získá minimálně 51 %.

Čínská expanze

Rumunský, v mnoha směrech obdivuhodný jaderný program s cílem nezávislosti se tak dostane pod kontrolu Číny. Čínská CGN podepsala minulý měsíc rovněž strategickou dohodu s francouzskou EDF na výstavbu britských reaktorů v lokalitách Hinkley, Sizewell a Bradwell. I přes kontroverzní garance britské vlády na minimální výkupní cenu, zůstával projekt pro francouzskou společnost příliš rizikový. Proto hledala nového partnera a jediné společnosti, které jsou v současnosti takové riziko ochotny nést, se nachází v Číně.

Kromě Velké Británie podepsala před pár týdny Čína spolupráci také s Argentinou. Podle podepsané dohody poskytnou čínské banky půjčky na pokrytí 85 % nákladů na projekty dvou elektráren. V první uvažované elektrárně půjde opět o kanadské CANDU reaktory, nicméně v druhé bude základem čínský reaktor Hualong One.

Zdroj úvodní fotografie: IAEA Imagebank